Lídr britské strany Reform UK, Nigel Farage, oznámil, že jeho strana překonala hranici 200 tisíc členů a má ambici předstihnout Labour Party, která eviduje 309 tisíc členů. Podle Farage je růst Reform UK od jejího vzniku v roce 2021 „skutečně mimořádný“ a strana je na cestě stát se „největší politickou stranou v této zemi“.
Strůjce Brexitu a konzervativní politik Nigel Farage a jeho pravicová strana Reform UK vede u britských voličů. Každý pátý Brit, který volil v loňských červencových volbách konzervativce, by nyní dal svůj hlas protiimigrační pravicové straně Reform UK Nigela Farage. Vyplývá to z průzkumu agentury YouGov, o kterém informovala stanice Sky News. Poprvé tak v průzkumu YouGov strana, která bývá označována za populistickou, těsně předstihla vládnoucí labouristy i opoziční konzervativce, kteří se dlouhodobě střídají u moci.
Miliardář Elon Musk by podle informací deníku The Times mohl po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu přesměrovat svou pozornost z USA na politiku ve Velké Británii. Spekuluje se totiž, že Musk zvažuje dar ve výši až 100 milionů dolarů (zhruba 2,4 miliardy korun) na podporu Nigela Farage, lídra strany Reform UK. Mohl by tím poměrně zásadně ovlivnit britskou politickou scénu.
Že britští konzervativci, známí taktéž jako toryové, směřují po 14 letech k drtivé porážce, bylo jasné již dlouho dopředu. Proto jsme se sešli s britským politologem Matthew Goodwinem ještě před volbami, konkrétně 24. června, abychom důvody konzervativní katastrofy podrobně probrali. Konečné výsledky (labouristé 411 křesel, konzervativci 121 a Reform UK 5 křesel) potvrzují Goodwinovy teze.
Noční můra britských konzervativců se jmenuje Kanada 1993. V tom roce jejich sesterská strana za Atlantikem, Progresivně konzervativní strana Kanady, utrpěla nejhorší porážku v dějinách. Z vládní strany s 156 poslanci se stala irelevantní partají s dvěma zástupci v parlamentu. O poslanecký mandát přišla i premiérka a lídryně strany Kim Campbellová. Britské pravičáky musí znepokojovat řada paralel. Kanadští konzervativci tou dobou byli u kormidla už dlouho, vládli devět let. To britští jsou u moci déle: čtrnáct let.
V Británii se po více než 50 letech budou znovu smět prodávat pinty vína. Oznámilo to ve středu britské ministerstvo obchodu, podle kterého se láhve s tímto objemem mohou objevit regálech obchodů a nabídkách restaurací díky odchodu Británie z Evropské unie. Masivní návrat pint, palců či liber si však podle ankety ministerstva Britové nepřejí. Od příštího roku bude možné prodávat v Británii láhve s vínem o objemu 568 mililitrů, což odpovídá jedné pintě, oznámilo ministerstvo.
Drtivá většina lidí se shodne, že mít své životní úspory zašité v matraci není nejlepší nápad. Negenerují další peníze skrze úroky, je větší šance, že vám je někdo ukradne, a pokud zrovna nejste doma, je k nim dost špatný přístup. Politicky nevyhovujícím osobám ale možná brzy nic jiného nezbude. Ukazuje to třeba případ britského politika Nigela Farage. Tomu banka bez udání důvodů uzavřela účet a další finanční instituce mu ho odmítají otevřít. Farage tvrdí, že se stal v podstatě neosobou a cílem je vyhnat ho z Británie. Nigel Farage je nejspíše nejúspěšnější britský politik posledních třiceti let.
Britskému euroskeptikovi Nigelu Farageovi byly uzavřeny jeho bankovní účty, podle něj se jedná o pomstu za brexit. „Organizace se mě snaží vytlačit z Velké Británie uzavřením mých bankovních účtů. Nebylo mi poskytnuto žádné vysvětlení , proč se tak stalo, a ani možnost odvolání. Jedná se o vážnou politickou perzekuci na té nejvyšší úrovni našeho systému. Když to mohou udělat mně, mohou to udělat i vám,“ napsal Farage na twitteru.
Britský premiér Rishi Sunak osobně požádal vrcholné představitele Spojeného království, aby vypracovali plány na obnovu vztahů s Evropskou unií. Chce tak ukončit léta sporů po brexitu. Informovala o tom agentura Bloomberg. Vysoce postavení představitelé Spojeného království připravují návrhy na užší spolupráci Británie se zeměmi EU v celé řadě oblastí politiky. Návrhy, na kterých se částečně začalo pracovat kvůli ruské invazi na Ukrajinu, se zaměřují na obranu, migraci a ekonomickou politiku, která zahrnuje otázky jako obchod nebo energetiku.
