Tag: věda

Články k tagu

Čipová pokladnice

V lednu oznámila velká americká společnost Intel, že během několika týdnů změní šéfa. A tak se i stalo. Stávající ředitel Bob Swan odešel a jeho místo zaujal v polovině února Pat Gelsinger, inženýr, který se dříve staral o technologickou stránku podnikání firmy. Mezi počítačovými nadšenci vzbudila tato zpráva rozrušení, jaké obvykle nastává jen při uvedení nových produktů na trh. Znamenalo to totiž ze strany Intelu přiznání, že ztratil konkurenceschopnost ve vybičovaném souboji posledních zbylých špičkových výrobců čipů na planetě a že se s tím pokusí něco dělat.

Český vědec sepsul SÚKL. Ústav rozhodoval o ivermektinu na základě pochybných studií

Ani jedna studie, na základě kterých se rozhodoval Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL), nepotvrdila klinické benefity ivermektinu při léčbě covidu-19. Valná část z nich ani neprošla recenzním řízením, některé navíc obsahovaly statistické chyby. Na tuto skutečnost upozornil výzkumník a odborník na zdravotní politiku Jakub Hlávka, který působí na Univerzitě Jižní Kalifornie v Los Angeles. Použití ivermektinu kritizovala například kvůli chybějícím velkým studiím Fakultní nemocnice Brno a ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO).

Sputnik V hledá svoji oběžnou dráhu

Příběh vakcíny z Gamalejova institutu v Moskvě zapadá do „očkovacího nacionalismu“, který se nevyhnul ani bohatším a vlivnějším státům. Ve světě sociálních sítí, kde je odborníků na virologii a imunologii plno, mají mnozí o (ne)kvalitách Sputniku V jasno předem. Ve skutečnosti bude posouzení jeho kvality a případné schválení v EU velmi nesamozřejmou záležitostí.

O vládě algoritmů

Naši činnost začínají v čím dál větší míře ovlivňovat a řídit softwarové mechanismy. Je to vláda pochybná, protože ty algoritmy, konfrontované se složitostí reálného světa, se mnohdy chovají jako naprostý blbec.

Zvací dopis 2020

Před deseti dny v německém nedělníku Welt am Sonntag vyšel výbušný text o tom, jakým způsobem spolková vláda loni v březnu uměle zvyšovala a šířila strach z covidu mezi občany. Fungovalo to tak, že si vláda objednala analýzu od navenek nestranných vědeckých ústavů se zadáním, že odhady mají být co nejkatastrofičtější. Vědecké ústavy dodaly požadované zboží.

Sputnik ano! Sputnik nikdy! Aneb očkování Twitterem

Podobně jako „trial by Twitter“ čili „soudní proces Twitterem“ funguje i „vaccination by Twitter“, „očkování Twitterem“. A případ ruské vakcíny Sputnik, o jejímž užití se nyní v Evropské unii vedou debaty, do vzorce dokonale zapadá. Zastánci i odpůrci mohou hlasitě deklarovat svůj rozhodný postoj, někdy až teatrálním způsobem, aniž by jej příliš zdůvodňovali. Tam, kde by vědec musel zasednout k dokumentaci a pár týdnů ji studovat, má běžný Twittřan vesměs jasno.

Buňky, které mládnou

Celé složité lidské tělo má počátek v jedné buňce. Svaly, šlachy, srdce, plíce i mozek s jeho miliardami spojů, to všechno se v matčině děloze vyvíjí z oplozeného vajíčka. První fáze našeho vývoje, embryo, je plné buněk, které se mohou vyvinout v libovolnou lidskou tkáň. Kvůli této schopnosti se jim říká „pluripotentní“. Kolem studia a případného použití embryonálních buněk existuje etická kontroverze, protože k jejich zisku je potřeba vytvořit a následně zničit vyvíjející se lidské embryo.

Naočkujme ohrožené a žijme jako před covidem

Evropa včetně Česka se potácí ve třetí vlně uzavřené ekonomiky kvůli šíření čínského koronaviru. Za cestu z pasti ničivých izolací a uzavírání společnosti se považuje vakcína. Vyspělý svět se předhání, kdo rychleji naočkuje tak velkou část společnosti, aby přestalo hrozit riziko zhroucení zdravotního systému a lidé se mohli vrátit k normálnímu životu bez omezení. Země Evropské unie zaostávají v očkování za Izraelem, USA, Británií. Česko zaostává za většinou zemí EU. Kdo musí být naočkován, abychom se mohli vrátit k životu bez omezení? Kolik je takových lidí? Dokdy je zvládneme naočkovat?

Čeští vědci úspěšně otestovali švýcarskou protilátku na covid, má ale svá úskalí

Vědci v Česku úspěšně otestovali protilátku na covid-19, která v budoucnu může pomoci prevenci i léčbě nemoci. Protilátku vyvinuli vědci z biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (IRB) ve Švýcarsku. Její účinnost pak v preklinické studii ověřovali výzkumníci v českobudějovickém Biologickém centru Akademie věd ČR (BC AV). Za BC AV o tom v úterý informovala Daniela Procházková v tiskové zprávě.

