Tag: jazykověda

Články k tagu

Konsekvence našeho spíkování

Ministr školství Mikuláš Bek by rád zavedl povinnou angličtinu už od první třídy, nic proti tomu. Děti jsou v tom věku učenlivé a umět cizí jazyky je potřeba, na tom se shodnou asi všichni. Jiná věc je, jestli by český školský systém dokázal tu výuku provádět způsobem, který by měl smysl. Nedostatečná znalost angličtiny je v české veřejné debatě dlouho probírané téma. A jistě platí: Čím větší znalost, tím lépe. Ze svých letmých pozorování jsem ale nenabyl dojmu, že by Češi ve znalosti toho jazyka v evropském kontextu nějak dramaticky zaostávali.

Napětí mezi školami a Bekem opět stoupá. Začal do revizí vstupovat politicky

Ředitelé a učitelé škol si dlouhodobě stěžují na to, že ve školství neexistuje žádná dlouhodobá vize, koncepce, kterou by se dařilo naplňovat. S novým ministrem přijde konec změnám, na které se školy složitě adaptovaly, odborné debaty vyjdou vniveč. Podobné pocity teď u některých ředitelů či pedagogů opět vyvolal ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Po dlouhých měsících rozepří mezi odborníky, zda rušit povinnost výuky druhého cizího jazyka, se ujal rozhodnout politicky.

Když slova nezabíjejí

Uniknout tomu slovu nebylo možné. Několik dní po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica jsme dokola slýchali, že společnost je polarizována. Dokladem i příčinou jsou prý agresivní výroky, které v posledních letech ovládly veřejný prostor. Slova působí polarizaci a polarizace působí atentát. Třeba bratislavská radní Lucia Štasselová uvedla, že důvodem atentátu byly nenávistné projevy, což se objevilo i v titulku, který vyšel na serveru Euronews.com. Rovněž v pořadu Newsroom vysílaném v neděli 19. května na ČT24 se diváci od socioložky médií Maríny Urbánikové dověděli, že je chybou příliš se zabývat pachatelem.

Literatura jako hobby

Řekněme, že Fušeři jsou novela. Příběh má vypravěče, vedlejší postavy, prostředí i dramatický oblouk – respektive dospěje k jednoznačné pointě a uzavřenému konci, glosujícímu veškeré „vyprávění“, jež mu předchází. Všechny tyto ingredience dohromady vytvářejí ospravedlnění pro to, proč Fušery vydávat: představují literární úsilí, s předvedenými texty se zacházelo zjevně tvůrčím a promyšleným způsobem. To není u sběru facebookových statusů – de facto deníku svého druhu – samozřejmost, naopak Fušeři znovu zpřítomňují otázku, jak ke každodenní produkci sociálních sítí přistupovat.

Země, odkud se neutíká, má nadějnou budoucnost

Tato debata se výjimečně nekonala v redakci Echa, nýbrž na festivalu United Islands of Prague. Zúčastnili jsme se ho podruhé, jeho tématem byla vymírající Evropa. Nejen o ní hovořili přírodovědec, biolog, básník a spisovatel Jiří Sádlo z Botanického ústavu AV ČR, etnolog Leoš Šatava z FF UK, jenž se zabývá především malými evropskými národy a jazyky, a Adam Horálek, rovněž z FF UK, který zkoumá antropologii stárnutí a národy asijské.

Polsko uznalo slezštinu za regionální jazyk

Polský Sejm schválil zákon, který uznává slezský jazyk jako "regionální jazyk". Pro přijetí novely zákona o národnostních a etnických menšinách a regionálním jazyce hlasovalo 236 poslanců, v drtivé většině z vládní koalice, uvedl v pátek server DoRzeczy. Podle právníka Bartosze Lewandowského, pokud zákon vstoupí v platnost, bude to mít dalekosáhlé následky. A to jak finanční, tak posílení autonomních snah.

