Vystudoval Pedagogickou fakultu UJEP v Ústí nad Labem a posléze německá a rakouská studia na Fakultě sociálních věd UK. Ještě během studií pracoval v zahraničněpolitickém odboru prezidentské kanceláře. Od roku 1998 působil v Lidových novinách, v české redakci BBC a opět v LN. Několik let prožil v Německu a Británii. Je autorem politického životopisu Václava Havla do roku 1989 „Disident“ (Paseka). Druhý díl, který obsáhne Havlovo prezidentství, má vyjít v roce 2014.
Kde v české politice zůstala tradiční pravice? Občanští demokraté, vedoucí síla koalice SPOLU, by podle posledního průzkumu agentury Kantar sami získali pouhých 9,5 procenta, dohromady s lidovci a TOP 09 17,5 procenta. To by znamenalo, že už téměř došli do kýžené pozice vyzývatele Andreje Babiše (ANO si ve stejném průzkumu přijde na 22 procent), kdyby ovšem tuto kótu dávno neměli obsazenou Piráti se Starosty a nezávislými (STAN).
Dnes už je zřejmé, že obětí – politickou – korony bude i Angela Merkelová. Normálně bude moci dosloužit do voleb, ale spekulace o tom, že by ještě kandidovala, už celkem nikdo nechce slyšet. Přestala být nedotknutelná, což platí i pro média, která se mezi ní a kritiky z řad občanů dlouho stavěla jako její ochranka. Dokonce už se tu a tam napíše, že je zralá na odchod. Výsledky dvojích zemských voleb 14. března ten dojem jen podtrhly.
Ministr vnitra Jan Hamáček včera zopakoval, že školy jsou prioritou vlády. Není dnes prázdnější politická fráze.
Proč se nezajímáme o původ této pandemie, když prý pandemie budou v dohledné době náš denní chleba? Pokud by se teorie o úniku vytuněného koronaviru z laboratoře zakládala na pravdě, bylo by to zjištění tak monstrózní, že z něj politici vlastně ani nemohou vyvodit závěry. Namístě by byly žaloby proti Číně a de facto válečné reparace.
Čísla z nemocnic jsou některá horší a některá stejná. Počet zemřelých s covidem překročil 23 tisíc, byť v únoru zemřelo o 15 procent lidí méně než v lednu a je zatím brzy na odhady, jestli tento trend v březnu nebude pokračovat. Z terénu chodí zprávy o mutacích viru, o tom, že jsou nejen nakažlivější, ale i nebezpečnější, čas ukáže.
Někdo řekne, že v časech boje s pandemií to je detail. Ale od 1. března se nám na ulicích českých, moravských a slezských měst množí incidenty, při nichž policie vládní rozkaz o „zakrytí dýchacích cest“ vymáhá nevídaně brutálním způsobem. Po Berounu, Ostravě nebo Uherském Hradišti přibyly na mapu brutálních zákroků policie v sobotu České Budějovice. Mladík bez roušky byl na náměstí nejprve obklíčen skupinou státních policistů i městských strážníku.
Vytrvale pokračují přípravy na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Sněmovna má na programu aktuální schůze ve třetím čtení zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice a v něm i vypsání příslušného tendru. Tentokrát místo tradičních sporů o jádro vypukla ostrá geopolitická diskuse. Pirátský poslanec Petr Třešňák už koncem loňského roku ve Stálém výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů navrhl, aby vláda z pěti zájemců dva – ruský Rosatom a čínskou CGN – kvůli bezpečnostním hlediskům vyloučila.
Tento týden slavíme první výročí (nebo nad ním truchlíme?) dne, kdy byla čeština obohacena pojmem lockdown. Slovo je z angličtiny, ale jeho obsah z komunistické Číny. Představa, že pandemii se má čelit tzv. nezdravotními intervencemi, tedy uzavřením společnosti, není sice úplně nová – vyzkoušeli ji už roku 2009 v Mexiku za prasečí chřipky –, ale v jedné ze směrodatných zemí světa to bylo praktikováno poprvé loni v čínském Wu-chanu. Teprve váha Číny přesvědčila svět, aby se během následujícího roku zavíral doma a dusil v respirátorech.
