Zatímco Češi se před vidinou dalšího zdražování pouštěli do dalších a dalších nákupů, tak v současné době už jejich útraty v obchodech klesají. Důvodem jsou stále rostoucí ceny potravin a dalšího zboží. Lidé tak přestávají utrácet své peníze v předtuše dalšího masivního zdražování. Dokládají to jak klesající čísla maloobchodních tržeb za květen, tak nelichotivá čísla hrubého domácího produktu za druhé čtvrtletí. Analytici totiž v dalších kvartálech očekávají přesun do recese.

Koronavirová krize a s tím spojené omezování ekonomiky způsobily problémy v mnoha státech po celém světě. Po postupném uvolňování restrikcí se do oběhu vrátila průmyslová výroba a objevila se celá řada obtíží od nedostatku zboží až po zpřetrhané dodavatelsko-odběratelské řetězce. Následkem těchto komplikací jsou pak pro spotřebitele vyšší ceny v obchodech.

S vyšší inflací se lidé potýkají už od podzimu loňského roku. Poslední čísla z června ukazují, že meziročně stouply ceny o 17,2 procenta. V květnu to bylo 16 procent a zrychlení proběhlo už podvanácté za sebou. Vyšší ceny táhnou zejména potraviny, které vzrostly meziročně o 18 procent, zemní plyn o 58 procent, teplo a teplá voda o 18,1 procenta a pohonné hmoty o 47,5 procenta.

Podle analytiků se ceny zvedají kvůli vysoké spotřebě, která neklesala. Lidé stále nakupovali v předtuše, že bude ještě mnohem dráž. To se ale začíná měnit. Dokládají to neočištěná čísla z maloobchodních tržeb, které ještě v dubnu rostly o 5,7 procenta, přičemž v květnu meziročně klesly o 6,9 procenta.

Lidé také přestali nakupovat přes internet, který spotřebitelé využívali zejména během koronavirové krize a zavřených obchodů. Tržby se obchodníkům na internetu snížily o 10 procent. Jediné obchody, kde tržby vzrostly, byly lékárny a prodejny zdravotnických potřeb o 5,5 procenta a v drogeriích o 4,4 procenta.

Že spotřebitelé začnou omezovat svou spotřebu ukazují i čísla hrubého domácího produktu za letošní druhé čtvrtletí. Česká ekonomika sice stoupla o 3,6 procenta meziročně a oproti prvnímu kvartálu došlo ke zvýšení o 0,2 procenta. Čísla Českého statistického úřadu jsou ale zatím předběžná a podle analytiků se tak dá očekávat v dalších čtvrtletí pokles do recese.

„I s předpokladem mírné recese v druhé polovině roku může stále tuzemská ekonomika růst kolem 2 procent. Meziroční dynamice však pomáhá i nízká srovnávací základna, pokud by tuzemská ekonomika celý letošní rok jen stagnovala, stále by zaznamenala 2 procentní meziroční růst.

Příchod recese v druhé polovině letošního roku je v tuto chvílí základní scénář, pro eurozónu to naznačují i zveřejněné červencové indikátory důvěry, které citelně propadly, a to nejen v průmyslu, ale i ve službách a mezi domácnostmi,“ řekl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler.

Podle hlavního ekonoma BHS Štěpána Křečka budou následující měsíce ve znamení dalšího zhoršování situace a omezování spotřeby. „Vysoké úrokové sazby v ekonomice zas mohou mít nepříznivý vliv na investice. Situaci však bude zlepšovat nízká nezaměstnanost, kterou bychom si měli udržet, i když se růst ekonomiky bude snižovat,“ dodal Křeček.