Šerif okresu Fulton ve státě Georgia avizoval, že tentokrát se Trump nevyhne tradiční proceduře, jako je sejmutí otisků prstů a vyfocení podezřelého. To může dokonce Trumpovi vyhovovat, jelikož mu to pomůže v jeho kampani za znovuzvolení. Jeho podporovatele to jen umocní v pocitu, že Trump je nespravedlivě stíhán. A to je problém všech Trumpových obvinění: není na nich poznat, kde končí snaha učinit spravedlnosti zadost a kde začíná politika.
V progresivní části politického spektra snímek Oppenheimer o vývoji jaderné bomby vyvolal pohoršení. Jeden hojně sdílený tweet si stěžoval, že první žena promluví teprve po 20 minutách a hned poté následuje sexuální scéna. Film prý také ignoruje těžkosti indiánů, na jejichž půdě byla výzkumná laboratoř Los Alamos postavena. Hlavně ale prý se dostatečně nesoustřeďuje na utrpení Japonců, kteří se stali oběťmi jaderných zbraní. „Druhá světová válka je kritickou historickou epizodou, která je v představách USA chápána jako poslední válka, v níž byly USA ‚těmi dobrými.
Velká Británie patří k politicky nejzelenějším zemím na světě. Závazek dosáhnout uhlíkové neutrality byl donedávna nezpochybnitelný. Proti se nestaví žádná z velkých stran. Byli to konzervativci, kdo v roce 2019 uzákonil, že Británie se stane uhlíkově neutrální do roku 2050. Letos v únoru vzniklo ministerstvo pro energetickou bezpečnost a uhlíkovou neutralitu. Britové jako národ jsou nostalgici, kterým se vhání slzy do očí jen při pomyšlení na „zelenou a příjemnou zem“, jak popsal William Blake Anglii v jedné ze svých básní.
Dne 16. července uplynulo 78 let od testu Trinity, prvního odpálení jaderné bomby, 6. srpna to bude 78 let od svržení bomby na Hirošimu. Zároveň do kin přišel biografický snímek Christophera Nolana pojednávající o životě amerického fyzika J. Roberta Oppenheimera (recenzi viz na str. 42). Tyto okolnosti se jevily jako vhodná záminka k uspořádání Salonu Echa o projektu Manhattan, jak znělo kódové označení amerického jaderného programu, o svržení bomb na Japonsko a o samém Oppenheimerovi. Debaty se zúčastnili historici Martin Kovář a Michal Ulvr a profesor fyziky Igor Jex.
Největší záhadou je, proč Hunter Biden, syn amerického prezidenta Joea Bidena, kouřil crack. Crack je jedním z nejhorších narkotik, známý jako droga chudých. Jak ale upozorňují moderátoři podcastu The Fifth Column, Hunter Biden rozhodně má peníze na to, aby si mohl dovolit kvalitnější zakázané substance. Kouření cracku je tak vědomá volba, a ne nouze, ke které byl dotlačen okolnostmi. Že na to měl, je nezpochybnitelné. V posledních týdnech vyplouvají na povrch nejrůznější skandály, jak finanční, tak morální, do nichž je Hunter Biden zapojen
V první případě jde o to, že Izrael bude standardní západní demokracie s většinovým židovským obyvatelstvem. Ve druhém o to, aby Izrael byl stát s jasně židovskou kulturou a tradicí. Zastánci prvého jsou často socialisté, sekulární Židé, potomci Aškenázů, tedy Židů z východní Evropy. Zastánci druhého jsou často spíše konzervativní, nábožensky založenější a potomci Mizrachim, tedy Židů z Afriky a Blízkého východu. Stát Izrael čelí jedné z nejhlubších krizí od svého vzniku. Situace je o to komplikovanější, že se nejedná o ohrožení zvenčí, které by šlo vyřešit vojenskou silou.
Biografický film Christophera Nolana je téměř dokonalé dílo. Hlubší rozbor rád přenechám kolegům zabývajícím se kulturou, nicméně jedna, asi minutu a půl dlouhá scéna na někoho, kdo studoval historii, působí falešně a je jednou z mála vad snímku. Jde o scénu, kdy se hlavní postava, fyzik J. Robert Oppenheimer, „otec atomové bomby“, setká s prezidentem Harrym Trumanem. Po několika zdvořilostních frázích se Oppenheimer svěří Trumanovi se svými výčitkami svědomí a řekne mu, že „má na ruce krev“.
