Tag: finance

Články k tagu

Růst státního dluhu je hrozbou pro veřejné finance, varuje už i NKÚ

Ani v loňském roce se státu výrazně nepodařilo vylepšit hospodaření státního rozpočtu. Schodek zůstal vysoký a představoval 271 miliard korun. Zadlužování pokračovalo rychlým tempem a tento trend nadále představuje významnou hrozbu pro stabilitu veřejných financí. Ve výroční zprávě za loňský rok to v pondělí uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ). Státní dluh loni vzrostl o 254 miliard korun. Schodek státního rozpočtu byl ale za loňský rok nižší než za rok 2023, kdy představoval 288,5 miliardy korun

„Lepší než Babiš, horší, než by bylo třeba.“ V jakém stavu nechá Fiala a spol. veřejné finance?

Vláda Petra Fialy (ODS) nechá veřejné finance v lepším stavu než vláda Andreje Babiše (ANO), ale v horším, než by bylo záhodno. Shodují se na tom čtyři oslovení ekonomové s tím, že od středopravicové vlády se čekalo větší reformní úsilí. Shodují se, že pozitivním příspěvkem vlády jsou změny v důchodovém systému, naopak problém je to, že si stát nadále půjčuje na běžný provoz. A to ho ještě čekají zvýšené výdaje na obranu.

Obce a kraje hromadí úspory a nevyužívají je k investicím, upozornila rozpočtová rada

Obce a kraje dlouhodobě hromadí peníze na bankovních účtech a nevyužívají je k investicím. Úspory přitom kvůli nízkému úročení ztrácejí svou reálnou hodnotu, uvedla v analýze hospodaření samospráv Národní rozpočtová rada (NRR). Podle ní by pro efektivní využití veřejných peněz bylo vhodné posílit investiční aktivitu obcí a krajů, nebo přepracovat rozpočtové určení daní ve prospěch státního rozpočtu, který je dlouhodobě deficitní.

Česká pošta se vrátí po deseti letech k zisku, tvrdí generální ředitel Štěpán

Česká pošta by se měla vrátit k zisku po skončení transformace, tedy po roce 2026. Do té doby počítá s negativním hospodářským výsledkem. Uvedl to generální ředitel Miroslav Štěpán. V zisku byl podnik naposledy v roce 2017 a v roce 2023 mu hrozil pád do insolvence. Kvůli prohlubující se ztrátě schválila vláda v roce 2023 transformaci podniku. Spočívá ve stabilizaci hospodaření, prodeji nepotřebných nemovitostí, zefektivnění provozu a oddělení komerčních balíkových a logistických služeb do samostatného závodu.

Služby za nájem zdražily skoro o tisícovku, nájemníci mohou žádat zpět přeplatky

Poplatky za služby spojené s pronájmem bytu začátkem letoška vzrostly zhruba o 931 korun na průměrně 3614 Kč. Lišit se ale mohou podle lokality či toho, co do služeb každý pronajímatel individuálně započítává. Jednat se může například o výdaje na spotřebu vody, vytápění, úklid a elektřinu ve společných prostorách domu nebo provoz výtahu. Majitelé ale mohou do služeb započítávat i věci, které by správně neměli. Nájemníci by si pravidelně měli žádat o vyúčtování a přeplatky si nechat zpět vyplácet.

Vzdělávání podle Ledeckých jsme jako společnost nezvládli

Minulý týden patřil rodině Ledeckých, alespoň částečně. Ester vyhrála mistrovství světa ve snowboardingu v paralelním slalomu (na čemž by zrovna v jejím případě nebylo nic zvláštního, kdyby si o nějakou dobu dřív nevyjela bronz na mistrovství světa lyžařském a kdyby celou sezonu neupřednostňovala lyže – a pak prostě nepřišla a nevyfoukla zlato kolegyním, které na prkně dřou konsekventně celý rok).

Vinohrady už jsou passé

Opakuje se zjištění, že Česko je dostupností bydlení na jednom z nejhorších míst v EU. Poptávka po nových bytech silně převyšuje nabídku, pomalý povolovací proces, normy a regulace vše prodlužují a zvyšují náklady, a Češi si tak na nákup průměrného bytu musí ušetřit zhruba 13,3 hrubého ročního platu. Je situace opravdu tak beznadějná? V Salonu diskutují šéf EP Real Estate Petr Palička, ředitel Raiffeisen stavební spořitelny Pavel Čejka, hlavní ekonom skupiny DRFG Martin Slaný a poslanec za ODS a člen podvýboru pro bytovou politiku a výstavbu Vojtěch Munzar.

