Konec anarchie technologických dominátorů. Už se na ně chystá antimonopolní zásah a nové daně

Rozbijte Facebook na kusy

Konec anarchie technologických dominátorů. Už se na ně chystá antimonopolní zásah a nové daně
Rozbijte Facebook na kusy

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Vydělávají stovky miliard dolarů a mají obrovskou moc nad směřováním celé západní civilizace. Díky tomu, že pro ně neplatí žádná pravidla. Stojí mimo zákony. Nastoupily a svět proměnily tak rychle, že ta pravidla pro ně nikdo nedokázal připravit. Je to nejnovější verze příběhu, kdy mají šelmy vždycky obrovský náskok před lovci, kteří je musí dohánět. Šelmy udávají tempo. Šelmami současné doby jsou technologičtí dominátoři známí pod zkratkou GAFA (Google, Amazon, Facebook, Apple). Ve svých branžích získali dominantní postavení. Politikům po celém západním světě až teď začíná docházet, jak mocná globální technologická monstra vyrostla. A začínají přemýšlet, jak dát pravidla technologické anarchii, kterou stvořila západní civilizace, aby ji později začala ohrožovat.

Velké technologické firmy jsou neregulované monopoly, případně dominátoři, a velmi úspěšně se vyhýbají placení daní. Obojímu se chystá přítrž. Ve Spojených státech, v Evropě i Austrálii už se připravují zásahy, které donutí Google, Facebook a spol. dodržovat regulací přesně daná pravidla. Jako jsou to už od roku 1890, kdy se začala psát historie antimonopolního práva v Spojených státech zákonem známým jako Sherman Antitrust Law, nuceny kvůli ochraně zdravé konkurence dělat všechny firmy, které mají v branži monopolní nebo dominantní postavení. S rozvojem technologií pod antimonopolní právo postupně padali telekomunikační operátoři a energetiky. Teď to čeká Google, Facebook a spol. Logika je velmi jednoduchá. Kdo své branži dominuje, ztrácí svobodu dělat si, co chce, jakou mají menší firmy. Pravidla pro něj jsou přísnější. 

Prakticky to mimo jiné znamená, že technologické firmy nebudou moci svévolně zasahovat do obsahu na svých platformách mazáním příspěvků podle vlastních ideologických kodexů, ale budou přitom muset respektovat jasná pravidla. Svévolné blokování, mazání a upozaďování obsahu označeného za nevhodný, jak je známe dnes, pomalu končí. Technologičtí dominátoři budou také nuceni konečně začít platit daně, jimž se dosud díky své „virtuálnosti“ velmi úspěšně vyhýbají. 

Facebook platí lobbistovi stejně jako celé Británii

Jsou to první výstřely. Cesta ke zkrocení technologických monopolů bude těžkou právní bitvou. Jsou mocné, bohaté a velmi dobře se na ni i personálně vyzbrojují. Nejen nákupem těch nejlepších právníků, ale také politiků do rolí svých lobbistů a ředitelů pro strategii. Facebook si na post šéfa pro „globální záležitosti“ loni koncem roku za plat sedm milionů liber ročně (210 milionů korun) zakoupil bývalého britského vicepremiéra za tamní liberální demokraty Nicka Clegga. Ten se v Británii předtím velmi silně profiloval právě na kritice Facebooku za to, jak platí nízké daně a zneužívá své dominantní postavení při ovlivňování politiky. Podle Clegga například při brexitu. Facebook v roce 2017 odvedl v Británii na dani jen 7,4 milionu liber. Částku rovnající se současnému Cleggovu platu v roli globálního lobbisty. Tržby Facebooku v Británii přitom za tu dobu dosáhly 1,3 miliardy liber (40 miliard korun). „Nejsem nijak oslněn Facebookem. Považuji mesianistickou kalifornskou emoce bičující kulturu Facebooku za protivnou,“ prohlašoval Glegg ještě dva roky předtím, než se té kultuře za plat na úrovni britských daní upsal. „Nejsem si také jistý, že firmy jako Facebook skutečně platí všechny daně, které by měly. Že to nedělají, je ale úplně stejně chyba vlád, které od nich nejsou schopny ty daně vybírat,“ prohlašoval Clegg. „Podvody daňových optimalizací velkých nadnárodních technologických firem také rozlítí veřejné mínění. Lidé budou mít dojem, že odvádějí podstatně méně daní, než by měly.“ Lepší ilustrace příběhu o šelmách a lovcích než nákup Nicka Clegga (svého času oblíbence progresivní proevropské britské levice) se těžko hledá. 