Prezident Zeman žádá hlavy ministra zdravotnictví a předsedkyně Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) jako trest za obstrukce při povolování vakcíny Sputnik do České republiky. To, že prezident k věci přistupuje svým křiklavým stylem, že u toho zjednodušuje (oběti nenaočkované Sputnikem nejspíš teprve zemřou), nic nemění na podstatě věci.
Česká společnost byla degradována do podoby osla, který trpělivě nese pána s kopím, na jehož špici napíchl bodlák. Momentálně jsme na tom dokonce hůř než mytický osel.
Při pohledu na to, v jakých koalicích se pravice chystá na podzimní volby, je zřejmé, že vyloučení Václava Klause mladšího nebyl pouze příběh z řetězu utrženého ega, jak to před dvěma roky vykládali lidé z ODS, ale čehosi o poznání hlubšího.
Sasko, Bavorsko a Durynsko posílají do těžce zkoušených západních Čech rychlotesty a především tisíce dávek vakcíny AstraZeneca.
Pondělkem 1. března počínaje zažívá Česká republika něco jako stanné právo pro 21. století, prozatím na tři týdny. S druhou heydrichiádou to nelze srovnávat potud, že dnes už odpůrci režimu, natož narušitelé zákazů nejsou stříleni, na druhou stranu stejně jako tehdy platí zákaz vycházení od 21. hodiny a k respektování jiného zákazu (překračování hranic okresů) má sloužit silná přítomnost ozbrojených složek v terénu: výhledově až pět tisíc policistů a pět tisíc vojáků.
Dneškem vstupujeme v boji s čínským virem do fáze, kdy proti „nepřizpůsobivým“ občanům nasazuje vláda policii a armádu. Vymáhat budou zákaz cestování z okresů do okresů autem, případně mimo obec pěšky. Vzniknou nebo právě teď už možná vznikají nelidské situace: rozdělené širší rodiny, rozdělení partneři žijící každý jinde; obyvatel domu stojícího v nějakém katastru, který chodí nakupovat jídlo do obchodu v jiném katastru a podobně.
Už jen ze skladby zpravodajství včera přes den a vpodvečer se dalo tušit další přitvrzování v takzvaném boji vlády proti covidu-19. Přinejmenším tři týdny, oznámili premiér s ministrem zdravotnictví, „potřebujeme, aby lidi chodili jenom do práce“, což znamená nechodili do škol, do školek, do obchodů, natož někam do přírody mimo vlastní okres či kraj.
Před čtrnácti dny se zdálo, že do neúspěšného Babišova boje s covidem přichází pohyb. Jedenáctého února sněmovna vládě poprvé od podzimu neprodloužila nouzový stav. Měla k tomu dobrý důvod: kabinet stejně neslyší na žádné návrhy změn, co hůř, žádné si ani nevyslechne. Mezi požadavky opozice předtím zformulované se dostalo otevírání škol a maloobchodu.
Hejtmani minulý týden podali pomocnou ruku vládě, když jí sněmovna odmítla prodloužit nouzový stav. Tento krok vyvolal moře kritiky, v neposlední řadě z vedení politických stran, k nimž pánové krajů patří (netýká se nominantů ANO a ČSSD). Výraznou mladou tváří mezi hejtmany je lidovec Jan Grolich (36).
Napříč českým obyvatelstvem panuje dnes sotva v něčem tak masivní shoda jako v potřebnosti vrátit žáky do škol. Česká televize se po nějaké době rozpomněla na to, že ze svého obřího rozpočtu může být veřejně prospěšná, a objednala si k zavírání velký průzkum u společnosti STEM/MARK. Jeho výsledek je jednoznačný: devět z deseti Čechů chce začít vracet žáky do škol od začátku března.
Byť by se to zdálo skoro nemožné, ministr zdravotnictví a mediální aparát, jímž disponuje (tady není myšlen tiskový odbor ministerstva, nýbrž značná část mediální scény), včera svou dovednost v buzení hrůzy ještě vystupňovali. Situace se prý do dvou tří týdnů zhorší tak, že bude třeba zavřít další okresy po vzoru Chebu, Sokolova či Trutnova.
Před deseti dny v německém nedělníku Welt am Sonntag vyšel výbušný text o tom, jakým způsobem spolková vláda loni v březnu uměle zvyšovala a šířila strach z covidu mezi občany. Fungovalo to tak, že si vláda objednala analýzu od navenek nestranných vědeckých ústavů se zadáním, že odhady mají být co nejkatastrofičtější. Vědecké ústavy dodaly požadované zboží.