Americké mozky, izraelští gepardi a evropští lenochodové

Čínský koronavirus prověřil, jak si jednotlivé země stojí v mezinárodní konkurenci. Čistou, exaktní konkurenční disciplínou je rychlost očkování. Kdo dřív zvládne proti covidu naočkovat alespoň tu rizikovou část společnosti, pro niž je virus skutečně nebezpečný, ten se dřív vrátí ke svobodnému životu bez ničivých lockdownů a izolací.

VIDEO: Roboti tančí do rytmu hitu z 60. let

Americká technologická společnost Boston Dynamics představila nové video s jejími pokročilými roboty. Ti tentokrát tančí do rytmu písně Do You Love Me od skupiny The Contours a oslavují tak příchod nového roku 2021. Společnost pravidelně ukazuje, jak dalekou cestu výzkumníci se svými roboty ušli. Letos v prosinci odkoupila většinový podíl v Boston Dynamics automobilka Hyundai.

S vakcínou platí ještě víc než předtím: Otevřít

V průběhu roku 2020 jsme zase jednou byli svědky údajného vědeckého konsenzu, tentokrát o unikátnosti viru SARS-CoV-2, známého jako nový koronavirus. Reálný svět vědy je plastičtější. Nejvýznamnějším projevem disentu ve vědecké obci se stala tzv. Barringtonská deklarace (podle místa Great Barrington v americkém Massachusetts, kde provolání vzniklo). Toto provolání vychází ze základní premisy, že vyhlašovat lockdown „do doby, než bude vakcína, působí nenapravitelné škody, které nepřiměřeně zasáhnou společensky znevýhodněné vrstvy“, především chudé, mladé a obyvatele rozvojových zemí. Lepší je dosáhnout kolektivní imunity, ideálně tak, že „ty, kdo čelí nejmenším rizikům, necháme, aby své životy žili zcela normálně, a tím, jak se přirozeně nakazí, vytvářeli společnou imunitu pro všechny“.

Tabletka Makropulos

Příběh rapamycinu začíná podobně jako příběh penicilinu, totiž náhodou. V roce 1964 se skupina kanadských vědců vypravila studovat život obyvatel Velikonočního ostrova, jednoho z nejizolovanějších kousků suché země na naší planetě. Valná většina výsledků jejich práce dnes odpočívá v archivech a sbírá prach. Až na jeden, ten nejzásadnější.

Elektrošoky automobilového trhu

Když v roce 2010 kancléřka Angela Merkelová ohlásila, že chce mít do roku 2020 na německých silnicích milion elektrických aut, mnozí si klepali na čelo. Přiznám se, že jsem byl mezi nimi. A prvních pět sedm let uplynulé dekády dávalo skeptikům za pravdu. Jenže pak nastal obrat a segment elektrických aut chytil pořádnou dynamiku.

Elektromobily, hybridy, vodík... Jaká je budoucnost automobilů?

Stejně jako je turbulentní celý letošní rok, měnily se i plány na tradiční automobilový Salon Týdeníku Echo. Nakonec se uskutečnil on-line. Pozvání přijali Jiří Maláček, vedoucí ŠKODA AUTO Česká republika, Martin Peleška, ředitel českého zastoupení značek Toyota a Lexus, a František Neuman, výkonný ředitel značky Citroën, který má zároveň vhled i do ostatních značek koncernu PSA (Peugeot, Opel, DS). Tito tři vrcholní automobiloví manažeři reprezentují přes 50 % českého trhu.

Trochu optimismu do toho umírání

Taky se vám zdá nesmyslné, aby se hygienické podmínky v českých školách upravovaly podle jakéhosi informačního videa španělských novin El Pais? Přesně k tomu se uchýlil ministr školství Robert Plaga, když na tiskové konferenci odůvodňoval povinnost žáků mít během výuky nasazenou roušku. Video, které znázorňuje, jak prý se přenáší koronavirus z učitelky na žáky, bylo vytvořeno na základě modelu profesora Joseho Jiméneze z Univerzity v Coloradu. Pan profesor je odborník na dynamiku aerosolů.

Konec covidu v Česku

Stříbrnou kulkou proti čínskému koronaviru, na kterou všichni netrpělivě čekají, je vakcína. Bez ní nemá žádná z vyspělých zemí, které nejsou izolované jako Austrálie nebo Nový Zéland, šanci se koronaviru zbavit, aby mohly žít bez vážnějších omezení a restrikcí. Celá už téměř roční historie ukazuje, že normální život s koronavirem zvládají jen společnosti, které dokážou ovládnout technologii, logistiku a vyspělou medicínu. To jsou přesně věci, které oddělují civilizačně nejvyspělejší státy od těch méně vyspělých.

