Zásadní regulace na potravinářském trhu stále hrozí. Návrh na zavedení kvót na české produkty v tuzemských obchodech totiž směřuje do finálního třetího čtení v Poslanecké sněmovně poté, co ho zemědělský výbor podpořil. K návrhu SPD se přidali poslanci vládní koalice spolu s komunisty. Pokud by tato změna prošla, dočkala by se pravděpodobně tvrdé reakce ze strany Evropské unie.
Do britských teritoriálních vod budou vypuštěny čtyři dělové čluny vyzbrojené kulomety a kanóny, pokud nebude dosaženo obchodní dohody s Evropskou unií. Jejich úkolem bude od 1. ledna chránit oblast před francouzskými rybáři. Kontroverzní rozhodnutí oznámilo v sobotu britské ministerstvo obrany.
Pro provoz obchodů platí od středy nová pravidla. Každý zákazník musí mít pro sebe při nákupu plochu 15 metrů čtverečních. Prodejci jsou povinni řídit fronty uvnitř i před obchody a hlídat dodržování dvoumetrových rozestupů mezi lidmi. Zároveň se prodlužuje zavírací čas z dosavadních 19:59 na 21:00, od kdy začíná platit zákaz vycházení. Kromě nedělí nesmějí maloobchodní prodejny fungovat nově ani o svátcích.
Růst cen potravin zpomalil, zůstávají však stále vysoké a vzhledem k setrvačnosti faktorů, které růst ovlivňují, si lidé „oddechnou“ až v příštím roce.
I v době koronavirové krize stále hrozí, že se podaří schválit návrh na povinného podílu českých potravin v obchodech. Původní snaha poslanců hnutí ANO o 85procentní podíl nakonec nevyšla, ale po pozměňovacím návrhu šéfa nejsilnějšího poslaneckého klubu Jaroslava Faltýnka je nadále ve hře 65procentní podíl. Proti jsou zejména zástupci obchodů, podle kterých by občany čekalo jen zdražení a konečnou výhodu by čerpal premiér Andrej Babiš a jeho firma Agrofert.
Čína pokračuje ve snahách o vybudování průplavu přes thajskou část pevninské šíje Kra. Projekt by zkrátil čínským tankerům a jiným lodím cestu do a z Indického oceánu o asi 1100 kilometrů. Politické špičky Thajska se za projekt v současnosti přimlouvají, například pro Indii by však jeho realizace měla nedozírné ekonomické a vojenské dopady.
O to víc je třeba udělat si rozvahu toho, za co nám vlastně Čína stojí. Čínská relace prezidenta Zemana je bezvýznamná. Nemá váhu ekonomickou, jak po letech nesplněných slibů ohledně čínských investic musí být jasné už každému. Nemá váhu politickou, jak ukazují průzkumy. K čemu Čínu tolik potřebujeme?
Návrh na 85 procent domácích potravin v obchodech se sice dostal k ledu, přesto stále hrozí, že projde lehčí kompromisní varianta. Hnutí ANO chce totiž dohodnout kompromis, který by byl pro komunisty i SPD vhodnější. Kritici ale nechtějí o žádných dohodách ani slyšet. Podle nich by bylo pro všechny nejlepší, aby pokus osekat zahraniční nabídku potravin předkladatelé stáhli a již nevytahovali.
Nápad části poslanců jak podpořit tuzemské zemědělce a potravináře cupují odborníci i politici.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula se velmi pravděpodobně dočká nového vládního angažmá. Premiér Andrej Babiš prohlásil, že mu nabídl funkci vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví, kterou chce nově vytvořit. Předseda vlády zároveň naznačil, že epidemiolog s postem souhlasí. Aktuálně by Prymula měl ke konci května skončit na ministerstvu zdravotnictví kvůli chybějící bezpečnostní prověrce.
