Koncem února nastala taková zima, že evropské zoologické zahrady musely přesunout většinu zvířat včetně tučňáků do vyhřívaných pavilonů. Na severním pólu dokonce několik dní panovaly vyšší teploty než v Praze či Londýně, a to v prostředí polární noci, kdy slunce vyjde až v březnu. Koho by to neznepokojilo? Co to může znamenat pro budoucnost?
Na klimatické konferenci ve Rwandě se zhruba 150 zemí dohodlo postupně omezit používání částečně fluorovaných uhlovodíků (HFC), což je jedna z kategorií takzvaných skleníkových plynů, které přispívají k oteplování planety. HFC se využívají například v ledničkách.
Václav Klaus dosáhl na další čestnou pozici, nyní ve svém odporu ke globálnímu oteplování. Nová iniciativa Clexit, která se vymezuje proti zhoubným důsledkům alarmistické politiky, ho jmenovala jako čestného patrona.
Ledovce kolem severního pólu tají neočekávanou rychlostí, zatímco na jihu zeměkoule, v Antarktidě, plocha ledovců rekordním tempem roste. Přitom ještě nedávno naše klimatické modely podceňovaly obojí – tání na severu i zamrzání na jihu. Za této situace nás pochopitelně zajímá nejenom to, co se s ledovou pokrývkou děje, ale také to, zda umíme odhadnout klimatickou budoucnost.
Posledních deset let se svět otepluje mnohem méně, než by odpovídalo scénářům pracujícím s obsahy skleníkových plynů. Průměrné globální teploty víceméně stagnují, což je jeden z důvodů, proč o klimatických změnách slýcháme, zejména u nás, v poslední době méně než v minulých letech.