Bavorsko zakázalo úpravy jazyka kvůli genderu. „Jazyk musí být jasný a srozumitelný“.

Bavorsko na úřadech od dubna zakáže takzvané genderování, což je zohledňování genderové rovnosti s pomocí interpunkčních znamének a dalších znaků. Omezení se budou týkat i bavorských škol. Tento krok není překvapivý, protože už loni v prosinci bavorský premiér Markus Söder v zemském sněmu hovořil o tom, že jeho vláda zákaz připraví. Bavorsko se odvolává na Radu pro německý pravopis, která loni s nelibostí konstatovala, že k zápisu genderově vyvážených výrazů se stále častěji používají hvězdičky, dvojtečky či podtržítka

Německé ošklivé slovo roku. Kde zůstaly dárkyně semene?

Ošklivým slovem roku je v Německu slovo remigrace, které podle porotců takzvaná nová pravice používá jako eufemismus pro nucenou repatriaci skupin obyvatelstva s „migračním příběhem“. Loňským ošklivým slovíčkem se tak například stali „klimateroristi“. Letos třetí skončila „topná Stasi“ – lid tak vtipně reagoval na opatření v rámci energetického zákona, „která jsou ale populisticky vykreslována jako diktátorská represe a vynucována proti blahu obyvatelstva“ (ze zdůvodnění). Do stejného soudku patří „klimatická RAF“. Pak že Němci nemají smysl pro humor.

Konec dvojteček, závorek a velkých písmen. Rakouský kancléř chce vymýtit „genderování“

Rakouský kancléř Karl Nehammer v pátek představí svou vizi dalšího rozvoje Rakouska. Kromě témat jako je snižování daní se má podle rakouského deníku Heute věnovat i tématu genderu v souvislosti s jazykem. Podle Österreichplan (Plán pro Rakousko) by se měla změnit pravidla pravopisu, co se týká používání genderu a po vzoru Bavorska tak vymýtit tzv. genderování. Nehammerovy návrhy se setkaly s kritikou i od koaličních partnerů.

Sedm tipů, jak být v roce 2024 konečně světoví

S úderem nového roku se rády skládají různá sebezlepšovací předsevzetí, čím radikálnější a v čím ostřejším protikladu s dosavadním způsobem života, tím lépe. Bylo by ale přízemní zůstat jen u závazků čistě osobních; vylepšovat je třeba také společnost, a to také nejlépe radikálně, řezem, neboť nenápadná každodenní evoluce, která v průběhu dějin relativně spolehlivě korigovala excesy a sociální patologie tak, jako řeka ohlazuje kamínky ve svém korytě, je marketingově blbě vytěžitelná; zato revoluce v tomto ohledu fungují bezvadně. Jak tedy skokově vylepšit Česko, abychom se konečně posunuli na kýžený Západ?

Rázný postoj Hesenska a Bavorska k němčině. „Na školách ani úřadech nebude docházet k genderování“

Nové vlády v německých spolkových zemích Hesensko a Bavorsko chtějí z úřadů, škol i veřejnoprávních médií vymýtit takzvané genderování, tedy zohledňování genderové rovnosti používaných výrazů. Médiím a univerzitám se takový postup nelíbí, zemské vlády se ale odvolávají na Radu pro německý pravopis, která s nelibostí konstatovala, že se k zápisu genderově vyvážených výrazů stále častěji používají interpunkční znaménka a další znaky, jako jsou dvojtečka, hvězdička či podtržítko.

„Diskriminace vůči neanglofonním kandidátům.“ Francie si u soudu stěžuje na nepoužívání francouzštiny v EU

Francie se rozhodla vydat do boje za používání Molièrova jazyka, a obrátila se dokonce na soud Evropské unie. Používání takzvané euroangličtiny úředníky v EU a takzvané globish, tedy zjednodušené verze angličtiny, kterou mluví nerodilí mluvčí, se možná v Evropské unii rozšířilo, nicméně Paříž se nikdy nevzdala naděje, že budou úředníci v Bruselu hovořit francouzsky, napsal web Politico. Nyní Francie útočí na EU kvůli tomu, že najímá některé nové zaměstnance na základě zkoušek provedených v angličtině.