Významnou postavou koronakrize v České republice je muž, který do ní nepromlouvá ani z politické funkce, ani z nějakého státního či vědeckého ústavu, dokonce většinou ani z České republiky. Datový inženýr Petr Ludwig tráví většinu času v Dubaji, kam se přesunul z New Yorku. Je autorem bestselleru Konec prokrastinace. Přednáší o kritickém myšlení, které prý před rokem aplikoval na spor o nošení roušek. Popularizační klip k rouškám mu zajistil ohlas i v zahraničí.
Včerejší dohoda vlády s Asociací hejtmanů má dvě roviny, které je třeba držet od sebe. První je ústavní, respektive týká se věčné otázky dělby moci v parlamentním režimu. Druhá je věcná: co hejtmani od vlády za svou ochotu hodit vládě lano dostali? Nejprve ústavní rovina: vláda se tváří, že prodlužovat nouzový stav na žádost hejtmanů podle krizového zákona je ta nejnormálnější věc na světě. Parlamentní opozice ji upozorňuje, že to je obcházení ústavy, nejlépe z pera předsedy Senátu Miloše Vystrčila.
Tento text vzniká ve středu před půlnocí a teoreticky je možné, že průběh čtvrteční schůze sněmovny zaskočí i politické matadory. Nicméně ve středu večer mezi nimi převládalo mínění, že tentokrát nouzový stav skutečně padne. Andrej Babiš toho dne ani nebyl v Praze, aby vedl politická jednání, byl v Srbsku kvůli jejich know-how, jak po světě nakoupit rychle různé vakcíny. A nejde jen o jeden vytížený den v premiérově programu.
České školy měly za poslední rok zavřeno sedm měsíců z deseti, přičemž ze slov ministra školství Roberta Plagy (ANO), pronesených minulý týden, vyplývá, že aspoň ještě dva měsíce, do Velikonoc, se neotevřou. Ze všech vládních zákazů je zákaz výuky ve školách, kroužků, sportů společensky nejkontroverznější. Ministr školství opatrně připouští, že by se nejprve do školy vrátili maturanti – ale i oni až od 1. března.
Jak to, že Plagovo ministerstvo od svých rakouských kolegů nic nezjistilo a nepořídilo si u nich know-how? U nás mezitím Úřad vlády natáčel edukativní klipy s influencerkou Annou Šulc o očkování, které teenageři upřímně řečeno vůbec nepotřebují.
Zatímco počty hospitalizovaných s covidem-19 v českých nemocnicích sice zvolna, ale klesají, ministr zdravotnictví Jan Blatný si stoupá před kamery s dramatickým popisem situace, která se zhoršuje a zhoršuje. Vláda realisticky vzato už nemá kam zpřísňovat (poněvadž velká část veřejnosti se dostala na hranu nebo za hranu občanské neposlušnosti; takhle to pan ministr ovšem neformuloval), proto nás vyzývá k důslednému dodržování stávajících zákazů.
Naše mentální spřízněnost s Německem je patrně daná a nic s ní neuděláme. Nasvědčovalo by tomu velmi podobné chování našich vládních politiků v posledních týdnech a měsících. Tam i tady pozvolna, avšak trvale klesají čísla nákazy i hospitalizací, tam i tady si to politici vykládají jako pobídku dál udržovat přísný epidemický režim.
Jen s malou mírou zjednodušení by se dalo napsat, že pokud kabinet Bartoš–Fiala–Rakušan–Jurečka vznikne, přejde moc na mladší generaci, než která nepřímo vládne dnes.
Doyen českého veřejného života, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (77) má na pandemii covidu-19 dvousečný pohled: většinu vládních opatření považuje osobně za nezbytná a současně se obává jejich dlouhodobých dopadů na společnost, především na mládež. Mluvíme o tom, jaké Ústavní soud skýtá možnosti lidem, kteří se lockdownem cítí poškozeni. V jeden moment přichází řeč i na téma s pandemií nesouvisející, a přitom vysoce aktuální – volební zákon.
Poprvé od roku 1989 jsou lidé velkými médii a vládou vedeni k pocitu, že oznámit spoluobčana je v zájmu jakéhosi vyššího dobra.
