Přesnost určení polohy přes GPS satelity pro nevojenské účely snížená až o několik metrů. To by hrozilo, pokud by se Spojené rozhodly, že do civilního kanálu globálního navigačního systému GPS znovu umístí umělou chybu, která byla v rámci otevírání původně vojenského projektu světu v průběhu let odstraněna.

USA mají prostředky, jak globálně, ale také regionálně výrazně omezit přesnost GPS signálu pro běžné (nevojenské) využití. Buďto pouze v ohraničeném rádiusu za použití rušiček umístěných v letadlech a na exponovaných místech —podobnou zbraň používají nyní proti Ukrajincům Rusové. Nebo globálně, obnovením umělé chyby v kódu, který umožňuje přijímači (navigaci v autě nebo mobilnímu telefonu) určit vzdálenost k satelitům a spočítat polohu.

Satelitní systém určování polohy GPS, který kontroluje vláda Spojených států, funguje na duální bázi. I to bylo argumentem pro vznik evropského civilního systému Galileo. Všech více než 30 amerických družic tedy vysílá jak na vojenském kanálu, který je nejpřesnější, tak na „civilní frekvenci“. Dnes se oba kanály od sebe podle dostupných informací výrazně neliší a i běžný uživatel může většinou určit svou polohu s přesností na několik málo centimetrů. Ne vždy tomu tak ale bylo.

Pro komerční využití otevřela systém, který USA vyvíjely od 70. let, administrativa Billa Clintona teprve až v roce 1996. Až do roku 2000 byl navíc komerční signál zatížený umělou chybou, kvůli které nedostávala zařízení civilních uživatelů tak přesné informace z družic, jako americká armáda. Prezident Clinton ale už tehdy prohlásil, že USA mají schopnost blokovat signál na regionální úrovni. Rozdíl byl po odstranění chyby až pětinásobný.

Není ale vyloučeno, že ke zvyšování odchylky poté ještě několikrát Spojené státy přistoupily. Často se o tom hovořilo například v souvislosti se začátkem války v Iráku. A mělo by to své opodstatnění.

Mírné zvýšení odchylky z několika desítek centimetrů na metry zřejmě bez bližšího zkoumání nepoznáte při jízdě v autě nebo při procházce městem či v lese a až na výjimky by to nemělo způsobit chaos. Pro navigaci naváděných střel s vysokou rychlostí a pro dělostřelectvo je ale přesnost klíčová.

Spekuluje se proto o tom, že by Spojené státy mohly vyjít vstříc Ukrajině a na omezený čas znovu přistoupit k zavedení umělé chyby v komerčním signálu. Ten totiž používají nejen miliony lidí, ale spolu s původně sovětským Glonassem i ruská armáda. Glonass ale kvůli nižší hustotě satelitů neposkytuje takovou přesnost.

Ukrajincům by to mohlo přinést strategickou výhodu. Podle některých názorů už k tomu dokonce v souvislosti s válkou na Ukrajině dochází. Možná by to mohla být dokonce indicie ohlašující začátek ukrajinské protiofenzivy. Americké úřady to ale zatím oficiálně nepotvrdily.

Mluvčí Pentagonu dříve připustil, že americká armáda nemusí přistoupit ke globálnímu řešení, ale má technické možnosti rušit GPS signál regionálně a USA tuto možnost už několikrát testovaly. Je ale otázka, zda by to nemělo, byť nepatrný vliv i na další evropské země. Lidé v Praze nebo ve Varšavě totiž používají v danou chvíli stejné satelity, jako lidé na území Ukrajiny nebo na západě Ruska.