„Rusko“ je možné psát malým písmenem, rozhodli ukrajinští jazykovědci

Ukrajinský státní orgán, který má na starosti regulaci ukrajinštiny, rozhodl, že psaní názvů souvisejících s Ruskou federací s malým počátečním písmenem již nebude v běžné komunikaci považováno za chybu. Změna se týká i samotného jména státu. Po začátku loňské invaze začali četní ukrajinští politici, novináři i běžní uživatelé sociálních sítí při odkazování na Rusko používat jen malá písmena. Nyní se této živelné proměně ukrajinského jazyka dostalo formálního uznání.

Indie se zřejmě brzy přejmenuje. Bude se nazývat Bharat. Členové G20 to už mají na pozvánkách

Indická vláda plánuje předložit rezoluci požadující použití jména "Bharat" jako oficiálního názvu státu místo Indie a to během zvláštního zasedání parlamentu 18. až 21. září. Podle agentury TASS to dnes uvedla indická televize Times Now. Arabská televize Al-Džazíra dnes zase oznámila, že představitelé skupiny G20, která bude jednat o víkendu v Indii, už překvapivě obdrželi pozvánku od indické prezidentky Draupadí Murmúové, na které je uváděna jako "prezidentka Bharatu" namísto "prezidentka Indie".

Když nějaký jazyk vymře, svět ztratí jeden ze svých zvuků

Patří k významným lužickosrbským a východoněmeckým spisovatelům 20. století. Po druhé světové válce studoval na lužickosrbském gymnáziu ve Varnsdorfu. Pracovně formoval Lužickosrbský rozhlas a utvářel moderní lužickosrbskou reportáž. Ale také byl veden jako agent Stasi, a dokonce v roce 1968 působil v redakci okupačního rádia Vltava. S Jurijem Kochem je věru o čem si povídat…

Za vším hledej řeč: proč je důležité nenechat vymírat jazyky

Už je to více než dvě stě let, co Josef Jungmann – od jehož narození uplyne 16. července čtvrt tisíciletí – vydal své překlady Chateaubriandovy Ataly a Miltonova Ztraceného ráje. Snažil se jimi tehdy dokázat, že čeština je plnohodnotný jazyk, který zvládne obstarat i náročné literární texty. Položil tím základ stavu, v němž se nacházíme dnes: našemu samozřejmému fungování v národním jazyce, který je dostatečně rozvinut, aby zabezpečil umění i pulp, politiku, byznys, sport, vědu nebo techniku. Češtinu mnohý našinec dávno nevnímá jako vzácnou hodnotu.

Jidiš, jazyk evropských Židů před holokaustem, se znovu probouzí

Jidiš, jazyk evropských Židů před holokaustem, který na konci druhé světové války prožíval klinickou smrt, se znovu probouzí. A to jak mezi ultraortodoxními Židy, jejichž jazykem zůstal, tak i mezi mladými sekulárními lidmi, kteří touží znovu objevit slova, jež jim jejich rodiče po traumatu šoa nepředali, napsala agentura AFP. "Tento jazyk není mrtvý (...) mladí lidé se ho chtějí učit a praktikovat ho," říká vedoucí kulturních programů v Domě kultury jidiš v Paříži Régine Nebelová.

Na kus řeči s Karlem Olivou

Těžko říct, proč se Ivana Karásková, jejíž „novinářská dráha je spjata s MF DNES“, jak o sobě říká, rozhodla napsat knižní rozhovor s Karlem Olivou (nar. 1958), v letech 2003–2016 ředitelem Ústavu pro jazyk český Akademie věd ČR, tou dobou možná nejznámější tváří (doslova) mezi popularizátory češtiny, a že jich tu bylo! Od Trávníčka přes Daneše, Chloupka, Jelínka... až po Šlosara či Kučeru. Snad se chtěla dovědět něco, co se o Olivovi zatím nikde nedočetla. Ale možná si s ním jen chtěla popovídat o češtině. Pak se ovšem vnucuje otázka, co si od toho sliboval on.

