Ministr financí Zbyněk Stanjura chce po sobě zanechat odkaz rozpočtově odpovědného hospodáře. Tedy zřejmě takto by chtěl, aby voliči četli jeho návrh vložit do ústavy principy rozpočtové odpovědnosti. Tomu stejnému Stanjurovi přitom chybí v rozpočtu až padesát miliard, které se mu nepodařilo vyjasnit, jak dříve sliboval. A stejný ministr financí rozhodl, že chce zbrojit na dluh.
Americký prezident Donald Trump oznámil 25 % cla na dovoz všech automobilů do USA do 3. dubna. Následovat mají v květnu i cla na dovoz autodílů. Podle řady analytiků opatření v Evropě zasáhne především německé automobilky Mercedes, BMW a Volkswagen, které mají v USA vysoké marže, když tvoří 5 % dovozu automobilů, ale 10 % hodnoty dovozu. Skrz to však může ohrozit i české subdodavatele, jak varují zástupci tuzemského průmyslu.
Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) zhoršila výhled české ekonomiky pro letošní rok. Předpokládá nyní, že hrubý domácí produkt (HDP) České republiky se zvýší pouze o 1,9 procenta, zatímco v září letošní růst odhadovala na 2,4 procenta. Banka to uvedla ve svém novém hospodářském výhledu pro země, ve kterých působí. EBRD je tak pesimističtější než české ministerstvo financí, jehož prognóza z konce ledna letošní růst odhaduje na 2,3 procenta. Banka předpokládá, že v příštím roce hospodářský růst v Česku zrychlí na 2,4 procenta.
Ve státním rozpočtu mohou v letošním roce chybět až desítky miliard. Na vině by měl být pomalejší růst ekonomiky, než jaký byl predikován v srpnu loňského roku. Analytik Michal Skořepa uvedl, že zhoršení salda rozpočtu v důsledku zhoršení vývoje ekonomiky je žádoucí reakcí. Ekonomové se nicméně shodují, že bude v letošním volebním roce štěstí, pokud bude schodek rozpočtu začínat dvojkou.
Česká ekonomika loni stoupla o jedno procento, zatímco v roce 2023 klesla o 0,1 procenta. Předběžný odhad dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). V závěrečném čtvrtletí minulého roku se hrubý domácí produkt (HDP) meziročně zvýšil o 1,6 procenta, ve srovnáním s předchozím kvartálem byl vyšší o 0,5 procenta. Vzhledem k okolnostem, kdy se Česko potýkalo se slabou zahraniční poptávkou a vysokými cenami energií, považují ekonomové současná statistická čísla za uspokojivá.
Litva se rozhodla od roku 2026 zvýšit své výdaje na obranu na 5 až 6 % HDP kvůli hrozbě ruské agrese v regionu, řekl v pátek litevský prezident Gitanas Nausėda. S prezidentovým příslibem se pobaltský stát sousedící s Ruskem stane prvním státem NATO, který přísahá, že dosáhne 5% cíle, který požaduje nově zvolený americký prezident Donald Trump. V současnosti utrácí Litva něco přes 3 procenta HDP, píše agentura AP.
Nejhorší časy jsou pryč. Přesto se výkon ekonomiky, na který jsme si zvykli před covidem a energetickou krizí, v nejbližších letech pravděpodobně nevrátí a růst HDP nebude vyšší než tři procenta HDP. A jen navyšování reálných mezd a spotřeby, respektive větší utrácení, to nezachrání. Táhne nás dolů Německo, což je náš největší exportní trh. Jeho ekonomika se propadla a i v letošním roce má stagnovat. Do toho země čeká na to, jak moc na ni dopadne nová celní politika Donalda Trumpa. Asi dost, protože USA jsou pro Němce největší vývozní trh.
Česká ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí letošního roku meziročně o 1,3 procenta. Oznámil to dnes Český statistický úřad (ČSÚ) ve zpřesněném odhadu, kterým potvrdil svůj předběžný odhad z konce října. Mezičtvrtletně stoupl hrubý domácí produkt (HDP) o 0,4 procenta. V tomto případě úřad svou dřívější predikci vylepšil o 0,1 procentního bodu. „Na straně poptávky byly hlavními faktory mezičtvrtletního růstu HDP ve 3. čtvrtletí rostoucí výdaje na konečnou spotřebu domácností a změna stavu zásob,“ uvedl ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.
Ekonomickou situaci ČR hodnotí kladně 20 procent Čechů. Jako špatnou ji naopak vnímá 45 procent lidí. Zbytek zvolil neutrální odpověď. Vyplývá to z průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Mnohem příznivěji hodnotí Češi životní úroveň své domácnosti. Za dobrou ji označilo 64 procent dotázaných. Přestože v případě ekonomické situace země stále výrazně převažují negativní hodnocení nad kladnými, proti začátku roku jejich podíl znatelně klesl.
Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod, než že bez ní by rozpočet nevycházel.
