Co se přesně stalo během vzpoury žoldnéřské Wagnerovy skupiny vedené Jevgenijem Prigožinem, stále není jasné. Wagnerovci se nejspíše snažili vyhnout začlenění do regulérní ruské armády. O důsledcích celé akce hovořil pro Echo24 turecký vojenský analytik Can Kasapoğlu. Ten dříve působil jako výzkumník na NATO Defense College v Itálii a jako hostující vědecký pracovník v NATO Cooperative Cyber Defense Center of Excellence v Estonsku.
Ruský prezident Vladimir Putin přijal pět dní po vzpouře žoldnéřů z Wagnerovy soukromé společnosti jejich šéfa Jevgenije Prigožina v Kremlu. Spolu s ním se setkal i s více než 30 dalšími lidmi z vedení skupiny a veliteli. Podle agentury Interfax to dnes řekl prezidentský mluvčí Dmitrij Peskov. Wagnerovci podle něj na schůzce zdůraznili, že Putina jako hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil uznávají. Prigožin se s Putinem setkal 29. června po neúspěšném tažení Wagnerovců na Moskvu.
Ačkoliv veškerá obvinění proti veliteli ruské žoldnéřské skupiny Wagnerovci Jevgeniji Prigožinovi byla formálně stažena, zahájila ve středu ruská propaganda masivní kampaň proti jeho osobě. Ruské televize zveřejnily záběry z Prigožinovy vily v Petrohradě, v níž měli nalézt hromadu zbraní a zlatých cihel, ale také spoustu paruk nebo vycpaného aligátora. Ruské bezpečnostní složky navíc zveřejnily spousty fotek Prigožina v různých převlecích.
Jevgenij Prigožin oznámil šéfům svého mediálního holdingu Patriot (do něhož patří řada médií, včetně RIA FAN), že holding „opouští veřejný prostor“. Serveru Meduza to řekl jeden z bývalých manažerů Patriotu. List Kommersant dnes také uvedl, že ruský cenzurní úřad zablokoval média spojená s Prigožinem. Nezávislá publikace o petrohradské politice Rotunda na Telegramu s odvoláním na nejmenovaný zdroj píše, že Prigožin „rozpustil mediální holding Patriot včetně továrny na trolly“.
Ruský generál Sergej Surovikin, který je zástupcem velitele invazních vojsk na Ukrajině, byl tajně významným členem ruské žoldnéřské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny. Vyplývá to podle americké zpravodajské televize CNN z dokumentů, které má k dispozici. Od sobotní vzpoury wagnerovců není jasné, kde se Surovikin nachází, a podle listů Financial Times nebo The Moscow Times byl zadržen. Mraky se stahují i nad majitelem wagnerovců Jevgenijem Prigožinem.
Po neúspěšné víkendové vzpouře se podle dohody, jejíž detaily nejsou známy, měli Prigožinovi vzbouřenci beztrestně stáhnout do Běloruska. Část žoldnéřů už se pravděpodobně do Běloruska stahuje, sama Wagnerova skupina informuje, že bude sídlit necelých 200 kilometrů od polských hranic. To zneklidnilo pobaltské státy a Polsko, které už posílilo ostrahu na hranicích s Běloruskem. Wagnerova skupina však také informovala, že v Sýrii, kde operují jak žoldnéři, tak ruská armáda, došlo k zatčení několika wagnerovců.
Ruský generál Sergej Surovikin, který je zástupcem velitele invazních vojsk na Ukrajině, byl zatčen, píše The Moscow Times s odkazem na dva anonymní zdroje blízké ministerstvu obrany. Jeho zatčení podle nich souvisí se sobotní ozbrojenou vzpourou, kterou podnikla Wagnerova žoldnéřská skupina v čele se svým šéfem Jevgenijem Prigožinem. Oficiální místa informace o údajném Surovikinově zatčení nepotvrdila.
Čína má již delší dobu obavy o to, zda se ruský prezident Vladimir Putin udrží u moci. Víkendová vzpoura Wagnerovců tak Peking zřejmě velmi znervóznila. Putinova současná slabost dává podle Alexandera Gabujeva z Carnegie Russia Eurasia Center Číně větší páku, protože prezident je doma slabší a čínsko-ruské vztahy se tak budou řídit strategickým soupeřením USA a Číny, informuje server Nikkei Asia.
