Tag: totalita

Články k tagu

Dočkáme se i klimatického lockdownu?

Jedna z napínavých otázek pro zájemce o politiku, kterou přinesl letošní rok, by mohla znít zhruba následovně: Jak si politici užívali té neuvěřitelné moci, jíž byli vybaveni pro boj s pandemií? Asi jak kdo. Dá se celkem věřit Andreji Babišovi, když se nám vyznává, že rok 2020 byl nejhorší (on tvrdí, že v českých dějinách, ale Babiš teprve odnedávna ví aspoň něco o československém stalinismu a jeho znalosti o německé okupaci zatím nikdo nezkoumal).

Mezi totalitou a totálností

Jedním z protivných rysů současné veřejné debaty v Česku i jinde je snadnost, s níž diskutéři vytahují přirovnání dneška k nejhorším totalitním režimům dvacátého století. Stačí věru málo, aby si útlocitný současník začal „připadat jak v Berlíně ve třicátých letech“, případně aby rozeznal příznaky akutně se navracejícího komunismu, v ledasčem viděl další krok na cestě ke gulagu.

O půlnoci vtrhli komunisté do klášterů. „Mysleli jsme, že nás vezou na Sibiř“

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku byla instalována pamětní deska, která připomíná Akci K před 70 lety – likvidaci klášterů komunistickým režimem. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 byli vyhnáni a vyvezeni téměř všichni řeholníci z mužských klášterů, na konci září následovala akce Ř, jejímž cílem byly kláštery ženské. Jedním z míst, kde komunisté zasáhli, byl i Velehrad, který je významným poutním místem. Bylo zde 25 jezuitů a 46 noviců, řekl velehradský farář Josef Čunek.

Svár u komunistů kvůli vraždě Milady Horákové. Dolejš se tvrdě ohradil proti „stalinistce“ Semelové

Komunistické zločiny padesátých let, zejména pak tehdy běžné vykonstruované politické procesy, zůstávají pro dnešní komunistickou stranu nadále citlivým tématem. Typickým příkladem je justiční vražda Milady Horákové. Že měla být její poprava založena na vynuceném přiznání, však dlouhodobě popírá bývalá komunistická poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová. Ta se již v minulosti nechala slyšet, že případ probíhal standardně a Horáková ke svému přiznání přinucena nebyla. Proti jejím tvrzením se nyní ohradil i současný poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Hitler? Kdepak. Ale co Perón?

Označit někoho za nacistu či fašistu se stalo oblíbeným nástrojem v dnešních rétorických potyčkách. Používají ho lidé, kteří o těch pojmech moc nevědí, ale nejen oni (snad každé americké vojenské intervenci od konce studené války předcházelo přirovnání vůdce nepřátelské země k Hitlerovi z úst amerického ministra zahraničí). Je to, jako kdyby vaše hi-fi aparatura šla pustit jedině na maximální hlasitost.

Deplatforming, Greerová, Kubera

Na sociálních sítích, v názorových rubrikách médií včetně Echa a mezi senátory se několik posledních dnů řeší výroky předsedy horní komory Jaroslava Kubery na terezínské tryzně za oběti šoa. K veřejné omluvě vyzvaly Kuberu ve společném prohlášení například organizace Česká ženská lobby, Amnesty International, Greenpeace a Společnost pro trvale udržitelný život, ale od jeho slov se distancovala i část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21, mimo jiné Jiří Drahoš.

Zeman si trvá na svém, do Rady ÚSTR opět navrhl spisovatelku Procházkovou

Prezident Miloš Zeman opět navrhl na členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spisovatelku Lenku Procházkovou. Ve čtvrtek to sdělil hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Senátoři již v minulosti Procházkovou schválit odmítli. Místo radního, kterého nominuje prezident, je přes dva roky neobsazeno. Senát nedávno Zemana vyzval, aby s nominací neotálel.

Strana kambodžského premiéra a „diktátora“ Hun Sena se prohlásila vítězem voleb

Strana dlouholetého kambodžského premiéra Hun Sena se prohlásila za vítěze nedělních parlamentních voleb. Podle předběžného odhadu získala Strana kambodžského lidu (CPP) kolem stovky z celkem 125 mandátů v zákonodárném sboru, řekl mluvčí strany agentuře Reuters. Volby v Kambodži předem kritizovala řada organizací na ochranu lidských práv jako nespravedlivé, protože hlavní opoziční síla se jich nesměla zúčastnit.

