Svůdnost a pomýlenost paralel
K méně častým formulovaným emocím, které doprovodily britské hlasování o setrvání v Evropské unii, patřily taky přesvědčené obavy o tom, že toto nemůže skončit jinak než válečným konfliktem v rozbité Evropě.
Tag: Historie
Články k tagu
Česká republika: Hamlet střední Evropy
V květnu 1983 předpověděl Leszek Kołakowski, že sovětské impérium v Evropě brzo zanikne. Své tvrzení opatrně dokládal argumenty, přesto ho ostře napadl celý sbor kritiků. Jeho oponenti trvali na tom, že sovětský blok je – nejen díky svému nukleárnímu deštníku – bez globální války neporazitelný. Tvrdili, že Západ proto musí se Sovětským svazem v míru a vzájemné úctě koexistovat.
Intelektuál, který miloval své vrahy
Malcolm Caldwell (1931–1978) byl postavou v něčem typickou pro dvacáté století a jeho velké ideologické střety, jejichž byl vášnivým a z dnešního pohledu bizarním účastníkem.
Genocida, která se povedla
Když nedávno vyšel česky už posedmé Werfelův román Čtyřicet dnů, znovu se mluvilo o sto let starých zločinech proti Arménům. Jakou minulost mají Asyřané, kteří přijíždějí do Česka? Asyřané svou minulost odvozují od říše, jejíž počátky sahají 4000 let do minulosti.
Stalin a Brežněv, velcí manažeři
Rusové hodnotí jako nejlepší dobu éru Leonida Brežněva a Josefa Stalina, za nejhorší naopak považují časy Michaila Gorbačova a Borise Jelcina. Máme mít strach z toho, že občané Ruska stále více vzývají své největší zločince a diktátory?
Agent Bolek a ti druzí
Polský Instytut Pamięci Narodowej získal několik balíků archivních dokumentů. Jeho ředitel Łukasz Kamiński následně oznámil, že mezi archiváliemi, které nabídla ke koupi za více než 650 000 korun vdova po komunistickém ministru vnitra, je i originál svazku agenta polské Státní bezpečnosti s krycím jménem Bolek, kterým byl nositel Nobelovy ceny míru a bývalý polský president Lech Wałęsa.
Nejasná smrt agenta Larka
Čtyři dny před Štědrým dnem 1975 zmizel ve Vídni beze stopy americký občan Nicholas Shadrin. Své manželce, s níž odjel do rakouské metropole na předvánoční dovolenou, řekl, že jde na schůzku, vrátí se prý ale brzy.
Jak nasednout do letadla a jak v něm zůstat?
Po impozantním „restartu“ česko-čínských vztahů, k němuž došlo v posledních dvou letech a po ještě triumfálnější, ač dosti předčasné zprávě, že by naši malou republiku mohl letos zjara navštívit sám prezident Si Ťin-pching, je nejvyšší čas začít oddělovat zrno od plev.
Ostuda, že tolik kradete, ale odpouštím vám
Po sametové revoluci je polský spisovatel Adrzej Sapkowski v tuzemsku jistě nejprodávanější spisovatel z jiného slovanského jazyka, než je čeština.
Stáli při mně všichni svatí
Lýdia Kovářová (87) zažila druhou světovou válku jako dospívající dívka – na jejím konci jí bylo 17 let.
Poslouchá nás Gottwald? Uřízněme mu hlavu…
V úterý 28. listopadu 1989, kdy byl národ ještě v euforii z pátečního odstoupení komunistického politbyra v čele s Milošem Jakešem, si tehdejší ministr vnitra František Kincl zavolal do kanceláře náčelníka rozvědky Viléma Václavka. „Řekl mi, že nemůže jinak, ale že mě musí odvolat za svévolné jednání,“ vypráví Václavek, dnes jednasedmdesátiletý penzista.
Za každý komfort ve vězení musel někdo umřít
Marija Aljochinová je ve světě známá jako jedna ze tří členek punkové formace Pussy Riot. Ty se před třemi lety ocitly na lavici obžalovaných u soudu v Moskvě.
Titův pád vedl k pádu celé jedné civilizace
Chorvatský režisér Lordan Zafranović spojil významnou část svého života s Českem. V 60. letech tu studoval FAMU a zažil sovětskou okupaci.
Čechy by mohla být země myslitelů
Nový film má Petr Zelenka v kinech po sedmi letech. Jmenuje se Ztraceni v Mnichově a je to komediální esej.
Chalífové a KGB netočí naším kolem dějin
Dvacátého šestého června, krátce poté, co americký Nejvyšší soud legalizoval manželství homosexuálů, vyšel v časopise Foreign Policy článek „Může manželství homosexuálů porazit Islámský stát?“. „Přemýšlela jsem dnes ráno o dvou souborech fotografií – jednom z města ovládaného Islámským státem v Iráku, druhém ze schodiště Nejvyššího soudu ve Washingtonu,“ začíná autorka.
Kronikářka nekonce rudého člověka
Nobelova cena za literaturu byla tento rok udělena běloruské novinářce a esejistce Světlaně Alexijevičové, což je fakt, který snad nikdo nepřehlédl. V oficiálním prohlášení porota sdělila, že takto se rozhodla pro autorčino „polyfonní psaní, které je obrazem utrpení a odvahy naší doby“. Už v takovém sloganu se odráží nedostatečnost slovníku, kterým se cena běžně ohání.
