EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA

Vypínání ve jménu dobra

EDITORIAL DALIBORA BALŠÍNKA
Vypínání ve jménu dobra

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Dramatický průběh amerických prezidentských voleb nepředznamenává dramatické změny, které by s novým prezidentem mohly přijít. Prosperita a síla Ameriky je založena na fungující demokracii, a když přežila nástup Donalda Trumpa, zvládne i jeho odchod z Bílého domu, kde místo něho zaujme místo demokrat Joe Biden.

Lidsky šlo jen stěží sympatizovat s osobností Donalda Trumpa, ale nakonec se počítají dosažené výsledky – a ty má Trump evidentní v domácí i zahraniční politice. Americká ekonomika před pandemií čínského viru rostla, nezaměstnanost byla na dlouhodobých minimech. Trumpova administrativa zametla s Íránem, dosáhla neuvěřitelných diplomatických výsledků na Blízkém východě a hlavně jasně definovala největšího soupeře v globální politice, kterým je Čína.

Na většinu z těchto kroků bude chtít navazovat i nový prezident Joe Biden. Nebude mít zároveň oporu v Senátu, aby mohl něco zásadního na trumpismu měnit. Donald Trump prohrál svoji bitvu o úřad, ale celkově republikáni neztratili, mnohde dokonce posílili a
hlavně udrželi vyrovnané síly v Senátu, bez jehož podpory nemůže prezident efektivně vládnout. To vše mnohem precizněji a hlouběji v tomto vydání Týdeníku Echo popisují Ondřej Šmigol a Martin Weiss.

Na posledních amerických volbách je ale zajímavý jiný fenomén: změna role a chování řady velkých zavedených médií a mediálních korporací schovávajících se za sociální sítě. Zpronevěřily se elementární novinářské zásadě: informovat. Místo toho vypínaly
nebo jim nevyhovující výroky označovaly visačkami pravda/nepravda, ve zpravodajství poučovaly o tom, co je správě. Vůbec není řeč o tom, že by média neměla mít názor nebo že nemají hájit principy a nějaký hodnotový systém, jde o samu podstatu základních pravidel fungování řemesla. Když jsem byl před sedmi lety v redakci Washington Post a zúčastnil se porady při finalizaci obsahu titulní strany a nejdůležitějších textů připravovaného vydání, chyběla mi tam témata hlavních redakčních komentářů. Martin Baron, šéfredaktor listu, mi vysvětloval, že patří k tradici velkých amerických deníků, že zpravodajství a reportéři jsou izolováni od komentátorů, kteří dokonce sedí v jiném křídle vydavatelství. On řídí zpravodajský obsah, vydavatel určuje názorové postoje listu. A mezi nimi stojí neprostupná zeď. Digitální revoluce mnohé změnila, dnes to jde ale tak daleko, že názorové odpůrce, v tomto případě prezidenta země, nenechají ani promluvit.

Umlčovat nebo znemožňovat šíření názoru, byť s ním zásadně nesouhlasíme, je nepřijatelné. To totiž ohrožuje demokracii a pluralitu, které jsou základem rozvoje myšlení a prosperity demokratických zemí. Několik velkých amerických zpravodajství dva dny po volbách přerušilo projev Donalda Trumpa s vysvětlením, že lže a že oni lžím dávat prostor nebudou. Tím tam ale nebránili pravdu, jen ukázali svůj strach. Nenávist vůči Donaldu Trumpovi ve většině amerických i evropských elit je nezměrná, lze také pochopit proč, Donald Trump není vzorem ctnosti a jeho vystupování může být pro řadu lidí nepřijatelné. Je možné ho vypnout, ale ne umlčet, protože ti, kdo mu naslouchají, nezmizí a není jich vůbec v Americe menšina. Vypínání je krátkozraké, vždy účinnější je přesvědčit o své vizi uspořádání světa. Když se sáhne po donucovacích prostředcích, pak už nejde o souboj myšlenek a demokracii. Ale i ta bude mít evidentně své různé fáze.

10. listopadu 2020