Tag: věda

Články k tagu

„Krajně nepravděpodobné“. Čína odmítla tvrzení CIA o úniku koronaviru z laboratoře, odvolala se na vyšetřování WHO

Čínská vláda dnes označila za krajně nepravděpodobné sobotní tvrzení americké Ústřední zpravodajské služby (CIA), že se koronavirus SARS-CoV-2 začal šířit únikem z čínské laboratoře spíše než přirozeným přenosem. Píší o tom agentura AFP a deník Financial Times (FT). V důsledku pandemie onemocnění covid-19 zemřelo více než sedm milionů lidí, ačkoliv tato bilance je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) podhodnocená.

CIA přehodnotila původ covidu. Nyní podporuje teorii úniku viru z laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA má nyní za to, že virus způsobující onemocnění covid-19 s největší pravděpodobností pochází z náhodného úniku z laboratoře v Číně, než že by vznikl přirozenou cestou. CIA to uvedla to v sobotu ve svém prohlášení, které je jedním z prvních kroků nového ředitele agentury Johna Ratcliffea, informuje stanice CNN.

Maminko, věšejí žebráka!

Čtyři svazky monumentálního knižního díla Popravení, které vydala společně Academia a Ústav pro studium totalitních režimů, obsahuje dohromady 266 osudů mužů (a jedné ženy), které komunistická justice poslala z politických důvodů na smrt. Každý ten případ je individuální, v něčem se liší od druhého, v něčem jsou některé třeba sporné či kontroverzní. O tom mluvíme s hlavním editorem a koordinátorem projektu, historikem Petrem Mallotou.

Porno není dokument BBC o životě zvířat

Budeme mluvit o sexu. Kdysi jsem si myslel, že o sexu se má mluvit co nejvíc a co nejotevřeněji, že to věci velmi prospívá. Nyní, když jsem trochu starší, tak už si tím nejsem tak jistý, naopak se začínám přiklánět k názoru, že se o sexu mluví až příliš a že se o něm mluví špatně. A také že když je sex všude, tak výsledek je, že mizí tam, kde být má. Ale to samozřejmě bude tím stárnutím. Přesto jsem na sebe vzal to břímě podniknout salonní výpravu do světa, bez jehož existence by tady nikdo z nás nebyl. Ani moji milí hosté: dámy Julie Gaia Poupětová, sexuální koučka, publicistka Klára Elšíková, jež vydala knihu Pacanka, a pak nestor české sexuologie – profesor Petr Weiss.

Osamělý nový svět. Proč se nerodí děti

Nerodí se dost dětí. V Česku, v Chile, v Číně, ve Spojených arabských emirátech, v Kanadě, v Rusku, na Ukrajině, v Turecku, v Argentině. V každé té zemi pro to mají nějaké vysvětlení. U nás vysoké ceny nemovitostí, v Americe vysoké školné, ve Španělsku vysokou nezaměstnanost, v Argentině vysokou inflaci. Někdo také podezřívá mikroplasty nebo vakcíny proti covidu-19. Zásadní problém všech těchto vysvětlení je, že jsou strašně lokální. Tatáž věc, která v místě A má údajně moci za propad porodnosti, se v místě B vůbec nevyskytuje, a přitom poměry v porodnicích jsou tam i onde stejně tristní.

Byl to americký virus?

Ne každý posun k lepšímu v Americe, který má potenciál zlepšit poměry ve světě, smíme připsat Donaldu Trumpovi. Je pravda, že některé změny už se děly před inaugurací a lze je vysvětlit jen skutečností, že Trump se vrací k moci. Především odchod mnoha amerických korporací z wokeovských a klimapolitických iniciativ typu „udržitelné“ DEI nebo klimatické iniciativy NZAMI. Nicméně něco zvládají americké instituce vlastní silou. A to je povzbudivé, svědčí to přece jen o jakémsi samoočistném mechanismu.

K německým mzdám chybí inovace. Nový zákon o vědě povede k růstu ekonomiky, věří Fiala

Premiér Petr Fiala (ODS) opakovaně mluví o své ambici, aby se výše mezd v Česku dostala na úroveň Německa, respektive nejúspěšnějších evropských zemí. Jedním z klíčů k tomuto cíli mají být inovace a vyšší přidaná hodnota s nimi spojená. K tomu by měl podle jeho vyjádření pro Echo24 pomoci úplně nový zákon o vědě, který má nyní na stole sněmovna. Ministr pro vědu a výzkum Marek Ženíšek (TOP 09) pro Echo24 popsal stěžejní změny, které vědecké prostředí v Česku čekají.

