Eseje

Souboj o přízeň tažných koní

Občanští demokraté a Piráti se spolu už od posledních parlamentních voleb před dvěma lety přetahují o post druhé nejsilnější politické strany v Česku, hlavního vyzývatele Andreje Babiše. Co průzkum, to jiný výsledek. Rozdíl zpravidla nebývá vyšší než čtyři procenta ve prospěch jedné či druhé strany. Při podpoře plus minus patnáct procent, kolem níž se obě strany dlouhodobě točí, to vypadá jako výrazný rozdíl. Když se ale vezme v úvahu, že průzkumy počítají u stran této síly se standardní statistickou chybou kolem dvou až tří procent, sledujeme velmi vyrovnaný souboj, což potvrdil i výsledek podzimních komunálních voleb v Praze.

Konec Železné lady

Dav, který zaplnil Trafalgarské náměstí a okolní ulice, byl početný. Policie jej později odhadla na dvě stě tisíc lidí. Jak přicházeli další a další účastníci protestu, nálada se měnila, od anglicky poklidné až ke konfrontační. Kolem čtvrté odpolední začala jízdní policie vytlačovat dav do rohů náměstí, v 16.30 do shluku lidí vjely čtyři policejní dodávky. Demonstranti na ně zaútočili tyčemi. Během pár desítek minut se pokojný protest změnil v násilnosti.

Trump bourá Obamovo dědictví

Donald Trump hraje v tuto chvíli několik asijských partií najednou. Jednak se pokouší zbavit Korejský poloostrov jaderných zbraní. Zatím neúspěšně, jak víme. Kromě toho chce ale také uzavřít jakýsi nový obchodní pakt s Čínou. Obojí je pro nás jako Evropu důležité. První pro naši bezpečnost, druhé pro naše peněženky.

Návrat vlka

Vlci se šíří všude v Evropě. Ukazují na ještě závažnější fenomén, kterým je vylidňování evropského venkova. Italští ochranáři vyrážejí do Apenin, vyjí a pak poslouchají, kolik vlků jim odpoví. Je jich stále víc, protože v horách téměř přestaly existovat lesní samoty a zanikají desítky vesnic. V Srbsku či Makedonii dnes naleznete podhorské oblasti, kde jsou zbývající vesnice od sebe vzdáleny desítky kilometrů. Bývalí vesničané pak bydlí na sídlišti přerostlého města, které se potýká s nedostatkem vody a práce.

Uhry začínají v Šoproni

Do Šoproně jsem přijel pozdě večer, z rakouského vlaku, který před dvěma hodinami vyjížděl ze stanice Bratislava-Petržalka a po hodině projel Vídní, jsme vystoupili asi tři. Pěkná, čistá a už zcela prázdná souprava odjela hned do cílové stanice Deutschkreutz, která je už zase v Rakousku. Nádraží, postavené po válce na místě vybombardovaného, bylo tiché a lehce ošuntělé, na lavičce v hale sedělo pár nádražáků v oranžových vestách a něco žvýkalo.

Do smrti zadarmo

„Cestujte rychleji než dřív,“ vyzývají České dráhy a jejich hlavní konkurent RegioJet přizvukuje: „Cestujte rychle, pohodlně a s nadstandardními službami.“ Oba si pak chválí rekordní počet cestujících v minulém roce, dohromady nějakých 190 milionů. Premiérem by nesměl být Andrej Babiš, aby se do marketingového chóru nepřidala také vláda.

Rozbijte Facebook na kusy

Vydělávají stovky miliard dolarů a mají obrovskou moc nad směřováním celé západní civilizace. Díky tomu, že pro ně neplatí žádná pravidla. Stojí mimo zákony. Nastoupily a svět proměnily tak rychle, že ta pravidla pro ně nikdo nedokázal připravit. Je to nejnovější verze příběhu, kdy mají šelmy vždycky obrovský náskok před lovci, kteří je musí dohánět. Šelmy udávají tempo. Šelmami současné doby jsou technologičtí dominátoři známí pod zkratkou GAFA (Google, Amazon, Facebook, Apple). Ve svých branžích získali dominantní postavení.

Tři radioaktivní míle

Před 40 lety zažily Spojené státy první (a zatím poslední) havárii jaderné elektrárny. Sedm let před Černobylem. Ale začít musíme na jiném konci světa. Dne 6. října 1973 ve 14.00 místního času, právě na největší židovský svátek Jom kipur, se Stát Izrael nečekaně ocitl ve válce na dvou frontách. Kvůli katastrofálním chybám rozvědky se vedení země dozvědělo o útočných úmyslech Egypta a Sýrie jen krátce předtím, než se přes Suezský průplav a hranice Golanských výšin převalily početné armády nepřítele.

