KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA

Skandální policejní násilí v Berlíně

KOMENTÁŘ DANIELA KAISERA
Skandální policejní násilí v Berlíně

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Když jsou demonstrace v Moskvě nebo v Minsku a tamní policie na demonstranty nastoupí brutálně, nikdo aspoň trochu soudný se nebude točit na faktu, že byly nepovolené. Pro autoritativní režim není nic jednoduššího než demonstrace neustále zakazovat. Za druhé ani na nepovolené demonstraci nemá policista zasahovat s nepřiměřenou brutalitou.

Když se scény policejního násilí odehrávaly teď o víkendu v Berlíně, byli jsme v českých médiích této debaty zcela ušetřeni. Demonstrace proti karanténním opatřením a výhledově proti nátlaku nechat se očkovat předtím úřad zakázal a soud zákaz potvrdil. Prý z obav, že demonstranti nebudou dodržovat hygienická nařízení, a přispějí tak k šíření viru. Týden předtím slavilo v centru Berlína 65 tisíc lidí LGBT slavnost Christopher Street Day, všichni bez 1,5metrových rozestupů a podstatná část bez roušek. To nevadilo, homosexuálům a jejich příznivcům se asi koronavirus radši vyhýbal.

Přes týden se koronavirus vzpamatoval, takže demonstrace musela být zakázána, a místo aby se kritici lockdownů shromáždili na jednom místě, hrálo se po celý den v Berlíně na kočku a myš. Policie byla s přibývajícím časem vynervovaná a také agresivnější. Některé scény by člověk v západním městě během nenásilné demonstrace dosud nečekal: příslušníci se sice obešli bez obušků, ale často jednotlivé demonstranty brutálně strhávali na chodník, zaklekávali v poměru tři na jednoho, ruce do želízek a do antonu (například zde). Do dalších lidí aspoň strkali rukama, řvali na ně, stříkali jim do očí slzný plyn.

Oficiálně bylo zadrženo kolem 1000 lidí. To je při policejním odhadu 5000 demonstrantů neuvěřitelně vysoký počet, kam se hrabou naše VB a StB. Při srovnatelně velkých demonstracích v Praze na sklonku 80. let počet zadržených málokdy překročil stovku.

Z Berlína teď existují záběry, na nichž policista dá ránu do hlavy odhadem dvanáctiletému klukovi, který klečí u své pacifikované matky a neví, jak jí pomoct. Existuje svědectví, proč má jiný demonstrant tak strašně zakrvácený obličej. Svědectví nepochází jen tak od někoho, ale od známého profesora historie na Humboldtově univerzitě Jörga Baberowského: „Tohoto mladého muže včera před dveřmi domu, kde bydlím, bez příčiny povalili na zem policisté, kteří se chovali jak smyslů zbavení. Dva mu seděli na zádech, třetí ho bez přestání bil pěstí do obličeje. Muž silně krvácel, načež ho brutální bijci velmi nešetrně svázali a s želízky na rukou odvedli... Tuto scénu jsem natočil.“ Historik posléze vyzývá čtenáře, kteří muže znají, aby mu vyřídili, že on, Baberowski, je ochoten ke svědecké výpovědi, tak aby tito bijci byli propuštěni ze státní služby. Protože „z předních médií se o takových zásazích nedozvíme bohužel nic“. Včera Baberowského twitterový účet zmizel a citovaný příspěvek se šířil pouze screenshoty.

Někteří demonstranti na chování policie posléze také odpovídali svými pěstmi a svými kopanci. Z násilí proti policistovi viní policie post mortem i 48letého muže, který byl údajně kvůli útoku na veřejného činitele zadržen, přičemž si začal stěžovat na bolesti a sanitka už přijela pozdě. Ohledání mrtvoly zjistilo, že nezemřel na rány, ale na srdeční příhodu. Přední média jsou spokojena, nezmiňují, že srdeční příhodě předcházely marné prosby otce, ať ho příslušníci neodtrhávají od jeho malého syna.

V pondělí potom mluvčí spolkového ministerstva vnitra na otázku přičinlivého novináře, zda by spolky, které takové protesty organizují, neměly být sledovány tajnými službami a případně zakázány, odkázal na výroční zprávu kontrarozvědky. Tato „nová, za pandemie vzniklá forma extremismu“ už se sleduje. Byl založen souhrnný svazek na jednotlivce i skupiny, které spojuje cíl „destabilizovat a delegitimizovat stát“. Německo tak na konci éry Angely Merkelové došlo do stavu, kdy se za extremismus považuje kritika nějaké vládní politiky.

Pikantní je, že zmíněný historik Baberowski se specializuje na výzkum státního násilí ve východní Evropě a především ve Stalinově Sovětském svazu. A že zemský ministr vnitra v Berlíně, sociální demokrat Andreas Geisel, stihl v NDR jako mladý muž vstoupit do komunistické SED. Tiskovému orgánu své první politické strany, dodnes nepřejmenovanému listu Neues Deutschland, se Geisel loni v rozhovoru pochlubil, jak v Berlíně jeho zemská vláda nemarnila čas a vyměnila velitele všech bezpečnostních složek.

Proč o tom psát a číst tak dlouhou poznámku? Protože je to téma i pro nás. Surovci v řadách policie různě na Západě dostali za pandemie covidu-19 zelenou, vzpomeňme si na střet české policie s davem, v němž se nacházel neznámý počet tajných policistů a jemuž předtím zablokovali ústupové cesty ze Staroměstského náměstí, loni v říjnu. A také proto, že když česká vláda dokáže správně protestovat proti násilí v Minsku, není důvod neposlat teď nótu do Berlína. Německo poměry u nás ovlivňuje stonásobně víc než Bělorusko a určitě není v českém zájmu, aby se u našeho souseda opět upevnila konformita vymáhaná policií. Zatím se o věc zajímá zvláštní zpravodaj OSN pro otázky mučení Nils Melzer.