Česká ekonomika nadále vykazuje jeden z nejnižších růstů v Evropě a důvodů je celá řada. Svůj vliv na byznys má i stát, respektive především prostředí, které vytváří a regulace, jimž musí podnikatelé čelit. Oslovení ekonomové pro Echo24 uvedli, že stát by se měl snažit především deregulovat trh, rozvíjet infrastrukturu a vzdělávací systém. Naopak utrácením velkého množství peněz na dluh je prý krátkozraké. Vláda by se měla podle nich inspirovat v zahraničí a nevymýšlet nadále neefektivní vlastní cesty.

Data společnosti Oxford Economics ukazují na jedné straně silný růst Polska, Litvy či Španělska v meziročním srovnání druhého čtvrtletí letošního roku se stejným obdobím roku 2023. Na opačném konci se pak nachází Finsko, Německo, Estonsko a také Česká republika. Svou roli přitom hraje podle oslovených ekonomů také stát.

Ten má podle analytika společnosti Cyrrus Víta Hradila na ekonomiku významný vliv, ovšem spíše na horizontu let. „Rychle ‚nakopnout‘ hospodářství stát dokáže prakticky pouze utrácením většího množství peněz na dluh, což je krátkozraká strategie, která nakonec způsobí více škody než užitku. Dlouhodobě by stát měl usilovat o vytváření vhodných podmínek pro ekonomickou aktivitu, mezi které patří předvídatelnost a kvalita právního řádu a jeho vymáhání, rozvinutá infrastruktura a kvalitní vzdělávací systém,“ uvedl Hradil s tím, že jakékoliv kroky učiněné v tomto směru ovšem nepřinesou ovoce v řádu měsíců, nýbrž spíše let.

„Politici tudíž mají slabou motivaci o ně usilovat, protože případné pozitivní změny jejich voliči neuvidí ihned a neodmění je za ně tudíž volebním ziskem. To samé lze říci o kultivaci prostředí ekonomické kreativní destrukce. Ekonomika se neustále proměňuje – a v globalizovaném digitálním světě navíc čím dál rychleji – na což firmy a obyvatelé musejí pružně reagovat. Například musejí být ochotni a schopni opouštět staré neperspektivní obory a osvojovat si nové,“ uvedl Hradil.

„V Česku jsme ovšem zvyklí spíše provozovat konzervační hospodářskou a na jakékoliv problémy reagujeme vypsáním dotačních titulů či jinou veřejnou podporou. Lidé a firmy tedy nemají motivaci učit se novým věcem, podstatně jednodušší je pro ně hořekovat nad nepřízní osudu, dokud jim stát nepošle podporu. Tím konzervujeme starou neproduktivní ekonomiku a bráníme jejímu přerodu,“ dodal.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen Pavla Peterky je pro restart ekonomiky klíčová role soukromého sektoru. „Pokud má něco dělat stát, tak by se měl zaměřit na výše zmíněné problémy a ideálně odstraňovat překážky pro byznys, který bude díky tomu mít lepší podmínky pro růst, což se pozitivně podepíše i na růstu ekonomiky. Trh si poradí, pokud není příliš omezený a přeregulovaný. Samozřejmě rozumím potřebě regulace,“ řekl Peterka s tím, že vždy záleží, jak je regulace nastavená, jak funguje, jestli dosahuje stanovených cílů, jak jednoduché či náročné je požadavky regulatorního rámce splnit apod.

Stát by měl v první řadě pečovat o podnikatelské prostředí a snažit se ho zlepšovat i podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka. „Na místo toho stále přibývá byrokracie, zejména v podobě novinek schvalovaných v Bruselu, a tak firmy budou muset stále více kapacit a nákladů alokovat na plnění „zelených“ cílů. Drahé energie a další a další regulace zasahují ovlivňují nejenom konkurenceschopnost, ale i investiční rozhodování firem, takže náš potenciální růst se v čase vlastně snižuje,“ uvedl Dufek s tím, že časem budeme rádi, když ekonomický růst ČR bude začínat alespoň dvojkou.

„Roli stát však nevidím pouze v péči o ekonomické prostředí (nemyslím tím v první řadě ani daně), ale měl by masivně investovat do infrastruktury a současně se snažit o vyšší kvalitu vzdělávání. Nejjednodušším způsobem by bylo, kdyby se alespoň trochu inspiroval u v tomto směru úspěšných zemí. Možná by konečně stálo za to, přestat vymýšlet vlastní třetí cesty a začít reformovat,“ dodal Dufek.