Desítky milionů lidí zemřely kvůli jeho rozkazům. I tak je Stalin pro Rusy hrdinou

Sovětská společnost si sice ještě na desítky let udržela totalitní charakter, smrtí sovětského diktátora Josifa Stalina ale před 65 lety, 5. března 1953, skončila jedna z nejtragičtějších epoch v dějinách lidstva. Vlastním jménem Josif Vissarionoviče Džugašvili vládl neomezenou mocí od roku 1927 a podle mnohých odhadů se stal jedním z největších zločinců 20. století. Podle odhadů byly popraveny v stalinských čistkách, zahynuly v obávaných pracovních táborech (gulazích) nebo v občanské válce a podlehly hladomoru v 30. letech desítky milionů lidí.

Drahoš, Herman i ředitel ÚSTR při pietě varovali před návratem totality

Před plíživým návratem totality a umělým rozdělováním společnosti varovali v sobotu řečníci při vzpomínkové akci na oběti komunismu. Konala se na pražském Újezdě v předvečer 70. výročí převzetí moci komunisty v někdejším Československu. Desítky příchozích u pomníku obětem komunismu uctily položením kytice a zapálením svíčky památku tisíců lidí, kteří za komunistické diktatury přišli o život nebo byli jinak postiženi.

Krásné časy se Souostrovím Gulag

V tomto diskusním Salonu Týdeníku Echo se sešli staří zbrojnoši. Na začátku září všichni obdrželi ocenění ministerstva národní obrany za účast ve III. odboji. Ten lze co do dramatičnosti těžko srovnat s odbojem I. a II., ovšem svou tíhu měl také. Odehrával se v časech pozdního komunismu, o jehož podstatě se vede polemika.

Otce mu zabili nacisté, jeho popravili komunisté. Lidé si připomínají komunistické oběti

V úterý uplynulo 67 let od popravy Milady Horákové, političky, která byla odsouzena komunistickým režimem ve vykonstruovaném procesu. Lidé si však v tento den připomněli i méně známé oběti komunismu. Projekt Poslední adresa, který v úterý odstartoval, připomíná malými tabulkami na různých českých domech osudy jednotlivých lidí, kterým tehdejší režim vzal život. Jedním z nich byl mladý student a vášnivý ornitolog Veleslav Wahl.

Soudce ÚS k rozsudku o archivech: Takto konfrontační diskuzi nepamatuji

Ústavní soudci rozhodli, že archivy z dob nacismu a komunismu se před badateli zavírat nebudou, že nahlížením do nich není porušená ochrana citlivých osobních údajů. Tomuto rozhodnutí v ostře sledovaném sporu ale předcházely měsíce diskuzí. Nález nakonec prošel nejtěsněji, jak mohl: 8 z 15 soudců Ústavního soudu přehlasovalo zbytek, včetně předsedy Pavla Rychetského.

Uzavření archivů StB: Ústavní soud po letech rozhodne

Ústavní soud ve středu vyhlásí přelomové rozhodnutí, na které se čeká téměř tři roky. Oznámí, jestli badatelé budou mít dál neomezený přístup k archivům z dob nacismu a komunismu, včetně svazků státní bezpečnosti. Nejvyššímu soudu se totiž nelíbilo, že badatelé k těmto dokumentům nepotřebují souhlas žijících lidí, že proto není zajištěna ochrana jejich citlivých osobních údajů. Historici však varují, že by zákaz přístupu v konečném důsledku mohl znamenat faktické uzavření archivů. A proti omezování bádání v archivech StB se postavila i vláda.

Víra ve vírech 19. století

Jak vysvětlit hrůzy 20. století a nové pojetí politiky, které stvořilo gulag a Osvětim? Tato otázka stála za pokusy vytvořit koncepty „totalitarismu“ a „politického náboženství“, které měly vysvětlit, jak je možné, že to, co se tvářilo jako vědecké a pokrokové, se později ukázalo jako zrůdné.