Klimatická změna je podle amerického prezidenta Donalda Trumpa největší podvod na světě. Ostatní země porušují předpisy o znečišťování životního prostředí, řekl dnes podle agentur Reuters a AFP při proslovu na Valném shromáždění OSN. "Říkali, že globální oteplování zabije svět. Ale pak začalo být chladněji," uvedl americký prezident na adresu vědců. Pojem uhlíková stopa označil za "podvod vymyšlený lidmi se zlými úmysly".
Na nedávné konferenci Aliance zodpovědných občanů (ARC) v Londýně vystupoval i u nás známý ekonom a spisovatel Matt Ridley. Ústředním tématem našeho rozhovoru je ideologie bezuhlíkové ekonomiky, což se v kontinentálním pojetí nazývá Green Deal a v angloamerickém pojetí Net Zero – Čistá (uhlíková) nula. V Evropě je to i navzdory Donaldu Trumpovi pořád vládnoucí ideologie, hlavní charakteristika naší doby.
Rok 2024 byl celosvětově nejteplejším rokem v historii měření, průměrná globální teplota dosáhla 15,10 stupně Celsia. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Loňský rok byl zároveň prvním kalendářním rokem, kdy byla průměrná globální teplota o 1,5 stupně vyšší než v předindustriálním období. Výroční zpráva služby Copernicus představuje obecné shrnutí nejvýznamnějších klimatických extrémů za rok 2024 a hlavních faktorů, které za nimi stojí, ať už jde o koncentrace skleníkových plynů, jev El Niňo či další přirozené výkyvy.
Druhá Evropská komise Ursuly von der Leyenové je, soudě podle jejího složení, programu uhlíkové neutrality a Green Dealu oddána stejně silně jako ta předchozí. Nárůst protirežimních stran, který můžeme pozorovat napříč Evropou, nebyl prozatím tak silný, aby si v EU vynutil změnu kurzu. Avšak žádosti o revizi Green Dealu zaznívají, nově i od významných politiků, jako je premiérka Itálie Giorgia Meloniová. U nás svůj návrh revize vypracovala Hospodářská komora ČR.
Změna klimatu zdvojnásobila možnost silných povodní ve střední Evropě a s dalším globálním oteplováním způsobeným fosilními palivy budou povodně ničivější. Vyplývá to z nové studie týmu World Weather Attribution. Z analýzy vyplynulo, že nedávné dešťové srážky způsobené bouří Boris byly nejsilnější, jaké zatím odborníci ve střední Evropě zaznamenali. Na studii spolupracovali experti z Českého hydrometeorologického ústavu.
Dobrá zpráva z minulého týdne, kterou jste skoro určitě neslyšeli: ledovcových šelfů kolem Antarktidy nejenže neubývá, jejich objem se za jedenáct let (2009-2019) mírně zvětšil. Vyplývá to ze studie vědců z univerzity v anglickém Leedsu. Studii založené na satelitních snímcích se dostalo asi tolik pozornosti jako před časem zprávě ze severu: že lední medvědi – místo aby vymírali – trhají rekordy. Skoro nikdo o tom nepíše.
Několik zemí odmítá, aby se oficiální zpráva z klimatické konference COP27 zmiňovala o cíli udržet oteplování na hranici 1,5 stupně Celsia ve srovnání s předprůmyslovou érou. Podle agentury Reuters to řekl John Kerry, zmocněnec amerického prezidenta pro otázky klimatických změn. Nezmínil, o které státy jde.
Pozoruhodným rysem naší energetické krize je, že v EU ještě nikdo směrodatný nenavrhl revizi klimatické politiky – emisních povolenek, taxonomie a podobně. Politici a hlavní proud vědy samozřejmě mají nainvestováno do hypotézy o antropogenním (lidstvem zaviněném) globálním oteplování. Evropská unie následuje šest let starou Pařížskou dohodu OSN, která stavěla na zprávách Mezivládního panelu pro klimatickou změnu (IPCC). Panel je nejenom politicky, ale z velké části i datově závislý na amerických databázích.
Občas nám i čtenáři kritičtí k vývoji naší civilizace vyčítají, že se v Echu až umanutě nimráme v klimatické politice. Ale toto téma jsme si nevybrali my, vybralo si ono nás, včetně tebe, milý čtenáři. Příští čtvrtrok se na tebe z oficiálních míst a velkých médií bude klima valit ještě víc, než je obvyklé. 31. října totiž v Glasgowě začíná Konference OSN o klimatické změně.
Lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety, uvedl ve své dnes zveřejněné zprávě Mezivládní panel pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou zůstává jen jak rychle.
Když si při příležitosti třiceti let svobody nechal studentský spolek Svobodný listopad dělat u agentury Median velký průzkum na téma Jací jsme? o generaci mezi 18 a 30 lety, vyšel z něj jeden překvapivě velmi silný trend. Strach z blížící se ekologické katastrofy. S tím, že přijde, souhlasí nebo spíš souhlasí 68 procent dotázaných. Pouhých osm procent je přesvědčeno o opaku. Síla ekologického katastrofismu mladé generace překvapila i zadavatele průzkumu.
Vyhlídky nových katastrof jsou v příštím roce tak pestré, že ani největší z fanoušků tohoto žánru si nemůže stěžovat.
Z vánočního projevu prezidenta Miloše Zemana si můžeme všímat (a pak by nám nezbylo nic jiného než je strhat) slabých míst.
Za důležitými britskými volbami, které usnadnily brexit, zapadl nad ránem dvanáctého prosince výrazně průlomovější moment. Lídři zemí Evropské unie se v jednu hodinu po půlnoci dohodli na Novém zeleném údělu (New Green Deal). Schválili závazek, že Evropská unie se do roku 2050 stane uhlíkově neutrální ekonomikou. O silná slova, vyzdvihující dějinnou roli tohoto závazku, nebyla nouze.
Nedávno byla zveřejněna padesátistránková zpráva Army War College s názvem „Význam klimatické změny pro americkou armádu“. V současné době o klimatu slýcháme hodně protichůdných zpráv, takže nebude na škodu připomenout některé závěry této studie. Můžeme přitom vycházet z toho, že každá armáda potřebuje peníze, takže se snaží na rizika spíš upozorňovat, tedy volit spíš horší scénáře, ale nemůže to zase – zejména v americkém klimaskeptickém prostředí – přehnat.
Finančnictví se dostává především v Evropě pod obrovský tlak, aby podpořilo a zaplatilo zelenou revoluci. Aby obrovskou cenu, kterou bude stát, nějak sofistikovaně skrylo, rozprostřelo a přerozdělilo. Aby lidé neviděli, jak drahý je přechod k současným módním hitům jako elektroauta, větrné a solární elektrárny a další „zelené nápady“.
„Svými prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství,“ obvinila světové vůdce šestnáctiletá Švédka Greta Thunbergová na summitu OSN o klimatu. „Jsme na začátku masového vymírání. A jediné, o čem mluvíte, jsou peníze a pohádky o věčném ekonomickém růstu. Jak se opovažujete!“ pokračovala. Svůj zhruba pětiminutový projev ukončila výhrůžkou. „Nedovolíme, aby vám to prošlo. Tady a teď tvoříme hranici. Svět se probouzí. A změna přichází, ať se vám to líbí, nebo ne“.
Před rokem ve Francii vypuklo hnutí Žlutých vest. Dozvídali jsme se o něm všechny myslitelné technikálie a podružnosti – počet účastníků a proti nim nasazených policistů, počet zraněných na obou stranách, dokonce i to, že protestují proti zdražování benzinu a nafty. Ale až někde vzadu zůstávalo sdělení, že pohonné hmoty zdražoval Emmanuel Macron z ideologických důvodů, v rámci boje proti klimatické změně. A že výslovným přáním tohoto elitáře bylo, aby lidé méně nasedali do aut.
Nedá se to pominout. Sociálním sítím minulý týden kralovala Greta Thunbergová. Už zase. Na její projev na půdě OSN reagoval kdekdo, projevilo se přitom, že tahle šestnáctiletá holka, nebo spíš její veřejná persona, má zvláštní dar. Provokuje lidi k dost hloupým reakcím – mezi jejími stoupenci i odpůrci v tom ohledu často není velký rozdíl.
Minulý týden vrcholila kampaň za tzv. klimatickou politiku. Šestnáctiletá Švédka Greta Thunbergová promluvila na klimatickém summitu OSN v New Yorku. Už druhý víkend v říjnu nás ale čeká pokračování, a možná ostřejší. Skupiny Rebelie proti vyhynutí (Extinction Rebellion, XR) chystají ve velkých světových městech od USA po Indii protesty, blokády a jiné projevy občanské neposlušnosti.
