Tag: jazykověda

Články k tagu

Péřovku, spacák a do Jizerek

Až dosud se jazykovědná bohemistika obešla bez soupisu slov vzniklých z názvů původně víceslovných a existujících poté místo/vedle nich. Bramboračka je bramborová polévka, pololetky jsou pololetní prázdniny, Veletržák říkají holešovické budově Národní galerie nejspíš ti, kteří tam chodí přes Štrosmajerák. Atd. Kolik vlastně takových slov v současné češtině „běhá“? Jakou mají frekvenci? Kam patří žánrově?

Fandíme nadšeně, (ne)přechylujeme vášnivě

Na sociálních sítích došlo v minulých týdnech k relativně hojnému výskytu projevů radosti (Ano! Někdo měl radost! Proč jste s tím něco neudělali! Teď už je pozdě!). Způsobil ji svými výkony, vystupováním a vůbec „uměleckým dojmem“ český basketbalový tým, který na mistrovství světa v Číně dosáhl až na dříve nemyslitelné šesté místo. Cesta k němu nebyla nijak ušmudlaná, podepřená rozmarem náhody. Vedla přes slavná vítězství a heroické porážky.

Govoriš po ruski? Zájem o studium ruštiny se za posledních deset let pětkrát zvýšil

Ve školách roste zájem o výuku ruštiny. Počet žáků základních škol, kteří se tento jazyk učí, se za deset let zvýšil zhruba pětkrát. Loni mělo na základních školách ruštinu zhruba 52.000 dětí z celkového množství přibližně 791.000 školáků, kteří se učí cizí jazyk. Naprostá většina všech chodí na angličtinu. Další řeči si děti volí většinou později jako druhý cizí jazyk. Ruština je na školách třetím nejobvyklejším cizím jazykem po němčině. Necelé procento dětí se učí španělsky či francouzsky. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Komunisté navrhli zákon na ochranu češtiny. Chybu obsahuje už v první větě

Poslanci KSČM opět navrhli jazykový zákon. Jeho cílem je poskytnout češtině zákonnou ochranu jako státnímu jazyku, když současné právní úpravy ji podle předkladatelů „na uspokojivé úrovni“ nechrání. Předloha, jak upozornili někteří uživatelé sociálních sítí, obsahuje chybu už v první větě návrhu zákona. K podstatnému jménu mužského rodu „Parlament“ autoři vztáhli přechodník „vycházejíc“, s koncovkou pro ženský a střední rod čísla jednotného.

Byli už všichni v Mexiku?

Novela Lubomíra Doležela Poločas rozpadu předkládá dva vydařené vtipy. O prvním se nejspíš půjde dočíst ve všech zmínkách, které se knize dostanou: je to literární debut autora, jenž se dosud veřejně věnoval vědeckému psaní. Doležel je celosvětově známý a uznávaný jazykovědec a teoretik vyprávění, takže ve své knize předvádí prakticky to, co dosud komentoval.