Tag: totalita

Články k tagu

Totalitarismus a dnešní svět

V současné demokratické části světa převládá nebezpečně pohodlné a krátkozraké mínění, podle něhož je éra totalitních diktatur a jejich ideologického vidění života a světa nezadržitelným dějinným pokrokem již v zásadě nadobro překonanou temnou minulostí, přestože je ale třeba před jejím opakováním varovat. Je tedy zřejmé, že takto podvojný pohled na fenomén totalitarismu je vnitřně značně rozporný. Proto je namístě jej dotázat. Položme si otázku, zda a jak v dnešním světě existují skutečnosti, jež lze právem označit jako totalitní. Ukazuje se, že rozhodně ano.

Případ na ÚSTRu aneb Pomluva se vždycky hodí

Podobně jako se nedoporučuje dotýkat se drátů s vysokým napětím nebo třeba olizovat zmrzlé zábradlí, je rozumné nekomentovat dění v ÚSTRu. Tedy Ústavu pro studium totalitních režimů, o jehož patnáctiletých dějinách by nějaký Balzac či Dietl měl napsat strhující románovou ságu či nekonečný seriál. Bylo by tam vše o velikosti a malosti lidského ducha, všechny intriky a ambice, lásky a zášti, vášně a nenávisti, celý rej myšlenek a idejí v nálevu velkých ideologických bojů, v nichž jde o všechno a o nic.

Hlavně zdraví? Ani ne

„Dá si někdo teplou vodu?“ Tento „nápoj“ popíjejí protagonisté knihy Ve jménu Metody ve vypjatých chvílích. Autorka Juli Zeh je německá spisovatelka, jejíž knihy byly přeloženy do pětatřiceti jazyků. Zrovna Ve jménu Metody se několik let ocitá na seznamu povinné školní četby a právě vychází ve výborném českém překladu Michaela Půčka. Teplá voda, ideálně s několika kapkami citronu, je doporučovaný nápoj v Německu roku 2057. To se proměnilo v totalitní stát, jemuž vládne ideologie stojící na tělesném zdraví jako nejvyšší hodnotě.

Štrougalovi znovu hrozí soud za střelbu do lidí na československých hranicích

Žalobci se musí znovu zabývat případem bývalých vrcholných představitelů komunistického režimu Lubomíra Štrougala a Vratislava Vajnara. Stíhání za mrtvé a zraněné na hranicích totalitního Československa žalobci původně zastavili na základě stanoviska znalců, že bývalý předseda vlády i někdejší ministr vnitra trpí duševní chorobou a nerozumí smyslu trestního řízení. Ústavní soud (ÚS) zrušil rozhodnutí Městského státního zastupitelství v Praze, které musí rozhodovat znovu.

Hádka o Radostný den

Byl krásný a radostný den v totalitním státě, 2. dubna 1981. Generální tajemník ÚV KSČ Gustáv Husák otvíral Palác kultury, ve kterém se čtyři dny nato konal XVI. sjezd KSČ. Před novou budovou stála na vysokém granitovém pylonu pětimetrová socha národního umělce Jana Hány (1927–1994) Radostný den. Typické dílo ve stylu normalizačního socialistického realismu. V roce 1995 se Pakul přejmenoval na Kongresové centrum a v roce 1998 byla socha odstraněna.

Čínský systém sociálních kreditů dorazil do Evropy

Snad v celém západním světě nyní zuří debata o vhodnosti covid pasů a nejrůznějších výhod pro očkované. Naráží zde na sebe západní pojetí osobní svobody a odpovědnosti na snahu státu chránit celou společnost. Jak píše v pondělním komentáři kolegyně Lenka Zlámalová, nástup mutace delta tuto debatu zase posunul. Vakcíny nově nechrání proti nákaze a přenosu, ale proti těžkému průběhu.

Bavíme se s „držáky na magnety“

Setrvalým zdrojem dobré zábavy jsou v mé bublině v posledních týdnech screenshoty těch bizarnějších vyjádření odpůrců očkování na sociálních sítích. Velký ohlas měla paní, která řešila, jestli se má rozejít se svým očkovaným přítelem, přece jenom je těžké ubránit se tomu, aby na ni dýchal, a zanesl tak to svinstvo i do jejího organismu. Až dojatou sympatii vzbudila její ideologická souputnice, jež se světu vyděšená svěřila, že v přítomnosti jejího manžela po očkování přestaly fungovat elektrické spotřebiče.