České rafinérie už spolkly půlku státní pomoci, čekají na brzkou ropu z Terstu

Po přerušení dodávek ruské ropy už Orlen Unipetrol, který ruskou ropu zpracovává ve své rafinérii v Litvínově, využil přibližně polovinu zápůjčky ze Státních hmotných rezerv. Zároveň právě do rafinérie v Litvínově míří první dodávka ropy skrz ropovod TAL poté, co byla rozšířena jeho kapacita v rámci projektu TAL Plus. Rafinérie v Litvínově čerpá ropu ze zápůjčky Státních hmotných rezerv od počátku března, kdy přestala proudit ruská ropa skrz ropovod Družba, poté, co za ruskou ropu nezaplatil její dodavatel Orlen Unipetrol.

„Svobodka“ prozatím pokračuje

Americká administrativa bude dál financovat vysílání Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Přijala tak předběžné opatření soudu, podle něhož vláda nemůže neposkytnout peníze, o nichž už dříve rozhodl Kongres, a měnit ho ex post je proto nezákonné. Neznamená to záchranu stanice v dlouhodobější perspektivě, zaručuje to jen přežití po nejbližší měsíce. Představitelé nové administrativy se snaží prosazovat představu, podle níž by moc exekutivy ve sféře její působnosti měla být fakticky naprostá.

Zdravotní pojišťovny bojují o klienty i o přežití. Na změnu zbývá lidem pár dní

Pojišťovny v těchto dnech horlivě bojují o klienty, kteří mají už jen pár dní na přestup. Dochází k tomu na pozadí rychle se blížící krize. Pojišťovnám dochází peníze, menším pojišťovnám pomalu ubývají rezervy a na zdravotnictví se řítí postrach dalšího zvyšování nákladů za péči kvůli stárnutí populace či zdražování péče. Opět tak bují debata, jak do systému dostat více peněz, o které si říká jak blížící demografická křivka, tak třeba zdravotnické odbory. Mluví se i o možném slučování menších pojišťoven.

Bílý dům obnovil financování Rádia Svobodná Evropa. Vyhověl tak soudu

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa zrušila své předchozí rozhodnutí ukončit financování Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) ve snaze ukončit soudní spor v této věci, píše list The Independent s odkazem na dopis, který Agentura Spojených států pro globální média (USAGM) poslala vedení stanice. Stalo se tak krátce poté, co americký soud předběžným opatřením pozastavil snahu americké administrativy ukončit financování stanice, která sídlí v Praze.

To víte, umělci

Lidé se statusem umělce budou mít od července nárok na státní peněžitou podporu. Aby takový muzikant, herec, výtvarník, spisovatel či třeba překladatel získal příspěvek, nesmí být v době podání žádosti v pracovněprávním vztahu, který by přesahoval polovinu týdenní pracovní doby. A teď to začíná být opravdu zajímavé: zároveň by jeho příjmy z umělecké činnosti za poslední dva roky musely tvořit alespoň polovinu celkových příjmů a nesměly by přesahovat průměrnou mzdu (ta letos přesáhla 46 tisíc korun). „Základním principem návrhu je skutečnost, že stát by měl nějakým způsobem vyjádřit zájem o umělce, kteří svojí činností nedosahují dostatečných finančních příjmů,“ píše se v důvodové zprávě.

Francie dodá Ukrajině zbraně za 50 miliard, slíbil Macron Zelenskému

Francie poskytne Ukrajině další zbrojní pomoc za dvě miliardy eur (zhruba 50 miliard Kč). Po dnešním jednání s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským to oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Řekl také, že k další zbrojní pomoci chce vyzvat ostatní spojence na summitu o bezpečnosti Evropy a situaci na Ukrajině, který ve čtvrtek pořádá. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi. Tématem rozhovoru obou prezidentů bylo i částečné příměří. Washington

ČT možná obnoví zrušené pořady. Pokud Senát schválí navýšení poplatků, tvrdí Souček

Česká televize možná obnoví pořady, které nedávno zrušila. Pokud Senát zhruba do půlky dubna schválí navýšení televizního poplatku, Česká televize (ČT) obnoví pořady, které od dubna ruší. V dopise radním ČT to uvedl ředitel televize Jan Souček, píše server Deník N. Rušení pořadů na kanálu ČT24 Souček oznámil před dvěma týdny. Vládní novelu, která zvyšuje televizní a rozhlasový poplatek a rozšiřuje okruh poplatníků, na začátku měsíce schválili poslanci.