Facebook moc dobře ví, proč si Clegga koupil. Čeká ho ostrý střet s politiky na obou březích Atlantiku. Bez ohledu na to, jestli stojí ideologicky napravo, nebo nalevo, se shodují na tom, že anarchie technologických dominátorů musí skončit. Po letech lamentování a neschopnosti něco udělat to teď vypadá, že se schyluje k akci. U daní i v antimonopolní regulaci. 

Digitální gangsteři spojují Trumpa s demokraty

Poslední dny na tomto poli jsou velmi bohaté na události. Americký prezident Donald Trump a tamní demokraté jsou v ostrém sporu až hluboké nenávisti téměř u každého tématu. Shodují se ale na tom, že Facebook a Google jsou víc než zralé na antimonopolní regulaci. Že jejich anarchie společnosti škodí. Donald Trump už mnohokrát technologickým dominátorům antimonopolním právem pohrozil. Nelíbí se mu, jak ho firmy s levicově progresivní DNA a kalifornskou kulturou, o které tak plamenně mluvil lobbista Clegg, poškozují. Mimo jiné tím, jak na svých platformách potlačují konzervativní názory a favorizují progresivní. 

Minulý týden zablokoval Facebook možnost komentářů u jednoho z postů Trumpova manažera sociálních sítí Dana Scavina. Mluvčí Facebooku to dost neobratně a alibisticky vysvětloval tím, že na Scavinově účtu se vyskytla „podezřelá opakovaná aktivita“. Roboti Facebooku to vyhodnotili jako podezření, že účet neobsluhuje člověk, ale robot. „Byli jsme s ním (Scavinem, pozn. aut.) v kontaktu a omluvili jsme se mu.“ Donald Trump okamžitě sedl za Twitter a napsal: „Podívám se na to!“ Ještě předtím tweetoval: „Facebobok, Twitter a Google jsou na straně radikálně levicových demokratů.“

Jenže ještě tentýž den přichází útok na Facebook a spol. i od demokratů. V New York Times vychází komentář Davida Cicillina, demokrata z Rhode Islandu, který ve Sněmovně reprezentantů vede komisi pro antimonopolní, obchodní a administrativní právo. Má titulek Případ pro vyšetřování Facebooku. Ještě přímější je podtitulek Proč volám po tom, aby Federální obchodní komise začala vyšetřovat Facebook pro porušení antimonopolních zákonů. Cicillinova rétorika vůči Faceboku se navzdory příslušnosti k opačné straně americké kulturní války příliš neliší od Trumpovy. „Před rokem se svět dozvěděl, že Facebook dovolil politické konzultační firmě jménem Cambridge Analytica zneužít osobní informace 87 milionů uživatelů. Získat data, která pomohla klientům firmy rozpoutat v Americe kulturní válku. Od té doby spousta dalších zpráv ukázala, že skandál Cambridge Analytica byl jen malou částí mnohem širšího zneužívání postavení Facebooku. Platil teenagery, aby se navzájem špehovali. Podle webu TechCrunech vyzýval klienty, aby mu předávali kopii historie svých objednávek na Amazonu. Tajně shromažďoval vysoce citlivá data o svých klientech přes zadní vrátka (back doors, to je to, z čeho americké úřady podezírají čínskou špionáž v případě čínských firem Huawei a ZTE, pozn. aut.) přes jiné aplikace jako například ovulační kalendář. Podle deníku Wall Street Journal cílil Facebook reklamy dokonce i na uživatele, kteří vůbec nebyli jeho klienty a neměli na Facebooku účet. Deník The Times minulý týden napsal, že Facebok zneužil své dominance a předal výrobcům nejméně šedesáti technologických zařízení přímý přístup k datům svých uživatelů, což je už předmětem trestního vyšetřování. Facebook se také snažil pošpinit a diskreditovat kongresové komise, připravující jeho regulaci. To je taktika důvěrně známá z not velkých tabákových firem,“ píše Cicilline. „Když se cokoli z toho dostalo na veřejnost, Facebook začal lavírovat mezi popíráním, svatými sliby a omluvnými kampaněmi.“ To je přesně džob Nicka Clegga. „Ale nic na jeho chování se nezměnilo. Proto jako šéf komise pro antimonopolní, obchodní a správní právo Sněmovny reprezentantů volám po vyšetřování, jestli Facebook porušil antimonopolní zákony,“ vysvětluje demokratický kongresman.  

