Evropská unie se snaží dekarbonizovat kontinent. Plánuje, že pomocí svého Green New Dealu do roku 2050 dosáhne klimatické neutrality, tedy konečný počet vypuštěných emisí bude nula. Za tímto účelem zavádí dost drastické regulace a omezení, které podle kritiků prodražují Evropanům život a ničí domácí průmysl. Právě situaci v těžkém průmyslu popsal analytik Karel Voldřich z think-tanku International Sustainable Finance Centre.
Harald Welzer se médií nikdy nebál. Ale rozhořčená reakce na podpis Otevřeného dopisu, v němž spolu se sedmadvaceti intelektuály a umělci vyzval kancléře Scholze k přehodnocení dodávek zbraní na Ukrajinu, jej zaskočila. Uplynuly dva měsíce a útoky na signatáře neustaly. Až Haraldu Welzerovi přišlo na mysl, jestli se nebojíme si přiznat, že jsme se dopustili obrovské chyby.
Minulý týden Evropský parlament potvrdil návrh viceprezidenta Evropské komise Franse Timmermanse, aby se na území EU od roku 2035 zakázaly prodej a registrace nových vozů se spalovacím motorem. Zákaz se má týkat osobních a lehkých užitkových aut. Souběžně se vyjednávají parametry nové normy Euro-7, která určuje, kolik mohou auta emitovat různých škodlivých plynů a částic. Pokud budou parametry nastaveny drasticky, hrozí klasickým autům konec ještě dřív.
Systém umělé inteligence LaMDA může mít vlastní pocity a jeho přání by tak měla být respektována, říká inženýr společnosti Google. Ta se od vyjádření svého zaměstnance ale distancuje a poslala ho na placenou dovolenou. Výzkumník ale popsal, jak s Lamdou komunikoval a jak mu odpovídala. Informuje o tom například web BBC. LaMDA (The Language Model for Dialogue Applications) je průlomová technologie, která se dokáže zapojit do volně probíhajících rozhovorů.
Evropská unie zřejmě po letech definitivně prosadí sjednocení nabíječek pro telefony a další přenosnou elektroniku. To opět vyvolalo debatu o tom, zda má unie takto regulovat soukromý byznys a tím potenciálně přiškrtit chuť firem k dalším inovacím, zároveň také omezovat výběr ze strany zákazníků. V konečném důsledku však už v současnosti o takový šok nepůjde, otázkou však zůstává prostor pro budoucí technologický vývoj.
Čerstvě oznámený čtvrtý díl válečné simulace Arma od českého studia Bohemia Interactive si získal ve světě obrovskou pozornost. Podle volně dostupných dat se titul stal necelé dvě hodiny po oznámení nejvyhledávanějším výrazem na Googlu ve Spojených státech amerických v kategorii „věda a technika“. Na čelo se dostal i v Rusku, kde byl o téma největší zájem i ve středu. Spoluzakladatelem Bohemia Interactive je hlavní akcionář Echo Media Marek Španěl.
Automobilka Škoda Auto zahájila výrobu bateriových systémů pro elektrické vozy koncernu VW. Mladoboleslavský hlavní závod bude tak jediným výrobním místem bateriových systémů pro platformu MEB v Evropě mimo území Německa, oznámila firma. Škoda Auto investovala do výrobní linky přes tři miliardy korun a ročně by mohla vyrobit až 250 000 bateriových systémů. Kromě automobilů Škoda budou systémy použity i v dalších koncernových značkách, například ve vozech Audi či Seat.
Jeden z inteligentnějších článků, které si v současnosti můžete přečíst o všudypřítomném tématu sociálních sítí, dezinformací, společenské polarizaci a věcech souvisejících, napsal minulý měsíc psycholog Jonathan Haidt. Lze jej doporučit každému, kdo ještě věří, že problém sociálních sítí se vyřeší, jen co se naučíme z nich odstraňovat závadný obsah a závadné lidi. I když je i on, tak jako většina podobných textů, lepší v deskripci než v preskripci – tedy v návrzích, co by se mělo dělat –, i tak si zaslouží ocenit.
Ruské síly na Ukrajině začaly na frontě používat tanky T-90M. Jedná se nejmodernější ruské tanky v aktivní službě. Ukrajinské speciální síly nyní zveřejnily video, na kterém tyto tanky padají za oběť ukrajinským střelám. Záběry zničených tanků zveřejnil novinář Andrij Tsaplienko. Informuje například Daily Mail. Ostřelování ruské techniky probíhalo podle ukrajinských speciálních sil v Charkovské oblasti poté, co o pozici nepřátelských jednotek informovali ukrajinští zpravodajci.
Ruská válečná mašinerie se opírá ve válce na Ukrajině i o pokročilé západní technologie. Používají je ruské drony, tanky nebo stíhačky a pro ruskou armádu byly doposud nenahraditelné. Vývozu některých komponentů zřejmě zcela nezabránilo ani embargo na vývoz zbraní a vojenského materiálu, které bylo na Rusko uvaleno jako součást sankcí po anexi Krymu v roce 2014. Většina techniky, kterou používají ruská invazní vojska na Ukrajině, obsahuje komponenty dodané vyspělými západními zeměmi.
