Gruzínské Sjednocené národní hnutí (UNM) neuznává výsledky sobotních parlamentních voleb. Prohlásila to jeho lídryně, informovaly agentury AFP a Reuters. Představitel opoziční Koalice za změnu výsledky označil za ústavní puč, uvedla agentura TASS. Podle průběžných výsledků, které zveřejnila ústřední volební komise, v dnešních volbách zvítězila Současná vládnoucí strana Gruzínský sen.
Bolivijské úřady zadržely generála Juana Josého Zuňigu, který patrně stál v čele středečního nezdařeného pokusu o puč. Vyšetřuje ho prokuratura, informují tiskové agentury. Kontrolu nad náměstím u prezidentského paláce, na něž před několika hodinami vjely tanky, převzala policie. Zuňiga byl zatčen a donucen nastoupit do policejního vozidla ve chvíli, kdy před vojenskými kasárnami mluvil s novináři.
Již deset let trvá rusko-ukrajinská válka. Dvacátý únor 2014 je považován oběma stranami konfliktu za začátek okupace Krymu, tedy první vojenské akce války, která pokračovala boji na Donbase a před dvěma lety se ji Vladimir Putin rozhodl vyeskalovat masivní invazí. Je to také den, kdy snipeři z okolních střech postříleli přes sto lidí protestujících na kyjevském Majdanu proti tehdejšímu prezidentovi Viktoru Janukovyčovi, čímž se ukrajinská revoluce dostala do nové, krvavé fáze. Události následně nabraly rychlý spád. Protesty ještě získaly na intenzitě a Janukovyč zmizel, dne 22. února ho ukrajinský parlament zbavil funkce, čímž byla ukrajinská revoluce završena.
Prezident republiky Emmanuel Macron dnes večer oznámil stažení francouzských vojáků z Nigeru a současně sdělil, že odvolává francouzského velvyslance, jak to požaduje vojenská vláda Nigeru. Macron to uvedl v televizním projevu. "Jsme v Nigeru, protože na žádost zemí a regionu bojujeme proti terorismu,“ řekla nejprve hlava státu, než krátce rozebrala situaci v Nigeru. "Už neexistuje Françafrique, nezasahujeme, když je v Africe státní převrat,“ prohlásil Emmanuel Macron.
Skupina působící v Gruzii a v zahraničí se chystá v říjnu až prosinci destabilizovat situaci v zemi a vyvolat nepokoje s cílem násilně svrhnout stávající režim, varovala dnes gruzínská tajná služba SGB podle serveru Gruzija online. V uvedeném období má být zveřejněno rozhodnutí Evropské komise, zda Gruzii udělí, anebo neudělí postavení kandidáta na členství v Evropské unii. Negativní rozhodnutí má "spiklencům" posloužit k obvinění úřadů z proruské politiky a vyvolání nepokojů, uvádí se v prohlášení SGB.
Vojenská junta, která od červencového převratu vládne v Nigeru, povolila ozbrojeným silám sousedního Mali a Burkiny Faso zasáhnout na nigerském území v případě útoku. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení trojice afrických států. Vojenskou intervencí Nigeru hrozí ECOWAS, pokud se 25milionová země nevrátí k demokracii a dodržování ústavy. Junta v sobotu z Nigeru vypověděla německého a francouzského velvyslance, a to jen den poté, co francouzský prezident Emmanuel Macron vojenskou vládu znovu kritizoval.
„Zaútočíš-li na krále, raději nemiň,“ je rada gangstera Omara Littlea ze seriálu The Wire - Špína Baltimoru nepřátelskému kriminálníkovi. Za rebelii proti králi lze totiž zaplatit pouze tu nejvyšší cenu. Poučka by se také dala parafrázovat jako „puče se mají dotahovat do konce“. Před dvěma měsíci Jevgenij Prigožin, šéf žoldnéřské skupiny Wagner, minul a opustil svůj převrat v polovině. Před třemi dny naplnil svůj osud a zemřel při pádu soukromého letadla.