Mnoho Rakušanů v sobotu využilo toho, že se po sedmi týdnech mohly otevřít všechny obchody, včetně nákupních center a prodejen s plochou nad 400 metrů čtverečních. Jak informují rakouská média, na některých místech se tvořily dlouhé fronty. Obchodníci ale upozorňují, že výpadek v tržbách, který utrpěli kvůli restriktivním protikoronavirovým opatřením, se jim dohnat nepodaří. Se sobotou se v Rakousku otevřela i kadeřnictví.
Otevírání obchodů by se mohlo sjednotit a všechny by se mohly otevřít v květnu. České televizi to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého o takové možnosti bude jednat ve čtvrtek vláda. Podle dosavadních plánů je otevírání obchodů rozloženo postupně až do 8. června. V případě dohody ve vládě a při příznivých údajích o vývoji epidemie koronaviru by se obchody do 2500 metrů čtverečních mohly otevřít už v pondělí, řekl premiér večer televizi Nova. Babiš dnes také uvedl, že neočekává změny v omezení volného pohybu a shromažďování, i kdyby skončil nouzový stav. S jeho pokračováním po 30. dubnu premiér nesouhlasí.
Krize způsobená novým koronavirem a nedostatek ochranných prostředků ve světě vedly k tomu, že se z čínského trhu se zdravotnickými pomůckami stal „Divoký západ“.
Prodavači se v době koronavirové krize stali jednou z nejohroženějších pracovních skupin.
Po tomto pátku máme jasno ve dvou věcech. Po vítězství konzervativce Borise Johnsona odchází Velká Británie jasně a bez všech dalších podivných spekulací o zvrácení brexitu z Evropské unie. Odchod to bude rychlý a Johnson bude se silným mandátem od voličů tvrdým vyjednavačem. Stejný den nad ránem se Evropská unie na summitu v Bruselu i hlasem Andreje Babiše dohodla, že se stane zeleným pionýrem uhlíkově neutrální ekonomiky.
Spojené státy Číně navrhly, že od 15. prosince nezavedou další cla na čínské zboží, jak to měly v úmyslu, uvedl americký list The Wall Street Journal (WSJ).
Soud v Belgii v polovině listopadu podle pondělního vyjádření firmy Diag Human definitivně potvrdil její nároky vůči České republice. Ministerstvo zdravotnictví však sdělilo, že aktuální rozhodnutí soudu dosud neobdrželo a že je nicméně připravené se odvolat k nejvyššímu belgickému soudu. Firma Diag Human se s Českem pře řadu let kvůli zmařenému obchodu s krevní plazmou. Částka, kterou i s úroky firma po ČR požaduje, nyní činí 14,5 miliardy korun.
Představitelé tří států západního Balkánu – Severní Makedonie, Albánie a Srbska – jednali v severomakedonském Ochridu o vytvoření regionální zóny volného pohybu a obchodu. Ta by měla začít fungovat v roce 2021 a měly by povzbudit hospodářský růst a zahraniční investice v regionu. O schůzce informují světové agentury.
Nebývale ostrou reakci vyvolala novela zákona o významné tržní síle, kterou vypracovalo ministerstvo zemědělství. Podle kritiků je návrh špatně napsán, protože nejvíce dopadne finančně na podnikatele a zároveň na zákazníky v obchodech. Spolu s tím povede k byrokratickému zatížení, kdy se budou muset upravovat miliony smluv. Zastání našlo ministerstvo zemědělství u agrárníků, kteří mají jakékoliv kritické hlasy za pohádky. Podle nich musí být navíc zákon přijat co nejdříve.
S poctivostí pražských prodavačů to není úplně nejlepší, vyplývá ze studie, která vyjde v odborném časopise Journal of Behavioral and Experimental Economics. Základem studie, na níž se podíleli pracovníci čtyř českých univerzit, byl experiment, při němž se figuranti vydávali v letních měsících roku 2015 za turisty nakupující v pražských obchodech s potravinami. K jejich okradení ze strany prodavačů došlo ve více než pětině případů.
Spojené státy zavedou odvetná cla deset procent na evropská letadla a 25 procent na zemědělské a průmyslové zboží. Reagují tak na nezákonné subvencování evropského výrobce letadel Airbus.