Proces dobrý, všechno dobré

Lidé dnes používají spoustu anglicismů (nebo spíš amerikanismů) tam, kde to vůbec není potřeba. A přitom existují anglická slova, pro něž vůbec není český ekvivalent, ale hodil by se. Jedním z takových je accountability. Podle slovníku je to odpovědnost. Jenže primárním překladem odpovědnosti do angličtiny je responsibility a ta accountability se nám vytrácí. Přitom je to užitečné slovo. Znamená specificky odpovědnost politika nebo nějakého funkcionáře těm, kteří ho zvolili nebo mu svěřili moc.

Odkud se vyplatí migrace: nová studie vyčísluje dopady přistěhovalců na rozpočet

Nová studie nizozemského Institutu pro ekonomiku práce (IZA)​​​ se pokusila vyčíslit, jaké dopady má přistěhovalectví z různých části světa na nizozemský státní rozpočet. Podle autorů jsou kupříkladu jasné rozdíly mezi přistěhovalci přicházejícími za prací a azylanty, kteří mohou představovat finanční zátěž i v dalších generacích. Výrazné rozdíly pak podle studie panují i v rámci zemí, z nichž přistěhovalci pochází, píše britský The Telegraph.

Pocit duše po katastrofě

V noci z 25. na 26. listopadu roku 1967 došlo v lisabonské oblasti k jedné z nejvíc ničivých evropských povodní 20. století. Zahynulo při ní asi 500–700 lidí. Skutečný počet se nepodařilo zjistit, protože portugalská vláda neštěstí bagatelizovala a mrtvoly byly odplaveny do moře. Šlo o druhou největší přírodní katastrofu po zemětřesení roku 1775. Portugalsko byla v té době chudá země s přelidněným venkovem, a tak se lidé stěhovali, jak už to bývá, do velkých měst. Tam si stavěli svá příležitostná obydlí v místech, která byla z různých důvodů nevyužitelná, kromě jiného v plochých říčních nivách přecházejících až do moře.

Hledání třetí ponožky

Syn pomáhá starému otci při oblékání. Podává mu ponožky. „Ale kde je třetí?“ podivuje se otec. Scéna pochází z knihy Starý král ve vyhnanství od rakouského spisovatele Arna Geigera. Autor v knize popisuje péči o svého dementního otce. Třetí ponožka je jedna z výzev, před niž stárnoucí rodiče své děti skutečně mohou stavět. Situaci lze vyřešit dvěma způsoby. Na otce můžeme štěknout: „Máš snad tři nohy?“ Alternativou je začít s tátou chybějící ponožku opravdu hledat. Podle přední švýcarské lékařky a autorky klasických studií věnovaných různým typům demence Irene Bopp-Kistlerové neexistuje správná reakce.

Průměr k ničemu není

„Diskuse o překladatelství a problémech v oblasti literárních překladů. Hovoří se o kvalitě překladů, problémech s honoráři, podmínkách pro překladatele a také o roli nakladatelství v procesu překladu a problémech s kvalitou překladů. Diskuse se také dotkla tématu umělé inteligence a strojového překladu, přičemž jeden z účastníků uvedl, že se nebojí nahrazení překladatelské práce umělou inteligencí. Na závěr se účastníci shodli na tom, že je důležité, aby se čtenáři zajímali o kvalitu překladů a podporovali dobré překladatele. Pozvání do diskuse přijali Viktor Janiš, Ladislav Nagy, Alice Flemrová, Radka Smejkalová a Ondřej Bojar.

Jak vznikají antibiotika? Přelomový objev pomůže vyvinout léky proti odolným bakteriím

Čeští vědci ve spolupráci s japonskými kolegy odhalili, jak v přírodě vznikají nová linkosamidová antibiotika, která účinkují i na rezistentní bakterie. Nově získané poznatky lze využít při navrhování antibiotik nové generace proti odolnějším bakteriím. Na výzkumu se podíleli vědci z Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR (MBÚ AV ČR), který o tom informoval v tiskové zprávě, s Tokijskou univerzitou. Studii publikoval vědecký časopis Nature Chemistry.

Lidstvo bylo nejblíž Slunci, sonda NASA zlomila rekord

Sonda amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) Parker Solar Probe se přiblížila ke Slunci na nejkratší vzdálenost, co se kdy lidmi vyrobenému stroji podařilo. S odvoláním na oznámení této americké vesmírné agentury o tom informují světová média. Parkerova solární sonda byla do středu naší Sluneční soustavy vyslána v roce 2018. Kolem slunce již prolétla asi 21krát a pokaždé v o něco kratší vzdálenosti. Nynější průlet ale překonal dosavadní rekordy.