Hašek byl jako rocková hvězda, a taky tak vyhořel

V úterý 3. ledna uplynulo sto let od smrti spisovatele, jenž stvořil údajně nejslavnější knihu české literatury, knihu, kterou zná celý svět a prý si ji pojí s českým humorem a viděním světa. Knihu o osudech jednoho dobrého vojáka za světové války, hrdiny, který se dokonce snad zařadil k základním literárním archetypům – třeba po bok dona Quijota. V Salonu Echa se sešli tři zahraniční bohemisté a překladatelé Švejka do své mateřštiny: Fin Eero Balk, jenž svůj převod vydal v roce 1991, Francouz Benoît Meunier, který svůj uveřejnil v roce 2018, a Angličan Gerald Turner, jenž na tom svém zrovna pracuje.

Ukrajinským slovem roku je celá věta, značně nevybíravá a ruská

Slovem roku 2022 se na Ukrajině stala celá věta, a sice okřídlená fráze, kterou ukrajinští obránci Hadího ostrova už v první den války odmítli výzvu ke kapitulaci. Uvedla to agentura Ukrinform s odvoláním na slovník moderního ukrajinského jazyka a slangu Myslovo. Za ironické slovník považuje, že ukrajinská fráze roku je „čistě ruská“. Rusko obsadilo malý, ale strategicky významný Hadí ostrov v první den invaze na Ukrajinu, která začala loni 24. února. Ostrůvek ležící zhruba 150 kilometrů jižně od Oděsy se stal symbolem ukrajinského odporu

O mezích „spravedlivého“ jazyka

„Milí přátelé“ – tak tohle už neříkejte. Správná forma zní „Milí přátelé, milé přítelkyně“. Generické maskulinum „přátelé“, tedy užití mužského rodu pro muže a ženy, se stalo podezřelým. Zvlášť ve veřejných institucích, školství či v některých médiích je patrná snaha ustupovat od slov jako „občané“ či „studenti“ ve prospěch spravedlivějšího „občané a občanky“, „studenti a studentky“.

Když se to nepovede

Knížka Podzemí slov aneb Výpravy pod povrch češtiny je prý „pro ty, kteří se rádi zamýšlejí nad řečí, již ostatní používají bez rozmyslu“. Nebudeme autora chytat za slovo a namítat, že „bez rozmyslu“ užívat řeč nelze, činí tak leda docela malé děti, i ony však brzy získávají povědomí o morfologii, syntaxi atd. Nikoli o etymologii, možná nejatraktivnější jazykovědné disciplíně. O ni šlo Jakubu Markovi především, ač to v předmluvě verbis expressis neříká, pouze kolem toho termínu krouží.

Otázka práv

K postavení označovanému termínem „boomer“ patří, že jeho nositel je při příležitostných výletech do světa aktuální pop music znechucen tím, jak od dob našeho mládí upadla. Ale díky nedávnému textu americké spisovatelky Kat Rosenfieldové na webu UnHerd má boomer možnost seznámit se s úpadkem, který není toho obvyklého druhu.

Když přejmenujete recesi, je to pořád recese

Jedna z podivných pověr moderní levice je, že vše je jen o narativu a terminologii. Víra, že stačí změnit definici slova – případně slovo samotné – a nějak se tím změní i realita. Nejnápadnější je samozřejmě boj o definici slov „muž“ a „žena“. Ale například v angličtině se také neustále mění politicky korektní označení pro bezdomovce. Doslovný překlad „homeless“ již nyní nestačí, politicky korektnější je „roughsleepers“ (volně přeloženo spáči na hrubém), a dokonce „people experiencing homelessness“, tedy „lidé zažívající bezdomovectví“.