Sněmovna podpořila 3 % HDP na obranu. Během utajeného jednání a bez účasti opozice

Sněmovna se ztotožnila se záměrem kabinetu navýšit výdaje na obranu minimálně na tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Rozhodla o tom hlasy koalice a dříve vládních Pirátů po neveřejné debatě. Stanovisko přednesla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) jako výsledek dohody poslaneckých frakcí. Poslanci opozičních hnutí ANO a SPD se ani hlasování nezúčastnili na protest proti postupu vládního tábora

Pro vyšší výdaje na obranu je třetina Čechů, dobrovolně by šel bojovat jen každý pátý

Téměř polovina lidí v Česku považuje současný dvouprocentní podíl výdajů na obranu za dostatečný. Zvýšení nad dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) si přeje třetina Čechů. Zjistil to výzkum, který v únoru provedla agentura Median pro Český rozhlas - Radiožurnál a Český rozhlas Plus. Z výzkumu dále plyne, že případě napadení Česka nebo jiného státu Severoatlantické aliance (NATO) by se armádě dobrovolně nepřihlásily čtyři z pěti Čechů.

Zelené zvýhodnění. Mají elektromobily dál parkovat v Praze zdarma?

Praha zvažuje, že po 30. červnu opět prodlouží parkování zdarma pro elektromobily v zónách placeného stání (ZPS). Oslovila k tomu městské části zapojené do systému zón, které se mohou vyjádřit do konce března a na základě jejich stanovisek vedení magistrátu rozhodne. Na jednání výboru pro dopravu pražského zastupitelstva to řekl náměstek primátora Zdeněk Hřib (Piráti). Výjimku pro elektromobily město opakovaně prodloužilo.

Dluhopisy ano! Připomíná to osmatřicátý a Hitlera

Ve čtvrtek 20. března se v Bruselu sešel evropský summit, jehož hlavní téma bylo pro Evropu netradiční: velké zbrojení. Zdůvodňuje se údajným odvratem USA od Evropy a jejích problémů. Něco se mění. Ale čteme geopolitickou situaci správně, když z toho vyvozujeme nutnost masivně zbrojit? A dokonce kvůli tomu opustit starou zásadu, že EU není dluhový klub a nedělá společné dluhy? Zatím Evropská komise navrhuje 150 miliard eur na společnou půjčku, kterou získá na kapitálových trzích, a členské státy jí peníze, které si na armádu půjčily, budou posléze vracet. Do Salonu Echa přišli František Šulc, Radek Koten a Jan Bartošek.

Obrana je priorita, ale na důchody nesáhneme, slibuje Stanjura. Odmítá i zvedat daně

Nebudeme sahat do důchodového systému ani do sociálního systému, nebudeme ani zvedat daně. Na dotaz deníku Echo24 to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) na tiskové konferenci u příležitosti zahájení kampaně koalice Spolu v souvislosti s ambicí vlády Petra Fialy (ODS) zvyšovat výdaje na obranu. Všechny potřebné kroky už podle něj vláda udělala v tomto období. Podobně se pro Echo24 vyjádřil už v pondělí ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Německo uvolnilo dluhovou brzdu, ale některé spolkové země chtějí využít dluhy na výdaje pro migranty

Německé spolkové země čelí obrovským finančním tlakům kvůli vysokým nákladům na migranty. Přestože se očekávalo, že nově umožněné zadlužení na spolkové úrovni přinese investice do obrany, infrastruktury, škol, školek nebo nemocnic, realita ukazuje i jiný směr – peníze míří na zvládnutí migrační krize. Píše například Bild. Jen Berlín plánuje využít až 1,3 miliardy eur z nového zadlužení právě na pokrytí nákladů spojených s migranty.

Obrana je důležitá, ale zásahy do důchodového a sociálního systému odmítám, říká Jurečka

Vnější i vnitřní bezpečnost je klíčová priorita, ale stejně důležitá je i stabilita společnosti. Pro Echo24 to uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), který jasně odmítá jakýkoliv zásah do důchodového a sociálního systému nad rámec změn, které již vláda Petra Fialy (ODS) v tomto volebním období provedla. Intenzivnější debata o zvyšování výdajů na obranu začala po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu, respektive v souvislosti s jeho přístupem k podpoře Ukrajiny.

Vyvlastňování ruského majetku půjde jen v trestním řízení, říká ministr Blažek

V Evropě je shoda, že z právního hlediska bude možné konfiskovat zmrazený ruský majetek pouze přes trestní řízení. To by se mohlo zahájit typicky pro obcházení sankcí. Uvedl to ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS). Vyjádřil se také k možnosti vyslat české vojáky v rámci mírové mise na Ukrajinu a dodal, že k tomuto kroku je ještě daleko, nicméně „slovních proklamací“ na podporu Ukrajiny už bylo dost a dávalo by smysl využít možnost reálného zapojení. Dodal, že Rusko je nebezpečné.

