Sametová revoluce se stala alibismem, kdy komunisté převlékli rudé pláště za modré. Tak hodnotil písničkář Karel Kryl poměry v Československu po revoluci v roce 1989. Známý zpěvák pil krev komunistům už v šedesátých letech. Jeho píseň Bratříčku, zavírej vrátka se stala symbolem po vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Skladba byla nakonec zakázána a Karel Kryl poté emigroval do Německa.
Výroky poslance Lubomíra Volného (SPD), který označil prezidenta Václava Havla za „jednoho z největších vlastizrádců této země“, mají dohru. Občan Martin Pilc na něj podal trestní oznámení, mezitím jej ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) vyzval k omluvě. Obojí však poslanec odmítá, svůj výrok uveřejněný v úterý sociálních sítích zopakoval ještě ve čtvrtek v České televizi (ČT).
Před 30 lety československým disidentům nakrátko svitla naděje, že komunistický režim ustoupí od politiky tvrdé perzekuce a podobně jako v sousedním Polsku či Maďarsku umožní opozičním silám veřejně působit.
V prosinci 1988 navštívil tehdejší komunistické Československo francouzský prezident François Mitterrand, jenž se tehdy stal vůbec prvním prezidentem Francie, který oficiálně navštívil Československo od jeho vzniku v roce 1918. Návštěva ale měla ještě daleko hlubší význam. Mitterrand totiž 9. prosince 1988 posnídal v malostranském Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví, s českými disidenty v čele s Václavem Havlem.
V matné vzpomínce vykuleného mladého redaktora, tedy mé, je jeden zvláštní večer roku 1993 na Barrandovských terasách. Vítalo se tam vydání pamětí Václava M. Havla Mé vzpomínky, které tehdy vydalo Nakladatelství Lidové noviny. Byl jsem na Barrandově poprvé a naposled, kdysi slavný komplex existoval ještě ve stavu jaksi provozuschopném. Zbývalo z něj už tehdy jen torzo, i bar Trilobit byl od roku 1986 zavřený, ale zbytkový provoz bylo možné využít k oslavě.
Když se člověk narodí jako mladší sourozenec Václava Havla, plyne z toho řada důsledků, se kterými se musí vyrovnávat, například že bude pro některé lidí více zajímavý jako bratr, méně již jako konkrétní Ivan M. Havel. Bližší pohled na jeho osobnost, dílo a charakter však ukazuje, že se Ivan Havel tímto nenechal ovlivnit a svést ze své cesty, která se vedla vždy samostatně, originálně a po svém, takže z toho mohl i starší bratr býti někdy nervózní a připadat si jako bratr mladší.
Začneme nezdvořile o někom jiném než o autorce knihy: o její hlavní postavě. Život Václava Havla se odehrával z velké části v prostoru ostře nasvíceném různými bodovými reflektory. Bylo na něj vidět víc než na koho jiného, ale byla tam i místa tmavá, neprůhledná. Do určité míry to byl veřejný, odkrytý život. Už dlouhé roky před prezidentstvím pod policejním dozorem, ale i před zraky desítek přátel (Havel by mimořádně družný člověk), pak již stovek známých, spoluspiklenců či tisíců sympatizantů. Byl to život naprosto naplněný událostmi a činnostmi různého druhu, které vedly k tomu, že ať již vědomě, či jaksi spontánně se Havel stal hlavní postavou opozice, což vyústilo v onen prezidentský mirákl konce roku 1989.
Na světě bylo jen málo zemí, kde měli prezidenta, který psal divadelní hry.
Jo, to bejvávaly na hranicích časy… Kryti ranní mlhou se z obou stran pohraničními hvozdy plíživě blížily sporé skupinky tichých mužů s batohy na zádech, v nichž přenášeli nebezpečný kontraband.
Americký konzervativec Rod Dreher (51) přijel do Prahy podpořit české vydání své knihy Benediktova cesta. Týdeník Echo s ním hovořil o jeho motivech, proč tuto radikální knihu napsal.
Na co má prezident za výkon své funkce nárok? Stejně jako jako ostatní čeští vrcholní politici dostává plat, který v současnosti činí 252 800 korun hrubého, náhradu v podobné výši a doživotní rentu. Mimo to má k dispozici nemovitosti, které tvoří sídlo prezidenta republiky, mezi než se počítá vedle Pražského hradu například i zámek Lánech.
Každý má občas nějaké osobní výročí a já si shodou okolností vzpomněl, že je to v těchto dnech právě deset let, co jsem dělal docela velký rozhovor s Václavem Havlem, který pak vyšel v časopise Týden, kde jsem pomalu končil.
Tohle je jedna z posledních příležitostí, jak promluvit do boje o Hrad – a jak to případně někomu rozumnému ještě rozmluvit.
Vždy když se někdo v politice domáhá toho, že něco má být důstojné, je radno zbystřit.
Dopustil jsem se na tomto místě onehdy názoru, že to může být jistým způsobem dobré, stane-li se předsedou sněmovního výboru pro dohled nad Generální inspekcí bezpečnostních sborů komunista Zdeněk Ondráček.
