Česká ekonomika po letošním nárůstu o 2,3 procenta v příštím roce klesne, hrubý domácí produkt (HDP) se sníží asi o půl procenta. Vyplývá to ze závěrů pravidelné mise Mezinárodního měnového fondu (MMF) v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,9 procenta a v roce příštím o 1,5 procenta.

Odhady mise MMF jsou pesimističtější než listopadové prognózy českého ministerstva financí. Podle nich se ekonomika České republiky v letošním roce zvýší o 2,4 procenta a v příštím roce o 0,2 procenta klesne.

„Rodící se oživení z pandemie zadusila ruská válka na Ukrajině,“ uvedl ve své dnešní zprávě měnový fond. Upozornil, že inflace se nachází vysoko nad cílovou úrovní a že růst životních nákladů vytváří značné sociální tlaky.

Za útlumem ekonomiky v příštím roce bude podle MMF pokles kupní síly domácností a omezování podnikových investic. Fond předpokládá, že do konce roku 2024 se ekonomika výrazně zotaví, především díky spotřebě a exportu.

MMF v dnešní zprávě doporučil další zvyšování úrokových sazeb s cílem omezit vysokou inflaci. Prioritou rozpočtové politiky by pak podle něj měla zůstat cílená a dočasná podpora zmírňující krizi v oblasti životních nákladů. Fond rovněž vyzval k dalšímu posilování integrace žen a migrantů na trhu práce. Integrace uprchlíků z Ukrajiny by podle MMF měla pomoci zmírnit nedostatek pracovních sil.

Bankovní rada České národní banky (ČNB) začátkem listopadu podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku v říjnu zpomalil na 15,1 procenta ze zářijových 18 procent. MMF předpokládá, že na dvouprocentní cíl centrální banky by měla inflace sestoupit v roce 2024.