„Dějiny se nikdy neopakují, ale často se rýmují“ je postřeh Marka Twaina. Stále není jasné, co se přesně událo při vzpouře žoldáků Wagnerovy skupiny. A možná se to ani nikdy nedovíme. Téměř před 106 lety došlo v Rusku k překvapivě podobné události, jež vešla do historie jako Kornilovova aféra. O tom, co se vlastně tehdy stalo, debatují historici dodnes. Lavr Kornilov byl ruský generál povýšený v červenci 1917 na vrchního velitele ozbrojených sil. Stejně jako dnes se Rusko nacházelo uprostřed války, jež se zdaleka nevyvíjela podle jeho představ.
Velitel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin publikoval několikaminutovou audionahrávku, kde své tažení hájí. Podle něj tažení ukázalo závažné bezpečnostní mezery v Rusku. Své tažení označil za protest, ne snahu shodit vládu. Moskevská vláda sice uvedla, že stíhání za vzpouru už neprobíhá, ale upozornila, že Wagnerovci ministerstvu obrany odevzdávají těžkou techniku. Prezident Vladimir Putin v úterním projevu označil situaci za velice nebezpečnou a ocenil padlé piloty, kteří během vzpoury splnili svou povinnost.
Lukašenko na tiskové konferenci sdělil podrobnosti o tom, jak probíhala jednání s Prigožinem 24. června na pozadí pokusu o ozbrojenou vzpouru Prigožinovy žoldnéřské skupiny Wagnerovců. Informovala o tom agentura NEXTA. Podle Lukašenkových slov Putin před rozhovory nevěřil v další řešení, poněvadž s ním Prigožin nechtěl mluvit. „Nejnebezpečnější, jak jsem pochopil, nebylo to, jaká je situace, ale jak se může vyvíjet a jaké může mít důsledky. To bylo to nejnebezpečnější,“ řekl Lukašenko.
Vůdce ruské vojenské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin se nachází v Bělorusku, potvrdil tamní vůdce Alexandr Lukašenko. Právě on v sobotu s Prigožinem vyjednal dohodu o ukončení vzpoury jeho žoldnéřské skupiny a zastavení jejího postupu na Moskvu. „Záruky bezpečnosti, které slíbil (ruský prezident Vladimir Putin), byly poskytnuty. Vidím, že Prigožin už létá svým letadlem. Ano, skutečně je dnes v Bělorusku,“ řekl Lukašenko při povyšování běloruských generálů.
Ukrajinské síly v pondělí postoupily ve všech oblastech bojů, uvedl ve svém nočním videoposelství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Jeho ruský protějšek Vladimir Putin zase v pondělním vystoupení k národu poprvé připustil, že si sobotní vzpoura wagnerovců vyžádala oběti mezi ruskými vojáky. Uvedla to agentura Reuters. "Naši vojáci dnes ve všech sektorech pokročili. Je to šťastný den," prohlásil Zelenskyj, který v pondělí navštívil Doněckou oblast poblíž fronty na východě Ukrajiny.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý na setkání s ruskými vojáky na kremelském náměstí v Moskvě uctil minutou ticha piloty, kteří zahynuli o víkendu ve snaze zastavit tažení ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti na Moskvu. Putin prohlásil, že vojáci a představitelé dalších silových struktur o víkendu ochránili zemi před rozpoutáním občanské války a zabránili obětem mezi civilními obyvateli. Současně dnes ráno u Minsku před osmou místního času přistálo soukromé letadlo zakladatele ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenije Prigožina
Po sobotním tažení Wagnerovy soukromé vojenské společnosti na Moskvu přestane tato žoldnéřská organizace pravděpodobně fungovat jako samostatná organizace a její šéf Jevgenij Prigožin už zřejmě nebude její součástí, uvedl ve své nejnovější analýze války na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Ruský prezident Vladimir Putin ale podle analýzy wagnerovce potřebuje k podpoře svých operací na Ukrajině i jinde na světě a bude se je snažit včlenit do struktury ruského ministerstva obrany.