Video, na kterém se zesnulý šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin a její zesnulý zakladatel Dmitrij Utkin, baví o smrti, obletělo svět několik hodin poté, co vyšlo najevo, že na palubě havarovaného letadla byli právě tito dva. Video sdílel telegramový účet, který je spojen s wagnerovci. Ačkoliv nebylo uvedeno, kdy bylo toto video pořízeno, je zřejmé, že to bylo již před delší dobou. Soustrast pozůstalým po pádu letadla vyjádřil už i Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek vyjádřil soustrast všem pozůstalým po pádu letadla s vůdcem soukromé žoldnéřské armády Jevgenijem Prigožinem. Putin podle státní agentury TASS uvedl, že Prigožin se ve středu, kdy se letadlo zřítilo v ruské Tverské oblasti, právě vrátil z Afriky. Označil jej za talentovaného podnikatele se složitým osudem, který udělal i vážné chyby, a uvedl, že vyšetřování pádu stroje si vyžádá čas. Agentura Reuters označila Putinovy výroky za první potvrzení Prigožinovy smrti Kremlem.
Po středečním pádu letadla v Rusku, při němž zřejmě zemřel zakladatel soukromé Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin, se mnozí členové tohoto žoldnéřského uskupení snaží patrně vrátit z Běloruska zpět do Ruska. Napsal to portál Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinský projekt Centrum národního odporu. Podle tohoto zdroje byla ve středu večer sklizena část táborů, v nichž přebývají wagnerovci v Bělorusku.
Těla všech zemřelých při středečním pádu letadla ruského šéfa žoldnéřů Jevgenije Prigožina převezli do střediska soudního lékařství v Tverské oblasti, informují ve čtvrtek ruská média. Prigožinova smrt oficiálně potvrzena nebyla, podle médií je ale pravděpodobná. V různých ruských městech vznikají spontánní Prigožinovy pomníky a lidé k nim přinášejí květiny. Provizorní pomník zakladatele Wagnerovy soukromé vojenské společnosti vznikl například v Novosibirsku, uvedl portál Fontanka.ru.
Vladimir Putin téměř jistě nařídil ruskému vojenskému velení, aby sestřelilo Prigožinovo letadlo, napsal v prohlášení americký Institut pro studium války (ISW). Ruský prezident se prý potřeboval pomstít za nevydařenou vzpouru wagnerovců z konce června, kterou odsoudil jako „zradu“. A tu dle svých slov neodpouští. Šéf žoldnéřské Wagnerovovy skupiny Jevgenij Prigožin je mrtev, napsal podle ruskojazyčného serveru BBC telegramový kanál Grey Zone, spojovaný s wagnerovci, po středeční havárii letadla v Tverské oblasti.
Soukromé letadlo, na jehož palubě byl podle seznamu pasažérů i šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, dnes večer havarovalo v ruské Tverské oblasti severně od Moskvy. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na úřady. Zemřelo všech sedm cestujících a tři členové posádky, příčina pádu letadla je předmětem vyšetřování. Objevily se už spekulace že letoun byl sestřelen.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) v pondělí odmítlo návrh vojenské junty v Nigeru na tříleté přechodné období vojenské vlády. Junta se moci v západoafrické zemi zmocnila 26. července svržením demokraticky zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma. Komisař ECOWAS pro politické záležitosti, mír a bezpečnost Abdel-Fatau Musah sdělil Reuters, že postoj bloku zůstává jasný. „(Požadujeme) bezpodmínečně propustit Bazouma a bezodkladně obnovit ústavní pořádek,“ napsal Musah.
Mali a Burkina Faso připravují obrannou strategii společně s Nigerem, kde se nedávno moci chopila armáda. Reagují tím na páteční prohlášení Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS), podle kterého blok stanovil datum vojenské intervence v Nigeru v případě, že selže diplomatické úsilí o obnovení pořádku. Informovala o tom agentura DPA. Současně Spojené státy americké dávají dohromady plány pro případné stažení se ze dvou dronových a protiteroristických základen v Nigeru.
Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) na setkání šéfů členských armád rozhodlo o "dni D" vojenské intervence do Nigeru s cílem obnovit demokracii v zemi. Konkrétní datum ale nehodlá zveřejňovat, uvedl po skončení dvoudenního summitu Abdel-Fatau Musah, komisař ECOWAS pro politické záležitosti, mír a bezpečnost. Informovala o tom agentura Reuters.
Je reálně možné, že Kreml už finančně nepodporuje ruskou soukromou žoldnéřskou Wagnerovu skupinu. Informovalo o tom dnes britské ministerstvo obrany v pravidelné ranní zprávě vycházející ze zpravodajských informací. Skupina podle ministerstva kvůli finančnímu tlaku pravděpodobně směřuje k redukci počtu členů a přenastavení, hlavně kvůli snaze ušetřit na platech svých příslušníků.
Západoafrické státy začaly plánovat možnou vojenskou intervenci do Nigeru po tamním ozbrojeném převratu, ale zároveň se nevzdávají naděje na mírové řešení krize, informuje agentura Reuters. ECOWAS, blok sdružující země regionu, po čtvrtečním summitu nařídil aktivaci pohotovostních sil pro případný zásah proti nigerské juntě. Náčelníci generálních štábů zemí ECOWAS se v sobotu sejdou v Ghaně, informovala dnes agentura AFP s odkazem na své vojenské zdroje v regionu.
Při řešení převratu v Nigeru jsou na stole stále všechny možnosti, včetně použití síly, které je možností poslední. Na závěr summitu Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) to řekl nigerijský prezident Bola Tinubu, informovala agentura Reuters. Vojenská junta v Nigeru navzdory mezinárodnímu tlaku a hrozbě použití síly odmítá vrátit do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma.
Diplomacie je nejlepší cestou, jak řešit situaci v Nigeru, řekl v úterý americký ministr zahraničí Antony Blinken francouzské rozhlasové stanici RFI. Podle agentury Reuters se však odmítl vyjádřit k případnému stažení amerických vojáků z africké země, v níž armáda 26. července svrhla zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma. Blinkenova náměstkyně Victoria Nulandová v pondělí jednala přímo v Nigeru s představiteli pučistů, které vyzvala k návratu k demokratickému pořádku.
V Nigeru v noci na pondělí vypršelo ultimátum, které dalo Hospodářské společenství západoafrických států (ECOWAS) armádě na to, aby vrátila do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. ECOWAS pohrozilo vojenskou intervencí, pokud nigerská armáda výzvu neuposlechne, a k situaci chce svolat summit. Itálie regionální blok států vyzvala, aby ultimátum prodloužil. Nigerská junta ještě před vypršením termínu pro splnění požadavku uzavřela vzdušný prostor země.
V neděli večer, kdy vyprší ultimátum, které daly západoafrické země armádním pučistům v Nigeru, je ale možný vojenský zásah nejistý, píše deník Le Figaro. A to zvláště po kritice případné intervence ze strany Nigérie a Alžírska. Minulou neděli dalo Hospodářské společenství západoafrických států ECOWAS sedm dní vojákům, kteří svrhli zvoleného prezidenta Mohameda Bazouma, aby mu znovu umožnili vykonávat jeho funkci. Jinak pohrozilo intervencí.
Nigerský převrat nabírá na obrátkách. Poté, co skupina pučistů ve středu večer oznámila spolu se zákazem vycházení a uzavřením hranic zadržení prezidenta Mohameda Bazouma, se oficiálně k pučistům připojila armáda. Přesto Bazoum slíbil, že bude chránit „těžce vydobyté“ demokratické výdobytky své země. Západní média upozorňují na fakt, že se jedná v krátkém čase o již několikátý státní převrat v regionu a otevírá se tím prostor pro šíření islamismu či ruského vlivu v Sahelu.