Světová obchodní organizace (WTO) kvůli nezákonnému subvencování evropského výrobce letadel Airbus povolila Spojeným státům uvalit cla na zboží z Evropské unie v objemu 7,5 miliardy dolarů (zhruba 177 miliard Kč) ročně. Evropská komise (EK) v reakci uvedla, že zavedení cel by bylo krátkozraké a kontraproduktivní a mohlo by způsobit újmu oběma stranám.
Mezi ovocem a zeleninou se banány nejvíce vyvážejí do ostatních zemí v rámci Evropské unie. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) se mezi lednem a červnem uskutečnil vývoz banánů v objemu 30 tisíc tun zboží v hodnotě 657 milionů korun. U exportu jablek se například ve stejném období jednalo pouze o necelých 5 tisíc tun v hodnotě 41 milionů korun. Zásluhu na tom má reexport, který se usnadnil vstupem země do Evropské unie v roce 2004. Za 19 let se pak vývoz banánů navýšil o 200 procent.
Spojené státy od 1. září uvalí dodatečné desetiprocentní clo na čínské zboží, jehož roční dovoz do USA dosahuje 300 miliard dolarů (sedm bilionů Kč). Oznámil to ve čtvrtek prezident Donald Trump. Obchodní rozhovory s Čínou podle něj budou pokračovat. Washington začal kvůli obchodním sporům s Pekingem cla zavádět už loni, na což Čína odpověděla vlastními cly.
Obchodní válka na obzoru. USA v brzké době představí odvetné opatření proti digitální dani, kterou Francie v červenci zavedla na velké technologické firmy.
Akcionáři výrobce zdravotních lůžek Linet odmítli vstup finančních investorů do firmy. Společnost dostala v posledních dvou letech nabídky na prodej podílu.
IKEA bude v Německu od 15. července odkupovat své použité zboží. Švédský nábytkářský řetězec uvedl, že tak hodlá přispět k větší udržitelnosti planety. Program se ale týká jen asi tisíce nejžádanějších položek, napsal na svém webu týdeník Der Spiegel. IKEA není v tomto úsilí sama, o totéž se snaží i jiné firmy.
Rok po zavedení zálohového systému v Estonsku se sběr PET lahví zvýšil na 90 procent z původních 32 procent. Ze začátku pomohla finanční motivace, dnes už lidé myslí na životní prostředí. Obchodníkům se zálohy mohou vrátit v prodejích, uvedl ředitel zálohové systému Eesti Pandipakend Rauno Raal. Estonsko zavedlo zálohový systém z vládní iniciativy v květnu 2005. V Česku se o zavedení zálohového systému snaží iniciativa Zálohujme složená z Institutu cirkulární ekonomiky, Vysoké školy chemicko-technologické a Karlovarských minerálních vod.
Je to něco přes rok, kdy Donald Trump vyděsil svět vlnou cel na zboží dovážené do Ameriky. Skeptici se obávali, že je to začátek globální obchodní války, která ukončí éru volného obchodu a zničí prosperitu hned na několika kontinentech. Tyto obavy se zatím nenaplňují. Poslední události na obchodně válečné frontě naopak ukazují, že Donald Trump se soustřeďuje v této chvíli na jediný terč. Čínu. Severoamerická linie je vyřešena. V Evropě čeká Trump na nové partnery k vyjednávání, jež do Bruselu dosadí volby do Evropského parlamentu.
Donald Trump vyhrotil obchodní a technologickou válku s Čínou do bodu, kdy se ukazuje, kdo koho potřebuje víc. Pilotním projektem, na němž se to demonstruje, je výrobce mobilních telefonů a technologií Huawei. Toho spolu s další čínskou firmou – ZTE – Američané už před měsíci obvinili, že má ve svých sítích otevřená zadní vrátka pro špionáž. Konkrétní důkazy nepředložili, což se v tak citlivém místě ani čekat nedá. U firem, přes jejichž sítě sdílíte citlivá data, je to stejné jako ve financích.