Donald Trump, agent Putina, kremlofil, nepřítel Ukrajiny. Je to ale pravda? Pokud příští rok na podzim zvítězí v prezidentských volbách, což nelze vyloučit, bude to znamenat zásadní ránu pro ukrajinskou bojeschopnost. Trump několikrát zopakoval, že pokud se stane prezidentem, zavládne mír do 24 hodin. Všeobecně se očekává, že dotlačí Ukrajinu k zásadním ústupkům pod hrozbou, že ji jinak přestane podporovat. V nedělním interview pro televizi Fox News však Trump dal nahlédnout do alternativní reality, kdy naopak Kyjev po zuby ozbrojí a umožní mu vytlačit Rusy ze svého území.
NATO je protiruská aliance. Když byla v roce 1949 založena, jejím výslovným smyslem bylo zadržování Sovětského svazu. Měla zabránit rozšíření komunismu zbraněmi Moskvy do té části Evropy, která zůstala svobodná. Po roce 1989 a rozpadu východního bloku Aliance zdánlivě ztratila smysl své existence. Bývalí členové Varšavské smlouvy sice urychleně požadovali vstup do NATO v strachu, že úpadek třetího Říma nebude trvalý, Kreml však přestal představovat prioritu.
Stránka Global Firepower, která každoročně sestavuje žebříček nejsilnějších armád světa, nedávno vyvolala menší pozdvižení. Nově vydané verzi totiž vévodí tradičně USA a na druhém místě je Rusko. To Rusko, které již více než rok není schopné porazit ukrajinskou armádu. Ta mimochodem je na 15. příčce. Global Firepower totiž svou tabulku sestavuje na základě „tvrdých dat“, jako je oficiální počet tanků a velikost vojenského rozpočtu, a pomíjí takové maličkosti jako kvalitu velitelů a morálku, které můžou být důležitější, ale jež nelze lehce kvantifikovat. Právě otázka mentální připravenosti je nyní velkým tématem v případě americké armády.
Hlavním tématem právě probíhajícího summitu NATO ve Vilniusu je případné členství Ukrajiny v Alianci. Dá se očekávat ostrá diskuse. Východní křídlo, tedy baltské státy, Polsko, ale i třeba Česká republika, tlačí na co nejrychlejší a nejjednodušší přijetí Kyjeva. Naopak některé západní státy, například Německo, ale i USA, se k tomu staví značně zdrženlivěji. Ptají se, nakolik je členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci vlastně v jejich zájmu. Nejkoherentnější argument proti vstupu Ukrajiny do NATO vyšel v magazínu Foreign Affairs.
Když vůdce ruské žoldnéřské wagnerovské skupiny Jevgenij Prigožin ohlásil pochod na Moskvu s cílem sesadit ministra obrany Sergeje Šojgua a náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, vypadalo to na zásadní krizi ruského státu. Pak ale vzpoura skončila stejně náhle, jako začala. Podle dohody, kterou údajně vyjednal běloruský prezident Alexandr Lukašenko, wagnerovci dostali imunitu za vzpouru a za to se mohli stáhnout do Běloruska. Svět si mezitím lámal hlavu, co se vlastně stalo. Pro Týdeník Echo se to pokouší aspoň částečně objasnit Mark Galeotti, jeden z nejuznávanějších expertů na současné Rusko.
Válka je i souboj vůlí. Rusko se snaží tu ukrajinskou podlomit teroristickými metodami, ať je to bombardování civilních cílů, nebo masakry a mučení na dobytých územích. Jak to již bývá, tyto metody morálku obránců spíš upevňují, nic nenasvědčuje tomu, že by Ukrajinci byli ochotni s agresorem vyjednávat. Nejslabším článkem proto zůstává Západ, který Ukrajinu podporuje. I když do války není přímo zapojen, jeho materiální pomoc je naprosto klíčová, pokud má Ukrajina ustát ruský nápor a získat zpět obsazená území.
Co se přesně stalo během vzpoury žoldnéřské Wagnerovy skupiny vedené Jevgenijem Prigožinem, stále není jasné. Wagnerovci se nejspíše snažili vyhnout začlenění do regulérní ruské armády. O důsledcích celé akce hovořil pro Echo24 turecký vojenský analytik Can Kasapoğlu. Ten dříve působil jako výzkumník na NATO Defense College v Itálii a jako hostující vědecký pracovník v NATO Cooperative Cyber Defense Center of Excellence v Estonsku.
Ohlášený zápas v kleci mezi miliardáři a vlastníky sociálních sítí Elonem Muskem a Markem Zuckerbergem je stále ve stadiu plánování. Není zcela jasné, nakolik je budoucí bitka myšlena vážně. Na jednu stranu se oba dva nechávají fotit, jak cvičí jiu-jitsu, na druhou stranu Muskovi zápas prý zakázala jeho maminka. V podnikatelské sféře ale Zuckerberg po Muskovi tvrdě vystartoval. Jeho Meta, jež vlastní Facebook a Instagram, spustila sociální síť Threads. Jedná se o klon Muskova Twitteru a cílem je odlákat jeho čím dál tím víc nespokojenější uživatele.