Skeptičtí Češi nevěří očkování, přitom je to jediná cesta, míní vědci

Ačkoliv se na obzoru rýsuje vakcína proti covidu-19, většina Čechů se k ní staví skepticky. Podle předních českých epidemiologů se očekává, že argumenty proti očkování budou zaznívat mnohem častěji než v jiných zemích Evropy, kde už se pomalu plánují modely distribuce vakcíny. České republice by prospěla osvětová informační kampaň, která by obyvatele přesvědčila, že očkování možná bude jedinou možností, „jak se dostat z této patálie“, shodli se vědci na úterní online diskuzi Nadačního fondu Neuron o současné pandemii koronaviru.

Vakcínu proti covidu s 90% účinností přijímá i konkurence s nadšením

Dosluhující prezident Spojených států Donald Trump necelý týden po prezidentských volbách oznámil výměnu na postu amerického ministra obrany. Marka Espera ve funkci střídá dosavadní šéf Národního protiteroristického střediska (NCTC) Chris Miller. Americká média už před ohlášením výsledku voleb spekulovala o blížícím se Esperově odchodu v souvislosti s tím, že v létě prezidentovi nevyjadřoval plnou podporu.

Genetické nůžky

Objev, za který dostaly dvě vědkyně letošní Nobelovu cenu, mění svět. Bude to vždycky změna k dobrému? Zkušenost říká, že ne, ale kladné efekty snad převáží. Boj zvaný infekce začal na této planetě dávno předtím, než první pračlověk dostal rýmičku a kašel a musel se z nich vypotit pod šakalími kůžemi. Vzájemné napadání je běžné i mezi organismy, které nejsou pouhým okem vidět. Bakterie, které už jsou na světě miliardy let, si za tu dobu stihly nasbírat početnou množinu nepřátel – virů, které se na jejich napadání specializují. Říká se jim bakteriofágy.

Nákaza

Před několika lety poslal Adam Kucharski, zabývající se na Londýnské škole hygieny a tropických nemocí matematickým modelováním šíření nemocí, tweet, který mohl znázorňovat drogového dealera, ale ve skutečnosti byl záběrem z dokumentárního filmu. Během velice krátké doby si jej přeposlalo 50 tisíc lidí. Napsal opravný komentář, ale jako matematika jej začalo zajímat, jak je možné, že některé zprávy (a viry) se šíří tak rychle, a zda je nějaký druh korekce skutečně zastaví, či proč nakonec samy vyzní.

Vzácný člověk Rudolf Zahradník

Ze světa zdejšího odešel vzácný člověk a úctyhodný muž. Poslední říjnový den zemřel ve věku 92 let profesor Rudolf Zahradník. Přední český vědec, dlouholetý předseda Akademie věd a zakladatel české kvantové chemie. Profesora Zahradníka jsem měl možnost poprvé potkat někdy před patnácti lety při pravidelném setkávání lidí různého zaměření, povolání a názorů, která pořádal ve svém bytě Vladimír Dlouhý. Byl jsem tam ještě iuvenis, profesor Zahradník doyen a spolu s dalšími osmi či deseti lidmi jsme patřili ke stabilní sestavě někdy hodně vyhrocených diskusí na různá, tehdy důležitá témata.

Vláda podlehla lobbistům. Začněte se řídit experty a sousedy, zlobí se v prohlášení vědci

Vláda o svých koronavirových opatřeních rozhoduje nekonzistentně a chaoticky, a proto čísla nakažených strmě rostou. Začněte se konečně řídit experty, vyzývají ministry čeští vědci z Učené společnosti. Rada společnosti ve svém prohlášení kabinet Andreje Babiše kritizuje za spoléhání se na nekompetentní lidi a plýtvání kapacit na vývoj vlastní vakcíny. Mezi členy společnosti patří kupříkladu lékař Jan Pirk, astrofyzik Jiří Grygar nebo imunoložka Blanka Říhová.

Proč svoboda přeje inovacím

Svět je na tom vlastně docela dobře. V době, kdy na planetě stále zuří pandemie koronaviru a západní města se zdají na pokraji revoluce, se to může jevit jako odvážné tvrzení. Nicméně jak dokazuje Matt Ridley ve své nové knize How Innovation Works: And Why It Flourishes in Freedom (Jak funguje inovace a proč se jí daří ve svobodě), svět v relativně krátké době prodělal technologickou a vědeckou revoluci, jejíž hranice jsou teoreticky nedosažitelné. Problémem však může být postupné odbourávání svobody, což vede ke stagnaci a úpadku. Jednou z brzd současného Západu je podle něho neuvěřitelná míra přeregulovanosti.

„Znepokojuje nás, že Hudlického článek zmizel.“ Čeští vědci se postavili za kolegu

Proti cenzuře a potlačování svobodné diskuse protestují čeští vědci v souvislosti se zmizením článku profesora Tomáše Hudlického z odborného časopisu. Na 45 členů Učené společnosti České republiky podepsalo prohlášení na podporu svobody slova. „Znepokojuje nás skutečnost, že článek profesora Hudlického, přijatý k publikaci, zmizel z vědecké literatury a že jeho autorovi očividně hrozí další administrativní kroky. Útok na akademickou svobodu je útokem na nás všechny,“ stojí v prohlášení, které podepsal například rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima nebo psychiatr Cyril Höschl.