Nejbližší kontakt lidstva se Sluncem. Sonda Parker Solar Probe se přibližuje k jeho povrchu

Sonda Parker Solar Probe se v úterý měla přiblížit ke Slunci na rekordní vzdálenost 6,1 milionu kilometrů od jeho povrchu. Během tohoto historického přiblížení dosáhla rychlosti 692 000 kilometrů za hodinu, což odpovídá cestě z Tokia do Washingtonu za pouhých 60 sekund, píše server CNN. NASA není v současné době se zařízením ve spojení. Zda cestu vydrželo, se dozví 27. prosince. Sonda byla vypuštěna 12. srpna 2018 a nese jméno astrofyzika Eugena Parkera.

Nejstarší genom moderního člověka pochází z Česka, píší NYT

Nejstarší genom moderního člověka byl objeven v Koněpruských jeskyních nedaleko Prahy. Na pozoruhodný nález českých vědců z roku 1950, u kterého později potvrdila analýza stáří přibližně 45 tisíc let, upozornil tento týden americký deník The New York Times (NYT), podle kterého objev nabízí nová vodítka k tomu, jak se náš druh rozšířil po celém světě.

Austrálie vyšetřuje ztrátu vzorků z laboratoře. Zmizelo 323 lahviček obsahujících smrtící viry

Vyšetřování vážného porušení bezpečnostních protokolů probíhá v Queenslandu poté, co se z laboratoře ztratilo 323 vzorků živých virů, včetně smrtícího viru Hendra, Lyssaviru a Hantaviru. Incident podle serveru Newsweek oznámil ministr zdravotnictví Queenslandu Tim Nicholls, který jej označil za „vážné porušení bio-bezpečnostních protokolů.“

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky

Německé úřady podezírají archeologa, že záměrně špatně odhadl stáří lebky neandertálce, kterou objevil před 27 lety. Domnívají se, že se podobně spletl až u čtyř desítek svých nálezů, a proto se začaly věcí zabývat, napsal server The Times. Archeolog, jehož jméno úřady nezveřejnily, našel v roce 1997 v Ochtendungu v západoněmecké spolkové zemi Porýní-Falc kus lidské lebky. Spolu s dalšími dvěma kolegy slavnostně oznámil, že jde o dost možná nejstarší exemplář jakéhokoli druhu člověka, který byl kdy v Německu objeven.

Proč neočkované Češky rodily o tolik víc?

V minulých dnech se v novinách mihla zpráva, že české pojišťovny budou tlačit nebo už tlačí na zavírání menších porodnic. První byla přinucena zavřít porodnice v Ivančicích, Všeobecná zdravotní jí neprodloužila smlouvu s argumentem, že tu meziročně počet porodů klesl z 449 na 340. A protože rodičky nerodí, jako donedávna ještě rodily, je z téměř devadesáti porodnic v zemi ohrožena třetina. Vypadá to jako jedna ze zpráv o nutnosti státu šetřit. Ale týká se i obřího společenského problému, jímž je strmý až šokující propad porodnosti, který pokračuje třetím rokem.

Na Uranu i Neptunu by mohl být oceán hluboký tisíce kilometrů, tvrdí nová teorie

Pod namodralou atmosférou planet Uran a Neptun se možná ukrývá oceán plný vody hluboký až několik tisíc kilometrů. S takovým závěrem přišel v novém článku vědec z Kalifornské univerzity v Berkeley, upozornil deník The New York Times (NYT). Teorie nabízí odpověď na roky trvající polemiku o neobvyklých magnetických polích dvou nejvzdálenějších planet Sluneční soustavy.

Jádro jako nepřítel klimatu. Zelení si měli z eráru platit studii a předem určili výsledek

Němečtí Zelení si měli zaplatit z peněz daňových poplatníků studii, která měla za úkol ovlivnit veřejné mínění a to i na mezinárodní úrovni. Studie však měla už předem jasné zadání – jaderná energie je špatně. Tvrdí to na základě své investigace švýcarský deník Neue Zürcher Zeitung (NZZ). V roce 2022 si měla německá spolková agentura pro životní prostředí vyžádat studii, která by zjistila, jak je na tom jaderná energie vzhledem k šetrnosti a přínosu pro ochranu životního prostředí.

První detailní pohled na umírající hvězdu mimo naši galaxii

Astronomům se poprvé podařilo pořídit detailní snímek hvězdy ve finálních fázích její existence, a to v galaxii mimo naši Mléčnou dráhu. Hvězda s názvem WOH G64, která se nachází 160 000 světelných let od Země ve Velkém Magellanově mračnu, je obklopena záhadným kokonem plynu a prachu. Tento úkaz představuje závěrečné stadium před její smrtí v ohromném výbuchu supernovy. Informoval o tom například deník The Independent.

