Americká administrativa bude dál financovat vysílání Rádia Svobodná Evropa / Rádia Svoboda (RFE/RL). Přijala tak předběžné opatření soudu, podle něhož vláda nemůže neposkytnout peníze, o nichž už dříve rozhodl Kongres, a měnit ho ex post je proto nezákonné. Neznamená to záchranu stanice v dlouhodobější perspektivě, zaručuje to jen přežití po nejbližší měsíce.

Je to také uznání dílčí prohry Trumpovy administrativy v širším střetu s justicí, v němž jde o to, jak moc mohou soudy korigovat rozhodnutí exekutivní moci. Představitelé nové administrativy se snaží prosazovat představu, podle níž by moc exekutivy ve sféře její působnosti měla být fakticky naprostá.

Taková argumentace ale opomíjí fakt, že existují země, kde ta proměna mediálního světa má jinou podobu než na Západě. Internet je předmětem soustavného dohledu a člověk, který se na něm dívá, kam z hlediska režimu nemá, na to může dost doplatit. Představa, že internet je nezastavitelná a nekontrolovatelná emancipační síla, vzala velmi rychle zasvé. V Rusku se člověk může dostat do vězení za „špatný“ lajk. Loni na podzim byla například odsouzena devětapadesátiletá zdravotní sestra Olga Menšiková za to, že na sociální síti V kontaktě (měla tam patnáct sledujících) odsoudila bombardování divadla v ukrajinském Mariupolu. Dostala osm let v trestním táboře, takových případů jsou stovky.

Spíš než vzpomínání na to, jak jsme kdysi pokoutně poslouchali Svobodnou Evropu, by asi bylo namístě se ptát, jestli v podobné situaci jsou nějací lidé dnes a jestli stojí za to se je pokoušet nějak oslovit. Rád přiznám, že pro mě zpravodajství „štvavých vysílaček“ před rokem 1989 znamenalo docela dost, ne proto, že by mě tolik zajímaly postoje amerických administrativ, jež je financovaly, ale proto, že přinášely novinky z „mého“ světa, z Československa, a dalších zemí sovětského tábora, o nichž bych se jinak nemusel dozvědět. Věřím, že podobní lide dnes žijí i v Rusku a dalších zemích, kam RFE/RL vysílá. Stanice tvrdí, že se její zpravodajství dostává ke 47 milionům lidí, že dokáže obejít režimní kontrolu, vysíláním přes Telegram a jinými způsoby. Elon Musk sice její programy označuje za z řetězu utrženou „woke“ propagandu, stačí se ale podívat na její stránky, aby si člověk ověřil, že to je jinak.

O přežití RFE/RL nakonec bude rozhodovat to, koho bude nová americká administrativa chtít v Rusku a dalších autoritářských zemích oslovovat, koho bude považovat za svoje přirozené spojence, kteří sdílejí její hodnoty. Pokud to bude ruská věrchuška, mocipáni s všelijakou minulostí i přítomností, těžko pro ni bude mít vysílání RFE/RL nějaký praktický smysl, a až nastane možnost dosáhnout svého procedurálně správným způsobem, dopadne na „Svobodku“ sekera. V myšlenkách na kluky a holky podobné mně kdysi dávno, ubíjené režimní propagandou, doufám, že se to nestane. Ale nemůžu říct, že bych v tom ohledu přetékal důvěrou.