Do slovníku je potřeba přidat nové slovo bregret. Jedná se o sloučení brexit a regret (zklamání, lítost). Český volný překlad tedy je zklamání z brexitu. Včera to byly přesně tři roky od oficiálního vystoupení Velké Británie z EU. Série průzkumů veřejného mínění ukazuje, že Britové svého rozhodnutí litují. Například podle průzkumu společnosti Focaldata pro web Unherd, který probíhal na obřím vzorku 10009 lidí, 54 % souhlasí s tvrzením, že „Británie udělala chybu, když opustila EU“.
Rozhodnout se 7. září napsat knihu a podepsat na ni smlouvu s datem vydání 6. prosince je slušné tempo. Bohužel ne dost rychlé v případě, že tématem vaší knihy je „závratný vzestup Liz Trussové k moci“. Kniha, již napsali dva zkušení britští novináři, je stále naplánovaná k vydání. Propagační text na webu Amazon, kde si ji lze předobjednat, nese stopy chvatného přepisování. Ale zůstala tam třeba slova o „nejdramatičtějším prvním měsíci v premiérském úřadě v poválečných britských dějinách“. Lze dodat, že ani těch zbývajících čtrnáct dní nebylo klidnějších.
Britský státní tajemník pro brexit David Frost rezignoval, uvádí bulvární list Mail on Sunday. Podle něj Frost nesouhlasil se současnou vládní politikou. Podle listu Mail on Sunday podal Frost rezignaci už před týdnem, ale premiér Boris Johnson ho požádal, aby v úřadu zůstal do ledna. Vláda tuto informaci zatím nijak nekomentovala.
V posledních týdnech se na různých hromadných akcích v USA začal rozmáhat takový nešvar – lidé začali skandovat „Fuck Joe Biden“. Tam, kde se spontánně shromažďují spíš voliči republikánů, takže hlavně na sportovních akcích. Když už se to má stát, nepřekvapí, že se to stalo na závodě automobilů NASCAR v Alabamě. Může se vám to nezamlouvat, ale není tak těžké to pochopit. V posledních čtyřech letech se kdeco stalo vehiklem boje proti Donaldu Trumpovi.
Krizi na britském trhu s pohonnými hmotami, které na čerpacích stanicích docházejí kvůli nedostatku řidičů cisteren, chce Londýn řešit zavedením dočasných víz pro řidiče ze zahraničí. Podle serveru BBC vláda zvažuje, že vydá až 5000 dočasných víz, aby přilákala zahraniční pracovníky. Asociace silničních dopravců RHA přitom odhaduje, že v Británii nyní chybí až 100 000 řidičů nákladních aut, což podle ní může vést i k výpadkům zásobování potravinami a dalším zbožím.
Diplomatická megaroztržka mezi Francií a anglosférou (Austrálií, USA, Británií) je jednou z těch příležitostí, kdy si člověk s pokorou uvědomí, že na země se staletou tradicí vysoké kultury prostě nemáme. Ta rafinovaná proradnost! Ta šťavnatost urážek! Západní diplomaté kdysi poučovali postkomunistické země, že chtějí-li vstoupit do moderního světa, musí se povznést nad staré křivdy a spory. Ale možná jen neměly tak kvalitní staré křivdy jako Francouzi a Anglosasové
Optimisté očekávali, že zcela bezprecedentní koronavirové vypnutí ekonomiky by mohlo být jen propastí, po níž se svět vrátí tam, kde se zastavil. Jako když člověk usne, ráno se probudí a začne tam, kde večer skončil. Nestalo se. Společnost se výrazně proměnila. Dopad a hloubku těch změn uvidíme až z delšího odstupu. Něco z něj ale už zažíváme. A není to příjemné.
Britská Federace pro potraviny a nápoje (FDF), která sdružuje tamější zemědělce a další výrobce, vydala varování, podle kterého se mají spotřebitelé na ostrovech připravit na permanentně poloprázdné regály v obchodech. To nebude znamenat, že lidé nebudou mít co jíst, ale časy, kdy všeho bylo dostatek, už jsou pryč, myslí si šéf federace Ian Wright. Na vině je podle něj odchod Spojeného království z Evropské unie a také koronavirová pandemie. Píše o tom web televize Sky News.
Lídři Evropské unie v sobotu na okraj summitu ekonomicky vyspělých zemí skupiny G7 v anglickém Cornwallu apelovali na britského ministerského předsedu Borise Johnsona, aby dodržoval brexitovou dohodu, kterou s EU podepsal. Johnson reagoval, že Británie udělá „cokoli“, aby ochránila svoji územní celistvost v hrozícím obchodním sporu s Bruselem a varoval, že by Londýn mohl jednostranně pozastavit severoirský protokol, který je součástí pobrexitové dohody.
Francie pohrozila britskému korunnímu území Jersey v Lamanšském průlivu odříznutím od elektřiny kvůli sporu o rybaření francouzských lodí v britských vodách. Paříž tvrdí, že místní úřady zavedly nové podmínky pro udělování licencí, jež odporují obchodní dohodě mezi Británií a EU. Francouzská ministryně pro rybolov Annick Girardinová v úterý v Národním shromáždění prohlásila, že je "znechucena" zjištěním, že úřady na Jersey, 23 kilometrů od francouzské pevniny, jednostranně zavedly nové podmínky pro udílení licencí na rybaření .
