Český novinový byznys padá, prodeje na stáncích i předplatné setrvale klesají už několik let. A koronavirová krize tento pád ještě urychlila. Letos v dubnu se na stáncích prodalo denně v průměru o 66 873 výtisků celostátních novin méně než v dubnu 2019.
Podle dosavadních dat to vypadá, že přestože jsme nebyli na rozdíl od jiných zemí tvrdě zasaženi samotnou pandemií, budeme jednou z největších obětí zastavené evropské ekonomiky.
Americký prezident Donald Trump se domnívá, že nebude potřeba do ulic měst poslat vojáky, aby nastolili pořádek v souvislosti s protesty po úmrtí černocha George Floyda po tvrdém zákroku bělošského policisty.
Zavedení zpětného uplatnění daňové ztráty bez omezení by znamenalo výrazný zásah do rozpočtu státu i obecních a krajských rozpočtů.
Šéf vlády se z obrazovky tvářil vážněji než obvykle a hlas mu zadrhával. „Brutální krize, krize, krize právě začíná,“ řekl divákům a vyhlásil opatření. Zákaz vycházení a povinné nošení roušek, k tomu uzavření hranic budou platit od úterý 17. března, pěti hodin ráno. „Není jiná možnost,“ vysvětlil. „Buď půjdeme do karantény, nebo pandemie krutě a tragicky rozvrátí naší zemi.“ V pozici vládního šéfa si lze představit Andreje Babiše, který vyhlásil stejná opatření, šlo ovšem o venezuelského diktátora Nicolase Madura. Zdejší premiér nepředváděl antickou tragédii jako Maduro, ale na tiskovce vlády 18. března všechno oznámil jakoby mimochodem. „Situace je sice vážná, je skutečně potřeba to brát velice vážně, ale my si myslíme, jsem o tom přesvědčen, že to zvládneme,“ naladil diváky optimisticky, aby hned upozornil: „A já bych začal s tím asi nejdůležitějším, to, že naše vláda nařídila povinnost nosit jakoukoli ochranu úst a nosu na veřejnosti a platí to od dnešní půlnoci.“ Pak následoval jako obvykle sáhodlouhý proslov o všem možném.
Vláda dnes schválila změnu v čele Ústředního krizového štábu, který řídí kroky proti šíření epidemie koronaviru. Po epidemiologovi Romanu Prymulovi převzal jeho vedení s okamžikem schválení ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Prymula se nadále bude věnovat projektu tzv. chytré karantény. Už dopoledne plánovaný krok kvitovala opozice, podle které měl ministr z titulu své funkce řídit štáb už od jeho ustavení. O plánu změny informoval v rozhovoru pro Lidové noviny premiér Andrej Babiš (ANO).
Blížící se ekonomickou krizi, už takřka nikdo nepopírá.
Záplavy, polámané stromy, výpadky proudu a chaos v dopravě za sebou na Britských ostrovech zanechává orkán Ciara, který zde udeřil dnes ráno a přesouvá se směrem na východ. Kvůli větru o rychlosti až 150 kilometrů v hodině se rušily letecké spoje v Dublinu i Londýně, extrémní počasí narušilo například i železniční dopravu ve Skotsku. Na pražské Letiště Václava Havla dnes zatím nedorazilo pět spojů, zřejmě kvůli silnému větru. Šlo o dvě linky z Amsterdamu, dále z Londýna, Kolína nad Rýnem a Düsseldorfu. Zrušen je navíc i večerní přílet z Frankfurtu.
Zítra končí desetiletí začínající desítkou. Bylo zlomové a proměnilo svět víc než první dekáda druhého tisíciletí, byť do ní patří tak zlomový moment, jakým bylo 11. září 2001. Tehdy ale ještě západní společnosti držely pohromadě. Nezačaly se samy poškozovat polarizací a vyhrocenými vnitřními spory.
Bytová krize a zdražování nemovitostí je v České republice neustále přetrvávajícím problémem. Odblokovat současný stav má změna stavebního zákona, na které však stále pracují úředníci z ministerstva pro místní rozvoj. Alarmující stav v oblasti bydlení pak dokládá řada průzkumů a žebříčků, které Českou republiku řadí na třetí místo na světě v oblasti nejrychlejšího zdražování cen nemovitostí. Jiný žebříček pak dokládá, že je Česko jednou z nejpomalejších zemí v rámci povolování staveb.