Spojené státy jsou republika, která oficiálně zakázala veškeré šlechtické tituly. To ale neznamená, že americká aristokracie neexistuje. První přistěhovalci, kapitáni průmyslu, podnikatelé, vytvořili vládnoucí vrstvu, jež se tradičně uchází o ty nejvyšší posty v zemi. Morganové, Rockefellerové, Bushové a samozřejmě ten nejznámější americký rod, Kennedyové, to jsou nefalšovaná americká knížata. Každá rodina má nějakou černou ovci. Kennedyové jich mají rovnou několik. Zakladatel rodu Joseph Kennedy byl antisemita, který podporoval appeasement s Hitlerem.
Drtivá většina lidí se shodne, že mít své životní úspory zašité v matraci není nejlepší nápad. Negenerují další peníze skrze úroky, je větší šance, že vám je někdo ukradne, a pokud zrovna nejste doma, je k nim dost špatný přístup. Politicky nevyhovujícím osobám ale možná brzy nic jiného nezbude. Ukazuje to třeba případ britského politika Nigela Farage. Tomu banka bez udání důvodů uzavřela účet a další finanční instituce mu ho odmítají otevřít. Farage tvrdí, že se stal v podstatě neosobou a cílem je vyhnat ho z Británie. Nigel Farage je nejspíše nejúspěšnější britský politik posledních třiceti let.
„Dějiny se nikdy neopakují, ale často se rýmují“ je postřeh Marka Twaina. Stále není jasné, co se přesně událo při vzpouře žoldáků Wagnerovy skupiny. A možná se to ani nikdy nedovíme. Téměř před 106 lety došlo v Rusku k překvapivě podobné události, jež vešla do historie jako Kornilovova aféra. O tom, co se vlastně tehdy stalo, debatují historici dodnes. Lavr Kornilov byl ruský generál povýšený v červenci 1917 na vrchního velitele ozbrojených sil. Stejně jako dnes se Rusko nacházelo uprostřed války, jež se zdaleka nevyvíjela podle jeho představ.
Co se to právě stalo? To bylo nejspíš celosvětové zvolání, když šéf žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenij Prigožin oznámil, že se dohodl s Vladimirem Putinem a odvolal svůj pochod na Moskvu nějakých 200 kilometrů od hlavního města. Než se wagnerovci otočili a vydali zpátky do svých polních táborů, stihli sestřelit šest helikoptér a jeden letoun, zabít minimálně třináct lidí a vyděsit ruskou vládu k smrti. Zdálo se, že Kreml mají na dosah ruky. Jenže rebelie skončila stejně náhle, jako začala. Byla to tedy obří psychologická hra na zmatení nepřítele? Měl Prigožin celou akci předem domluvenou s Putinem?
Kdyby nehrozila destabilizace americké demokracie, byla by to skvělá komedie. Dne 8. června velká porota na návrh zvláštního prokurátora Jacka Smithe obvinila Donalda Trumpa v 37 bodech. Bývalý prezident prý porušil zákon o špionáži (ten pokrývá i nevhodné zacházení s utajovanými informacemi), spikl se za účelem maření spravedlnosti, skrýval tajné dokumenty a lhal FBI. Smithův úřad zveřejnil zdůvodnění obvinění. Je třeba mít na paměti, že jde o verzi jen jedné strany, navíc podanou v co nejlepším světle. S jistotou však můžeme říct, že Smith má na Trumpa slušně nabito.
V průběhu včerejška pět lidí zemřelo děsivou smrtí někde pod hladinou severního Atlantiku. Pětice dobrodruhů se v neděli spustila v miniponorce Titan k vraku Titaniku a již se nikdy nevynořila. Zběsilé záchranné operace, jež se snažily ponorku najít, než jí dojde kyslík, se nakonec ukázaly jako zbytečné. Včera večer nalezené trosky jsou nejspíše součástí vnějšího trupu. Majitel ponorky, společnost OceanGate, současně oznámila, že posádku považuje za mrtvou. Reakce na celou událost od části levice je dost nechutná.
Občas se ze zpravodajství zdá, že válka mezi Spojenými státy a Čínou je na spadnutí, dokonce je nevyhnutelná. USA jsou dosavadní světový hegemon, zmítaný vnitřními problémy a nezvládající závazky po celém světě. Čína se hlásí o své místo, neustále rostoucí ekonomika jednou jistě předstihne Ameriku, Peking masivně zbrojí. Čína a Amerika se budou muset porvat o první místo ve světovém řádu. Spouštěčem bude nejspíše Tchaj-wan, který Peking považuje za své území a rád by ho dostal pod kontrolu.