„Ptáte se, kde jsem vykopal bambouch.“ Exministr Havlíček mate vymyšleným slovem

Bývalý dvojministr Karel Havlíček (ANO) si zadělal na novou přezdívku. V nedávném tweetu zmínil výraz „bambouch“, který podle jeho výkladu je „staročeský výraz pro rozpočtový deficit jak vrata“. Toto slovo přitom neznají internetové slovníky ani příručky. Havlíček řekl, že vláda plánuje bambouch do roku 2025. Po zmatení a posměchu uživatelů sítě výraz vysvětlil: „Ptáte se, kde jsem vykopal slovo ‚bambouch.‘ To je staročeský výraz pro rozpočtový deficit jak vrata. Příklad: Tato vláda bambouchuje,“ tvrdil.

„Nejprve jsem mu sdělil, že se bude jmenovat Pátek...“

Po celé devatenácté století se objevovaly nové a nové české verze populární četby, „počet dalších edic vzrostl tou měrou, že by bylo nesnadno pořídit jejich úplnou bibliografii. Zdá se však, že by nám tento soupis nebyl valně ke cti. Teď je tu konečně překlad nový, jemuž budou dnešní čtenáři asi dávat přednost před poctivým pokusem Vyskočilovým. A řekněme rovnou, že Robinson má štěstí, protože nyní se ho ujal Martin Pokorný (1973), erudovaný překladatel, jehož jméno je příslibem kvality.

Jeden „struggl“ za druhým

Mnoho komentářů inspirovala zpráva o komunistickém přesvědčení adeptky předsednictví Pirátů Janky Michailidu. Kolovaly především screenshoty pirátského fóra, kde se hrdě k vágně definovanému komunismu přihlásila (viz Echo týdne). Z té konfese pirátské funkcionářky mě ovšem zaujala ještě jedna vysvětlující pasáž. „Abolishment duševního vlastnictví je neoddiskutovatelná součást pirátství a jeden z hlavních strugglů pirátského hnutí proti kapitalismu.“ Ilustruje samozřejmost, s jakou do projevu některých lidí pronikají anglické termíny.

Černochová, Stanjura, Jurečka. Několik nových ministrů zaostává v angličtině

Několik členů nové vlády nezvládne vést pracovní jednání v angličtině a bude využívat tlumočníka. Dnešní Hospodářské noviny napsaly, že nedostatečné jazykové schopnosti má nejméně pět ministrů. Strany současné vládní koalice přitom slibovaly, že do vrcholných funkcí obsadí lidi s výbornou znalostí světových jazyků. Zvláště angličtina bude klíčová při blížícím se předsednictví Česka v EU. Premiér Petr Fiala (ODS) hovoří anglicky a německy.

Perličky a přešlapy

Užitečných příruček pro uživatele češtiny, v nichž čtenáři, většinou již odrostlí povinné i nepovinné školní docházce, nacházejí poučení, jak správně zacházet s mateřským jazykem (jistěže se mohou dovzdělat i cizinci), vychází u nás poměrně dost. Člověk se jich po pročtení většinou nezbaví, naopak je zařadí do své knihovny na místo snadno a rychle dostupné, protože ví, že se k nim bude vracet. Zhusta ke svému prospěchu, občas i k zlosti, to když v nich nenachází, co právě hledá.

Na univerzitě zavrhli velká písmena. Píší jen malými na podporu Indiánů

Kancelář pro začleňování cizí kultury a dekolonizaci na kanadské Mount Royal University v Calgary odvrhla pravidla anglického jazyka a všechna slova píše jen malými písmeny. Protestuje tím proti postavení původního obyvatelstva v Kanadě. Jejich postavení vzbuzuje pozornost poté, co byly na několika místech v Kanadě nalezeny neoznačené hroby stovek indiánských dětí. V čele symbolického protestu stojí doktorka Linda ManyGunsová, viceprezidentka kanceláře indigenizace a dekolonizace.