Nigerští vojáci tvrdí, že svrhli režim prezidenta Mohameda Bazouma. Vyplývá to z prohlášení skupiny vojáků, kteří ve středu pozdě večer vystoupili v nigerské televizi, uvedla agentura Reuters. „Hranice země byly uzavřeny a byl vyhlášen celostátní zákaz vycházení,“ četli vojáci v prohlášení. Již dříve se objevily informace, že prezidenta Mohameda Bazouma drží prezidentská stráž v jeho paláci. Vojáci prohlášení zveřejnili jménem uskupení, které si říká Národní rada pro ochranu vlasti (CNSP).
Na povrch vyšly nové informace ohledně vzpoury wagnerovců. BBC se podařilo získat svědectví jednoho z ruských žoldáků vystupujícího pod jménem Gleb, který táhl z ukrajinské fronty na Moskvu. Podle jeho slov nikdo z bojovníků netušil, že se jednalo o vzpouru. S britskými novináři hovořil navzdory tomu, že wagnerovci mají zákaz mluvit s médii. Kdo podle něj pravidlo poruší, bude zabit. Vzpoura proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi započala letos 23. června.
Do Běloruska dorazili ze sousedního Ruska bojovníci z ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti. Oznámila to ukrajinská pohraniční stráž, která tak potvrdila dosavadní náznaky. Britská stanice BBC k tomu uvedla, že pohraničníci teď posuzují, kolik wagnerovců se může v Bělorusku nacházet a jaké jsou jejich přesné pozice a cíle. Podle jedné z nepotvrzených zpráv přejel v sobotu ráno hranici s Běloruskem konvoj asi 60 vozidel s wagnerovci.
Vůdce paramilitární skupiny Wagner Jevgenij Prigožin, který se na konci června vydal se svými jednotkami na Moskvu, dál v Rusku čile podniká. Nedávno vyšlo najevo, že několik dní po vzpouře navštívil Kreml. Nyní ruský server rtvi zjistil, že od této vzpoury firmy z Prigožinova konglomerátu podepsaly v Rusku devět nových smluv v celkové hodnotě přesahující jednu miliardu rublů (přes 230 milionů korun). O situaci psal i například server The Moscow Times.
Ruský prezident Vladimir Putin řekl, že po neúspěšné červnové vzpouře nabídl příslušníkům Wagnerovy skupiny, aby dále bojovali na Ukrajině pod vedením svého "přímého" velitele, wagnerovce s přezdívkou Šedý. Putin to řekl v rozhovoru, který dnes otiskl ruský list Kommersant. Prohlásil, že jím jmenovaný wagnerovec byl posledních 16 měsíců skutečným velitelem skupiny. Nabídku podle svých slov Putin učinil při setkání v Kremlu krátce po vzpouře.
Po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy skupiny proti armádnímu vedení z konce června ruské úřady zadržely a vyslýchaly přes deset vysoce postavených armádních představitelů včetně generála Sergeje Surovikina, uvedl americký list The Wall Street Journal, který se odvolává na nejmenované zdroje. Asi 15 důstojníků podle listu navíc přišlo o funkci. O Surovikinovi list napsal, že sice není v "detenčním zařízení", ale že prochází opakovanými výslechy.
Generál Sergej Surovikin se rekreuje a není v současnosti k dispozici, sdělil dnes šéf obranného výboru ruského parlamentu Andrej Kartapolov. Surovikin se neukázal na veřejnosti od doby, kdy ruští žoldnéři podnikli 23. a 24. června tažení na Moskvu na protest proti ruskému armádnímu vedení. "Surovikin se nyní rekreuje. Není v současnosti k dispozici," prohlásil ve videozáznamu na kanálu Shot Kartapolov, který odpovídal novináři za kamerou tázajícímu se na Surovikina. Kde se Surovikin nachází, Kartapolov nepřiblížil.
