Při řešení převratu v Nigeru jsou na stole stále všechny možnosti, včetně použití síly, které je možností poslední. Na závěr summitu Hospodářského společenství západoafrických států (ECOWAS) to řekl nigerijský prezident Bola Tinubu, informovala agentura Reuters. Vojenská junta v Nigeru navzdory mezinárodnímu tlaku a hrozbě použití síly odmítá vrátit do úřadu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma. Agentura AP s odvoláním na své zdroje uvedla, že pučisté varovali přední americkou diplomatku, že Bazouma zabijí, pokud by sousední země podnikly vojenský zásah za účelem obnovy jeho vlády.

Nigerská junta v pondělí jednala s náměstkyní amerického ministra zahraničí Victorií Nulandovou a informovala ji o hrozbě vůči Bazoumovi, řekly AP dva zdroje pod podmínkou anonymity.

Tinubu, který ECOWAS předsedá, zahájil summit v hlavním městě Nigérie Abuji slovy, že zásadní je upřednostnit diplomacii coby základní kámen přístupu bloku k současné krizi. Na závěr ale uvedl, že nevylučuje ani použití síly, které však zůstává krajní možností.

„Žádná možnost není vyloučena, včetně použití síly jako posledního prostředku. Zůstáváme pevní ve svém závazku podporovat Niger na cestě k mírové demokratické stabilitě,“ uvedl Tinubu. „Ještě není vše ztraceno,“ dodal.

Hlavy států také oznámily, že sestaví intervenční jednotku pro možný zásah v Nigeru. Neposkytly ale žádné další podrobnosti, včetně složení, umístění či plánovaného data nasazení jakékoli vojenské síly. Blok také slíbil uvalení sankcí a zákazů cestování vůči těm, kteří brání návratu k moci demokraticky zvoleného Bazouma.

Hlavy států Západní Afriky se sešly v nigerijské metropoli, aby diskutovaly o dalších krocích, avšak analytici uvádějí, že bloku mohou docházet možnosti, protože podpora pro vojenský zásah slábne.

Nigerská vojenská junta vedená generálem Abdourahamanem Tianim 26. července svrhla demokraticky zvoleného prezidenta Bazouma, jehož od té doby drží v domácím vězení. Následně ignorovala ultimátum ECOWAS spojené s hrozbou vojenské intervence, aby prezidenta nejpozději 6. srpna vrátila do úřadu. Pučisté jen několik hodin před zahájením summitu oznámili jména nových členů vlády.

Roznětkou puče v Nigeru byla domácí politika, krize však rychle přerostla do mezinárodních rozměrů. Zatímco Západ, OSN a ECOWAS vyvíjejí na juntu tlak, aby se vzdala moci, vojenské vlády v sousedních státech Mali a Burkina Faso, které mají pozastavené členství v západoafrickém bloku, převrat v Nigeru podporují. Obě se navíc zavázaly se, že v případě vojenské intervence přispěchají pučistům na pomoc.