Pokud sledujete americkou scénu, tak jste v posledních měsících museli narazit na fenomén Substack. Jestliže máte ve zvyku vyhledávat zajímavé autory, pak jste zaznamenali, že tak jako kdysi používali Blogspot a pak třeba Wordpress, dnes čím dál víc používají platformu Substack. A pokud se bavíte mapováním panických záchvatů, jež zmítají americkými progresivními mediálně-aktivistickými kruhy, pak jste si všimli, že se tam Substack vynořil jako nové nebezpečí.
Arnoldův dědeček byl po druhé světové válce jedním ze zakladatelů deníku Rheinische Post, hlavního produktu skupiny. Skupina Rheinisch-Bergische Verlagsgesellschaft byla od roku 1994 také majoritním vlastníkem tuzemské vydavatelské skupiny Mafra. Sám Karl Hans Arnold byl pak tím, kdo v roce 2013 z pozice vlastníka domluvil prodej mediálního domu Mafra Andreji Babišovi.
Nejnovější rozepře uvnitř britské královské rodiny je ideální „substrát“ pro nekončící debatu – v médiích, na sociálních sítích, hospodách (byly-li by nějaké otevřené). Je tam všechno – údajný rasismus, otázky mentálního zdraví, rodinná dysfunkce, střet mezi modernou a tradicí, Británií a Amerikou a bůhvíco dalšího. To vše navíc dokořeněno značnou dávkou bulvárního „rajcu“.
Pandemie koronaviru zamíchala nejedním politickým osudem. Budoucí historici nejspíš povedou debaty o tom, jestli nebýt covidu, vyhrál by Donald Trump podruhé prezidentské volby. Pak je tu samozřejmě Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Před pandemií se zdál neporazitelný, nyní mu koalice vedené Piráty a ODS šlapou na paty, v některých průzkumech ho dokonce už přeskočily. Žádný světově známý politik však nejspíš nezažil takovou houpačku, co se týče oblíbenosti, jako Andrew Cuomo, guvernér státu New York. Z průměrného politika se stal miláčkem médií, nyní je však stále víc považován za lháře a masového vraha
Australský parlament dnes schválil zákon, který má přimět digitální platformy, jako je Google nebo Facebook, aby platily mediálním podnikům za využívání jejich zpravodajského obsahu. Postup Austrálie pozorně sledují i další země, které by se jím do budoucna mohly inspirovat, uvedla agentura Reuters. Na základě nového zákona se Austrálie stane první zemí, kde vládní arbitr stanoví sazby, jaké mají technologičtí giganti platit, pokud vyjednávání s jednotlivými mediálními společnostmi skončí neúspěchem.
Rozdělení politiky na pravici a levici přestává dávat smysl, sdělují mnohé expertní hlavy. A člověk s nimi někdy má sklon souhlasit, v některých západních zemích se strany tradiční pravice začínají opírat o chudší, módním žargonem řečeno marginalizované voliče, zatímco progresivní levice, soustředěná na identitářskou politiku, nachází podporu ve velkém byznysu a vůbec vrstvách ekonomických a kulturních elit.
V osmasedmdesáti letech zemřel Larry Flynt, mimo jiné vydavatel pověstného pornomagazínu Hustler a také značně kontroverzní postava amerického veřejného života posledních dekád minulého století. V Česku známější než v jiných zemích našich končin a také vnímaný jako významnější. Sehrál zprostředkovaně docela důležitou úlohu ve zdejší veřejné debatě a dá se na něm dobře ilustrovat, jak moc se vnímání otázek svobody projevu na Západě za poslední čtvrtstoletí posunulo.
Velkou pozornost před časem vzbudilo rozhodnutí školské rady v San Franciscu, která chtěla přejmenovat čtyřicet škol, protože svými názvy připomínaly osobnosti sporných kvality, jež se v životě dopustily různých hanebných činů. Na seznamu postav nehodných být tímto způsobem připomenuty se ocitli třeba George Washington nebo Abraham Lincoln. Kdekdo se tomu právem podivil.
Ve Spojených státech se ujal úřadu nový prezident, čtenáři si nepochybně povšimli. Inaugurace je pokaždé velmi fotogenická událost, tentokrát byl ovšem ten nejvýraznější obraz poněkud nečekaný – nikoli extravagantní róba Lady Gaga, ani ladná gesta mladé básnířky Amandy Gormanové a jásavé barvy jejího outfitu. Masového sdílení se dočkala fotografie osmdesátiletého senátora a neúspěšného prezidentského kandidáta Bernieho Sanderse, starý muž sedí trochu skrčený na židli, oblečen je velmi dědečkovsky a nijak zvlášť slavnostně – palčáky, zapnutá teplá bunda.