Pokrok v Minsku. Obviněný už pro sebe nežádá trest smrti

Spisovatel a katolický intelektuál Bedřich Fučík, vězeň padesátých let, nejpřesněji definoval rozdíl mezi agresivitou komunismu a nacismu: „Fašistický mučitel chtěl z tebe vyrvat pravdu, ten náš lež.“ Naprostá většina velkých veřejných procesů padesátých let byla vylhaná a vykonstruovaná a obžalovaní tam na sebe vypovídali zkazky a nesmysly, které vypadaly tak absurdně, až jim mnozí věřili.

Dočkáme se i klimatického lockdownu?

Jedna z napínavých otázek pro zájemce o politiku, kterou přinesl letošní rok, by mohla znít zhruba následovně: Jak si politici užívali té neuvěřitelné moci, jíž byli vybaveni pro boj s pandemií? Asi jak kdo. Dá se celkem věřit Andreji Babišovi, když se nám vyznává, že rok 2020 byl nejhorší (on tvrdí, že v českých dějinách, ale Babiš teprve odnedávna ví aspoň něco o československém stalinismu a jeho znalosti o německé okupaci zatím nikdo nezkoumal).

Mezi totalitou a totálností

Jedním z protivných rysů současné veřejné debaty v Česku i jinde je snadnost, s níž diskutéři vytahují přirovnání dneška k nejhorším totalitním režimům dvacátého století. Stačí věru málo, aby si útlocitný současník začal „připadat jak v Berlíně ve třicátých letech“, případně aby rozeznal příznaky akutně se navracejícího komunismu, v ledasčem viděl další krok na cestě ke gulagu.

O půlnoci vtrhli komunisté do klášterů. „Mysleli jsme, že nás vezou na Sibiř“

Ve Velehradě na Uherskohradišťsku byla instalována pamětní deska, která připomíná Akci K před 70 lety – likvidaci klášterů komunistickým režimem. V noci ze 13. na 14. dubna 1950 byli vyhnáni a vyvezeni téměř všichni řeholníci z mužských klášterů, na konci září následovala akce Ř, jejímž cílem byly kláštery ženské. Jedním z míst, kde komunisté zasáhli, byl i Velehrad, který je významným poutním místem. Bylo zde 25 jezuitů a 46 noviců, řekl velehradský farář Josef Čunek.

Svár u komunistů kvůli vraždě Milady Horákové. Dolejš se tvrdě ohradil proti „stalinistce“ Semelové

Komunistické zločiny padesátých let, zejména pak tehdy běžné vykonstruované politické procesy, zůstávají pro dnešní komunistickou stranu nadále citlivým tématem. Typickým příkladem je justiční vražda Milady Horákové. Že měla být její poprava založena na vynuceném přiznání, však dlouhodobě popírá bývalá komunistická poslankyně a pražská zastupitelka Marta Semelová. Ta se již v minulosti nechala slyšet, že případ probíhal standardně a Horáková ke svému přiznání přinucena nebyla. Proti jejím tvrzením se nyní ohradil i současný poslanec KSČM Jiří Dolejš.

Hitler? Kdepak. Ale co Perón?

Označit někoho za nacistu či fašistu se stalo oblíbeným nástrojem v dnešních rétorických potyčkách. Používají ho lidé, kteří o těch pojmech moc nevědí, ale nejen oni (snad každé americké vojenské intervenci od konce studené války předcházelo přirovnání vůdce nepřátelské země k Hitlerovi z úst amerického ministra zahraničí). Je to, jako kdyby vaše hi-fi aparatura šla pustit jedině na maximální hlasitost.

Deplatforming, Greerová, Kubera

Na sociálních sítích, v názorových rubrikách médií včetně Echa a mezi senátory se několik posledních dnů řeší výroky předsedy horní komory Jaroslava Kubery na terezínské tryzně za oběti šoa. K veřejné omluvě vyzvaly Kuberu ve společném prohlášení například organizace Česká ženská lobby, Amnesty International, Greenpeace a Společnost pro trvale udržitelný život, ale od jeho slov se distancovala i část senátorů z klubů STAN, KDU-ČSL a Senátor 21, mimo jiné Jiří Drahoš.

Zeman si trvá na svém, do Rady ÚSTR opět navrhl spisovatelku Procházkovou

Prezident Miloš Zeman opět navrhl na členku Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) spisovatelku Lenku Procházkovou. Ve čtvrtek to sdělil hradní mluvčí Jiří Ovčáček. Senátoři již v minulosti Procházkovou schválit odmítli. Místo radního, kterého nominuje prezident, je přes dva roky neobsazeno. Senát nedávno Zemana vyzval, aby s nominací neotálel.