Apple TV+ je ve ztrátě, prodělává přes miliardu dolarů ročně. „Je to zklamání“

Streamovací služba od Applu prodělává přes miliardu dolarů za rok, což se neobešlo bez reakce vedení firmy. Šéf technologického giganta Tim Cook zpřísňuje dohled nad výdaji videotéky Apple TV+, která nabízí seriály jako je například Severance, Silo nebo Zlodějíčci. Podle oborového serveru The Information se oscarové ambice nenaplnily, klesá sledovanost jablečné videotéky a výroba filmů a seriálů se monstrózně prodražuje.

Fiala: Česká vláda udělá vše pro to, aby Svobodná Evropa mohla plnit svou misi

Česká vláda udělá vše pro to, aby Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL), které sídlí v Praze, mohlo pokračovat ve své činnosti. Deníku Financial Times to řekl český premiér Petr Fiala. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa před týdnem v rámci omezení federálního úřednického aparátu a výdajů oznámila výrazné omezení rozhlasové stanice Hlas Ameriky i konec financování RFE/RL a dalších stanic po světě.

Neřádný hospodář Stanjura

Ve světle aktuální nekritické, až fanatické debaty o masivním zadlužování kvůli vyzbrojování Evropy vypadají naše chybějící desítky miliard v českém rozpočtu nicotně. Jenže zaprvé, nikam nezmizely. A zadruhé, zlehčování situace, kdy se postrádá až 50 miliard korun, je vůči daňovým poplatníkům vrchol nevkusu. A toho zlehčování se ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) dopouští opakovaně. O moralizování Miroslava Kalouska si může každý myslet, co chce. Teď má ale jistě pravdu, když Stanjurovo počínání komentuje tím, že vláda dělá z lidí blbce.

Selhání Kallasové. Místo 40 miliard eur nic, summit se neshodl na další finanční podpoře Ukrajiny

Čtvrteční summit evropských lídrů skončil nezávazným prohlášením 26 zemí o pokračující podpoře Ukrajiny a spravedlivému míru. Původně se však lídři měli zabývat novou podporou Ukrajiny až ve výši 40 miliard eur pro rok 2025, jak před jednáním oznámila šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová. Původní závěry summitu vetovalo Maďarsko. Ale nebylo jediným státem, který potopil další společné financování Ukrajiny. Odpor totiž vyjádřila Francie i Itálie.

Změna slovníku: Připravenost místo přezbrojení. EU přejmenovává svůj plán na masivní investice do obrany

Evropská komise po stížnostech Itálie a Španělska mění název svého plánu na přezbrojení ReArm Europe. Nově by se záměry EU na posílení obranyschopnosti měly označovat názvem Readiness 2030 (Připravenost 2030), píše agentura AFP s odkazem na vyjádření mluvčí komise Paoly Pinhové. Plán by podle záměrů měl vést k navýšení výdajů na obrany ve výši až 800 miliard eur (20 bilionů korun).

Německo pošle Ukrajině 3 miliardy eur. Pomoc před volbami údajně blokoval Scholz

Německo dnes uvolnilo další tři miliardy eur (75 miliard Kč) na vojenskou pomoc Ukrajině, která se už více než tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Rozhodli o tom poslanci v rozpočtovém výboru Spolkového sněmu, informovala agentura DPA. Pomoc připravila ministerstva obrany a zahraničí už na počátku roku, podle německých médií ale uvolnění peněz před únorovými parlamentními volbami blokoval kancléř Olaf Scholz kvůli nejasnému financování.

„O učitele bude lépe postaráno“. Obklopen dětmi podepsal Trump konec ministerstva školství

Americký prezident Donald Trump dnes podepsal výnos, který má vést ke zrušení federálního ministerstva školství. Zároveň přislíbil, že o učitele bude lépe postaráno. Příslušný dokument podepsal obklopen několika školáky sedícími v lavicích. Zpravodajský server The New York Times (NYT) poznamenal, že ministerstvo školství prezident nemůže zcela zrušit bez souhlasu Kongresu. Ministerstvo, které zřídil demokratický prezident Jimmy Carter v roce 1979, kritizoval republikán Trump už ve svém prvním období v úřadě

Český senior s vysokým důchodem pochopí řezání kvůli obraně, když hrozí válka, zní ze STAN

Stát se musí postarat hlavně o bezpečnost svých občanů a věřím, že český senior s vysokým důchodem řezání pochopí, když tu hrozí válka. Uvedl to poslanec hnutí STAN Petr Letocha. Šéf bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS) uvedl, že Česko má rozbujelý sociální systém a je na místě debatovat o jeho osekání. Oba poslanci se k tématu vyjadřovali ve vysílání CNN Prima News. Podle Pavla Žáčka je zbrojení v současné geopolitické situaci na místě a Evropu čeká spousta práce.