MAKROEKONOMICKÁ PREDIKCE

Predikce MF: Ekonomika bude pokračovat v mírném růstu, inflace mírně nad cílem ČNB

MAKROEKONOMICKÁ PREDIKCE
Predikce MF: Ekonomika bude pokračovat v mírném růstu, inflace mírně nad cílem ČNB

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Česká ekonomika letos podle nové predikce ministerstva financí vzroste o 1,1 % a v příštím roce růst zrychlí na 2,7 %. Inflace se bude po oba roky pohybovat poblíž 2 % a reálné mzdy porostou tempem okolo 4 %. Hospodářský růst v eurozóně bude i letos nevýrazný, v příštím roce by však mohl zrychlit na 1,3 %. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) označil za dobrou zprávu především nízkou nezaměstnanost.

Rozdíl v odhadovaném tempu letošního růstu HDP mezi dubnovou a touto predikcí je způsoben zásadní revizí dat ze strany ČSÚ za minulé roky. Dle korigovaných dat ČSÚ například v loňském roce ekonomika nepoklesla (o 0,3 %), ale pouze stagnovala. Revize se následně promítla i do srpnové predikce MF.

„Pro letošní rok očekáváme, že po loňské stagnaci ekonomika již mírně poroste. Za dobrou zprávu považuji fakt, že nezaměstnanost v České republice zůstane v rámci EU i nadále rekordně nízká, a že reálné mzdy stoupnou výrazněji, než jsme předpokládali v dubnu, a to i díky poklesu inflace,“ uvedl ministr financí. „V příštím roce očekáváme ještě lepší výkon celé ekonomiky. Ten bude i dále odrážet růst reálných mezd a k tomu se přidají jak vyšší investice státu, tak i soukromého sektoru,“ dodal Stanjura.

Po loňské stagnaci by měl letos hrubý domácí produkt vzrůst o 1,1 %. Tahounem je oživená soukromá spotřeba, kterou kromě růstu reálných mezd podporuje také větší ochota domácností utrácet. Růst spotřeby sektoru vládních institucí by měl zvolnit, mimo jiné v souvislosti s konsolidací veřejných financí. Investiční aktivita bude tlumena nižšími výdaji nejen soukromého, ale i vládního sektoru – negativně se projeví přechod mezi finančními perspektivami u kohezních fondů EU. Změna stavu zásob bude hospodářský růst dále brzdit, i když ne tak silně jako v minulém roce. Saldo zahraničního obchodu by na růst HDP mělo působit pozitivně, a to především v souvislosti s oslabením dovozně náročných složek domácí poptávky. V roce 2025 by česká ekonomika měla díky silnější dynamice spotřeby i investic a příznivějšímu hospodářskému vývoji v zahraničí růst o 2,7 %, robustnější oživení domácí poptávky však zároveň podpoří dovoz.

Meziroční inflace se na počátku letošního roku dostala po třech letech opět do blízkosti 2% inflačního cíle České národní banky a v tolerančním pásmu by se měla pohybovat i po zbytek roku. Domácí poptávkové tlaky jsou dále tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami, k čemuž letos navíc přispívá restriktivní působení rozpočtové politiky. Proinflační zahraniční nabídkové faktory také výrazně oslabily. Průměrná míra inflace by tak letos mohla klesnout na 2,4 % a v roce 2025 dále na 2,3 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, díky kterým míra nezaměstnanosti navzdory slabé hospodářské dynamice roste jen pozvolna. Z loňských 2,6 % by se měla letos zvýšit na 2,8 % a poté díky růstu ekonomiky klesnout na 2,7 %. Přetrvávající napětí na trhu práce také nedovolí výraznější zpomalení růstu nominálních mezd a výdělky po dvou letech poklesu porostou i v reálném vyjádření. Zapojení uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce podporuje ekonomický růst, plné využití jejich lidského kapitálu by pak podle MF mohlo posílit produktivitu práce.

Ekonomové: Pomalý růst HDP má několik důvodů

Ve druhém kvartále však zůstal růst ekonomiky ČR jedním z nejpomalejších v EU. Hned několik důvodů vyjmenoval hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. Prvním je podle něj struktura ekonomiky, kde žalostně chybí výraznější zastoupení těch nejproduktivnějších odvětví, které nyní v zahraničí trhají rekordy. Nejčastěji se mluví o odvětví technologií, komunikací a odvětví financí.

„V těchto odvětvích je obecně registrován trend nadprůměrné produktivity a jejího růstu, který se pak propisuje do výkonu ekonomiky. Výroba zboží a poskytování služeb s nižší přidanou hodnotou v delším období vede k pomalejšímu růstu ekonomiky. To ale není případ jen České republiky,“ uvedl Peterka.

Dále hovoří o kvalitě institucionálního prostředí se zaměřením na podnikatelské prostředí, flexibilitu trhu práce, srozumitelnost daňového systému, srozumitelnost regulací a řadu dalších pro zdravé fungování ekonomiky klíčových parametrů. V této oblasti se můžeme bavit i o celoevropských pravidlech, kdy řada z nich je příliš rigidní.

Zmínil i hlubší propad ekonomického výkonu v době pandemie, který komplikoval a stále v některých odvětvích komplikuje tzv. restart ekonomiky. „Čtvrtým důvodem je dlouhodobě vyčerpaný trh práce, který výrazně komplikuje firmám akvizici nových zaměstnanců pro nové i stávající projekty, což opět brzdí výkon ekonomiky. Tento problém je ze strany firem skloňován už dlouhé roky,“ uvedl s tím, že dalším důvodem je vcelku malý kapitálový trh v České republice.

Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila má slabý růst českého HDP jak „krátkodobé“ příčiny, které jsou ze své podstaty dočasné a pravděpodobně brzy vyprchají, tak i „dlouhodobé“, které jsou závažnější.

Z krátkodobého pohledu podle něj lze chatrný výkon české ekonomiky vysvětlit slabou spotřebou domácností, které se dosud neoklepaly z nedávného období rozdivočelé inflace, která jim užrala velkou část jejich příjmů. „Nepomáhá ani prostředí vysokých úrokových sazeb u nás i v eurozóně, ze kterého vyplývá slabší investiční aktivita a tedy i nižší poptávka po průmyslovém zboží. Náš důležitý obchodní partner Německo také aktuálně trpí slabší nákupní aktivitou z Číny, a my s ním,“ uvedl Hradil s tím, že srovnání s předcovidovým rokem 2019 navíc pravděpodobně zkresluje zrušení EET, ke kterému mezitím došlo s tím, že se lze domnívat, že část podnikatelů tuto příležitost využila k přesunu do šedé ekonomiky.

 

Jan Křovák