Zprávy o srpnovém stavu českého průmyslu nechaly většinu ekonomů chladnými a není divu. Přece jen jde o letní měsíc, který není třeba brát úplně vážně. Přesto se stal křižovatkou, za níž Česká republika vstupuje do krizového období. Tím pochopitelně vzniká otázka, jak hledat cestu k nové prosperitě.
Předseda vlády a šéf hnutí ANO Andrej Babiš si myslí, že ČSSD z vlády nikdy neodejde.
Současný vývoj průmyslu ve střední Evropě včetně Německa podezřele připomíná situaci v roce 2008, kdy okamžitě po návratu z prázdnin vypukla největší krize od války.
Rakouský lidovecký kancléř Sebastian Kurz se v pondělí v reakci na korupční skandál bývalého předsedy koaliční Svobodné strany Rakouska (FPÖ) Heinze-Christiana Stracheho rozhodl navrhnout odvolání kontroverzního ministra vnitra Herberta Kickla FPÖ. Svobodní už avizovali, že v takovém případě vládu opustí všichni jejich ministři. Rakouská média předpokládají, že ministerské posty po svobodných převezmou úředníci a odborníci, kteří zemi spolu s lidovci (ÖVP) dovedou k zářijovým předčasným volbám.
Milion nových členů chce venezuelský prezident Nicolás Maduro vidět do konce roku ve skupině civilní obrany, která je zamýšlena jako doplněk armády a zodpovídá se přímo hlavě státu. Prezident na sobotním shromáždění v Caracasu milicionáře chválil za připravenost bránit suverenitu vlasti „se zbraní v ruce“, také je ale vyzval, aby se zapojovali do zemědělských prací.
Předpovědi ekonomů bývají neurčité a obvykle se používají k infuzi optimismu do žil podnikatelů a obyvatelstva vůbec. Teď ovšem přišla dvě varování, která zpochybňují vyhlídky, že také nadcházející rok bude pokračováním dlouhého příběhu o prosperitě.
Americký prezident Donald Trump oznámil uvolnění financí pro vládní úřady po dobu tří týdnů. V projevu z Bílého domu prohlásil, že chce umožnit vyplacení zadržovaných mezd a zajistit normální chod úřadů vážně narušený rozpočtovou krizí. Prezident očekává, že bude následovat debata o zdi na hranici s Mexikem, kterou voličům slíbil před svým nástupem do Bílého domu.
V málokteré evropské zemi se tak změnila nálada k horšímu jako v Česku, informuje Eurobarometr. Hospodářství i poměry ve společnosti se po sedmi letech, kdy všechno šlo nahoru, opět začínají vracet zpátky dolů. O tom nejsou ve zdejší společnosti velké pochyby.
Největší šanci na vítězství v předčasných parlamentních volbách v Izraeli má současný premiér Benjamin Netanjahu se svou stranou Likud. Vyplývá to z prvního průzkumu veřejného mínění, který byl proveden po pondělním rozhodnutí izraelské vládní koalice rozpustit parlament a vypsat na duben nové volby. Průzkum agentury Panels Politics, který byl proveden mezi 500 respondenty a který zveřejnil deník Maariv, připisuje premiérově vládnoucí straně Likud ve 120členném parlamentu 30 křesel a také většinu pro jeho pravicovou koalici.
Ruský soud v krymském Simferopolu ve středu poslal do vazby zbylých devět ukrajinských námořníků zadržených minulou neděli při incidentu v Kerčském průlivu. Patnáct jejich druhů soud na dva měsíce poslal do vazební věznice už v úterý. Tři z nich jsou se zraněními hospitalizováni ve vojenské nemocnici v Kerči. Jako poslední byli ve středu vzati do vazby kapitán vojenské lodi Berďansk Denys Hrycenko a kapitán vlečné lodi Jany Kapu Oleh Melnyčuk. Ve vězení je rovněž důstojník ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Drač.
Když začala americká finanční krize, evropští politici zaujali postoj, že se to Evropy netýká. Je to „americký problém,“ který povede k tomu, že Spojené státy „ztratí postavení světové finanční supervelmoci“, prohlásil tehdy německý ministr financí Peer Steinbrück. Francouzský prezident Sarkozy ohlásil konec „laissez faire“ kapitalismu. Od počátku úsilí o evropskou měnovou integraci vždy šlo nejen o sjednocování Evropy, ale o dolar. O jeho dominanci, s níž udělala Evropa několik špatných zkušeností. Jak řekl v 70. letech americký ministr financí John Connally, dolar je „naše měna, ale váš problém“. Předseda Evropské komise Romano Prodi v roce 2002 vysvětloval, že „historický význam eura je v tom, že vytváří ve světě bipolární ekonomiku. Ty dva póly jsou euro a dolar“. Eurokomisařka Loyola de Palaciová téhož roku předpověděla, že „v budoucnu euro zaujme pozici jednotky směny na mezinárodních trzích. Samozřejmě nahradí dolar na trzích s ropou a na jakýchkoli trzích“.