„Bez spojení není velení,“ říká stará vojenská moudrost, a opravdu, už Xerxes, Caesar nebo Hannibal spoléhali při koordinaci svých tažení na síť rychlých jízdních poslů. Říše Inků, která neznala koně, vybudovala dokonalý systém silnic pro rychlé běžce, kteří si co pár kilometrů předávali rozkazy z Cuzca po štafetovém způsobu. Dokázali přenést zprávy až na vzdálenost 250 km za den, což je vzhledem ke skutečnosti, že šlo opravdu jen o lidi s velmi rychlýma nohama, navíc ve složitém terénu And, dodnes naprosto fascinující.
Covidová epidemie odeznívá, na oslabenou verzi viru si pomalu zvykáme a naši pozornost dávno upoutaly jiné krize, například rakety pršící na Ukrajinu. Ale každá taková událost po sobě zanechává trvalejší stopy a jednou z těch stop v případě covidu byla další digitalizace světa. Najednou se osobní vyřizování záležitostí stalo příliš rizikovým a bylo nutno hledat jiné způsoby, jak fungovat.
Když inženýr Ray Tomlinson roku 1971 odeslal první e-mail, stěží mohl očekávat, jaké monstrum přivádí na svět. Digitální textové zprávy všeho druhu nám vlezly do života způsobem, kterému už v 90. letech mohl zastaralý telegram jenom závidět. Lidé po nich domlouvají obchody a podvody, posílají si pozdravy i nadávky, informují se vzájemně o narozeních, svatbách i úmrtích, rozcházejí se nebo plánují zálety, a to všechno mnohokrát denně.
Chaos a nepřipravenost ruské armády při invazi na Ukrajinu dokládají zachycené hovory ruských vojáků. Na jednom z nich přiznávají, že jim nefungují nejmodernější šifrovací zařízení a musí se dorozumívat i přes mobilní telefony. Ty jsou pak snadným terčem pro ukrajinské dělostřelectvo. Dokládá to zachycený hovor poté, co ukrajinské síly zabily generálmajora Vitalije Gerasimova.
Původně česká antivirová firma Avast se spojí s konkurenční americkou společností NortonLifeLock pravděpodobně už 24. února. Uzavření transakce se očekávalo v polovině roku. Důvodem změny je rychlé schválení na hlavních trzích. Avast o tom informoval na svém webu. Oba podniky se na sloučení dohodly loni v srpnu, Američané za Avast nabídli až 8,6 miliardy dolarů (kolem 189 miliard korun). Generální ředitel Avastu Ondřej Vlček tehdy uvedl, že očekává uzavření fúze za deset měsíců, tedy v polovině letošního roku.
Učinila vláda tečku za Tečkou? Příští středu padne povinnost prokazovat se při vstupu do restaurací, dalších služeb nebo třeba na akce platným očkováním či prodělanou nemocí. Do značné míry tak přestane dávat smysl existence doposud hojně propagované aplikace Tečka i její sesterské čTečky, které se používaly potvrzení bezinfekčnosti. Jak však deníku Echo24 potvrdilo ministerstvo zdravotnictví, aplikace se bude dále vyvíjet, třebaže její provoz už vyšel na miliony korun.
Ředitelé velkých amerických aerolinek varovali před hrozící krizí v letecké dopravě, která by mohla nabrat katastrofických rozměrů. Nastat podle nich může už od středy, kdy se telekomunikační společnosti AT&T a Verizon chystají spustit novou síť páté generace (5G) v pásmu C. Podle aerolinek může spuštění nové služby způsobit, že dopravci nebudou moci používat velkou část svých dálkových letadel, informovala agentura Reuters.
Rok 2022 nezačal pro Elizabeth Holmesovou, zakladatelku nyní již padlé biotechnologické firmy Theranos, zrovna šťastně. Porota u federálního soudu v Kalifornii ji uznala vinnou ze tří případů podvodu a ze zločinného spolčení za účelem podvodu vůči investorům. Holmesová jim líčila nádhernou budoucnost. Přístroje Theranosu měly stát v každé lékárně a v každé ordinaci, orákula nového věku, sdělující pacientům pravdu – ty máš rakovinu, ty jsi zdráv.
Návrh Evropské komise (EK) na zařazení jádra do zelené taxonomie uvítala vláda Petra Fialy jako vítězství. Ozelenění jádra má však mnoho podmínek, jednou z nich je také vybudovat do roku 2050 hlubinná úložiště pro jaderný odpad z elektráren. U nás se realizace řeší už od 90. let, odpor lidí z dotčených obcí je však velký. Nová MŽP Anna Hubáčková (KDU-ČSL) nazvala splnění této podmínky „fikcí“. S tím však nesouhlasí šéfka SÚJB Dana Drábová.
