Tag: smrt

Články k tagu

Pražané zapálili svíčky za knížete. Před Schwarzenberský dům jich přišly stovky

Před Schwarzenberským domem ve Voršilské ulici v Praze v neděli večer lidé uctili památku bývalého ministra zahraničí a čestného předsedy TOP 09 Karla Schwarzenberga, který ve věku 85 let zemřel v neděli nad ránem ve Vídni. Jeho odchod je odchodem jedné z největších osobností našich novodobých dějin, řekl na setkání náměstek pražského primátora a Schwarzenbergův stranický kolega Jiří Pospíšil (TOP 09).

Staří mrtví nechť uvolní hroby mladým mrtvým

V Heřmánkovicích na Broumovsku uklidili hřbitov u kostela od přebytečných náhrobků. To vzbudilo jistou pozornost i za hranicemi regionu. Náhrobky totiž byly německé, tedy patřily nebožtíkům, jejichž potomci už v Heřmánkovicích ani v širokém okolí dávno nežijí. Ty náhrobky byly popraskané a propadaly se do země, zarůstaly vegetací. A Češi mají rádi pořádek. Takhle to tam přece nemohli nechat. Heřmánkovice se před válkou jmenovaly Hermsdorf, to hezké české jméno dostaly až po ní.

Očima lidí s postižením vidíme ze světa víc

Rozhovor jsme vedly na dálku, přesto jsem se cítila, jako bych byla u švýcarské filozofky doma. Nejenže jsem se seznámila s jejím obrovským psem, který po amputaci chodí po třech, hlavně jsem se mohla zeptat její dcery Carlotty, jaké pro ni je, že se její příběh objevuje v matčině knize. „Jsem neskutečně hrdá,“ odpovídá drobná dívka. Kniha je o Ullině sebevraždě a Carlottině narození. Ulla je sestra Barbary Schmitzové a v mládí si vzala život, Carlotta se narodila s těžkým postižením. Jak se k těmto dvěma výzvám postavit jako filozofka?

Tragédie sebevrahů, síla nemocných

Zdravá žena, navíc matka dospívajícího syna, spáchá sebevraždu, zatímco těžce nemocné dítě se rve o právo na život. Jak to, že lidé, jimž – jak se zdá – nic podstatného nechybí, si svého života mnohdy neváží, zatímco ti s řádově horšími kartami se o něj perou? Tuto otázku si položila švýcarská filozofka Barbara Schmitzová v knize Jaký život je hoden žití? (2022) a nejde tu o teoretické cvičení; ta sebevražedkyně byla filozofčina sestra a dítě s těžkým postižením její dcera. Kniha vyniká osobitostí i vyrovnaností. Autorka mohla napsat dílo spadající do žánru zúčtování: společnosti, která nemínila přijmout její dceru, by bylo co vracet.

Absolutní tresty za homosexualitu. V Ugandě bude hrozit až trest smrti

Ugandští poslanci schválili návrh zákona, který dále zpřísňuje tresty pro homosexuály a další členy komunity LGBT+. Norma počítá s tím, že lidem, kteří se identifikují jako členové této komunity, bude hrozit trest vězení až na deset let. Za sex s lidmi stejného pohlaví, kteří jsou mladší 18 let, bude v zemi hrozí až trest smrti. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž teď záleží na prezidentu Yowerim Musevenim, jestli zákon podepíše, nebo vetuje, a udrží si tak dobré vztahy se západními dárci a investory.

Eutanazie a návrat trestu smrti

V Evropě jsou v současné době už jenom dvě země, které stále mají trest smrti. Ruská federace, jež však uvalila na praxi moratorium a nikoho nepopravila od roku 1996, a pak ještě Běloruská republika. Nyní se k nim překvapivě přidalo Belgické království, i když jaksi neplánovaně. Vražedkyně Genevieve Lhermitteová požádala o eutanazii a bylo jí vyhověno. Fyzicky přitom byla zdravá a rozhodně neumírala. Případ Lhermitteové je obzvlášť tragický. V únoru 2007 zavraždila svých pět dětí, nejmladšímu byly tři roky, nejstaršímu čtrnáct, v době, kdy byl jejich otec pryč.

„Vzkříšení“ člověka už i v Evropě. Kryokonzervaci nabízí německý start-up Tomorrow Biostasis

Německá společnost Tomorrow Biostasis nabízí kryokonzervaci lidí v naději, že se jí nakonec podaří zvrátit smrt. Berlínský start-up pomocí tekutého dusíku zakonzervoval prvních deset klientů, kteří čekají na medicínský pokrok a následné vzkříšení. Informuje o tom server Popular Mechanics. Typickými klienty jsou prý lidé pracující v technologických oborech. Seznam čekatelů, kteří o kryokonzervaci mají zájem, je už v řádech několika stovek, v současnosti však firma další „pacienty“ nepřijímá.

