POTRAVINOVÁ KRIZE

Válka narušila výrobu hnojiv. Potravinová krize ohrožuje miliony lidí

POTRAVINOVÁ KRIZE
Válka narušila výrobu hnojiv. Potravinová krize ohrožuje miliony lidí

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Nedostatek čpavku a močoviny způsobí řetězovou reakci v dodávkách potravin. Svein Tore Holsether, prezident a generální ředitel norské chemické společnosti Yara pro CNN řekl, že svět směřuje k potravinové krizi, která by mohla postihnout miliony lidí. Rekordně vysoké ceny zemního plynu donutily společnost, kterou řídí, omezit výrobu čpavku a močoviny na 45 % kapacity. Hrozící potravinovou krizí se už zabývá Ukrajina i státníci ze skupiny G7.

„Nejde o to, zda budeme mít potravinovou krizi. Jde o to, jak velká ta krize bude,“ řekl Holsether. Dva týdny poté, co Rusko napadlo Ukrajinu, ceny klíčových zemědělských produktů vyrobených v regionu raketově vzrostly. Největším problémem je pšenice. Dodávky z Ruska a Ukrajiny, které dohromady tvoří téměř 30 % celosvětového obchodu s pšenicí, jsou nyní ohroženy. Globální ceny pšenice dosáhly na začátku tohoto týdne historického maxima.

Dalším velkým problémem je přístup ke hnojivu. Pro zemědělce je důležité, aby dosáhli svých výrobních cílů. Kvůli pozastavení vývozu hnojiv z Ruska, se nyní tento cíl zdá být nedosažitelný, protože okamžitě vzrostly ceny hnojiv. Produkce v Evropě také klesla kvůli prudce rostoucí ceně zemního plynu. Globální zdravotní experti situace zvoní na poplach. Náklady na kukuřici, sójové boby a rostlinné oleje v důsledku také rostou.

Ministři zemědělství ze zemí G7 v pátek uvedli, že „jsou odhodláni udělat to, co je nezbytné k prevenci a reakci na potravinovou krizi“.
Ze strachu z nedostatku země již začínají zavádět preventivní opatření. Egypt například právě zakázal vývoz pšenice, mouky, čočky a fazolí kvůli rostoucím obavám o zásoby potravin v nejlidnatějším státě arabského světa. Indonésie také zpřísnila vývozní omezení na palmový olej, který je součástí kuchyňského oleje, kosmetiky a některých balených výrobků, jako je čokoláda.

Ministři G7 vyzvali země, aby „ponechaly své potravinářské a zemědělské trhy otevřené a aby se chránily před jakýmikoli neopodstatněnými restriktivními opatřeními na jejich vývoz. Jakékoli další zvýšení cen potravin na mezinárodních trzích by mohly ohrozit potravinovou bezpečnost a výživu v celosvětovém měřítku, zejména mezi nejzranitelnějšími lidmi žijícími v prostředí s nízkou potravinovou bezpečností,“ uvedli v prohlášení. Poškozeny budou i západní země s lepším přístupem k zemědělství. Tamní spotřebitele již zasáhly vyšší ceny a situace se bude dále zhoršovat.

Ještě předtím, než Rusko zahájilo válku na Ukrajině, byl globální potravinový systém napjatý. Skřípající dodavatelské řetězce a nepředvídatelné počasí – často důsledek změny klimatu – již vytlačily ceny potravin na nejvyšší úroveň za zhruba deset let. Problémem byla také dostupnost poté, co pandemie připravila o práci miliony lidí. Počet lidí na pokraji hladomoru vyskočil na 44 milionů z 27 milionů v roce 2019, uvedl tento měsíc Světový potravinový program OSN.

Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, kdy obě strany hrají zásadní roli v pečlivě nastaveném systému globální produkce potravin, situaci ještě zhorší. Období sázení pšenice, které na Ukrajině právě začíná, narušují boje. Není jasné, zda bude dostatek farmářů na obdělávání půdy, jelikož lidé v zemi válčí. Otázkou také zůstává, jestli bude mít Ukrajina přístup ke strojům a dalším základním produktům, které by obvykle dorazily přes černomořské přístavy. Na hrozící krizi v sobotu reagovala podle agentury Reuters ukrajinská vláda, když zakázala vývoz hnojiv.

Země tvoří polovinu veškerého světového vývozu slunečnicového oleje. Dostat produkty z Ruska na světový trh je také obtížnější, protože podniky nechtějí riskovat, že se dostanou do střetu se sankcemi nebo se zabývají logistikou v blízkosti válečné zóny. Rusko a Ukrajina slouží jako obilnice pro země na Blízkém východě, v jižní Asii a v subsaharské Africe, které jsou závislé na dovozu. Mnozí budou v důsledku toho tvrdě zasaženi.

, jjk