Australští badatelé vyvíjejí možná zlomovou technologii, která by mohla být záchranou zemí třetího světa v boji s pandemií koronaviru. Tou by mohly být očkovací náplasti, které zatím podle laboratorních testů vykazují pozitivní výsledky. Plastové hroty v náplasti jsou potaženy suchou vakcínou, která by v ideální teplotě mohla vydržet i měsíc. Technologie, kterou vyvíjejí australští vědci, se skládá z asi centimetr velké náplasti, která obsahuje 5000 plastových hrotů o délce asi čtvrt milimetru.
Jeden z pojmů, který ukazuje sílu internetu, je Captcha. To je taková ta věc na internetové stránce, kde musíte odklikáním určitých úkonů prokázat, že nejste robot, aby vás stránka pustila dál k tomu, co chcete. Zprvu to bývala zkreslená písmena a číslice, která jste vepsali do vedlejšího okénka. Jenže software na rozpoznávání písma se tak zlepšoval, že tato forma přestala být použitelná. V současnosti nejobvyklejší formát je pravidelná mřížka, která buď rozděluje obrázek na víc částí, anebo obsahuje víc různých obrázků.
Míříme do třetího kalendářního roku silně poznamenaného pandemií čínského koronaviru. Jak moc tato krize, která přinesla bezprecedentní omezení svobody a společenského života, proměnila ekonomiku? Jak urychlila technologickou revoluci a digitalizaci? Jak změnila to, jak nakupujeme, jednáme s lékaři nebo státními úřady? V Salonu Týdeníku Echo debatují Jan Růžička, Dušan Zábrodský a Martin Jahn.
Tentokrát se v Salonu setkává budoucnost s minulostí (zvlášť pokud čtete tištěné vydání). V poslední době mohl člověk zajímající se o moderní technologie zaznamenat čím dál častější výskyt slova metaverse. Má to být další krok v evoluci internetu, kdy lidé budou trávit svůj čas ve 3D virtuální realitě. Mezi velkými technologickými hráči se již rozhořel boj o to, kdo první masový metaverse vytvoří. Nejvýrazněji se k tomu přihlásil Facebook, který se dokonce koncem října přejmenoval na Meta.
Zakotvení ochrany vody v ústavě, rozsáhlejší monitoring vod a dalších složek životního prostředí v praxi či přísnější postihy pro viníky ekologických havárií slibuje ve svém koaličním programu nově vznikající vláda Spolu (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) a Pirátů se Starosty a nezávislými. Strany také chtějí třeba snížení produkce odpadu a provedení dopadových studií pro návrhy Evropské unie v ekologii, dále chtějí zálohovat nápoje, které jsou ve skle či v plechovkách.
Firma Apple, největší výrobce smartphonů světa, si už víc než deset let buduje pověst společnosti, které záleží na soukromí jejích zákazníků. Na rozdíl od Googlu či Facebooku neprodává Apple reklamu, a nemá tak důvod šmírovat všechny pohyby a myšlenky lidí, kteří využívají jeho službu. Apple se několikrát veřejně postavil americkým úřadům požadujícím odemknutí zabavených telefonů (i když nevíme, co se pak dělo v zákulisí) a patřil mezi první technologické giganty, kteří u svých produktů zavedli silné šifrování.
Na dobití jakéhokoli mobilního telefonu či tabletu prodávaného v Evropské unii by měla v budoucnu stačit jediná nabíječka. Evropská komise dnes představila návrh pravidel, na jejichž základě se budou všichni výrobci muset přizpůsobit standardu USB-C. Podle unijní exekutivy má sjednocení koncovky nabíjecího kabelu usnadnit život zákazníkům a snížit objem elektronického odpadu. Návrh počítá rovněž s tím, že výrobci nebudou ke každému přístroji přibalovat nabíječku, jako tomu je dosud.
Zelené trendy a neustále se zpřísňující emisní limity dlouhodobě tvrdě dopadají na automobilový průmysl. Výrobci se požadavkům Evropské komise musejí přizpůsobovat a hledají nejméně bolestné cesty k přechodu na elektromobilitu. To se týká i automobilky Škoda, která sice ještě spalovací motory definitivně neopouští, v blízké budoucnosti však chystá výrobu dalších tří elektromobilů a počítá s tím, že až 70 procent prodaných aut bude elektrických.
Evropská komise (EK) má v plánu vytvořit nový ekosystém výroby čipů. Uvedla to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Layenová ve svém středečním projevu o stavu unie, který přednesla před europoslanci. „Není to jen otázka naší konkurenceschopnosti, ale i naší technologické suverenity,“ uvedla v projevu. Unie tak chce zareagovat na elektronickou konkurenci z Asie a reaguje na celosvětový nedostatek čipů.
Výroba špičkových čipů, u nichž se velikost jednoho tranzistoru smrskla na pár desítek křemíkových atomů, je skutečná alchymie nového věku. Když vypukla 1. světová válka, přišla Francie o některé své průmyslové závody, protože území, na kterém se nacházely, obsadil nepřítel. Další továrny sice zůstaly na té správné straně fronty, ale příliš blízko k ní. část průmyslové a zbrojní výroby tedy byla evakuována a některé výrobky si válčící Francie raději nechávala dodávat ze zámoří, například z usa.