Ratingová agentura Moody’s zhoršila v pátek ratingový výhled Francii. Celkový rating této země, druhé největší ekonomiky EU i eurozóny, je tak dosud nejhorší v historii. Před dvěma týdny Francii ratingový výhled zhoršila také agentura Fitch Ratings. Podle Fitch Ratings tak už tím pádem má Francie celkově horší ratingové hodnocení než Česko.
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a jeho předchůdkyně Alena Schillerová (ANO) se opakovaně obviňují ze lži v souvislosti s výsledky hospodaření svých vlád, tedy kabinetu Andreje Babiše (ANO) a Petra Fialy (ODS). Schillerová Stanjuru obviňuje, že Fialova vláda snižuje zadlužování země pomaleji než slíbilo na základě nominálních schodků, Stanjura argumentuje saldem vládních financí vůči HDP.
Do popředí české veřejné debaty se vrací ekonomika. Návrh státního rozpočtu na příští rok v sobě ukrývá schodek 230 miliard korun, kumulovaný oficiální schodek vlády pětikoalice tak na konci jejího mandátu dosáhne 1,13 bilionu korun. Rozpočet je takzvaně prorůstový v situaci mírného oživování ekonomiky (například v druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 0,6 procenta), zato průmysl i stavebnictví v podobném objemu padají. To, že rozpočet je poslední, znamená, že Fialově vládě už ekonomové mohou vystavit konečné vysvědčení.
Následující slova už jsou trochu nadužívaná a mohou ztrácet na významu. Pokračuje trend započatý v covidové éře, kdy jsme si zvykli žít na dluh, mít stamiliardové deficity a do toho mluvit o konsolidaci. Jenže ono to tak prostě je. Vraťme se na tomto místě ještě jednou k návrhu státního rozpočtu na rok 2025, tedy rok volební. Bude to závěrečná vizitka současné koalice, ať už příští volby dopadnou jakkoli. Mluvit o konsolidaci se schodkem 230 miliard v nekrizové době je podivné. „Pamatuji si na střednědobý výhled tehdejší ministryně financí Aleny Schillerové, tuším na rok 2024 nebo 2025 se tehdy předpokládal schodek 240 miliard.
Česká ekonomika letos podle nové predikce ministerstva financí vzroste o 1,1 % a v příštím roce růst zrychlí na 2,7 %. Inflace se bude po oba roky pohybovat poblíž 2 % a reálné mzdy porostou tempem okolo 4 %. Hospodářský růst v eurozóně bude i letos nevýrazný, v příštím roce by však mohl zrychlit na 1,3 %. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) označil za dobrou zprávu především nízkou nezaměstnanost.
Česká ekonomika nadále vykazuje jeden z nejnižších růstů v Evropě a důvodů je celá řada. Svůj vliv na byznys má i stát, respektive především prostředí, které vytváří a regulace, jimž musí podnikatelé čelit. Oslovení ekonomové pro Echo24 uvedli, že stát by se měl snažit především deregulovat trh, rozvíjet infrastrukturu a vzdělávací systém. Naopak utrácením velkého množství peněz na dluh je prý krátkozraké. Vláda by se měla podle nich inspirovat v zahraničí a nevymýšlet nadále neefektivní vlastní cesty.
Česká ekonomika nadále roste téměř nejpomaleji v Evropě. Podobně či hůře je na tom pouze Estonsko, Finsko a také největší český obchodní partner – Německo. Důvodů k pomalému růstu je hned několik, například dozvuky vysoké inflace, ale také chybějící zakázky, vyčerpaný trh práce či malý kapitálový trh. Česko má jednak krátkodobé problémy, ale také ty strukturální, které jsou z dlouhodobého hlediska kritické.
Evropská komise (EK) zahajuje řízení se sedmi členskými zeměmi Evropské unie, které překračují stanovené rozpočtové deficity. V tiskové zprávě dnes uvedla, že doporučí unijním orgánům zahájit disciplinární řízení s Belgií, Francií, Itálií, Maďarskem, Maltou, Polskem a se Slovenskem. Nejzazší termíny, do kterých je nutné deficity snížit, ale komise oznámí až v listopadu. V centru pozornosti je zejména Francie. Uvedených sedm zemí loni u deficitů překročilo tříprocentní strop ve vztahu k hrubému domácímu produktu (HDP).
Více než 20 ze 32 členských zemí NATO letos vynaloží na obranu alespoň dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP), řekl v pondělí šéf aliance Jens Stoltenberg. Počet spojenců, kteří plní výdajový cíl, by tak narostl na více než trojnásobek oproti stavu před ruskou invazí na Ukrajinu, uvedla agentura AP. Podle předchozího odhadu se očekávalo dosažení dvouprocentní hranice v 18 zemích aliance. Nový odhad prezentoval Stoltenberg při vystoupení na půdě výzkumného ústavu Wilson Center, kterým zahajoval návštěvu Washingtonu.