Legendární televizní moderátor Larry King zemřel v sobotu ve věku 87 let, informoval o tom server The Daily Mirror. King byl s koronavirem 3. ledna hospitalizován v nemocnici v Los Angeles. Larry King trpěl také cukrovkou. Během svého života potýkal s řadou zdravotních problémů, včetně několika infarktů. V roce 2017 absolvoval úspěšný chirurgický zákrok kvůli rakovině plic.
Na sklonku loňského roku zaujal iRozhlas.cz anketou, v níž pětice známých kritiků z řad lékařské a vědecké obce dostala otázku, zda litují něčeho, co o covidu řekli, a zda by se za některé své výroky chtěli „omluvit“. Tendenčnost našich velkých médií v kostce.
Technologický gigant Google odstranil ze svého online obchodu Google Store aplikaci sociální sítě Parler, obdobu Twitteru, která přitahuje častěji pravicově smýšlející uživatele. K podobnému kroku se údajně chystá také firma Apple. Jen několik hodin předtím přitom řada konzervativních novinářů a politiků uvedla, že na Parler přechází ze sítě Twitter. Podle nepotvrzených zpráv si účet na síti nedlouho předtím založil i dosluhující prezident USA Donald Trump.
Na českém mediálním poli vládne hned několik vlivných oligarchů. Žádný z nich ale není tak kontroverzní a skandály prošpikovaný jako podnikatel a současný premiér České republiky – Andrej Babiš. Nejdřív přímo vlastnil a nyní má ve svěřenských fondech média všech forem a dosahů – tištěné deníky, zpravodajské servery, zájmové časopisy, rádio i televize. Babišův vstup do světa médií i politiky odstartoval nejen táhlé spory o jeho střetu zájmů, ale také masivní odliv zkušených novinářů z jím vlastněných vydavatelských domů.
Úřad vlády k začátku očkování zveřejnil video s úryvkem básně Jitřní píseň od Jiřího Wolkera. V závěru po původním verši „Snad plakali jsme, ale teď chcem‘ žít!“ dodává: „A budeme. Tak, jako dřív!“. Spot podle Strakovy akademie vysílají Česká televize, Nova a Prima. Předseda vlády Andrej Babiš v neděli řekl, že u kampaně na očkování má ministerstvo zdravotnictví zdržení.
Mediální obchod roku aneb slavný návrat zpět do TV Nova. Tak je možné nazvat vstup nejbohatšího Čecha Petra Kellnera do skupiny Central European Media Enterprises (CME), která zastřešuje televize v Česku, na Slovensku, v Bulharsku, Rumunsku a Slovinsku, a spadá pod ni právě nejsledovanější tuzemská komerční stanice Nova. Kellnerova PPF ovládá také významnou telekomunikační společnost O2 s její internetovou stejnojmennou televizní, koupí Novy tak miliardář potvrdil svůj významný vliv na poli mediálního vlastnictví.
Dnes již téměř plnohodnotně dokončené předání mediálního vlastnictví do rukou českých oligarchů odstartoval před více než dvanácti lety Zdeněk Bakala. Jedno z nejskloňovanějších jmen českého byznysu, pověstný strašák části politické scény a symbol kauzy vytunelování Ostravsko-karvinských dolů (OKD) byl jakýmsi pionýrem, jehož jako vzor následovali další tuzemští miliardáři. Přestože se Bakala svých aktiv v Česku dlouhodobě zbavuje, nakladatelství Economia si stále drží a hovoří o něm jako o srdeční záležitosti.
Krajský soud v Českých Budějovicích dnes ukončil provoz vydavatelství Mladá fronta a. s, jež je od května v insolvenci. Věřitelé žádají od vydavatelství dlužnou částku přibližně 400 milionů korun. Soud vyhověl návrhu insolvenční správkyně, která požadovala ukončení provozu. Insolvenční soud rozhodnutí odůvodnil tím, že udržení byť i dílčího provozu brání úplná absence provozních prostředků a masivní odliv zaměstnanců.
Po třinácti letech končí Libuše Šmuclerová na výkonné pozici vydavatelství Czech News Center. Nově se přesouvá z pozice Co-CEO do strategické funkce. Vyplývá to z tiskové zprávy CNC. Na její dosavadní post nastupuje finanční ředitel CNC Tomáš Stránský a druhým Co-CEO zůstává Juraj Felix. Šmuclerová se pohybuje ve vysokých postech v médiích už řadu let. Známá je především z působení v oblasti TV byznysu.