Poslední hodinka

Vlastimil Kubeš, kterému lékaři v 56 letech diagnostikovali rakovinu slinivky, nejen že doma umíral, ale taky tam umřel. Podle ředitele Centra paliativní péče Martina Loučky polovina lidí z těch, kteří by si přáli dožít doma, nakonec ale skoná v sanitce nebo na jednotce intenzivní péče. Většina pacientů trpících vážnými chorobami (90 procent) si přeje znát svůj zdravotní stav, tedy i informaci, že už je konec na dohled (...). Podle zkušenosti paliativních pracovníků jsou pacienti rádi, když se jim stručně a citlivě vysvětlí, jak jsou na tom. Dají si věci do pořádku, rozhodnou se, jak chtějí umřít.

Smrt smrti v Silicon Valley

Elon Musk si nepřeje, aby jeho zaměstnanci pracovali z domova. Inovace prý nevznikají tak, že někomu brnknete geniální nápad. Zvláštní, vždyť vývojáři ze Silicon Valley, které je domovem Facebooku, Googlu a místem s největší koncentrací technologických start-upů, sní o tom, že člověka osvobodí z tyranie času, prostoru i chřadnoucího těla. Parta, která ohlašuje revoluci nehmotnosti, se chce stýkat? Na jednom místě a fyzicky? Silicon Valley je technologická verze úrodného půlměsíce. Přirozeně nejde jen o techniku. Dopady pociťují politika, kultura, mezilidské vztahy.

Bez talentu ani smrt nebere

Zřejmě je to výstava s největším počtem lebek, koster a motivů spojených s umíráním na metr čtvereční. Není to však veletrh pohřebnictví, nýbrž výstava šedesáti současných umělkyň a umělců, kteří vyslyšeli výzvu kurátora Otty M. Urbana a vytvořili díla, která se inspirovala slavnou pasáží z Kazatele: „Marnost nad marnost, všechno je marnost! K čemu je člověku všechno to pachtění, kterým se pachtí pod sluncem? Jedno pokolení odchází a jiné přichází, země však nehnutě trvá.“ O výjimečné expozici se diskutuje v Salonu Týdeníku Echo.

Mistrovská choreografie smrti

Onoho rána v pondělí 21. června 1621 se prý hned po východu slunce nad Prahou ukázala „velmi pěkná duha“. Takhle to ve svém spise Historie o těžkých protivenstvích církve české píše Jan Amos Komenský, který ovšem u toho nebyl, neboť se skrýval u šlechtických přátel na Moravě v neblahém očekávání věcí příštích. Duhu však viděli očití svědkové. Přitom už tehdy jim to připadalo zvláštní, neboť prý několik dní nikde v okolí Prahy „žádného deště nebylo“ a bylo počasí velmi letní a jasné.

Mor jako inovace

Historici novověku občas navrhovali, že naše doba začala jednou velkou cestou, tedy objevením Ameriky v roce 1492, a skončila další velkou cestou – poslední misí Apolla na Měsíc v roce 1972. Ale také by šlo říct, že novověk se zrodil z velké, vracející se morové rány černé smrti na sklonku 15. století a skončil současným dvaceti- či třicetiletým obdobím, kdy se rozvinul internet, prošli jsme sérií ekonomických krizí a koronavirus se vysmál globalizaci. Možná novověk jednou zarámujeme oběma pandemiemi. Ty totiž, jak ukazuje německý historik Klaus Bergdolt, zvýrazňují a urychlují trendy, které existovaly již před epidemiemi a v překotném tempu rychle proměňovaly společnost.

Kňučel jako pes. Chalífa je mrtev

Tou nejvíc fascinující věcí na Islámském státu z našeho pohledu asi bylo, že oni to brali vážně. Snaha o návrat k „čistému“ islámu je stará desítky let, ale to bylo vždy jen společenské hnutí. Abú Bakr al-Bagdádí vytvořil, byť dočasně, stát. Skutečný stát, který ovládal území, na němž zajišťoval odvoz odpadků, vydával rodné listy a registroval auta. Což bylo pro tisíce lidí tak inspirující, že tam odjížděli žít a pracovat (tj. bojovat).

To se tak jednou probudíte v hrobě…

Je to dostatečně děsivé, aby z toho měl člověk hrozný pocit i teď, když je ta možnost nejspíš zcela vyloučená. Probudit se v hrobě, ve vlastní rakvi! Otevřít oči do tmy a uvědomit si strašnou skutečnost. Ach, běda! Pravděpodobně by člověk v takové situaci vyřkl něco horšího: Pohřbili mě zaživa! Zemru děsivou smrtí znovu, nyní již doopravdy, a nikdo se o tom nedozví! Snad až po letech vykopou můj hrob, naleznou podivně zkroucenou mrtvolu se stopami hrozného zápasu. Možná si toho všimnou, ale mně už to nebude nic platné. Ach, může být něco strašlivějšího?