Strana kambodžského premiéra a „diktátora“ Hun Sena se prohlásila vítězem voleb

Strana dlouholetého kambodžského premiéra Hun Sena se prohlásila za vítěze nedělních parlamentních voleb. Podle předběžného odhadu získala Strana kambodžského lidu (CPP) kolem stovky z celkem 125 mandátů v zákonodárném sboru, řekl mluvčí strany agentuře Reuters. Volby v Kambodži předem kritizovala řada organizací na ochranu lidských práv jako nespravedlivé, protože hlavní opoziční síla se jich nesměla zúčastnit.

Desítky milionů lidí zemřely kvůli jeho rozkazům. I tak je Stalin pro Rusy hrdinou

Sovětská společnost si sice ještě na desítky let udržela totalitní charakter, smrtí sovětského diktátora Josifa Stalina ale před 65 lety, 5. března 1953, skončila jedna z nejtragičtějších epoch v dějinách lidstva. Vlastním jménem Josif Vissarionoviče Džugašvili vládl neomezenou mocí od roku 1927 a podle mnohých odhadů se stal jedním z největších zločinců 20. století. Podle odhadů byly popraveny v stalinských čistkách, zahynuly v obávaných pracovních táborech (gulazích) nebo v občanské válce a podlehly hladomoru v 30. letech desítky milionů lidí.

Drahoš, Herman i ředitel ÚSTR při pietě varovali před návratem totality

Před plíživým návratem totality a umělým rozdělováním společnosti varovali v sobotu řečníci při vzpomínkové akci na oběti komunismu. Konala se na pražském Újezdě v předvečer 70. výročí převzetí moci komunisty v někdejším Československu. Desítky příchozích u pomníku obětem komunismu uctily položením kytice a zapálením svíčky památku tisíců lidí, kteří za komunistické diktatury přišli o život nebo byli jinak postiženi.

Krásné časy se Souostrovím Gulag

V tomto diskusním Salonu Týdeníku Echo se sešli staří zbrojnoši. Na začátku září všichni obdrželi ocenění ministerstva národní obrany za účast ve III. odboji. Ten lze co do dramatičnosti těžko srovnat s odbojem I. a II., ovšem svou tíhu měl také. Odehrával se v časech pozdního komunismu, o jehož podstatě se vede polemika.

Otce mu zabili nacisté, jeho popravili komunisté. Lidé si připomínají komunistické oběti

V úterý uplynulo 67 let od popravy Milady Horákové, političky, která byla odsouzena komunistickým režimem ve vykonstruovaném procesu. Lidé si však v tento den připomněli i méně známé oběti komunismu. Projekt Poslední adresa, který v úterý odstartoval, připomíná malými tabulkami na různých českých domech osudy jednotlivých lidí, kterým tehdejší režim vzal život. Jedním z nich byl mladý student a vášnivý ornitolog Veleslav Wahl.

Soudce ÚS k rozsudku o archivech: Takto konfrontační diskuzi nepamatuji

Ústavní soudci rozhodli, že archivy z dob nacismu a komunismu se před badateli zavírat nebudou, že nahlížením do nich není porušená ochrana citlivých osobních údajů. Tomuto rozhodnutí v ostře sledovaném sporu ale předcházely měsíce diskuzí. Nález nakonec prošel nejtěsněji, jak mohl: 8 z 15 soudců Ústavního soudu přehlasovalo zbytek, včetně předsedy Pavla Rychetského.

Uzavření archivů StB: Ústavní soud po letech rozhodne

Ústavní soud ve středu vyhlásí přelomové rozhodnutí, na které se čeká téměř tři roky. Oznámí, jestli badatelé budou mít dál neomezený přístup k archivům z dob nacismu a komunismu, včetně svazků státní bezpečnosti. Nejvyššímu soudu se totiž nelíbilo, že badatelé k těmto dokumentům nepotřebují souhlas žijících lidí, že proto není zajištěna ochrana jejich citlivých osobních údajů. Historici však varují, že by zákaz přístupu v konečném důsledku mohl znamenat faktické uzavření archivů. A proti omezování bádání v archivech StB se postavila i vláda.

Víra ve vírech 19. století

Jak vysvětlit hrůzy 20. století a nové pojetí politiky, které stvořilo gulag a Osvětim? Tato otázka stála za pokusy vytvořit koncepty „totalitarismu“ a „politického náboženství“, které měly vysvětlit, jak je možné, že to, co se tvářilo jako vědecké a pokrokové, se později ukázalo jako zrůdné.