Začátek úpadku médií začal v roce 1995. Tehdy Craig Newmark, softwarový inženýr ze San Franciska, spustil e-mailovou službu, spočívající v tom, že lidé mohli svému okolí rozesílat informace o společenských událostech. K Newmarkovu překvapení čím dál víc lidí používalo službu k rozesílání pracovních inzerátů, protože to byl dobrý způsob, jak oslovit velké množství lidí najedou.
„Petr Kellner investuje do bitcoinu, podívejte se na jeho okamžité pohádkové výdělky,“ láká jedna z četných reklam, na které lze v poslední době narazit na internetu. A všechny do jednoho jsou podvod. Takový, proti němuž se nemůže bránit ani nejbohatší Čech na světě, ani sociální síť Marka Zuckerberga. Dobře organizovanou skupinu podvodníků, skrývající se pod rouškou internetové anonymity, je totiž téměř nemožné vypátrat, natož potrestat.
Knihtisk. Rotačka. Rozhlas. Televize. Každý z těchto vynálezů přinesl razantní změnu socioekonomických pravidel na globální šachovnici. S každou technologickou novinkou a jejím komunikačním kanálem se musela nejen média, ale také politická scéna i běžní lidé přizpůsobit transformovanému společenskému řádu. Pak přišly počítače, poté internet. A rozkopaly všem hračky.
Kolem České televize začíná být zase živo. Postarala se o to Rada ČT, jejíž složení se letos obměnilo a noví členové veřejnoprávní televizi vnímají dost kriticky. Nečekaně a rychle odvolala svou dozorčí komisi, tedy poradní orgán, jenž pro radu připravuje podklady a analýzy. Vzbudilo to značný rozruch, nejenom proto, že se rada podle právních analýz rozhodla protiprávně. Někteří kritici jejího postupu v tom vidí projev snahy dosáhnout odvolání ředitele ČT Petra Dvořáka.
Značnou a z větší části pobavenou pozornost vyvolala zpráva o dění v americkém nakladatelství Penguin Random House.
Když ve středu 26. června 2013 miliardář a nastupující politik Andrej Babiš oznámil, že koupil vydavatelský dům Mafra a s ním i dva nejvýznamnější seriózní deníky, Mladou frontu DNES a Lidové noviny, znamenalo to přelom. K postupnému odchodu zahraničních vlastníků z českého mediálního rybníka však začalo docházet mnohem dřív, po roce 2008, kdy započala finanční krize. Povětšinou německé menší hráče, kteří na tuzemský trh s médii od začátku devadesátých let vstupovali, uvrhla krize do problémů, a proto neměli důvod zde svoje investice držet.
Co kdyby celé odvětví nenávidělo své zákazníky? Mohlo by vůbec přežít?
Nadace Svoboda slova a myšlení byla založena za účelem podpory nezávislosti médií. Po dlouhých diskusích jsme došli k myšlence propojit individuální akcionářství s předplatným.
Osmnáctého listopadu zahájilo Echo kampaň: s každým novým nebo obnoveným předplatným ECHO KOMPLET dostane čtenář voucher na jednu akcii Echa. To plánuje pořádat souběžně s valnými hromadami i diskuse a setkání se čtenáři-akcionáři. Jaký to má celé smysl, vysvětluje majoritní akcionář vydavatelství Echo Media Rudolf Ovčaří.
Vydavatelství Echo Media a jeho tituly Echo24, Týdeník Echo a EchoPrime se dostávají do nové, přelomové fáze své existence. Přichází s ojedinělým a novátorským projektem, kdy každý předplatitel, který si koupí roční předplatné balíčku Echo Komplet, získá nárok na jednu akcii vydavatelství a stane se právoplatným akcionářem vydavatelství. Duchovním otcem projektu je hlavní investor a nyní rozhodující akcionář vydavatelství Rudolf Ovčaří.
Média umírají. To není žádná novinka, klesající náklady novin a magazínů jsou smutnou realitou již alespoň jedno desetiletí.
Uprostřed newsroomu Washington Post je velká elektronická tabule, která živě promítá nejdůležitější informace o webu, jako je aktuální počet návštěvníků, nejčtenější články a podobně. Tabule byla jednou z inovací Jeffa Bezose, zakladatele Amazonu, nejbohatšího člověka na světě a od roku 2013 majitele deníku Washington Post. Bezosova akvizice se od té doby stala příkladem veleúspěšného příběhu.
