KRIZE NA UKRAJINĚ

Bez razantní reakce Západu se Putin pokusí o Pobaltí, obávají se komentátoři

KRIZE NA UKRAJINĚ
Bez razantní reakce Západu se Putin pokusí o Pobaltí, obávají se komentátoři

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina uznat nezávislost separatistických republik na východě Ukrajiny a vyslat tam jednotky postavilo Evropu do situace, kdy čelí bezprostřední hrozbě dalekosáhlého konfliktu a musí na porušení mezinárodního práva razantně reagovat. Pokud Západ kvůli liknavosti a neschopnosti dohody Rusku dovolí další porušení ukrajinské suverenity, může to být pro Putina pobídka, aby se příště o totéž pokusil třeba v Pobaltí, míní komentátoři evropských médií.

„Válka ještě nikdy nebyla tak blízko a nastal čas, kdy musí Západ přijmout odvážná politická rozhodnutí. Je čas Ukrajinu plně zahrnout do evropské rodiny. Spolu s tvrdým sankčním režimem je to nejlepší způsob, jak odpovědět na neoprávněné vojenské hrozby u bran Evropy,“ napsal italský deník La Repubblica.

„Západ nesmí přitakat rozbití Ukrajiny, aby Putina přiměl ke stažení jednotek. Luhanská a Doněcká oblast stojí v centru krvavého konfliktu mezi oběma zeměmi, který stál na 10 000 životů, už od roku 2014. Pokud je Putin dokáže oddělit od Ukrajiny, jak to udělal už v případě Krymu, bude tento postup agrese a odstrašení považovat za úspěch. Ale pak se vrátí a v hledáčku bude mít pobaltské státy,“ píše ve svém komentáři britský konzervativní list The Telegraph.

Bývalý britský ministr zahraničí William Hague ve sloupku pro deník The Times napsal, že vlády nyní musejí vzít v potaz, že Putinův režim se ničeho nezalekne a jednat podle toho. „Naše vlády by měly být ochotné přijmout kroky, které by dříve nepřipustily nejen proto, aby se zasadily o světový mír a bezpečnost, ale také proto, aby chránily naše svobody před plíživou korupcí, kriminalitou a dezinformacemi,“ napsal.

„Diplomatické tahanice s USA a NATO o bezpečnostní záruky… se po třech měsících kumulace jednotek na ukrajinských hranicích jeví jen jako zastírací manévr. Ruský prezident nežije ve světě mezinárodního práva, na které odkazuje jen když se mu to hodí… Putina mnozí vnímají jako vůdce ve stylu 19. století. A proto si na hranicích jeho carské říše nemůže být žádný suverénní stát ničím jistý,“ míní nizozemský list De Telegraaf.

Ingrida Šimonyté, litevská předsedkyně vlády, tvrdě kritizovala Rusko na Twitteru. „Putin právě zahanbil Kafku a Orwella: diktátorově představivosti se meze nekladou, žádné dno není příliš nízké, žádné lži příliš do očí bijící, žádná červená linie není příliš červená na to, aby byla překročena,“ uvedla Šimonyté. „To, čeho jsme byli dnes večer svědky, se demokratickému světu může zdát surrealistické. Ale způsob, jakým zareagujeme, nás bude definovat pro další generace“ zvýraznila důležitost dalších kroků Šimonyté.

,