Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.
Českou ekonomiku čeká v příštím roce recese, HDP poklesne o 0,2 procenta. Ukazuje to makroekonomická prognóza, kterou ve středu zveřejnilo ministerstvo financí. Zároveň se také očekává zhoršení míry nezaměstnanosti, která v roce 2023 dosáhne průměrně 3,1 procenta. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) má být recese spíše mírná, pokud nepřijde žádný velký externí šok. Za hlavní rizika pro hospodářství považuje další vývoj cen energií v důsledku ruské agrese na Ukrajině a přetrvávající problémy v dodavatelsko-odběratelských řetězcích.
V příštím roce čeká ministerstvo financí (MF) hospodářský pokles o 0,2 procenta. Oznámil to ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V nové makroekonomické prognóze zlepšilo letošní odhad růstu hrubého domácího produktu na 2,4 procenta. V srpnu odhadovalo růst 2,2 procenta. Zbyněk Stanjura také novinářům řekl, že ekonomika začala klesat ve třetím čtvrtletí, , mezikvartální pokles předpokládá i v posledním čtvrtletí letošního a v prvním čtvrtletí příštího roku.
Hrubý domácí produkt (HDP) Saúdské Arábie se ve třetím čtvrtletí meziročně zvýšil o 8,6 procenta. Země, která je největším exportérem ropy na světě, totiž těží z vyšších cen energie. Hospodářský růst nicméně zpomalil z 12,2 procenta ve druhém kvartálu, vyplývá údajů zveřejněných v pondělí vládou v Rijádu. Hospodářský růst u ropných aktivit Saúdské Arábie ve třetím čtvrtletí dosáhl 14,5 procenta, zatímco u ostatních aktivit činil pouze 5,6 procenta.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,7 procenta, proti předchozímu čtvrtletí stoupla o 0,5 procenta. Na svém webu to v úterý oznámil Český statistický úřad (ČSÚ), který tak zlepšil čísla ze svého červencového odhadu vývoje hrubého domácího produktu (HDP). Podle něj ekonomika ČR vzrostla meziročně o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 0,2 procenta.
Zatímco Češi se před vidinou dalšího zdražování pouštěli do dalších a dalších nákupů, tak v současné době už jejich útraty v obchodech klesají. Důvodem jsou stále rostoucí ceny potravin a dalšího zboží. Lidé tak přestávají utrácet své peníze v předtuše dalšího masivního zdražování. Dokládají to jak klesající čísla maloobchodních tržeb za květen, tak nelichotivá čísla hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí. Analytici totiž v dalších kvartálech očekávají přesun do recese.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí meziročně stoupla o 3,6 procenta a proti předchozímu čtvrtletí se hrubý domácí produkt (HDP) zvýšil o 0,2 procenta. Přesto se jedná o zpomalené oproti prvnímu čtvrtletí. Očekává se, že ve třetím a čtvrtém čtvrtletí dojde k mírné recesi. Záležet bude zejména na dalším vývoji kolem dodávek ropy a plynu. V meziročním srovnání k růstu HDP pomohly podle statistiků výdaje na konečnou spotřebu a tvorba hrubého kapitálu, naopak negativní vliv na něj nadále měla zahraniční poptávka
Růst české ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,3 procenta, zatímco loni dosáhl 3,3 procenta. Ve svém jarním výhledu to předpověděl Mezinárodní měnový fond (MMF). České ministerstvo financí snížilo v dubnu očekávaný růst na 1,2 procenta. Hospodářské vyhlídky se zhoršily zejména kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu a kvůli sankcím, kterými se západní země snaží přimět Rusko k ukončení agrese. Pomalejší růst ekonomiky fond předvídá celosvětově.
I když už nedochází k plošným uzávěrám celých podnikatelských sektorů kvůli koronaviru, tak se stále nedaří obnovit ekonomiku jako před příchodem čínského viru. Na vině je také i orientace České republiky jako nejprůmyslovější země v Evropě. I proto se českému státu nechvalně přezdívá montovna. I kvůli silné závislosti ekonomiky na průmyslu bude obnova růstu po koronavirové krizi trvat delší dobu než u některých ostatních států. Očekává se tak, že na úroveň před pandemií dosáhne Česká republika až letos.
Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí meziročně stoupla o 3,1 procenta a proti předchozímu čtvrtletí o 1,5 procenta. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ). Proti jeho prvnímu odhadu z konce října je to zlepšení. Předběžný odhad uváděl meziroční nárůst hrubého domácího produktu (HDP) o 2,8 procenta a mezičtvrtletní o 1,4 procenta. Na vývoji HDP se kladně podepsala domácí poptávka.
Dluh vládních institucí ČR stoupl ve druhém čtvrtletí meziročně o 252,2 miliardy Kč na 2,517 bilionu korun. Míra zadlužení vzrostla proti loňsku z 39,6 procenta hrubého domácího produktu (HDP), který představuje výkon české ekonomiky, na 42,7 procenta HDP. Ve srovnání s letošním prvním čtvrtletím byla o 1,3 procentního bodu nižší, ačkoli dluh stoupl o 4,5 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Veřejné finance letos skončí podle odhadů ministerstva financí ve schodku 8,8 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na 5,9 procenta. Zároveň ministerstvo chystá úsporná opatření u příjmů i výdajů tak, aby v letech 2023 a 2024 byl schodek veřejných financí i zadlužení nižší, než by hrozilo bez plánovaných opatření. MF o tom dnes informovalo v souvislosti s novou makroekonomickou prognózou, kterou využije pro Konvergenční program. To je základním dokumentem země pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády. Loni deficit veřejných financí činil 6,2 procenta HDP.