Co se to právě stalo? To bylo nejspíš celosvětové zvolání, když šéf žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenij Prigožin oznámil, že se dohodl s Vladimirem Putinem a odvolal svůj pochod na Moskvu nějakých 200 kilometrů od hlavního města. Než se wagnerovci otočili a vydali zpátky do svých polních táborů, stihli sestřelit šest helikoptér a jeden letoun, zabít minimálně třináct lidí a vyděsit ruskou vládu k smrti. Zdálo se, že Kreml mají na dosah ruky. Jenže rebelie skončila stejně náhle, jako začala. Byla to tedy obří psychologická hra na zmatení nepřítele? Měl Prigožin celou akci předem domluvenou s Putinem?
Nečekané zvraty posledního víkendu budí komentáře, které se šíří pohybují od největší výzvy a prohry Vladimira Putina po jeho posílení a upevnění moci. Není zatím ani zcela jasné, tedy kromě oficiálních vyjádření z Ruska, o co se Wagnerovci pod vedením Jevgenije Prigožina pokusili či jaké jsou za událostmi skutečné motivace. „Vzpouru“ však měla definitivně ukončit dohoda, kterou Rusům v pondělí večer potvrdil sám Putin, když přerušil vysílání dramatu o Kateřině Veliké na ruské státní televizi.
Pro protagonisty digitálního prostoru a na sociálních sítích především je nejtěžší mlčet nebo aspoň omezit se na prosté sdělení nevím. Právě na sociálních sítích, kde se střetávají politici, různí influenceři, lidé z byznysu, z tradičních médií s běžnými lidmi bez přívlastků, spolu dohromady vytvářejí jakýsi nový Babylon. Pro odcizení ani není nutné zmatení z různých jazyků, protože i v tom jednom, mateřském (to taky budou chtít brzo omezovat jako genderově závadné) stačí docela obyčejné neporozumění, jiný výklad a vnímání slov.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu k národu vyzval členy žoldnéřské Wagnerovy skupiny, aby vstoupili do armády, nebo odešli do Běloruska. Informovala o tom agentura AFP. Prohlášení prezidenta se odehrálo nedlouho po víkendové vzpouře wagnerovců vedené Jevgenijem Prigožinem. Putin ve svém projevu uvedl, že během víkendové vzpoury vydal rozkaz, aby se "zabránilo krveprolití".
Jevgenij Prigožin si s největší pravděpodobností v určité chvíli uvědomil, že nemá podporu bezpečnostních složek a že "překročil míru" a že "vyhlídky na pohyb jeho kolon jsou vágní". V té době už žoldnéři nebyli tak daleko od řeky Oka, ale právě tam se ruská armáda a Národní garda rozhodly vybudovat první obrannou linii proti wagnerovcům. Kreml, který viděl Prigožinův změněný postoj, se údajně rozhodl, že s ním nepůjde do "krvavého střetu" a zvolil cestu jednání.
Šéf ruské Wagnerovy soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin po odmlce zveřejnil na komunikační platformě Telegram audionahrávku dlouhou 11 minut. V ní podle Reuters uvedl, že cílem nedávného tažení jeho bojovníků na Moskvu nebylo svrhnout ruské vedení, ale že tento odpor ukázal na závažné problémy v Rusku. Kromě toho uvedl, že chtěl zabránit zničení Wagnerovy žoldnéřské skupiny, která měla být rozpuštěna k 1. červenci 2023.
Německo chce do Litvy natrvalo poslat asi 4000 vojáků, aby posílilo východní křídlo NATO. V pondělí to při návštěvě Vilniusu oznámil německý ministr obrany Boris Pistorius. Podmínkou pro to je, aby vznikla potřebná infrastruktura pro ubytování příslušníků bundeswehru a aby měli kde cvičit, píše DPA. Doposud bylo sporné, zda tam němečtí vojáci mají být rozmístěni na stálo, což si velmi přála vláda ve Vilniusu. Nicméně Berlín se k tomu dlouho stavěl zdrženlivě.
