V prosinci 1988 navštívil tehdejší komunistické Československo francouzský prezident François Mitterrand, jenž se tehdy stal vůbec prvním prezidentem Francie, který oficiálně navštívil Československo od jeho vzniku v roce 1918. Návštěva ale měla ještě daleko hlubší význam. Mitterrand totiž 9. prosince 1988 posnídal v malostranském Buquoyském paláci, sídle francouzského velvyslanectví, s českými disidenty v čele s Václavem Havlem.

Pro vzmáhající se československé opoziční hnutí byla slavná Mitterrandova „snídaně s disidenty“ jedinečným projevem podpory od hlavy významného evropského státu v době, kdy byl jakýkoli veřejný nesouhlas s komunistickou mocí tvrdě potlačován. Již při slavnostním přípitku 8. prosince 1988 na Pražském hradě Mitterrand ohromil komunistické činitele citací z pamětí prvního československého prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka a zmínkou o velkém ohlasu Pražské jara 1968 ve Francii.

Ještě větší rozruch ale hned druhý den vzbudila Mitterrandova snídaně s představiteli disentu. Slavné snídaně se zúčastnili kromě Havla Jiří Dienstbier, Karel Srp, Miloš Hájek, Václav Malý, Petr Uhl, Ladislav Lis a Rudolf Battěk. Snídaně, původně plánována na tři čtvrtě hodiny, se protáhla na hodinu a půl.

Setkat se s disidenty bylo prý prezidentovo hlavní přání (během návštěvy se sešel také s kardinálem Františkem Tomáškem a s bratislavskými studenty), uvedl později někdejší politický poradce Mitterranda Jean Musitelli. Šlo o součást jeho snah o kontakt se všemi složkami občanské společnosti v zájmu pochopení toho, co se v zemi děje. Setkání s disidenty bylo na této úrovni vůbec první v tehdejších socialistických zemích s výjimkou SSSR, kde už ale tehdy, jak Musitelli řekl, vládla jiná atmosféra.

Podle něj doprovázelo schůzku ovzduší „velké srdečnosti, přátelství“. Ze svých tehdejších záznamů citoval slova Václava Havla, že jde o neocenitelnou podporu boji disidentů. Snídani tehdy Mitterrand zahájil proroctvím, že „je rád, že se zde setkává s předními osobnostmi doby příští“.

Přátelské pouto s Havlem

Tehdejší československá veřejnost mohla číst v komunistickém listu Rudé právo z 10. prosince 1988 Mitterrandova slova z tiskové konference, že se kromě oficiálních představitelů setkal také se signatáři Charty 77: „Setkal jsem se nejen s vedoucími představiteli, ale také s určitým počtem lidí, kteří jsou v opozici systému v této zemi. Mohu si tedy udělat obrázek o lidech žijících v této zemi.“

Mitterrandova návštěva přispěla také k historicky prvnímu oficiálnímu povolení opoziční manifestace na Den lidských práv 10. prosince 1988 na žižkovském Škroupově náměstí, kde vystoupil Václav Havel. O několik měsíců později se Mitterrand z Paříže zasazoval o Havlovo propuštění z vězení a s pozdějším prezidentem Havlem jej po prvním setkání v prosinci 1988 pojilo trvalé osobní přátelství.