Po přerušení dodávek ruské ropy už Orlen Unipetrol, který ruskou ropu zpracovává ve své rafinérii v Litvínově, využil přibližně polovinu zápůjčky ze Státních hmotných rezerv. Zároveň právě do rafinérie v Litvínově míří první dodávka ropy skrz ropovod TAL poté, co byla rozšířena jeho kapacita v rámci projektu TAL Plus.

Rafinérie v Litvínově čerpá ropu ze zápůjčky Státních hmotných rezerv od počátku března, kdy přestala proudit ruská ropa skrz ropovod Družba, poté, co za ruskou ropu nezaplatil její dodavatel Orlen Unipetrol. „Nebyli to Rusové, kdo zastavil dodávky ropy do českých rafinérií Orlenu. Právě polská společnost tuto surovinu přestala nakupovat v důsledku sankcí proti Rusku vyhlášených na konci funkčního období administrativou amerického prezidenta Joea Bidena,“ uvedla k situaci polského ropného giganta místní Gazeta Wyborcza.

Vláda na začátku března pak schválila žádost české pobočky Orlenu, která vyrábí produkty v rafinériích v Kralupech nad Vltavou a v Litvínově, o dodávky ruských ropných směsí ze státních hmotných rezerv, když vyčlenila třetinu zásob ropy.

„Do této chvíle jsme z dohodnuté zápůjčky 330 tisíc tun ropy od státních hmotných rezerv ČR vyčerpali zhruba polovinu. Tento týden připlul do italského přístavu Terst první tanker s ropou z Norska pro litvínovskou rafinérii. Za zhruba dva týdny bude ropa doručena ropovodem TAL/IKL do Česka. Současně připravujeme zajištění dodávek další ropy tankery přes moře,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Orlenu Unipetrol Pavel Kaidl.

Rafinérie v Litvínově tak již je připravena na zpracování ropy z Norska. Česká republika díky investici do modernizace ropovodu TAL už svou spotřebu pokryje skrz dodávky přes tento ropovod. „Díky projektu TAL-PLUS získá Česko možnost čerpat západní cestou, tedy ropovody TAL a IKL, až 8 milionů tun ropy ročně. To plně pokryje spotřebu rafinerií v Česku. Náklady na tuto kompletní nezávislost na ruské surovině nepřekročí 1,6 miliardy korun a hradí je MERO ČR ze svých výnosů,“ uvedl na začátku roku ministr financí Zbyněk Stanjura.

Mluvčí společnosti MERO, která má na starost samotnou infrastrukturu ropovodů, Barbora Putzová, pak potvrdila, že investice se týká konkrétně ČR. „Navýšení kapacity ropovodu TAL, kterou zajistil projekt TAL-PLUS, může dle dohody MERO ČR s konsorciem TAL využívat pro své potřeby výhradně Česká republika,“ uvedla Putzová.

Česko tak pravděpodobně nebude po 1. červnu ruskou ropu využívat, protože nepožádalo EU o prodloužení výjimky z dovozu ruské ropy. Ještě v roce 2023 z ruské Družby pocházelo 58 % dovozu ropy. V roce 2024 se poměr otočil s 58 % ve prospěch ropovodu IKL, přes který vede ropa z TALu, který se právě v německém Ingolstadu dělí na TAL a IKL. Podle Paoly Pasinové, mluvčí společnosti SIOT, správce ropovodu na italském území, bylo v loňském roce do Česka ropovodem TAL přepraveno 3,8 milionu tun ropy.

Deník Echo24 se obrátil též na Správu státních hmotných rezerv. "Společnost ORLEN Unipetrol zatím spotřebovala dvě nádrže ropy z nouzových zásob, tedy zhruba polovinu z množství, které jsme jí se souhlasem vlády zapůjčili. Pokud bude potřeba ke stabilizaci českého trhu s pohonnými hmotami uvolnit další nouzové zásoby, tak jsme na to připraveni," uvedl předseda SSHR Pavel Švagr.

Ten zároveň upřesnil, že zápůjčku má Orlen vrátit do srpna. "Tentokrát už to ale nebude ruská, půjde o typ lehké ropy Azeri Light," uvedl Švagr.