Greta a Greta a Greta

Greta a Greta a Greta

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Nedá se to pominout. Sociálním sítím minulý týden kralovala Greta Thunbergová. Už zase. Na její projev na půdě OSN reagoval kdekdo, projevilo se přitom, že tahle šestnáctiletá holka, nebo spíš její veřejná persona, má zvláštní dar. Provokuje lidi k dost hloupým reakcím – mezi jejími stoupenci i odpůrci v tom ohledu často není velký rozdíl. Napomáhá tomu i perpetuum mobile vzájemného vytáčení se, stoupenec jedné strany sporu najde nějaký dostatečně agresivní a pitomý projev druhé strany sporu a sdílí ho, zároveň v něm nachází ospravedlnění být v zájmu dobré věci agresivní a pitomý taky. A tak pořád dokola. Velice zábavné a inspirativní.

Ze strany odpůrců GT si toho člověk hodně přečetl o zmanipulovaných dětech, které říkají slova, jež jim do úst vložil někdo jiný. No. Nevím, jak přesně vznikají její proslovy. Kdybych se nějakým nepochopitelným řízením osudu dostal do čela nějakého mezinárodního hnutí, určitě bych kolem sebe chtěl mít tým spolupracovníků, konzultoval bych s ním svoje veřejná vystoupení, bral ohled na jeho připomínky a podobně. Jestli podobná podpůrná struktura existuje kolem GT, nechává mě to naprosto v klidu, podobně jako vědomí, že proslovy mnohých dospělých politiků píše někdo jiný než oni. Navíc. Když se dospělý, snad i zralý muž začne navážet agresivně do šestnáctileté holky, vypadá to špatně. Nedá se s tím nic dělat, na světě to tak prostě chodí, opět nemůžu říct, že by mi to nějak vadilo.

To neznamená, že by se fanklub Grety Thunbergové v těch střetech předvedl o moc líp. V různých obměnách z něj bylo slyšet několik značně protichůdných tezí. Řešíte emoce v projevu mladé dívky, místo abyste se starali o planetu, která začíná hořet! Nimráte se v Gretiných slovech, která přitom mají především vyjádřit emoci! Našlo se pár lidí z prostředí klimatických aktivistů a sympatizujících, kteří dalo najevo skepsi ke způsobu, jímž GT v New Yorku podala svoje poselství, od ostatních to coby narušitelé „jednotné fronty“ docela schytali... K těm emocím. Pokud bylo smyslem vystoupení Grety Thunbergové nějakou emoci zprostředkovat, projevit, tak není nic zvláštního na tom, když lidi řeší, co za emoci to vlastně bylo a jak přesvědčivě řečnice při jejím zprostředkovávání působila. Dospělí kritici mladé aktivistky prý reagovali „vystrašeně“. Třeba reagovali. Může ale ta (často třeba hloupě artikulovaná) vystrašenost mít nějakou oporu?

Thunbergová v tom projevu konstruuje nějakou jasnou dualitu – my versus vy. To „vy“ je v jejích slovech i kontextu jejího vystoupení definováno docela jasně. Jsou to vůdcové zemí světa, kteří podle aktivistky naprosto nedostatečně reagují na globální oteplování. Mluví o nich jako o jednolité skupině, která sleduje svoje skupinové zájmy. To je samozřejmě pomýlené vnímání politiky a vůbec světa. Vykresluje obraz úzké skupiny elit, které v zájmu svých zisků sabotují boj s klimatickou změnou, a trpících mas, jež se dožadují, aby ty elity jednaly rychle a radikálně. Vůdcové světa ale jsou skupina dost různorodá – podobně jako ty země. A jejich vlažnost může souviset také s tím, jak hrozbu klimatické změny vnímají ty masy, jak by drastické zásahy, které Greta Thunbergová požaduje, přijaly a jaký by to mělo vliv na postavení těch vůdců.

Velmi vágně GT definuje to „my“. Kdo to je? Všichni? Mladí lidé celého světa? Indové a Číňané taky? Účastníci protestních akcí, které aktivistka inspirovala? A co znamená to pověstné „budeme vás sledovat“? Kdo bude sledovat koho? A kdo komu „ukradl dětství“? Je to docela zvláštní, když v projevu, který se má týkat toho nejvážnějšího problému, jakému podle ní lidstvo kdy čelilo, věnuje důležitou a s rozzlobenou emocí podanou pasáž právě tomuhle. Není v kontextu příběhu, v němž má jít o osud světa, dětství jedné šestnáctileté Švédky něco úplně marginálního? Takhle formulováno to asi zní necitlivě. Ale ve vystoupeních GT i obdivných reakcích na ně se její osobní příběh a smysl její kampaně často spojují, někdy způsobem, který aktivistku staví do role proroka. Děje se tak způsobem, který z ní dělá jednu z tváří soudobého „apokalyptického narcismu“ – ten má GT společný i s mnoha svými kritiky.