KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA

Když vás uráží páchat válečné zločiny pro Reagana

KOMENTÁŘ ONDŘEJE ŠMIGOLA
Když vás uráží páchat válečné zločiny pro Reagana

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Co kdyby celé odvětví nenávidělo své zákazníky? Mohlo by vůbec přežít? To je otázka, na kterou se snaží najít odpověď američtí videoherní novináři. Pokud si někdo myslí, že jsou mainstreamová média zpolitizovaná a nedají se číst, tak oproti americké videoherní žurnalistice se jedná o majáky neutrality. Zdá se, že velkou část hlavních webů majících na starost psaní o videohrách, obsadili lidé svým publikem naprosto opovrhující, kteří by raději psali politické traktáty a burcovali neuvědomělé davy. Dobře je to vidět na pár nedávných příkladech.

První se týká recenze nové herní konzole Playstation 5 od webu Kotaku. Recenze z velké části pozitivní, končí však doporučením, že lidé by si ji neměli kupovat z důvodů, které nemají s konzolí nic společného: „Svět stále vrávorá pod tíhou pandemie covid-19. Bez práce je nejvíce Američanů v dějinách této země, úleva je v nedohlednu. Náš zdravotní systém je stále ze své podstaty zlá instituce, která nutí lidi, aby si kupovali život zachraňující léky, jako je inzulín, na příděl a rozhodli se raději pro sebevraždu, než aby trpěli s neléčenou mentální chorobou.

Mezitím co to píšu, tak se zdá velmi pravděpodobné, že Joe Biden bude naším dalším prezidentem. Je ale jasné, že ti nejhorší lidé nezmizí, jen protože nový starý bílý muž sedí za stolem Resolute [stůl amerických prezidentů] – nebo alespoň ne tento starý bílý muž. Naše vláda je fundamentálně rozbitá způsobem, který spíše vyžaduje radikální změnu než inkrementální změnu ve volbách.

Krutou pravdou je, že kvůli důvodům uvedeným výše a dalším si mnoho lidí nebude moci koupit Playstation 5, bez ohledu na dostupnost. Nebo pokud budou moci, obavy ohledně rostoucího nedostatku ve Spojených státech a rostoucí nebezpečí rozšířeného politického násilí nahrazují jakékoliv nadšení ohledně konzolového SSD nebo ohledně toho, jak trasování paprsků dělá odrazy realističtější. To neznamená, že nemůžete být nadšeni z těchto věcí – já rozhodně na nějaké úrovni jsem, ale váže se to k nevyvratitelné úrovni privilegovanosti, která je spojena se schopností prostě vypnout, zatímco svět kolem vás hoří.“

Čtenáři byli buď zmatení, proč se recenze počítačového hardwaru proměnila v politický manifest, nebo se ptali, proč autor nezajde k psychiatrovi, pokud je evidentně v těžké depresi.

Další příklad se týká hry Call of Duty: Black Ops Cold War. V té hráče vyšle Ronald Reagan do boje proti komunismu, pokud bude potřeba i nelegálními prostředky. To vyvolalo odpor mezi videoherními novináři, kteří jsou z velké části nalevo od Gorbačova. Web The Verge ještě před vydáním hry psal: „Ronald Reagan vás v novém traileru na Call of Duty: Black Ops Cold War posílá páchat válečné zločiny.“ Server Daily Beast si zase stěžoval, že „Call of Duty Black Ops Cold War je pravicový, Reagana uctívající hořečnatý sen“ (lze si lepší recenzi přát?). Ethan Gach na webu Kotaku prohlásil: „Chcete zachraňovat Reaganovu Ameriku? Já rozhodně ne.“ Když pravicový novinář Sonny Bunch napsal napůl satirickou recenzi, která se nesla v duchu „není nic lepšího než zabíjet komunisty pro Reagana“, sesypala se na jeho hlavu twitterová bouře, kterou si ale zjevně užíval.

Poslední příklad se týká hry Spiderman: Miles Morales. Ta je pokračováním hry nazvané prostě Spiderman, která byla kritizovaná, že je příliš propolicejní, neboť v ní Spiderman spolupracuje s ochránci pořádku. Druhý díl si podle kritiků evidentně moc nepolepšil. Web Gizmodo si stěžoval: „Miles Morales reformuje Spidermanův vztah k policii, přitom by ho měl opustit.“ Server CBR.com píše ve stejném duchu: „Spiderman Miles Morales se musí vyrovnat s problémy s policií z první hry.“ Kdysi slavný magazín Time usoudil, že „Spiderman Miles Morales mohl řešit přímo reformu policie. Místo toho policie téměř zmizela“.

Když se neherní novinář Jesse Singal, který mimochodem podporoval Bernieho Sanderse, podivil, proč tolik herních novinářů má potřebu řešit politiku, když většina lidé hraje počítačové hry, aby od politiky na chvíli unikla, videoherní novináři ho začali ve velkém kritizovat. To samé se stalo podobně smýšlejícímu Matthewu Ygalesiasovi, který ve svém článku upozornil, že výše citovaná recenze Playstationu se ve svých politických závěrech mýlí. Stav americké ekonomiky se ve skutečnosti zlepšuje, tak proč neutratit pár dolarů za konzoli. Naznačil také, že je lepší, když se politice věnují političtí novináři, a ne recenzenti her. Příval kritiky od dotčených videoherních recenzentů na sebe nenechal dlouho čekat.

Pravda je, že od politiky se dnes téměř nedá utéct. Hledání závadného politického obsahu dnes probíhá ve filmech, literatuře, ale třeba i v pletací komunitě. Za rasistické byly v Británii prohlášeny i procházky po přírodě, prý na ně chodí hlavně běloši. Tento trend je však u počítačových her nejvíce vidět, protože z nějakého důvodu většina lidí v tomto odvětví má pocit, že jsou nový Karl Marx. Své čtenáře považují za zaostalé mizogyny, kteří se ukájejí střílením virtuálním Arabů a zíráním na pixelová ňadra. Proto mají neustálou potřebu je poučovat. Jestli je to dlouhodobě udržitelné, se ukáže. Stále více hráčů hledá informace na YouTube, kde je řada nezávislých recenzentů, kteří dokážou mluvit o novém Spidermanovi bez zmínky toho, že glorifikuje policii.

23. listopadu 2020