Tag: sociologie

Články k tagu

Zemřela socioložka Jiřina Šiklová

Zemřela socioložka, propagátorka genderových studií a signatářka Charty 77 Jiřina Šiklová. Bylo jí 85 let. Její úmrtí serveru Aktuálně.cz dnes potvrdil její syn. Šiklová za normalizace pomáhala dostávat zakázanou československou literaturu z republiky do zahraničí a exilovou literaturu do Československa. Kvůli tomu strávila v roce 1981 rok ve vazbě. Po roce 1989 založila na Karlově univerzitě katedru sociální práce. V plánech přednášek na společenskovědních fakultách v celé ČR prosadila téma problematiky genderu.

Svět se zbláznil nebo co

Nevím, jak teď, ale v minulém století vědci nejen z oboru psychoanalytiky ochotně pracovali s pojmem „pud smrti“. Geniální Sabina Spielreinová objevila v lidské psychice sebedestruktivní pud – neodbytné nutkání k smrti, které označila termínem thanatos, podle jména příslušného řeckého božstva. Sigmund Freud zahrnul thanatos do své teorie nevědomí: „Cílem veškerého života je smrt.“ Karl Menninger ve svém díle Lidská mysl prozkoumal nespočet forem sebezničujícího chování člověka a v každém zjistil přítomnost jakési touhy po smrti. Pud smrti je vlastní také některým větším skupinám, kulturám, společnostem, národům, civilizacím.

Proč euro rozděluje Evropu?

Před týdnem  jsem uváděl některé základní teze německého sociologa Wolfganga Streecka o konci kapitalismu. Chytrých a promyšlených analýz, se kterými nemusíme souhlasit, ale měli bychom o nich vědět, není v éře zábavného žurnalismu nikdy dost, a proto se v této reflektované recenzi vracím k problematice eura. Peníze jsou totiž něco víc než prostředek, díky kterému můžeme nakupovat. Peníze představují svobodu pro ty, kteří s nimi umějí zacházet, ale třeba i základ národní identity. Umíte si představit, že by Švýcaři přešli na euro? Bylo by to ještě Švýcarsko, kdyby se vzdalo svého franku?

Strýček Teardrop: smutný muž s osudem

Střet, jenž se v nějaké míře odehrává v mnoha západních zemích včetně Česka, je často popisovaný jako souboj kosmopolitních elit s „kmenově“ uvažujícími domácími, především z nižších společenských vrstev (kritici takového popisu připomínají, že chování a smýšlení elit může být také založeno na kmenových principech).