Ozbrojená vzpoura Wagnerovy skupiny si vyžádala životy 13 ruských pilotů, napsal ruský exilový server Meduza. S odvoláním na zdroje blízké Kremlu také uvedl, že se šéf wagnerovců Jevgenij Prigožin během sobotní rebelie snažil spojit přímo s prezidentem Vladimirem Putinem, který to ale odmítl. Wagnerovci v sobotu obsadili Rostov na Donu na jihozápadě Ruska a vydali se směrem na Moskvu.
Šéf Wagnerovy skupiny by se mohl pokusit napadnout Ukrajinu z Běloruska. V rozhovoru se stanicí Sky News před tím varoval bývalý britský generál a bezpečnostní analytik Richard Dannatt. Podmínkou podle něj je, že se za Jevgenijem Prigožinem do Běloruska přesune dostatečné množství členů jeho žoldnéřské společnosti. Wagnerovci v noci na sobotu zahájili tažení na Moskvu, Prigožin se dožadoval výměny vojenského velení ruské armády, se kterým má dlouhodobé spory.
Pokus o puč v Rusku, ke kterému se uchýlil šéf žoldácké skupiny Wagner Jevgenij Prigožin, skončil stejně rychle a nečekaně, jako začal. Podle prohlášení Moskvy se Prigožin stáhne bez trestu do Běloruska a jeho budou včleněny do řad ruské armády. Na papíře to tedy vypadá, že Prigožin nedosáhl žádného ze svých cílů, podle západních expertů ale v dohodě budou pravděpodobně obsaženy body, které jsou drženy před veřejností v tajnosti a které pravděpodobně vyplynou v příštích dnech až týdnech.
Téměř všechny jednotky žoldnéřské Wagnerovy skupiny opustily ruskou Voroněžskou oblast, přes kterou v sobotu postupovaly směrem k Moskvě. Úřady zruší platná omezení, jakmile bude jejich přesun u konce. Na sociální síti VKontaktě o tom v neděli informoval gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev. V příspěvku Gusev poděkoval obyvatelům za "výdrž, odolnost a rozvahu". Ujistil také, že přijme opatření k odstranění a náhradě vzniklých škod.
Sobotní krátkodechý pokus o vzpouru proti ruskému vedení ze strany soukromé žoldnéřské Wagnerovy skupiny sice nakonec neuspěl a ozbrojenci se po jednodenním tažení na Moskvu stáhli, události ale ukázaly, jak chaotická situace v Rusku panuje, a naznačily, že pozice prezidenta Vladimira Putina je mnohem méně pevná, než se zdálo. Píší to světová média ve svých komentářích. Podle analytika Asociace pro mezinárodní otázky Pavla Havlíčka posílí na úkor Putina běloruský prezident Alexandr Lukašenko, který zřejmě příměří vyjednal.
Šéf Wagnerovy armády Jevgenij Prigožin v sobotu navečer zastavil tažení na Moskvu a rozhodl o návratu svých žoldáků na základny. Stalo se tak poté, co se na tomto postupu domluvil s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Agentura RIA Novosti tak sdílela dvě videa, na kterých wagnerovci v Rostově na Donu balí vybavení a místní se s nimi loučí. V Lipecké oblasti se opravují silnice, které byly během dne zničeny, aby se wagnerovci nedostali do Moskvy.
Jevgenij Prigožin přijal návrh běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka na zastavení postupu Wagnerovců na Moskvu, uvedla agentura TASS. "Byla vyvinuta výhodná a přijatelná varianta řešení situace s bezpečnostními zárukami pro bojovníky skupiny Wagner PMC," cituje agentura výsledek telefonátu mezi Prigožinem a Lukašenkem na základě telegramového kanálu „Pool of the First“. Prigožin uvedl, že mohla být prolita ruská krev a proto otáčí kolony.
Skupina Wagner, která v pátek zahájila ozbrojené povstání proti ruské vládě, se připravuje na obsazení skladů s jadernými zbraněmi, tvrdí ukrajinská partyzánská organizace Ateš. Podle jejího agenta se Wagnerovci blíží skladům ve Voroněžské oblasti a chtějí je obsadit. Informaci se ale nedaří nezávisle ověřit. Wagnerovci prý dosáhli předměstí Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti. Ve městě se nachází sklad jaderných zbraní.
