VZPOURA WAGNEROVCŮ

Svědectví o vzpouře wagnerovců: Vládl chaos, vše jsme se dozvěděli z Telegramu

VZPOURA WAGNEROVCŮ
Svědectví o vzpouře wagnerovců: Vládl chaos, vše jsme se dozvěděli z Telegramu

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Na povrch vyšly nové informace ohledně vzpoury wagnerovců. BBC se podařilo získat svědectví jednoho z ruských žoldáků vystupujícího pod jménem Gleb, který táhl z ukrajinské fronty na Moskvu. Podle jeho slov nikdo z bojovníků netušil, že se jednalo o vzpouru. S britskými novináři hovořil navzdory tomu, že wagnerovci mají zákaz mluvit s médii. Kdo podle něj pravidlo poruší, bude zabit.

Vzpoura proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi započala letos 23. června. Iniciovala ji Wagnerova skupina pod vedením Jevgenija Prigožina, složena k najatých žoldnéřů, převážně z řad vězňů. Důvodem bylo nejspíš vygradování vnitropolitických problémů v Rusku. Povstání se seběhlo rychle během jednoho dne, zahájil ho sám vůdce. V rámci povstání byli vojáci vysláni do Rostova na Donu.

Ráno dostali vojáci výzvu, aby se připojili ke koloně bojovníků Wagnerovy skupiny opouštějících Ukrajinu. Rozkaz přišel od velitele, kterého Gleb odmítá jmenovat. Je ale známo, že jednal na příkaz Prigožina a velitelské rady Wagnerovy skupiny. Vojákům bylo řečeno, že se jedná o plné nasazení. Gleb se nechal slyšet, že se nikdo nezmínil, kam budou vojáci dál mířit nebo co se děje. Překvapilo ho, až když si všiml, že se vzdaluje od frontové linie. Vojáci při překročení ruských hranic nenarazili na žádný odpor, vzpomíná Gleb. „Žádné pohraničníky jsem neviděl,“ dodává, „ale dopravní policie nám cestou salutovala.“

Podle informací dostupných na síti Telegram dokonce pohraničníci na kontrolním stanovišti Bugajevka složili zbraně, potom co dorazila Wagnerova skupina. Když se blížili k Rostovu, dostali rozkaz obklíčit všechny budovy pořádkových složek ve městě a obsadit vojenské letiště. Glebově jednotce bylo řečeno, aby převzala kontrolu nad regionálními úřady Federální bezpečnostní služby (FSB). Připlížili se k budově a kontrolovali, jestli není někdo uvnitř. Nakonec vyšli ven dva lidé, se kterými se dohodli, že se nechají být a nebudou na sebe vzájemně útočit.

Zatímco vojáci neměli ponětí, co se přesně děje a směřovali dál do Moskvy, Prigožin se na velitelství jižního vojenského okruhu ruské armády setkal s náměstkem ruského ministra obrany generálporučíkem Junusem-bek Jevkurovem a zástupcem náčelníka generálního štábu generálporučíkem Vladimirem Alexejevem. Prigožin požadoval, aby mu vydali náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova a ministra obrany Sergeje Šojgu. Gleb vysvětluje, že stejně jako ostatní se dozvěděl až z Telegramu, co se opravdu děje.

Gleb byl následující den po vzpouře kontaktován nadřízeným s tím, že se má vrátit na základnu do Luhansku. Díky bojovým zásluhám nebudou vojáci Wagnerovy skupiny trestně stíháni. Gleb spolu s dalšími vojáky momentálně čeká na další rozkazy. Na otázku, proč z Wagnerovy skupiny neodchází, má jednoduchou odpověď: „Ještě mi nevypršela smlouva.“

 

tec

24. července 2023