Česká ekonomika letos podle nové predikce ministerstva financí vzroste o 1,1 % a v příštím roce růst zrychlí na 2,7 %. Inflace se bude po oba roky pohybovat poblíž 2 % a reálné mzdy porostou tempem okolo 4 %. Hospodářský růst v eurozóně bude i letos nevýrazný, v příštím roce by však mohl zrychlit na 1,3 %. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) označil za dobrou zprávu především nízkou nezaměstnanost.

Rozdíl v odhadovaném tempu letošního růstu HDP mezi dubnovou a touto predikcí je způsoben zásadní revizí dat ze strany ČSÚ za minulé roky. Dle korigovaných dat ČSÚ například v loňském roce ekonomika nepoklesla (o 0,3 %), ale pouze stagnovala. Revize se následně promítla i do srpnové predikce MF.

„Pro letošní rok očekáváme, že po loňské stagnaci ekonomika již mírně poroste. Za dobrou zprávu považuji fakt, že nezaměstnanost v České republice zůstane v rámci EU i nadále rekordně nízká, a že reálné mzdy stoupnou výrazněji, než jsme předpokládali v dubnu, a to i díky poklesu inflace,“ uvedl ministr financí. „V příštím roce očekáváme ještě lepší výkon celé ekonomiky. Ten bude i dále odrážet růst reálných mezd a k tomu se přidají jak vyšší investice státu, tak i soukromého sektoru,“ dodal Stanjura.

Po loňské stagnaci by měl letos hrubý domácí produkt vzrůst o 1,1 %. Tahounem je oživená soukromá spotřeba, kterou kromě růstu reálných mezd podporuje také větší ochota domácností utrácet. Růst spotřeby sektoru vládních institucí by měl zvolnit, mimo jiné v souvislosti s konsolidací veřejných financí. Investiční aktivita bude tlumena nižšími výdaji nejen soukromého, ale i vládního sektoru – negativně se projeví přechod mezi finančními perspektivami u kohezních fondů EU. Změna stavu zásob bude hospodářský růst dále brzdit, i když ne tak silně jako v minulém roce. Saldo zahraničního obchodu by na růst HDP mělo působit pozitivně, a to především v souvislosti s oslabením dovozně náročných složek domácí poptávky. V roce 2025 by česká ekonomika měla díky silnější dynamice spotřeby i investic a příznivějšímu hospodářskému vývoji v zahraničí růst o 2,7 %, robustnější oživení domácí poptávky však zároveň podpoří dovoz.

Meziroční inflace se na počátku letošního roku dostala po třech letech opět do blízkosti 2% inflačního cíle České národní banky a v tolerančním pásmu by se měla pohybovat i po zbytek roku. Domácí poptávkové tlaky jsou dále tlumeny zvýšenými měnověpolitickými sazbami, k čemuž letos navíc přispívá restriktivní působení rozpočtové politiky. Proinflační zahraniční nabídkové faktory také výrazně oslabily. Průměrná míra inflace by tak letos mohla klesnout na 2,4 % a v roce 2025 dále na 2,3 %.

Na trhu práce se nadále projevují nerovnováhy související s nedostatkem pracovníků, díky kterým míra nezaměstnanosti navzdory slabé hospodářské dynamice roste jen pozvolna. Z loňských 2,6 % by se měla letos zvýšit na 2,8 % a poté díky růstu ekonomiky klesnout na 2,7 %. Přetrvávající napětí na trhu práce také nedovolí výraznější zpomalení růstu nominálních mezd a výdělky po dvou letech poklesu porostou i v reálném vyjádření. Zapojení uprchlíků z Ukrajiny na trhu práce podporuje ekonomický růst, plné využití jejich lidského kapitálu by pak podle MF mohlo posílit produktivitu práce.

Ekonomové: Pomalý růst HDP má několik důvodů

Ve druhém kvartále však zůstal růst ekonomiky ČR jedním z nejpomalejších v EU. Hned několik důvodů vyjmenoval hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka. Prvním je podle něj struktura ekonomiky, kde žalostně chybí výraznější zastoupení těch nejproduktivnějších odvětví, které nyní v zahraničí trhají rekordy. Nejčastěji se mluví o odvětví technologií, komunikací a odvětví financí.

„V těchto odvětvích je obecně registrován trend nadprůměrné produktivity a jejího růstu, který se pak propisuje do výkonu ekonomiky. Výroba zboží a poskytování služeb s nižší přidanou hodnotou v delším období vede k pomalejšímu růstu ekonomiky. To ale není případ jen České republiky,“ uvedl Peterka.

Dále hovoří o kvalitě institucionálního prostředí se zaměřením na podnikatelské prostředí, flexibilitu trhu práce, srozumitelnost daňového systému, srozumitelnost regulací a řadu dalších pro zdravé fungování ekonomiky klíčových parametrů. V této oblasti se můžeme bavit i o celoevropských pravidlech, kdy řada z nich je příliš rigidní.

Zmínil i hlubší propad ekonomického výkonu v době pandemie, který komplikoval a stále v některých odvětvích komplikuje tzv. restart ekonomiky. „Čtvrtým důvodem je dlouhodobě vyčerpaný trh práce, který výrazně komplikuje firmám akvizici nových zaměstnanců pro nové i stávající projekty, což opět brzdí výkon ekonomiky. Tento problém je ze strany firem skloňován už dlouhé roky,“ uvedl s tím, že dalším důvodem je vcelku malý kapitálový trh v České republice.

Podle analytika Cyrrusu Víta Hradila má slabý růst českého HDP jak „krátkodobé“ příčiny, které jsou ze své podstaty dočasné a pravděpodobně brzy vyprchají, tak i „dlouhodobé“, které jsou závažnější.

Z krátkodobého pohledu podle něj lze chatrný výkon české ekonomiky vysvětlit slabou spotřebou domácností, které se dosud neoklepaly z nedávného období rozdivočelé inflace, která jim užrala velkou část jejich příjmů. „Nepomáhá ani prostředí vysokých úrokových sazeb u nás i v eurozóně, ze kterého vyplývá slabší investiční aktivita a tedy i nižší poptávka po průmyslovém zboží. Náš důležitý obchodní partner Německo také aktuálně trpí slabší nákupní aktivitou z Číny, a my s ním,“ uvedl Hradil s tím, že srovnání s předcovidovým rokem 2019 navíc pravděpodobně zkresluje zrušení EET, ke kterému mezitím došlo s tím, že se lze domnívat, že část podnikatelů tuto příležitost využila k přesunu do šedé ekonomiky.