Hrůza a krása národa Komančů

V roce 1836, což je u nás tak období, kdy se Barunka loučí na Starém Bělidle s babičkou, měli v západním Texasu jiné starosti. Právě v tom roce se Texas odtrhl od Mexika a několik let (do roku 1845) existoval jako svobodná republika Texas. Z jihu vzdoroval Mexičanům, ale pravým peklem bylo jeho západní pomezí, na němž se usazovali jen nejodhodlanější a nejzarputilejší bílí osadníci, kteří odmítali připustit, že jejich expanze má někde hranice.

Rok ruských zbraní

Na počátku března uplynul rok ode dne, kdy ruský prezident využil projev před parlamentem pro prezentaci nové generace ruských zbraní. Během onoho roku byla zveřejněna řada zpráv o stavu těchto programů a odborníci i fanoušci vášnivě diskutují, zda jde o významné technické posuny, nebo spíše o propagandu. Na stole se samozřejmě nalézá i otázka, proč vlastně Rusko nové zbraně vyvinulo.

EET jako bullshit

Haklovy Dvory poškodilo EET. Obec mezi rybníky na kraji Českých Budějovic, kam ještě jezdí městské autobusy, měla jednu tradiční hospodu. Majitel byl v obci oblíben, přesto podnik zrušil ve chvíli, kdy byla zavedena povinnost používat elektronické pokladny. „Hlupáka ze sebe dělat nebudu,“ prohlásil. Pro místní nastaly zlé časy. Na samotě za Starohaklovským rybníkem sice vznikla za 23 milionů evropských dotací jiná hospoda, ovšem trvá to do ní půl hodiny rychlou chůzí.

Echo Žabovřesk

Můj oblíbený argentinský spisovatel Julio Cortázar v kterési povídce tvrdí, že všechna velká města mají své nebe, peklo, očistec, přičemž tím peklem nemusí být vždycky zrovna slum. Nevím, která brněnská čtvrť je peklem a která očistcem, ale i kdybych to věděl, netroufal bych si to říct nahlas, ale zato bezpečně vím, že nebem mohou třeba být Žabovřesky, ta nejkrásnější brněnská čtvrť.

Huawei, Huawei, Huawei

Před rokem 1989 neměli členové normalizační KSČ povolený vstup do Spojených států. Dnes přijímá předlistopadového komunistu a agenta StB Andreje Babiše v Bílém domě americký prezident. Mezi domácími odpůrci Babiše je nemálo takových, kteří mají pocit, že to bylo završení oligarchovy legitimizace a že přišlo ze strany, od níž by to nejméně čekali.

Světová pavučina

Také tento text je dítětem internetu. Zabývá se jím, čerpá z něj informace, byl vytvořen v elektronické verzi a po síti poslán do redakce, odkud byl – rovněž po síti – poslán ti tiskárny. Historie internetu je však poměrně krátká.

Michael Jackson: Thriller i horor

Bourání model a vztyčování nových je průvodní znak snad každé doby, dnes jen ten proces probíhá rychleji. V posledních měsících především v souvislosti s kampaní #MeToo, která se snaží demaskovat různé proslulé (především) muže z (především) prostředí zábavního průmyslu, kultury a mediálního světa jako pachatele sexuálních deliktů a prohřešků – někdy vážných, jindy malicherných, jindy iluzorních. Excesy kampaně a často hysterická rétorika a vůbec atmosféra, jež ji provázejí, mohou jednoho vést k tomu, aby nad tím vším mávl rukou. Byla by to ale stejně zjednodušující a nemístně generalizující reakce jako apriorní důvěra a schvalování všeho, co kampaň přináší.

Židovský hlas z druhého břehu

Že minimálně mezi částí židovské inteligence, publicistiky a politiky na jedné straně a částí polského konzervativního tábora na straně druhé panuje napětí, o tom není pochyb. Pawel Spiewak (viz předcházející rozhovor), natož lidé jako Adam Michnik, považuje vládnoucí Právo a spravedlnost Jarosława Kaczyńského za prostředí, v němž se daří xenofobii a antisemitismu.

Otcem po smrti

Na konci února zasáhla jednu kalifornskou rodinu tragédie – jediný syn, jedenadvacetiletý Peter, podlehl zraněním způsobeným při pádu na lyžích. Neštěstí by pravděpodobně nebylo medializováno, nebýt neobvyklého úspěchu rodičů zemřelého muže u soudu. Ten Monice a Yongminovi Zhuovým předběžně povolil, aby nechali pro budoucí využití zmrazit synovo sperma. Původem čínská rodina argumentovala tamější tzv. politikou jednoho dítěte; Peter, student vojenské akademie, měl pouze sestřenice, takže byl jedinou nadějí na pokračování rodu „po meči“.

Andrej Babiš prošustroval prosperitu

Ekonomika ještě výrazně nezpomalila, přestože to už všichni věští. Hospodaření vlády Andreje Babiše ale už teď stáhlo státní rozpočet do problémů. Ministryně financí Alena Schillerová začala volat po koaliční škrtací schůzce hned poté, co se objevily výsledky státního rozpočtu za leden. Tam ještě nebyl naplno vidět vážný problém. Jen náznaky.