Michael Žantovský napsal minulý týden na svůj blog v Echu24 článek „Veleben i zatracován. 20 let od Havlova rudolfinského projevu“. Protože se jím cítím být osloven (není totiž o Havlovi, ale o mně), reaguji na něj.
Václava Havla z mlčení vinit nelze. Právě dnes uplyne 20 let od jeho „rudolfinského projevu“, pro který byl některými veleben za svou odvahu, jinými zatracován za nemístné zasahování do politického soukolí.
Když vznikla polemika k poslednímu českému knižnímu vydání Knihy smíchu a zapomnění, vycítil jsem příležitost se předvést. Milan Kundera je totiž autor, jemuž jsem věnoval své jediné dvě diplomové práce, a tak se v zástupu jiných považuju za jeho znalce. Byl jsem mu ochoten dát hodně do chvíle, než jsem zjistil, že život je jinde.
Máme za sebou další 17. listopad. Je to svátek, který se zajímavě vyvinul.
Knižní rozhovor Jana Lukeše s Ivanem M. Havlem se jmenuje Právě proto, že jsem, což lze různě doplnit a interpretovat, v první řadě: „Právě proto, že jsem bratr Václava Havla.“ Z toho faktu plyne řada důsledků, se kterými se musí mladší sourozenec vyrovnávat, například že bude pro řadu lidí víc zajímavý jako bratr než jako Ivan M. Havel.
Pavel Kohout. Největší egoman, největší dobrodruh, stalinista s lidskou tváří i demokrat, chartista, vynesenec z vlasti a sázavský zahradník.
Znovu se ohlásil Julius Šuman. Na twitterovém účtu se objevil nový záznam z rozmluv Andreje Babiše s novinářem jeho Mladé Fronty DNES Markem Přibilem.
Hudební festival Zahradní slavnost, který se měl v srpnu konat na loukách u Mladých Buků a měl být pokračovatelem kultovního festivalu Trutnoff Open Air, se konat nebude. Zrušení festivalu potvrdil jeho pořadatel Martin Věchet. Festival podle něj nejde uspořádat za podmínek, které určil městys Mladé Buky na Trutnovsku. Hlavní problémem je hlavně vyhláška o nočním klidu, podle níž by hudební produkce měla skončit ve 22:00.
Skupina Julius Šuman zveřejnila ve čtvrtek další nahrávku, na které mluví bývalý ministr financí Andrej Babiš (ANO) a tehdejší novinář Mladé fronty Dnes Marek Přibil. Tentokrát se rozhovor netýkal současných politických oponentů, ale událostí kolem listopadové revoluce v roce 1989. Babiš v nahrávce mluví o Václavu Havlovi, kterého spojuje se státní bezpečností a naznačuje, že ho dosadili komunisté z Moskvy, i o své někdejší pravé ruce Radmile Kleslové (ANO). Babiš odmítl nahrávku komentovat.
Letos na jaře Snyder přistoupil k nezvyklému kroku. Sepsal Dvacet lekcí z 20. století (pod názvem Tyranie vyšly nedávno i česky). Není to objemná historická práce, nýbrž politický apel.
Vyrvané srdce, které je součástí pomníku Václava Havla u Nové scény Národního divadla, rozčílilo autora Kurta Gebauera. Označil to za vandalský čin, který podle něj svědčí o problému některých s chováním na veřejných místech. Opravu navíc podle sochaře potřebují všechny kovové konstrukce, s nimiž někdo lomcoval. Gebauer to řekl pro deník Echo24.
Újmy se dočkalo další pražské místo, na kterém si lidé připomínají prvního českého prezidenta Václava Havla – tentokrát soubor srdcí u Nové scény Národního divadla. Jednu ze tří kovových konstrukcí ve tvaru srdce, které obklopují to hlavní červené popsané vzkazy, vyrval o víkendu neznámý pachatel a pokusil se ho odtáhnout. Redakci Echo24 to potvrdil mluvčí Národní divadla Tomáš Staněk.
Pietní místo připomínající Václava Havla na pražské Kampě, kam lidé nosili květiny a svíčky, muselo ustoupit filmařům. Ti známou kresbu prvního českého prezidenta, která se zde nacházela, přetřeli a na dotazy místních reagovali dost podrážděně. Své o tom ví majitel nedaleké Mlýnské kavárny Martin Kotas, kterému podle informací deníku Echo24 kvůli tomu dokonce natloukli.
V neděli večer se poprvé rozezněl nový zvon Václav, připomínající památku Václava Havla. Následně se přidaly i zvony po celém městě. Sbírku na zhotovení zvonu pořádala Nadace Charty 77.
ROZHOVOR S DAGMAR HAVLOVOU, ŠVAGROVOU VÁCLAVA HAVLA. Po soudních tahanicích o Lucernu, které se vlekly řadu let, se nynější majitelka pražského paláce a podnikatelka Dagmar Havlová uchýlila na venkov.