Česká ekonomika ve 3. čtvrtletí loni klesla meziročně o pět procent. Naopak mezičtvrtletně hrubý domácí produkt (HDP) stoupl o 6,9 procenta. Výsledky proti předchozímu odhadu z počátku prosince zůstaly beze změny. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
Růst ekonomiky v příštím roce bude podle analytiků záviset na tom, jak se Česku podaří vypořádat s očkováním a zotavováním z koronavirových opatření, ale i na situaci v zahraničí. Česko čeká letos podle ekonomky Heleny Horské nejhlubší propad v novodobé historii a „zkázu“ dokončila vládní opatření stylem „brzda-plyn“. Ekonomika se může kvůli nízké srovnávací základně dostat až k 3% růstu, plně se však zotaví nejdříve v roce 2022, dodal ekonom Lukáš Kovanda. Poroste však také nezaměstnanost.
Česká republika díky koronaviru předběhla v HDP na obyvatele Španělsko a Itálii.
Ministerstvo financí v nové makroekonomické prognóze počítá letos s poklesem ekonomiky o 6,6 procenta a příští rok s růstem o 3,9 procenta.
Česká ekonomika zaznamenala největší propad v moderní historii v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta.
Česká ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla meziročně o 10,7 procenta a mezičtvrtletně o 8,4 procenta.
Česká ekonomika v 1. čtvrtletí klesla meziročně o dvě procenta, potvrdil v úterý Český statistický úřad (ČSÚ) svůj předběžný odhad ze začátku června. Proti předchozímu čtvrtletí byl HDP nižší o 3,4 procenta.
Letošní propad české ekonomiky bude pátý největší na světě. Hůře na tom mají být jen Velká Británie, Itálie, Španělsko a Francie. Vyplývá to z odhadu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která pro českou ekonomiku odhaduje na letošní rok pokles o 9,6 procenta, pro Slovensko pak o 9,3 procenta.
Hrubý domácí produkt (HDP) Německa ve čtvrtém čtvrtletí po růstu o 0,1 procenta v předchozím kvartálu podle očekávání stagnoval.
Člověk, který padá z desátého patra, si při průletu kolem pátého říká: „Zatím dobrý.“ Zmíněný vtip zdá se platí i pro popis současné ekonomické situace.
Před třiceti lety pronesl čerstvě zvolený prezident Václav Havel slavný projev s poselstvím, že naše země nevzkvétá. Dnes však jakoby se projevy nejvyšších státních činitelů vrátily před rok 1989. Prezident Miloš Zeman ve svém vánočním poselství chválil úspěchy současné vlády, to samé chystá v novoročním projevu i její předseda Andrej Babiš (ANO). Evropské srovnání však tyto pozitivní představy krotí.
S rekordním navýšením daňového zatížení počítá ministerstvo financí na příští rok. Složená daňová kvóta, která vyjadřuje podíl výnosů z daní, cel a povinných příspěvků za sociální a zdravotní pojištění na HDP, totiž vzroste na 35,9 procenta. Data evropský statistický úřad Eurostat však ve své prognóze na příští rok zhoršuje, protože uvádí navýšení na 36,2 procenta. Šlo by tak o nejvyšší daňové zatížení za posledních 25 let.
Česká ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla o 2,7 procenta, stejně jako v prvních třech měsících letošního roku. Vyplývá to ze zpřesněného odhadu a revidovaných údajů, které v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt vyšší o 0,7 procenta
Němci mají i nadále rádi auta, ale zanevřeli na ty, kdo je pro ně vyrábějí.
Německá ekonomika v letošním druhém čtvrtletí klesla. Hrubý domácí produkt (HDP) se snížil o 0,1 procenta oproti prvnímu kvartálu, ve kterém vzrostl o 0,4 procenta.
Růst české ekonomiky loni zpomalil na 3,0 procenta ze 4,5 procenta v roce 2017. Za samotné čtvrté čtvrtletí roku 2018 stoupl tuzemský hrubý domácí produkt (HDP) meziročně o 2,9 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu vývoje ekonomiky, který v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). K růstu hospodářství podle statistiků značně přispěla domácí poptávka.
Budeme se mít letos opět dobře, česká ekonomika se bude moci opřít o spotřebu domácností, říká v rozhovoru pro deník Echo24 hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Růst mezd ale nemusí ustát některé subdodavatelské firmy, upozorňuje. „Subdodavatelé zaměstnávající méně kvalifikovanou pracovní sílu a s jednoduchou výrobou jsou nejohroženější částí ekonomiky. Tito mohou mít problém ustát tlak na růst mezd a mohou zavírat výrobu,“ říká Helena Horská.
