Za zničení přehrady Nová Kachovka mohou Rusové. Rozhodně v tom smyslu, že pokud by nenapadli Ukrajinu, přehrada by dnes stále existovala. Jeví se ale také velmi pravděpodobné, že mohou za její protržení v tom smyslu, že ho přímo způsobili. Jednoznačné přímé důkazy zatím nejsou, ale mnoho nepřímých skutečností to naznačuje.

Když se v noci 6. června protrhla přehrada Nová Kachovka na Dněpru a následná povodeň zaplavila ukrajinské i ruské pozice na jeho dolním toku, oba dva státy se začaly obviňovat z jejího zničení. Zastánci teorie, že za zničení mohou Ukrajinci, upozorňují na to, že přílivová vlna spláchla ruské opevněné pozice na levém břehu. Zároveň pokles hladiny v přehradě znamená, že kanál přivádějící vodu na Rusy okupovaný Krym vyschl, a poloostrov se tak ocitl bez přísunu sladké vody. Z přehrady také čerpala vodu na chlazení svých reaktorů Záporožská jaderná elektrárna, momentálně pod kontrolou Rusů. Mezinárodní agentura pro atomovou energii ubezpečuje, že bezprostřední nebezpečí nehrozí.

Kromě těchto dvou možností je tu ještě třetí, přehrada se protrhla sama. Objekt byl poničen již z dřívějších bojů a Rusové, kteří mají přehradu pod svou kontrolou, v posledních dnech zvyšovali hladinu přehrady. Konstrukce to nemusela vydržet a zhroutila se. Tato teorie je jediná, jež je s velkou pravděpodobností vyvrácena. Skupina norských vědců NORSAR, která monitoruje seizmickou aktivitu po celé Evropě, uvedla, že v době protržení zaznamenala velký výbuch pravě v okolí přehrady. Toto tvrzení podporují Američané, jejichž špionážní satelity také zachytily explozi na přehradě. Norové ani Američané však neuvádějí, co mohlo detonaci způsobit.

Protržení přehrady či hráze je ve vojenství celkem obvyklá taktika, ke které se uchylují obránci ve snaze zastavit postupujícího útočníka. V souvislosti se zničením přehrady Kachovka se často zmiňovalo dvojí protržení jiné přehrady na Dněpru za druhé světové války. V roce 1941 ve snaze zastavit nacistický postup odpálili Sověti Dněperskou vodní elektrárnu, v roce 1943 to naopak byli Němci, kteří se takto pokusili zpomalit Sověty. Velkou tradici má prolamování hrází v Nizozemsku. Holanďané prorazili hráze v roce 1574, aby zaplavili španělskou armádu obléhající Leiden. V roce 1914 Belgičané zničili hráze a úspěšně zastavili postupující Němce. Možná nejznámější a nejstrašlivější taková operace je vyhození do vzduchu hrází Žluté řeky čínskou vládou s cílem zastavit japonskou invazi. Odhady civilních obětí sahají do statisíců.

Nyní jsou to Rusové, kdo očekává ukrajinský útok. Protržení přehrady značně ztěžuje přechod řeky a případnou ukrajinskou ofenzivu na ruské křídlo. Z čistě vojenského hlediska to dává smysl. Navíc experti uvádějí, že považují za pravděpodobnější, že takovéto protržení způsobil výbuch uvnitř přehrady, ne útok zvenčí, což znovu ukazuje na Rusy. Uznávají ale, že útok raketou, což je tvrzení Rusů, nelze zcela vyloučit.

Pak je tu podivné chování Rusů. Týden před explozí ruská vláda přijala dekret umožňující nevyšetřovat nehody na „hydrotechnologických objektech“, které jsou výsledkem „teroristických útoků a války“. Ráno po zničení přehrady ruské oficiální úřady tvrdily, že o ničem nevědí a netuší, proč voda v řece stoupá. Teprve když začalo být jasné, že míru poškození nelze zakrýt, Rusové začali obviňovat Ukrajince z útoku. Zároveň ale třeba rozporovali zprávy, že záplavová vlna zničila místní zoo a všechna zvířata se utopila. Zoologická zahrada prý nikdy neexistovala, což šlo vyvrátit jednoduchým pohledem třeba na Google Maps. Otázkou je, pokud Rusové přehradu neodpálili, proč se snažili katastrofu ve svých zprávách minimalizovat a nevyužili ji naopak k plnému propagandistickému útoku na Kyjev, ledaže by věděli, jak je to doopravdy. Ukrajinská vláda varovala, že přehrada je podminována, již loni v říjnu a žádala vyslání mezinárodních inspektorů.

Řadoví ruští vojáci se od počátku chlubili tím, že přehradu zničili oni, i když samozřejmě mohlo jít o tlučhuby, kteří ve skutečnosti nic nevědí.

Proč by si Rusové odřízli Krym od sladké vody a zaplavili vlastní obranné pozice? Od začátku války stratégové v Kremlu pořád dokola dokazují, že nejsou žádní vojenští géniové, takže je dobře možné, že prostě nedomysleli důsledky celé operace. Krym byl odříznut od sladké vody od anexe v roce 2014 až do února 2022, kdy se kanálu vedoucího od přehrady na Krym zmocnili Rusové, evidentně tedy bez ní může fungovat. Kanál je používán hlavně pro zavlažování a průmysl, neslouží jako primární zdroj pitné vody.

Zároveň je ale celkem pravděpodobná teorie, že Rusové neměli v úmyslu způsobit takovou zkázu. Cílem mohlo být lehké poškození přehrady, jež mělo jen o něco zvednout hladinu řeky, aby se zaplavily ukrajinské pozice na ostrovech uprostřed Dněpru. Ruští vojáci to však přepískli s množstvím výbušnin a udělali větší díru, než čekali. Tato teorie je založená na neověřených informacích šířících se po ruské sociální síti Telegram a na odposlechu, který zveřejnili Ukrajinci; jeho pravost samozřejmě také nelze ověřit. Tato hypotéza by aspoň vysvětlovala, proč ruské oficiální zdroje nejdřív tvrdily, že se nic nestalo.

Navíc Kachovka je sice největší, ale ne jediná zničená přehrada. Rusové prolamují hráze, nebo je naopak stavějí, po celém Záporoží, evidentně s cílem zaplavit co největší oblast a ztížit Ukrajincům protiofenzivu.

Ukrajinci zničením Nové Kachovky příliš nezískali. Voda sice zalila ruské obranné pozice, ale zároveň se rozšířila řeka a ztížil se případný přechod na druhou stranu. Voda z přehrady sloužila k zavlažování velké části střední Ukrajiny a místní se nyní obávají o úrodu. Dá se také předpokládat, že Ukrajinci nechtějí svoji zemi zcela zdevastovat a nebudou ji ničit kvůli minimální vojenské výhodě.

S naprostou jistotou nemůžeme tvrdit, že vodní elektrárnu na Dněpru zničili Rusové. S přihlédnutím k tomu, co zatím víme, se to však zdá velmi pravděpodobné.