Hořící autobus, zápalné bomby, nepokoje v ulicích Severního Irska. To jsou záběry, na které si Británie za posledních zhruba dvacet let již odvykla. Nyní se však vrací. Při nepokojích v posledních dnech bylo zraněno přes padesát policistů. Británie se začíná pomalu obávat, jestli se nevrací období sektářského násilí. To naposledy trvalo od šedesátých let do roku 1998, zemřelo při něm přes tři a půl tisíce lidí a desítky tisíc byly zraněny.
Severní Irsko se už několik dní potýká s útoky na policisty, zapalování aut v ulicích a házení zápalných bomb. V noci na čtvrtek neznámí pachatelé podpálili v Belfastu městský autobus. Podobné incidenty zažívají obyvatelé Belfastu, Derry (Londonderry) a jejich okolí. O situaci se má ve čtvrtek radit vláda Severního Irska, uvedla BBC. Pozadí těchto nepokojů není zcela jasné, například agentura AFP ale připomíná „kontext zvýšeného napětí“ v souvislosti s odchodem Británie z Evropské unie.
Když 24. prosince Británie a Evropská unie slavnostně ohlásily, že dospěly ke shodě a odvrátily brexit bez dohody, bylo to považováno za vánoční zázrak. Po celý rok se zdálo, že rozhovory jsou neodvratně zablokované. Britský parlament objemný svazek ratifikoval již 30. prosince. Europarlament schvalovací proces teprve čeká. Do té doby smlouva platí provizorně. O tom, co se v Dohodě o obchodu a spolupráci vlastně skrývá, jaké jsou důsledky pro EU, Británii a Česko, diskutovali europoslanec za ODS Jan Zahradil, jeho kolega za Piráty Mikuláš Peksa, ekonom Lukáš Kovanda a britský velvyslanec v Praze Nick Archer.
Vzhledem k brexitu a uzavřené obchodní dohodě by se v EU mělo přestat mluvit "lámanou angličtinou". Alespoň si to myslí francouzský ministr pro záležitosti EU Clément Beaune. Vyzval k jazykové rozmanitosti, aby si politici zvykli mluvit svými jazyky. Informoval o tom server Politico.
Čeští zákazníci si od 15. ledna v kamenných prodejnách britského řetězce Marks & Spencer nenakoupí potraviny. Společnost obchody dočasně uzavře. Členům svého věrnostního klubu to firma v úterý oznámila v SMS zprávě. Zákazníky vyzvala, aby si v obchodech dokoupila zásoby suchých potravin a další potraviny Marks & Spencer zatím nakupovali v on-line supermarketu Rohlik.cz. I zde se ovšem řetězec omlouvá za dočasnou nedostupnost některých produktů.
Británie definitivně ukončila svazek s Evropskou unií. O půlnoci skončilo přechodné období, v němž se země nacházela od odchodu z EU 31. ledna loňského roku. Zároveň začala v pátek provizorně platit dohoda o budoucích vztazích, kterou Londýn a Brusel uzavřely na Štědrý den. Britové schválili odchod své země z Evropské unie v referendu v červnu 2016. Pro brexit se tehdy vyslovilo 51,9 procenta hlasujících, proti jich bylo 48,1 procenta
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel v Bruselu podepsali dohodu, která upravuje vztahy Evropské unie s Británií od příštího roku. Dokument bude nyní letecky doručen do Londýna, kde jej podepíše premiér Boris Johnson. Británie opustila EU letos na konci ledna.
Nastal vánoční zázrak. Na Štědrý den se EU a Velká Británie shodly na dohodě o svém budoucím vztahu po konci brexitového přechodného období.
Dojednání dohody mezi Evropskou unií a Británií o podobě dalších vztahů je podle Svazu průmyslu a dopravy pozitivní zpráva, končí nejistota. Jisté překážky v obchodu ale vzniknou, uvedl svaz v dnešní tiskové zprávě. Obchod podle svazu vesměs nebude zatížen celními poplatky a kvótami, firmy budou mít na obou stranách srovnatelné podmínky bez nekalé konkurence.
Rybáři členských zemí Evropské unie se budou muset do poloviny roku 2026 vzdát čtvrtiny svých dosavadních úlovků v britských vodách. Vyplývá to z dohody o budoucích vztazích, kterou dnes dojednali zástupci Bruselu a Londýna, informovala agentura AFP. Otázka rybolovných práv byla při rozhovorech jednou z nejvíce sporných.
Za historickou označila německá kancléřka Angela Merkelová dohodu o budoucích vztazích, kterou se podařilo uzavřít Evropské unii s Británií. Výsledek jednání přivítal rovněž irský premiér Micheál Martin či předseda italské vlády Giuseppe Conte. Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že s Británií dál povede dialog o Gibraltaru. „Touto dohodou vytváříme základy pro novou kapitolu v našich vztazích,“ uvedla Merkelová.