Jak jsme (ne)vyhráli válku
Československo hned dvakrát během krátké doby sehrálo klíčovou roli v blízkovýchodních dějinách. Například právě před šedesáti lety, kdy tak trochu pomohlo vyvolat válku. Toto výročí zůstává nepovšimnuto. V obou případech, kdy Čechoslováci sehráli výraznou úlohu, bylo to prostřednictvím dodávek zbraní. Vyzbrojení vznikajícího židovského státu v letech 1947–49 je u nás docela dobře známo. Bez těchto zbraní by možná Izrael nevznikl a ledacos by dnes bylo jinak.
Tajná pražská mise: zlikvidujte Vorona
„Shodil jsem ze sebe padák, zamaskoval ho a vypravil se pátrat po členech skupiny,“ napsal do hlášení agent Michal Komissarov, krycí jméno Vladimirov, který seskočil v noci 1. dubna 1945 z letadla Douglas C-47 do lesů pět kilometrů severovýchodně od středočeské Dobříše. Do čtyřiceti minut se ve tmě dokázal najít s ostatními parašutisty.
Vlastně nám nic nehrozilo a pomohli nám
Na začátku září 1968 nasedli Jiří a Eva Horovi se svým jedenapůlročním synem do vlaku a odjeli do Rakouska. Zařadili se do uprchlické řeky proudící z okupovaného Československa, která zaplavila západní Evropu. V letech 1968 a 1969 opustilo svou vlast přibližně sedmdesát tisíc Čechoslováků.
Nový vrchol ruského vandalismu
V Moskvě došlo v polovině srpna k dalšímu fyzickému útoku na umělecká díla znázorňující Krista nebo Jana Křtitele způsobem, který někteří „pravoslavní aktivisté“ považují za „urážející jejich city“.
Příliš velké sousto jménem Robert Conquest
V roce 1969, v době rozbíhající se normalizace, ještě proklouzlo pár knih od autorů, o jejichž vydání by o pár měsíců později již vůbec nebylo možné uvažovat. Třeba překlad od Hedy Margoliové Kovályové, jež již tehdy mířila do exilu za oceán.
Pochod smrti, který se opakuje stále znovu
Česká společnost zapomněla, co se stalo před sty, padesáti nebo třeba deseti lety. A když už se pokusí na něco si vzpomenout, otevírají se nepříjemné otázky, se kterými si neví rady. Dalším krokem bývají emotivní spory a všechno končí tím, že se znovu spustí milosrdná opona zapomnění.
Hitler: postava stará známá a neproniknutelná
Jednu dobu to vypadalo, že se stal jakýmsi distančním členem naší domácnosti, asi v tom ohledu nebyla jediná. Součást inventáře, pravidelně se opakující doba v rytmu života – Hitler.
Můžeme si za komunismus sami?
Už v letech 1995 a 2005 se předpokládalo, že to je naposledy, co se výročí konce druhé světové války tak masivně připomíná. Ale přitažlivost této přelomové historické události – v českém případě hlavně otázka: šli jsme v roce 1945 z deště pod okap, tedy rovnou k únoru 1948 – je zřejmě nekonečná.
Spása vítána s odporem
Nedávno se v polském parlamentu uskutečnila kuriózní debata. Někteří poslanci, asi ne bez souvislosti s napjatou politickou situací v regionu, si všimli, že Polsko je jedinou zemí Evropské unie, která si v oficiálním kalendáři připomíná konec války 9. května. Tedy společně se zeměmi bývalého Sovětského svazu, nikoli o den dříve, jak je tomu ve zbytku Evropy.
Polovičaté reformy jsou horší než žádné
Bylo mu lehce přes třicet, když se stal dva roky po listopadu 1989 ministrem zodpovědným za privatizaci na Slovensku, tehdy ještě součásti federace.
Vražda v hotelu Záhoří
Druhý lednový víkend roku 1935 hustě sněžilo. V hotelu u pražského hlavního nádraží se ubytoval pár mladých Němců. Na recepci se zapsali jako Hans Müller a Edith Kersbachová. „Výjimečně hezká dvojice, skoro jako filmová. Strašně jim to spolu slušelo,“ vypověděla později pokojská.
Pan De Foe, první ekonomický žurnalista a mediální manipulátor
Nejsem celkem toho názoru, že náboženství se má pěstovat mečem, ale kdyby se spojila evropská křesťanská knížata, není nic jistějšího, že by vyhladili pohanství ze světa. Mohli by zničit tureckou říši a perské království a vyhladit jméno Mohamedovo z povrchu zemského.“ (Vážné úvahy Robinsona Crusoea během jeho života a podivuhodných dobrodružství s jeho vidinou andělského světa. Napsáno jím samým.
Daniel Defoe a Robinson Crusoe v bludišti světa
V roce 1719 vychází první díl Robinsona Crusoea a vzápětí pokračování, ve kterém se Robinson vydává na cestu do Číny a Ruska, a v nepovedeném moralizujícím třetím dílu dokonce do mezihvězdného prostoru.
Muž, kterému nebylo dopřáno dorazit SSSR a komunismus
Těsně před Vánocemi přinesl Volvox Globator na český trh knihu nejslavnějšího sovětského disidenta Vladimira Bukovského Moskevský proces. Je to historie posledních zhruba dvaceti let sovětského režimu před kolapsem, podaná na základě tajných dokumentů Ústředního výboru KSSS, zápisů z jednání politbyra a ovšem i autorova historického výkladu občas podávaného hodně sarkasticky.