Česko je ve společenských otázkách tak pět let za Západem. Kulturní války probíhající v Americe a Británii se k nám dostávají se zpožděním. Ve chvíli, kdy je začne řešit česká společnost, se debata za oceánem posune někam úplně jinam. Příkladem může být čtení pohádek transvestity malým dětem. To se poprvé odehrálo před zhruba dvěma týdny v Brně a rozpoutalo to ostrou hádku, kdy na jedné straně stáli tradicionalisté a na druhé progresivisté. Právě před pěti lety to bylo poprvé, kdy se fenomén „drag queen story hour“, jak se nazývá v angličtině, poprvé dostal do veřejného povědomí v USA.
Ze zpravodajství českých i světových médií by se mohlo zdát, že náš severní soused se potácí na hraně pravicové diktatury. „Demokracie v Polsku prožívá smrtelnou agonii,“ tvrdil titulek na serveru Novinky.cz. „Polsko není přítelem, jak si Západ myslí,“ byl název komentáře v The New York Times. „Polsko má zákon, kterým může trestat opozici. Čistá putináda, píší média,“ hlásaly Seznam Zprávy. Všechny titulky se týkaly nového zákona přezdívaného „lex Tusk“. Celé je to samozřejmě složitější. Polsko není krůček od autoritářského režimu. V takové zemi by asi stěží mohla opozice pořádat obří demonstraci,
V prvním díle svého pořadu na Twitteru Tucker Carlson dokázal, že potřebuje Fox News. Carlson, nehlídaný editory a právníky Foxu, se proměnil z provokatéra balancujícího na hraně v plnohodnotného konspiračního teoretika. První půlku věnuje pěti minutám nenávisti Zelenskému a při kritice ukrajinského prezidenta židovského původu zabředává až do antisemitismu. Je podle něj „upocený a krysí“, „pronásledovatel křesťanů“ a „přítel Blackrocku“.
Za zničení přehrady Nová Kachovka mohou Rusové. Rozhodně v tom smyslu, že pokud by nenapadli Ukrajinu, přehrada by dnes stále existovala. Jeví se ale také velmi pravděpodobné, že mohou za její protržení v tom smyslu, že ho přímo způsobili. Jednoznačné přímé důkazy zatím nejsou, ale mnoho nepřímých skutečností to naznačuje. Když se v noci 6. června protrhla přehrada Nová Kachovka na Dněpru a následná povodeň zaplavila ukrajinské i ruské pozice na jeho dolním toku, oba dva státy se začaly obviňovat z jejího zničení.
Donald Trump je obžalovaný. Znovu. Poprvé ho obvinil newyorský prokurátor Alvin Bragg v případu plateb pornoherečce Stormy Danielsové. Všeobecně je akceptováno, že se jedná o politicky motivované stíhání. Prokurátor je v USA volená funkce a Bragg si evidentně chce na stíhání bývalého prezidenta udělat jméno. Nicméně jeho argumentace stojí na vodě. Platby pornoherečkám za mlčení o aférce jsou nemorální, ale ne nelegální. Bragg proto přišel se složitou „novou právní teorií“, že se jedná o porušení zákonů o financování politických kampaní. Málokdo je přesvědčen, že to obstojí před soudem
Henry Kissinger, poradce pro národní bezpečnost a později i státní tajemník neboli ministr zahraničí za prezidentů Richarda Nixona Geralda Forda, oslavil sté narozeniny. Tento vyznavatel nesentimentální reálpolitiky je považován snad za nejvýznamnějšího myslitele i praktikanta v oblasti mezinárodních vztahů v druhé polovině dvacátého století. O jeho odkazu diskutovali jeho překladatel Martin Pokorný, historik Jan Koura a europoslanec za ODS Jan Zahradil.
Demokratické senátorce Dianne Feinsteinové je 89 let. Je veřejným tajemstvím, že již není duchem plně přítomná. Od března do května v Kongresu úplně chyběla, oficiálně se vzpamatovávala z pásového oparu. Když se po dvou a půl měsících vrátila do práce, novinářům tvrdila, že nikdy neopustila Washington. Při jiné příležitosti, když viceprezidentka Kamala Harrisová dorazila do Senátu, aby rozhodla vyrovnané hlasování, Feinsteinová se údajně podivovala, co tam dělá. Senilita Feinsteinové má reálné dopady na americkou politiku.
Dnes je výročí spojeneckého vylodění v Normandii, kdy Američané společně s Brity otevřeli druhou frontu a vyjeli z francouzských pláží na Berlín. Jedná se o jednu z nejslavnějších operací druhé světové války. V průběhu včerejška se rovněž objevovaly nejrůznější zprávy, že možná začala dlouho očekávaná ukrajinská protiofenziva, nebo možná také ne. Stojí ale za to připomenout, co vůle k totálnímu vítězství vlastně znamená.