Svět podle Věry Orwellové

Andrej Babiš chce Věru Jourovou do Evropské komise nominovat podruhé a tentokrát pro ni bude žádat významnější místo, komisariát pro vnitřní trh. Ale Jourová má významné portfolio už dnes, jen se to Babišovi, který flirtuje s populismem light a svoji antisystémovou image se pro předvolební účely pokouší rozšířit i na Brusel, nehodí. Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Jourová totiž sehrála klíčovou úlohu v tažení EU proti úplné svobodě slova na sociálních sítích.

Spojené státy abstinentské

U přijetí Volsteadova zákona scházela osoba nejvýznamnější – prezident. Woodrow Wilson totiž zákon, který měl uvést do praxe právě přijatý 18. dodatek ústavy, vetoval. Kongres však může prezidentské veto přehlasovat, a tak se také stalo; v roce 1919 byly dvě třetiny kongresmanů příznivci suchého zákona. Začala éra prohibice.

„Jeďte a střílejte je z aut!“

Islámský stát byl poražen. Tedy pokud věříme americkému prezidentu Donaldu Trumpovi. Experti však upozorňují, že v Sýrii zůstává dvacet až třicet tisíc jeho bojovníků. Fakt je, že chalífát ztratil kontrolu nad svým téměř veškerým územím. Posledním kusem země, který drží, je městečko Baghuz na syrsko-irácké hranici. V posledních týdnech sloužilo jako shromaždiště islamistů, kteří ustupovali na všech frontách. Město je obklíčené ze všech stran a pod neustálým bombardováním.

Zachraňte Ústí!

Všimli si toho diváci seriálu Most!, varuje před tím Evropská komise, pomoci se marně snaží vláda. Pád jednoho z českých regionů se zrychluje. Další dějství se odehrálo v pondělí 4. března v krajské metropoli Ústí nad Labem, kde vyhlásili celé město za sociální ghetto.

Nebeské radosti ve Štrasburku

Bylo to loni týden před Velikonocemi. Na jihu Francie. Zase jeden teroristický útok. Zahynul při něm policista, který se nabídl islamistovi výměnou za ženu, kterou ten zločinec vzal jako rukojmí. Policista, kterého ten v Maroku narozený, Francií přijatý muslim ještě stačil zavraždit, než byl sám zastřelen, se jmenoval Arnaud Beltrame a prezident Macron o něm pak prohlásil, že to byl pravý hrdina a Francie na něj nezapomene, tak to tu připomínám.

Nebezpečné diplomatické známosti Donalda Trumpa

V jednání se Severní Koreou se za posledních třicet let vyzkoušelo skoro všechno. Donald Trump zkusil po svém nástupu ukázat, že ještě něco zbývá: osobní přístup. Nejdřív agresivní posměšky a urážky na adresu severokorejského vůdce, pak stejně osobní a teatrální lichotky. Je to typický trumpovský přístup hned v několika rovinách. Osobní tón samozřejmě Trumpovi vyhovuje, i doma vyhledává potyčky s politickými protivníky.

Stát stresuje děti a mrhá talenty

Pátek 1. března byl posledním dnem, kdy děti z pátých, sedmých a devátých tříd mohly podat přihlášky na střední školy. Kvůli zkostnatělé regulaci, instinktům průměrnosti a touze školského establishmentu mít co nejjednodušší práci je to pro studenty výrazně víc stresující záležitost, než by musela být. Každý si může do prvního kola přijímacích zkoušek, které jsou byrokraticky jednotné a dělají se podle testů státní instituce CERMAT, podat jen dvě přihlášky. Neomezený počet je možné dávat až ve druhém kole. To už ale většina kvalitních a studenty žádaných škol vůbec nevypisuje.

Český uran a velmocenská rovnováha

V roce 1945 měl Sovětský svaz jenom 2000 tun spočítaných zásob uranu, takže po válce představovalo poměrně malé jáchymovské ložisko a vzápětí obrovské příbramské ložisko jeden z významných klíčů k sovětské atomové bombě a tím i mocenské rovnováze světa tehdy rozděleného mezi dvě velmoci – USA a SSSR. Tato situace končí nejpozději v letech 1950–1955, kdy se surovinové zdroje Západu a Východu vyrovnávají. Významem českého uranu pro Sovětský svaz se po roce 1990 zabývalo několik autorů.

Evropská konfederace

Když portál Echo24 přinesl 20. ledna 2019 zprávu o chystané dohodě Německa a Francie, stal se jedním z prvních médií, která o této záležitosti vůbec informovala. Smlouva se chystala v utajení, její oficiální publikace proběhla v tichosti a vlastně ani podpis nedoprovázela nějaká mimořádná pompa. Přesto ovšem běží o dokument, jenž může mít pro budoucnost Evropy dalekosáhlé (a ne nutně pozitivní) následky.

Zpět na hlavní stranu