Uprostřed newsroomu Washington Post je velká elektronická tabule, která živě promítá nejdůležitější informace o webu, jako je aktuální počet návštěvníků, nejčtenější články a podobně. Tabule byla jednou z inovací Jeffa Bezose, zakladatele Amazonu, nejbohatšího člověka na světě a od roku 2013 majitele deníku Washington Post. Bezosova akvizice se od té doby stala příkladem veleúspěšného příběhu.
Ve čtvrtek 5. listopadu se odehrál památný moment: některé velké americké televize ustřihly v přímém přenosu prezidenta Donalda Trumpa a odůvodnily to argumentem, že Trump lže. Postupně k tomuto nezvyklému kroku přistoupily televizní stanice MSNBC, ABC, NBC, CNBC a CBS. Ambicí tohoto setkání nebylo vyřešit za Američany jejich politické spory, spíš hledat odpovědi na otázku, zda se velká média a sociální platformy víc než o zprostředkování zpráv nezačaly starat o výchovu čtenářstva.
V závěru americké volební kampaně začaly sociální sítě s čím dál větší frekvencí opatřovat posty prezidenta Trumpa a jemu blízkých lidí varovnými cedulkami ve smyslu, že tento post obsahuje neověřené nebo nepravdivé informace. V televizích se tato sdělení začala objevovat v „chyronech“ (takových těch páskách na dolní straně obrazovky, kde běží text). Nejvíc však veřejnost zaujalo, když některé zpravodajské stanice krátce po začátku prezidentovy čtvrteční tiskové konference ustřihly její přímý přenos s tím, že prezident šíří lži.
Dramatický průběh amerických prezidentských voleb nepředznamenává dramatické změny, které by s novým prezidentem mohly přijít. Prosperita a síla Ameriky je založena na fungující demokracii, a když přežila nástup Donalda Trumpa, zvládne i jeho odchod z Bílého domu, kde místo něho zaujme místo demokrat Joe Biden.
Krajský soud v Českých Budějovicích vyhlásil konkurz na vydavatelství Mladá fronta. Firma je v insolvenci. Podle soudu tak bude možné co nejvíc uspokojit věřitele. Informaci, která vyplývá z insolvenčního rejstříku, potvrdila insolvenční správkyně vydavatelství Petra Hýsková. V insolvenčním řízení se s pohledávkami přihlásilo přes 400 věřitelů, kteří žádají asi 400 milionů korun.
"Cenzura, která do svobodné společnosti nepatří," tak hodnotí poslanec za ODS Jan Skopeček krok některých amerických televizí přerušit projev Donalda Trumpa, kdy americký prezident uvedl údajně zavádějící informace.
Moderátor České televize se ocitl ve středu kontroverze – v něčem zvláštní a v něčem typické. Zaměřili se na něj lidé pracovně či jinak blízcí Hradu, tamní kancléř Vratislav Mynář si na Železného stěžoval v dopise pro Českou televizi.
Jedna z nejznámějších tváří české žurnalistiky, moderátorka Daniela Drtinová, se rozhodla ukázat svou nemedializovanou tvář. Nedávno uvedená kniha Jako bych žila dva životy, kterou napsala spolu s básníkem Milanem Ohniskem, je osobní zpovědí, v níž otevřeně mluví o své duchovní cestě, snech a výjevech, které ji po ní vedly, či o práci, v níž zažila dvě krize České televize i řadu vrcholných politiků.
Prezident Miloš Zeman po delší době opět vystoupí na veřejnosti.
Rekordní přírůstky počtu případů koronaviru v Česku i neshody s premiérem Andrejem Babišem vedly podle evropského tisku k rezignaci českého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.
Premiér Andrej Babiš (ANO) na úterním setkání středočeských starostů v Praze vyzval k tomu, aby se lidé přestali strašit koronavirem.
Poté, co nová televizní stanice CNN Prima News oznámila optimalizaci, provedla změny ve vysílání a nečekaně vyměnila vedení, došlo k významným veletočům také v rámci její personální politiky.
Čtyři měsíce od startu nové televizní stanice CNN Prima NEWS oznámila televize změny. Z vedení odcházejí Petra Benešová a Eliška Čeřovská. Stanici nově povede dosavadní moderátor večerních zpráv Pavel Štrunc, jeho zástupcem bude dosavadní vedoucí online sekce CNN Prima NEWS Tomáš Večeřa. Televize změny oznámila v tiskové zprávě.
Pět minut Hitler a pět minut Židi. Tahle často opakovaná internetová hláška je docela výstižnou kritikou neutrálně se tvářící –„vyvažující“ žurnalistiky, která prezentuje nějaký problém, dá jeho stranám prostor, aby k tomu řekly svoje, a má tak hotovo. Přispívá tím k legitimizaci postojů hluboce nemorálních, staví na roveň pravdu a lež, v krajním případě vrahy a oběti. Prezentuje se jako takzvaně objektivní a přitom taková vůbec není. A je docela dobře možné, že tomuhle chápání novinařiny už odzvonilo – aspoň ve značné míře.
V Hongkongu byl na základě nového bezpečnostního zákona zatčen mediální magnát Jimmy Lai. Jedenasedmdesátiletý prodemokratický kritik Pekingu je podezřelý ze spolupráce s cizími silami.