V zajetí prevence

„Hlavně si svou rakovinu negooglete,“ upozornila zdravotní sestra dospívající dívku. Caroline Cramptonová onemocněla Hodgkinovým lymfomem, zhoubným onemocněním mízních uzlin. Lékař ji ubezpečil, že v mladém věku se vyléčí hned po první chemoterapii 95 procent lidí. Všechno mělo být dobré a Caroline negooglila. Jenže spadla do pěti procent. Nastoupila agresivnější chemoterapie, která jí zničila imunitu, lékaři ji budili co čtyři hodiny, aby kontrolovali její tělesné hodnoty. Caroline tehdy přišla i o schopnost spánku. Co dělat, když nejde spát? Začala googlovat, a když pak usnula, bývalo to v slzách.

Česká historie má být passé

Následuje poznámka o něčem, co se nestalo. Byla napsána proto, že se to asi stejně brzy stane. Ve čtvrtek akademický senát Filozofické fakulty UK v Praze nakonec nerozhodoval o restrukturalizaci, v jejímž rámci by skončil Ústav českých dějin, stálá značka v oboru. Má to širší souvislosti, v tomto případě váhám mezi přídavnými jmény politické a civilizační. Na Filozofické fakultě mají tři ústavy pro dějiny – kromě Ústavu českých dějin ještě Ústav světových dějin a Ústav hospodářských a sociálních dějin – a vznikl plán sloučit je v jeden „superústav“. Úspory nevypadají kdovíjak impozantně, restrukturalizací by se ušetřilo asi 15 úvazků z dnešních asi 60.

Patálie s Golfským proudem

Oceán pokrývá dvě třetiny zemského povrchu a přitom je v neustálém kontaktu se vzduchem, od kterého odebírá nadbytečné teplo či je právě naopak jako v severní Evropě uvolňuje do ovzduší. Je to poměrně účinný tepelný výměník, který zaujímá obrovskou plochu planety. Na většinu problémů s počasím, které my lidé pociťujeme na pevnině, bylo zaděláno na moři. I zářijové povodně byly tak ničivé, protože větrné proudění přinášelo nám suchozemcům zpočátku ze Středozemního moře a pak i od severu nadbytek vodní páry odpařené z neobvykle teplých moří.

Vědci pátrají po mimozemské technologii. Zaměřili se na červeného trpaslíka se sedmi planetami

Od objevu před osmi lety přitahuje hvězdný systém TRAPPIST-1 velkou pozornost astronomů díky jeho potenciálu podporovat život. Kolem chladné červené trpasličí hvězdy obíhá sedm kamenných exoplanet, které mají velikost podobnou Zemi. Některé z těchto planet se nacházejí ve vzdálenosti, kde by mohly mít atmosféru a vodu. Zatímco někteří vědci používají vesmírný teleskop Jamese Webba – špičkovou observatoř provozovanou NASA ve spolupráci s evropskými a kanadskými partnery

Vědci strhali „převratný“ film o Kolumbovi. Pochybují o věrohodnosti výzkumu

Přední vědci a experti na genetiku a antropologii kritizují závěry dokumentárního filmu odvysílaného španělskou veřejnoprávní televizí TVE o víkendu, podle kterého Kryštof Kolumbus nepocházel z Itálie. Vědci poukazují na to, že studie DNA, na kterou se film odkazoval, nebyla zveřejněna ve vědeckém časopise, a nemohla být tak podrobena revizi dalších specialistů, píše dnes deník El País. Podle nich není ani jisté, že lze na základě DNA přesně určit etnický původ nějakého konkrétního člověka.

Nad Českem září jasná kometa. Lze ji vidět pouhým okem i vyfotit mobilem

Lidé v Česku mají možnost sledovat na večerní obloze vzácný úkaz. Pouhým okem lze spatřit kometu, která byla objevena loni a nese název podle míst, ze kterých byla poprvé spatřena - čínské observatoře Tsuchinshan a systému automatické přehlídky oblohy ATLAS v Jižní Africe. Hlavní období pozorování potrvá do 20. října, kdy kometa začne slábnout, ale její ohon by měl zůstat viditelný. Kometu je za jasného počasí těsně po soumraku možné spatřit ještě během následujících dní.

K Jupiteru zamířila sonda. Má odhalit tajemství oceánu pod ledem

Z Mysu Canaveral na Floridě dnes odstartovala raketa se sondou Europa Clipper, kterou Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) vyslal k Jupiterovu měsíci Europa. Jejím hlavním cílem bude v ledu měsíce pátrat po možných stopách života. Vědci soudí, že přítomnost oxidu uhličitého na jednom z měsíců planety Jupiter patrně dokazuje, že se pod jeho ledovým povrchem ukrývá oceán, možný zdroj života. Sondu NASA vynesla raketa Falcon Heavy soukromé společnosti SpaceX.