Česká ekonomika by se v roce 2024 konečně měla dostat na úroveň před pandemií koronaviru. Očekávají to ekonomové, které oslovil deník Echo24. Pomoci by mělo především snížení inflace, respektive zvýšení kupní síly domácností. I tak se ale tuzemská ekonomika zvedne nejpozději ze všech zemí Evropské unie.

Hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská pro Echo24 řekla, že tuzemská ekonomika ještě nedosáhla předcovidové úrovně, což vychází z pravidelně aktualizovaných dat Eurostatu ohledně HDP ve stálých cenách.

„Takto měřeno, jsme opravdu ještě nedosáhli zpět na předcovidovou úroveň. Respektive se na předcovidovou úroveň nedostala individuální spotřeba českých domácností jako jediná z výdajů, které se započítávají do HDP, stále je o 8,8 % níž,“ řekla redakci Horská. „Investice jsou přesně na úrovni před covidem, naopak spotřeba vlády o 11 % reálně výš, export i import už také překonal předcovidovou úroveň. Podle našich odhadů celkově této úrovně především díky oživení spotřeby domácností dosáhneme ve druhém čtvrtletí roku 2024, nejpozději ze všech zemí EU,“ dodala Horská.

Podle ní je jednoznačným důvodem inflace. „Inflace nejen, že se zakusuje do kupní síly českým domácností, ale také výrazně zhoršuje důvěru celé společnosti v ekonomiku, zhoršuje náladu, zvyšuje nejistotu a odrazuje od dlouhodobých investic. Za zlo jménem inflace ale nemohl v letošním roce jen cenový šok, ale se zpožděním nahromaděné inflační tlaky z minulosti, kdy se během covidu zasypávala zavíraná-otvíraná ekonomika a ještě před covidem se neřešily hromadící se tlaky na trhu práce a nemovitostí, a pak také nedostatečně konkurenční trh,“ uvedla Horská s tím, že řešením je zkrotit inflaci.

„Zdravou rozpočtovou politikou, cílenou a efektivní sítí sociální pomoci, úspornými výdaji státu a měnovou politikou bránící ze všech sil cenovou stabilitu,“ dodala Horská.

Poradce premiéra Petra Fialy (ODS) a hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček pro Echo24 řekl, že v roce 2024 se inflace vrátí do blízkosti svého cíle, který je stanoven na 2,0 procenta. Spíše se však budeme pohybovat na horní hranici tolerančního pásma okolo úrovně 3,0 procenta. Přitom budeme nadále svědky pnutí na trhu práce, což povede k růstu nominálních mezd.

Úspory nejsou plošné

„Nárůst nominálních mezd již nebude vymazán inflací, takže se konečně vrátíme k růstu reálných mezd. Tento vývoj podpoří spotřebu, která je hlavní složkou hrubého domácího produktu. Na základě tohoto vývoje proto očekávám, že příští rok již nebudeme v recesi, ale vrátíme se k ekonomickému růstu,“ řekl Křeček s tím, že navíc v roce 2024 začnou klesat úrokové sazby, což bude akcelerovat hospodářský růst v roce 2025, kdy by se naše ekonomika měla bezpečně dostat nad předcovidovou úroveň.

Hlavní ekonom banky Creditas Petr Dufek pro Echo24 řekl, že v případě HDP se snad Česko dostane na předcovidovou úroveň v průběhu příštího roku, a to především díky exportu. „V případě dorovnání životní úrovně zaměstnanců a jejich spotřeby na to budeme potřebovat možná až tři roky,“ obává se Dufek.

„Moc bych nevěřil na rozpouštění vysokých úspor domácností, které jsou z pohledu národních účtů opravdu nadprůměrné. Tyto úspory totiž nejsou plošné a dotýkají se spíše menší části tuzemských domácností, které je dál drží, případně investují do finančních instrumentů s cílem zhodnocení. Do spotřeby či reálných investic z nich půjde menšina,“ dodal Dufek.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že bližší pohled na HDP ukazuje, že hlavní potíže jsou ve dvou oblastech: ve stavebnictví, kde jde nejspíš o dopad vysokých úrokových sazeb na nízký zájem domácností o hypotéky, a dále v nezpracovatelském průmyslu, tedy hlavně v těžbě surovin a energetice, kde zřejmě pozorujeme dopad nedávného divokého vývoje cen energií. „Naproti tomu jsou ale v české ekonomice odvětví, která už jsou zřetelně nad průměrem roku 2019 – jde o finanční služby, a zejména o informační a komunikační činnosti,“ řekl Skořepa.

„České HDP by se nad předcovidovou úroveň mělo vrátit někdy během příštího roku a pak růst dál nad tuto úroveň. Hlavní hrozbou pro tento výhled je vedle vývoje cen energií a chování Ruska také výsledek prezidentských voleb v USA, protože návrat Donalda Trumpa by mohl být mimo jiné tvrdou ranou pro světový obchod, na němž je česká ekonomika hodně závislá,“ domnívá se Skořepa.