Velká část lidí se z neděle na pondělí vyspala méně, než by bylo zdrávo. To dokládají i čísla. Zlaté finále na hokejovém mistrovství světa Česko–Švýcarsko viděly rekordní 3,74 mil. lidí. Víc Čechů v případě hokeje sledovalo jen legendární Nagano. Každopádně slavíme prvenství hned dvě – nejen první místo na turnaji, ale také nový historický rekord návštěvnosti na hokejových mistrovských světa.
Bývalý americký prezident a nynější kandidát na prezidenta USA Donald Trump podle některých zdrojů zvažuje, že pokud by se stal znovu prezidentem, přiměl by členy Severoatlantické aliance (NATO), aby zvýšili výdaje na obranu na 3 procenta HDP. Tak, aby příspěvek členských států na kolektivní obranu proti hrozbám z Ruska a Číny, byl vyšší. Shodnout se na tom měl minulý měsíc i při setkání s polským prezidentem Andrzejem Dudou, informuje deník The Telegraph. Současně Trump odmítá "fígle," které se ve výpočtech využívají.
Česká ekonomika začala v prvním čtvrtletí výrazněji ožívat, její růst táhne zejména spotřeba domácností. Shodují se na tom analytici při hodnocení dnešních údajů o vývoji hrubého domácího produktu (HDP). Podle prvního odhadu Českého statistického úřadu HDP v prvním čtvrtletí meziročně vzrostl o 0,4 procenta, mezikvartálně o 0,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí by podle analytiků mohlo české hospodářství překonat předpandemickou úroveň, za celý rok odhadují růst HDP kolem 1,5 procenta.
Česká ekonomika v loňském roce klesla o 0,2 procenta, zpřesnil Český statistický úřad (ČSÚ) svůj dřívější odhad, podle kterého se hrubý domácí produkt (HDP) loni snížil o 0,4 procenta. Lepší než v odhadu z počátku března jsou také údaje za loňské čtvrté čtvrtletí. Česká ekonomika se v něm meziročně zvýšila o 0,2 procenta a mezičtvrtletně stoupla o 0,4 procenta.
ÚHEL POHLEDU: V posledních dnech na akciových trzích vládne nejistota a volatilita. Například tento týden hlavní zámořské indexy oslabovaly, přičemž největší pokles se dal sledovat u technologických společností. To není moc překvapivé za situace, kdy právě technologický sektor považujeme za značně nafouknutou AI bublinu.
Česká ekonomika v loňském roce meziročně klesla podle zpřesněného odhadu o 0,4 procenta po nárůstu o 2,4 procenta v roce 2022. Český statistický úřad (ČSÚ) tak dnes zveřejněnými údaji potvrdil svůj první odhad z konce ledna. V posledním čtvrtletí loňského roku hrubý domácí produkt (HDP) meziročně klesl o 0,2 procenta, proti třetímu čtvrtletí naopak stoupl o 0,2 procenta. I tato čísla se shodují s předchozím odhadem statistiků.
Severoatlantická aliance a Evropská unie se nemohou dál chovat, jako kdyby byl mír, apeloval estonský prezident Alar Karis v komentáři sepsaném pro server Politico v předvečer druhého výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině. Zdůraznil současně, že by stačilo, aby každá země EU přispěla Ukrajině pouhou čtvrtinou jednoho procenta svého hrubého domácího produktu (HDP), a napadená země, která de facto již deset let čelí většímu státu, válku vyhraje.
Japonsko loni přišlo o postavení třetí největší ekonomiky světa, z této pozice ho sesadilo Německo. V posledním čtvrtletí loňského roku se země nečekaně propadla do recese kvůli slabé domácí poptávce. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnila japonská vláda. Zpráva vyvolává nejistotu ohledně plánů japonské centrální banky ukončit v letošním roce svoji mimořádně uvolněnou měnovou politiku.
Ministerstvo financí zhoršilo letošní výhled ekonomiky. Hrubý domácí produkt (HDP) podle dnes zveřejněné predikce vzroste o 1,2 procenta, v listopadu předpokládalo růst 1,9 procenta. Česko se tak ani v letošním roce nevrátí na ekonomickou úroveň před pandemií covidu-19, řekl vrchní ředitel sekce hospodářské strategie a politiky ministerstva financí David Prušvic. Také deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP.
Česká ekonomika by se v roce 2024 konečně měla dostat na úroveň před pandemií koronaviru. Očekávají to ekonomové, které oslovil deník Echo24. Pomoci by mělo především snížení inflace, respektive zvýšení kupní síly domácností. I tak se ale tuzemská ekonomika zvedne nejpozději ze všech zemí Evropské unie.
Rozpočtový deficit Ruska za letošní rok by měl být kolem 1,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP), tedy 2,9 bilionu rublů (704 miliard Kč). Dnes to podle agentury Reuters řekl v ruské státní televizi ministr financí Anton Siluanov. Dodal, že výdaje i příjmy byly nakonec vyšší, než se předpokládalo, ale saldo zůstalo stejné, jak se odhadovalo. Rozpočtový deficit byl v poměru k HDP plánován na úrovni dvou procent. Nakonec ale bude nižší, protože ruská ekonomika rostla rychleji, než se očekávalo, uvedl ministr.