Upozorňuje, že Spojené státy nejsou jedinou zemí, kde se vyšetřuje zneužití monopolního postavení, a už zakázal Facebooku některé využívání dat. Upozorňuje, že britský parlament označil Facebook za „digitální gangstery“, kteří jsou „nad zákonem“. Upozorňuje, že Federální obchodní komice (FTC) čelí těžké krizi důvěry za svou neschopnost jednat a včas zasáhnout. Velkou chybou bylo, když Facebooku povolila, aby ještě posílil svou dominanci ovládnutím Instgramu a aplikace WhatsApp. 

Nejde o planá slova. Antimonopolní regulace je v Americe na dohled. „Investoři by měli věnovat zvýšenou pozornost tomu, že lidé zastávající velmi významné pozice atakují postavení Facebooku stylem, jaký jsme neviděli za víc než dvacet let, kdy sledujeme a analyzujeme internetové firmy,“ cituje agentura Bloomberg Scotta Devitta z investiční společnosti Stifel. Pod takhle silnou antimonopolní palbou technologičtí dominátoři v Americe ještě nebyli. 

Na druhé straně Atlantiku v téže době Evropská komise uvalila další miliardovou pokutu kvůli zneužití dominantního postavení na Google. Uložila mu zaplatit 1,49 miliardy dolarů (33 miliard korun) za zneužití reklamního systému AdSense. V letech 2006 až 2016 měl podle Bruselu bránit konkurenci v branži tím, že umístění své reklamy na internetové stránky jiných firem svazoval se svým vyhledávacím systémem. Zabránění konkurenci přes nucené propojování produktů je přesně to, za co už v Evropě vyfasoval v minulosti miliardové pokuty Microsoft. Pro Google je to už třetí miliardová pokuta od Evropské komise za zneužití dominantního postavení a bránění konkurenci. 

Nová vlna digitálních daní

Velmi živo je i na daňové frontě. Novou digitální daň na velké dominátory už schválilo Rakousko, Itálie nebo Austrálie. Technologické firmy v těchto zemích, stejně jako v Česku nebo výše citované Británii, platí směšně nízké daně, přestože tam dosahují miliardových obratů. Svá oficiální sídla mají většinou v Irsku nebo Lucembursku, kde jim nabízejí speciální daňové prázdniny. Google, Facebook a spol. vyhlašují, že v zemích, kde naprosto dominují trhům s digitální reklamou, nejsou „fyzicky přítomny“. Na fakturách dostávají zákazníci značku Google, respektive Facebook Ireland. Vlády proto nasazují daň z tržeb přímo na faktury, které posílají Google a Facebook svým zákazníkům v konkrétních zemích. Když si koupí třeba u Googlu reklamu za tisíc eur, je tam vedle DPH i nová digitální daň. V Itálii se už od začátku letošního roku platí tři procenta tržeb. Od příštího roku by to mělo začít i v Rakousku. Francouzský ministr financí Bruno Le Marie ohlásil 3. března, že od příštího roku Paříž v rámci „fiskální spravedlnosti“ uvalí pětiprocentní daň z tržeb na internetové giganty, jejichž globální tržby překročí za rok 750 milionů eur (19 miliard korun) a tržby v samotné Francii 25 milionů eur (650 milionů korun). Daň se nedotkne zdaleka jen Googlu a Facebooku, ale řady menších evropských, čínských i domácích francouzských firem. Kdyby se daň v takových parametrech zavedla u nás, zasáhne mimo jiné i domácí technologickou jedničku Seznam. Ten měl v roce 2017 tržby přes čtyři miliardy korun. Digitální daň už chystají také Španělé a Britové. 

U nás s ní v rámci hledání nových zdrojů na zvyšování penzí přišel Andrej Babiš ve chvíli, kdy se ukázalo, že ekonomika začne slábnout a bude mít problémy s rozpočtem. „Digitální daň určitě ano, podpořil jsem to i na Evropské radě. Ty nadnárodní společnosti, které u nás podnikají, neplatí dost daně,“ prohlásil Babiš koncem února. Jeho ministryně financí Schillerová navrhuje tři procenta z tržeb. Jako Italové a Rakušané. Pro jsou sociální demokraté, komunisté. Piráti řekli pouze tolik, že jsou připraveni o tom vést debatu. Proti se zatím postavila ODS a TOP 09. Čekaní na společné evropské řešení jak v daních, tak v antimonopolní regulaci je naivní a zbytečné. Společný názor nebude kvůli jejich hostitelům z Irska a Lucemburska možné najít. Proto už se všichni začali s technologickou anarchií vypořádávat ve vlastní režii. Je nejvyšší čas. Navíc se ukazuje, že k tomu ani žádná evropská harmonizace není potřeba. Ani k daním, ani k antimonopolnímu zásahu.