Ve chvíli, kdy vychází toto číslo, končí ve 140 zemích světa, mezi nimi i v České republice, takzvaný Týden klimatu. Asi jste si ho ve svém bezprostředním okolí ani nevšimli, což ale neznamená, že několik tisíc českých občanů (občanský průkaz je od patnácti), kteří se osobně zúčastnili, reprezentuje jen těch několik tisíc českých občanů a není třeba na ně plýtvat pozornost. Jsou náznaky, že by to mohl být záblesk věcí příštích. V průzkumu agentury Median pro studentský spolek Svobodný listopad, který tady od str. 10 podrobně rozebírá Lenka Zlámalová, 68 procent respondentů ve věkovém rozpětí 18–30 let odpovídá, že má strach, že se dožije ekologické katastrofy. Tím se v našem světě v zásadě myslí tzv. antropogenní, tedy lidstvem zaviněná klimatická změna.
V pátek 20. září se odehrála globální stávka proti změnám klimatu. Akce napojené na boj proti globálnímu oteplování byly naplánovány na celý týden. Největší mediální pozornost u nás připoutalo rozhodnutí ministerstva zahraničí připojit se ke stávce. Zaměstnanci se mohli zúčastnit semináře o klimatické krizi. Nad celou akcí přijal záštitu ministr Tomáš Petříček. V rámci boje proti klimatickým změnám MZV plánuje na své zahradě někdy na jaře vysadit čmeláky. D
Hamburger je symbolem Ameriky, nezdravého životního stylu a fast foodu. Moderní podoba tohoto sendviče vznikla nejspíše v polovině 19. století, kdy se nějaký génius rozhodl umístit karbanátek mezi dvě půle housky. Vzhledem k tom, že masovou placku přivezli do USA nejspíš němečtí emigranti, kteří nejčastěji vyplouvali z Hamburku, promítlo se jméno přístavního města do názvu nového pokrmu.
Od loňského podzimu se západním světem šíří nová a zatím nejhlubší vlna klimatické psychózy, ale nikde nedosáhla takové hloubky a hlavně pro nás nikde jinde nemá takový význam jako v Německu (jakkoli se tentokrát mocně účastní například i Velká Británie, o dodavateli ikon tohoto hnutí – Švédsku – ani nemluvě). Debata o tom, jaké jsou příčiny vlny veder, nakolik se otepluje planeta a jestli v tom má prsty lidstvo, je namístě. Problém je, že u sousedů prostor pro takovou debatu v podstatě vymizel.
Divadlo Komedie v Praze, únor 2019: hra norského klasika Henrika Ibsena Nepřítel lidu (1882) o lékaři na malém městě, který marně bojuje s místním podnikatelem. Je to adaptace hry na „divokou ekoteroristickou jízdu“, která „nahlíží limity současné liberální demokracie i v ní obsažené fašistické tendence“, jak čteme na stránkách Městských divadel pražských.
Letošní léto v pražském Klementinu bylo nejteplejší v historii této nejstarší stanice v zemi, na níž se počasí nepřetržitě sleduje od roku 1775. Průměrná teplota 22,7 stupně Celsia je nejvyšší za uplynulých 244 let, uvedl Český hydrometeorologický ústav na svém informačním webu.
Až do pátku příštího týdne se budou teploty držet nad 30 stupni Celsia a nadprůměrně teplé počasí vydrží minimálně do konce srpna a zřejmě i v první polovině září. Koncem příštího týdne se sice ochladí na dvacet až 25 stupňů Celsia, do konce letních prázdnin však teploty znovu porostou. Už ale asi nepřekročí tropickou třicítku jako v uplynulých týdnech. Srážky budou průměrné, jen přechodné a ne na celém území republiky, takže v některých oblastech se srážkový deficit bude i nadále prohlubovat. Vyplývá to z měsíčního výhledu počasí, který zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Meteorologové po lehkém víkendovém ochlazení opět očekávají nástup extrémních teplot. Ve středu a ve čtvrtek mohou vzácně vystoupat až k 38 stupňům Celsia. Ochlazení přijde v pátek. Do tuzemska ho donese studená vlna přesouvající se z Atlantiku přes kontinentální Evropu směrem na východ. Teploty se díky tomu budou pohybovat okolo 25 stupňů.
Vedro neopustí Česko ani v dalších týdnech. V neděli se vysoké teploty sice zmírní o pár stupňů, od úterý bude ale teplota opět stoupat k extrémně nadprůměrným teplotám kolem 35 stupňů Celsia. Od konce příštího týdne by měly maximální teploty dosahovat průměrných 26 stupňů a v týdnu na přelomu srpna a září by měly klesnout na zhruba 24 stupňů.