Svět si připomíná 10 let od krachu banky Lehman Brothers, který je považován za počátek celosvětové hospodářské a finanční krize. Ačkoliv se podmínky pro vypuknutí krize vytvářely několik desetiletí, až 15. září 2008 se stalo černým dnem světového bankovnictví. Po deseti letech se znovu objevují prognózy, které upozorňují, co by se mohlo stát spouštěčem další krize.
Dvakrát se opakující ekonomická recese během tří let, provázená poklesem reálných příjmů pro velkou část společnosti. Následovaná dvěma koly zvýšení daní, čímž pravicová vláda porušila svůj základní slib, že daně nikdy nezvedne. Útrpná úsporná politická rétorika, vyvolávající v lidech nihilismus, že líp už bylo a dlouho nebude. V té atmosféře naplno propuknuvší antikorupční hysterie, na niž naskočila značná část médií a přiživovala ji vzájemná nevraživost a podezřívání z korupce mezi koaličními stranami tehdejší pravicové vlády.
Letos koncem května přijel do Prahy stratég vítězství Donalda Trumpa Steve Bannon. Jeho myšlení a rozhodování utvářela pestrá životní dráha, na níž stihl být velitelem v Pentagonu, investičním bankéřem v kultovní bance Goldman Sachs i scenáristou v Hollywoodu. Málokdo z politických poradců viděl americkou společnost z tolika různých úhlů. Bannon precizně popsal, proč události, které následovaly po černém zářijovém pondělí roku 2008, kdy padla investiční banka Lehman Brothers, rozložily západní společnost. Tehdy lidé nejen v Americe, ale v mnoha dalších západních zemích zanevřeli na elity. Nejdřív jim přestali věřit, časem se proti nim začali bouřit a jen čekali na někoho, kdo tu nechuť a vzdor zvedne a udělá z ní politické téma.
Srpnem 2018 oficiálně vypršela záchranná operace, která začala v roce 2010 a která měla odvrátit hospodářský bankrot Řecka. Už v červnu, kdy byla schválena poslední evropská půjčka Athénám, evropský komisař pro hospodářství a měnu Pierre Moscovici prohlásil: „Dnes večer skončila řecká krize.“
Většina domácností má zásoby maximálně na čtyři dny. Kdykoliv přitom může kvůli nestabilitě energetických systémů přijít nečekaná událost, a proto by měl mít každý zásobu jídla, vody, léků či hotovosti až na měsíc. V rozhovoru pro server Svobodné Universum to řekl zvláštní velvyslanec České republiky pro otázky energetické bezpečnosti Václav Bartuška.
Arménská vládnoucí strana oznámila, že nepostaví svého kandidáta na premiéra. Jediným uchazečem tak je zatím opoziční lídr Nikol Pašinjan, který už dva týdny vede protivládní protesty. Právě tyto demonstrace vedly v pondělí k demisi premiéra Serže Sargsjana.
Koncem září to bude deset let od začátku velké finanční krize roku 2008, která výrazně proměnila svět. Proměnila Západ jako žádná jiná událost po konci studené války. Zvolení Donalda Trumpa, rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie, posílení katalánského separatismu i nástup Andreje Babiše mají kořeny právě v ní a v následcích, které vyvolala.
Řecko výrazně pokročilo při zavádění reformních opatření, která jsou nutná k tomu, aby mohl pokračovat současný záchranný program. Po jednání euroskupiny to v pondělí večer novinářům řekl její nový šéf Mário Centeno, pro kterého byla dnešní schůzka ve funkci premiérou. Po dokončení všech kroků by Řecko mělo zřejmě už v únoru získat dalších 5,7 miliardy eur (téměř 145 miliard Kč), které bude moci použít na dluhovou službu a nyní opožděné platby.
Do Kataru, který se potýká s blokádou od okolních států, byly přivezeny německé krávy, aby díky nim Katarci mohli otevřít mlékárnu. Mléčné výrobky jsou zde totiž nedostatkovým zbožím. Do země má během následujících týdnů přicestovat až 4000 krav a to nejen z Německa, ale i z Austrálie či Spojených států amerických. Informaci přinesl německý rozhlas Deutsche Welle.