Na západonilskou horečku zemřela žena. První oběť nakažená v Česku

První člověk, který se na českém území nakazil západonilskou horečkou, zemřel. Byla to dvaasedmdesátiletá žena, která v inkubační době prokazatelně nebyla v zahraničí, současně měla ale i další vážné chronické problémy, uvedla dnes televize Nova. Informaci o úmrtí televizi potvrdil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula. Podle hygieniků žena z jižní Moravy zemřela v srpnu v nemocnici.

Egypt odsoudil k smrti 75 lidí, včetně prominentních islamistů

Egyptský soud potvrdil rozsudek smrti nad 75 lidmi, souzenými kvůli účasti na protestu z roku 2013. Mezi odsouzenými jsou prominentní islamisté, další pak soud poslal za mříže na doživotí. Odsouzení se mohou proti verdiktu odvolat, oznámila s odvoláním na soudní zdroje agentura Reuters. Rozsudky padly v procesu se stovkami stoupenců islamistického exprezidenta Muhammada Mursího.

Vojáci v Afghánistánu se stali oběťmi dobře připravené léčky

Z dosavadního vyšetřování nedělního útoku na české vojáky v Afghánistánu plyne, že se jednalo o dobře připravenou léčku. Česká jednotka je schopna se vrátit ke standardnímu režimu od pátku, záležet ale bude na rozhodnutí vrchního velitele amerických a spojeneckých sil v Afghánistánu armádního generála Johna Nicholsona. Řekla to mluvčí generálního štábu Vlastimila Cyprisová.

Tragédie na dovolené. Českého turistu usmrtil v Egyptě žralok

Obětí žraloka se stal v Egyptě stal český turista. Podle informací deníku Echo24 došlo k tragédi ve čtvrtek v letovisku Marsá Alam u Rudého moře. Obětí je údajně muž ve věku 41 let, který byl v Egyptě na dovolené se svou rodinou, manželkou a dětmi. Jeho žena prý také byla svědkem toho, jak mořský dravec na jejího muže zaútočil.

V Egyptě dostalo trest smrti 75 účastníků protestu z roku 2013

Soud v Káhiře dnes vynesl rozsudky smrti nad 75 ze 739 lidí souzených kvůli účasti na protestu v roce 2013 na podporu islamistického exprezidenta Mursího. Podle agentury AP o tom informovala státní média. Verdikt trestního soudu v egyptské metropoli bude nyní postoupen k vyjádření názoru velkému muftímu – nejvyšší náboženské autoritě v zemi. Jeho mínění není pro justici závazné, nicméně velký muftí rozhodnutí soudů obvykle schvaluje.

Mistři sušených mrtvol, brněnští kapucíni

Když Josef Peňás, emeritní středoškolský profesor jazyků z Prostějova, chtěl udělat něco pro svého pětiletého vnuka a sám se přitom potěšit, vzal ho do Brna na vysušené kapucíny a mumii barona Trencka. Vnuk z toho byl celý rozrušený, neboť se ve své nevinnosti poprvé setkal s hmatatelnou smrtelností, což se mu pak v životě hodilo a jednou to definitivně docení.

Atentátníka, který najel kamionem do lidí na vánočním trhu v Berlíně, řídil člen IS

Tunisan Anis Amri, který v prosinci 2016 najel s kamionem do lidí na vánočním trhu v Berlíně, zřejmě nejednal z vlastní iniciativy. Podle německých vyšetřovatelů ho údajně řídil starší Tunisan, který patřil k teroristické organizaci Islámský stát (IS) a na něhož byl nyni v Německu vydán zatykač. Informoval o tom deník Süddeutsche Zeitung.

„Nejsem šťastný. Chci umřít“. Australan si ve 104 letech přiletěl do Švýcarska pro smrt

Australan David Goodall, který má tento týden ve svých 104 letech podstoupit eutanazii na švýcarské klinice, přistál na letišti v Basileji. Dostalo se mu tam vřelého uvítání, informovala agentura AP. Ruedi Habegger, jenž kliniku Eternal Spirit u Basileje spoluzaložil, však v rozhovoru s agenturou AFP označil za krutost, že Austrálie nepovolila svému nejstaršímu vědci zemřít ve své vlasti.

Hodina anatomie v čase plastinovaných Číňanů

Na pražském Výstavišti se koná výstava Body the Exhibition. Show s mrtvými, rozřezanými, z kůže svlečenými a různě nastylizovanými ostatky skutečných lidí, o jejichž totožnosti se však návštěvník nic nedozví. Výstavu kritizovala řada organizací – jak lidskoprávních, tak lékařských v čele s Českou anatomickou společností. Kritizovat ji budeme i my v Salonu Týdeníku Echo.