Podobně jako jiné sektory ekonomiky, zasáhla koronavirová krize tvrdě také mediální scénu. Lidé si během karantény odvykli kupovat především denní tisk a zásadním způsobem se propadly příjmy z inzerce.
Známý americký novinář britského původu Andrew Sullivan, autor jednoho z prvních široce čtených a vlivných blogů, ostrý polemik,
Značnou pozornost vzbudila po celém západním světě, také v České republice a ovšem na této stránce, počátkem června vzpoura redakce New York Times proti vedoucímu komentářové rubriky.
Podle místopředsedkyně Evropské komise (EK) Věry Jourové (ANO) je třeba garantovat, že volby v každém státě Evropské unie jsou svobodné a každý z kandidátů má rovný přístup do médií.
V pátek 26. června se přes videokonferenci spojili právníci Ministerstva spravedlnosti Spojených států amerických a špičky tamního antimonopolního úřadu s vedením společnosti Alphabet. Ta je majitelem Googlu, nejmocnějšího technologického gigantu současnosti. Probírali sérii antimonopolních žalob, které chtějí USA proti Googlu spustit kvůli zneužívání monopolního postavení na trhu s digitální reklamou. Na té loni Google od zákazníků po celém světě inkasoval 161 miliard dolarů (3,7 bilionu korun). Částku na úrovni dvou třetin ročního výkonu celé české ekonomiky. Čistý zisk Googlu dosáhl 34 miliard dolarů (884 miliard korun).
Dotace a zvlášť ty výběrové popírají samotný smysl médií, kterým je kontrola těch, kdo jsou u moci.
Kabinet Andreje Babiše připravil v době koronavirové krize návrh pomoci vybraným médiím. Hodnota podpory by se pro média převážně vlastněná oligarchy měla dosáhnout až dvou miliard korun. Státní podpora by měla být určena jen pro vydavatele denního tisku, jehož prodeje přitom vytrvale několik let řadě klesají, rádia, komerční televize. Stovky milionů se chystají do konce i pro provozovatele billboardů a venkovních ploch.
Konec Literárních novin, který jejich vydavatel Miroslav Pavel v posledním čísle oznámil, je asi ta nejméně překvapivá událost zdejšího mediálního světa, tedy vlastně vesnice. Spíš se nejeden jejich někdejší čtenář (natož nečtenář) může podivit, že končí až teď, když přece zanikly už kdysi dávno, nebo ony snad ještě vycházely? Vždyť už je skoro nikdo nepotřeboval…
Velké internetové společnosti jako Google, Facebook a Twitter dnes mají moc tak velikou, jakou by žádná soukromá firma mít neměla. A je vlastně jedno, jestli jí dosáhly jaksi ctnostně, jejich příběh je story o velikém podnikatelském úspěchu, geniálních nápadech, jejichž realizaci začal s chutí využívat celý svět, až se na produktech těch firem stal závislým. Anebo jestli jsou v tom příběhu taky temné kapitoly, jestli ty báječné produkty – jak naznačují svědectví některých insiderů – nejsou konstruovány, vyladěny tak, aby závislost působily a kromě generování zisku mohutně přispívaly k rozeštvávání společnosti. Tak či tak, věci dospěly až sem.
Český novinový byznys padá, prodeje na stáncích i předplatné setrvale klesají už několik let. A koronavirová krize tento pád ještě urychlila. Letos v dubnu se na stáncích prodalo denně v průměru o 66 873 výtisků celostátních novin méně než v dubnu 2019.
Profesor Ladislav Dušek z Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) odhaduje, že mírná většina českých zemřelých s covidem zemřela primárně na jinou nemoc. To je samo o sobě explozivní sdělení, znamená, že nebezpečnost wuchanského koronaviru byla v českých zemích přinejmenším poloviční oproti tomu, co nám vědecko-mediální komplex sugeroval. Což neznamená bagatelizovat covid ani bolest těch, kdo přišli o blízké, nýbrž vést rozumnou diskusi o tom, jak adekvátní byla vládní karanténa.
Společnost Czech Print Center ze skupiny Czech News Center Daniela Křetínského a Patrika Tkáče může koupit tiskárnu Europrint, která je v reorganizaci.
Velké gaudium mezi uživateli způsobila ministryně financí Alena Schillerová, přesněji její – mírně řečeno – značně omezená schopnost komunikovat v angličtině, pozornost k tomu přivedly Hospodářské noviny, podle nichž se ministryně právě kvůli své neschopnosti komunikovat v angličtině neúčastnila videokonferencí s evropskými resortními kolegy.
Koronavirus otřásá mediálním trhem. Velké mediální domy počítají ztráty a ruší, nebo omezují vydávání některých svých titulů. S výraznými propady prodeje na stáncích se potýkají všechny deníky, například MF DNES z holdingu Agrofert, který je ve svěřenských fondech premiéra Andreje Babiše (ANO), v pultových prodejích býval dlouhodobě na druhém místě, už přeskočilo Právo. Média se také potýkají s výraznými poklesy příjmů z inzerce, kvůli kterým dokonce snižují mzdy svých zaměstnanců.
