Před dvěma týdny měla ustavující shromáždění frakce Tea Party v ODS, na Facebooku lze zhlédnout některá vystoupení. Za pozornost rozhodně stojí expozé bývalého europoslance Hynka Fajmona. Mluví v něm o klimatické politice Evropské unie. Podivuje se tomu těžko pochopitelnému rozporu mezi revoluční změnou, kterou do našich životů hodlá vnést unijní Green Deal, a takřka nulovým zpravodajstvím o této změně. Fajmon: „Celá finta evropského vládnutí spočívá v tom, že se rozhoduje v okamžiku, kdy o tom lidé vůbec nevědí. O všech věcech se rozhodne tři roky předtím, než se to dozvíte.“

Nedozvíte se to i proto, že vás o tom neinformují velká média ani – abychom pokračovali v řečníkově úvaze – velké nebo středně velké strany včetně té Fajmonovy.

Zítra Evropská komise předkládá klimaticko-energetický balíček legislativních návrhů Fit for 55. Jde o to, jak konkrétně naplnit závazek z Green Dealu, že do osmi let stlačíme emise skleníkových plynů o 55 procent vůči roku 1990. Diskuse se víceméně nepředpokládá. Zatím nevíme, jestli Komise už teď vyrukuje s uhelným clem – na dovoz „emisně náročných produktů“ z těch částí světa, které se na rozdíl od nás neupsaly této krajně nákladné politice.

K emisně náročným produktům patří cement, ocel, sklo apod. Ale můžeme mít za téměř jisté, že tento balíček bude skoro určitě obsahovat zdražení stávajících povolenek a rozšíření obchodu s povolenkami z energetiky a průmyslu ještě do zemědělství, dopravy, stavebnictví. I tyto obory a jejich produkty mají být do budoucna postiženy přirážkou, tedy umělým zdražováním spotřeby.

Podle pár dnů staré zprávy Reuters nebude v balíčku chybět ani zavedení minimální evropské daně na letecké palivo. Patří k repertoáru zelených (s malým z; na stránkách Echa tento argument naposledy použil pirát Mikuláš Ferjenčík), že je hrozná nespravedlnost vůči ostatní dopravě výjimka, jak je letecká doprava osvobozena od spotřební daně z pohonných hmot. Takže by nějaká měla být zavedena i na létání. Komise milostivě upustila od stanovení minimální daně hned teď, pouze říká, že bude nabíhat od roku 2023 se startovní sazbou nula postupně, celkem deset let. Fajmonovu definici návrh bohatě splňuje.

Masové, vskutku lidové létání je jev starý zhruba dvacet let. V Evropě k jeho rozšíření významně napomohla Evropská komise, což dnes zní úplně neuvěřitelně. Nízkorozpočtové aerolinky se ale postupně staly trnem v oku jak ekologistům (Matěj Stropnický: „Není normální, aby 80 procent českých občanů mohlo každý rok dosáhnout na leteckou dovolenou.“), tak elitářům.

Mezi oběma skupinami samozřejmě bude nějaký překryv a v tom překryvu se patrně nachází i Evropská komise, soudě podle výjimek z návrhu. Citujeme je podle agentury Reuters: evropská daň z leteckého paliva se nemá vztahovat na: nákladní lety (cargo-only flights), přepravu byznysmenů z jednání na jednání (business aviation) a – pozor – zážitkové poletování (pleasure flights).

Je zásadní neplést si pleasure flights s tím masovým létáním plebejců na dovolenou, pak by celý návrh nedával žádný smysl. Ne, v této výjimce se jedná o privat jety, jimiž elita létá na své ostrovy v Karibiku a pak se jednou za rok slétá do Davosu, aby tam pojednala o klimatické změně. Britský spisovatel Matthew Sinclair tento přezíravý postoj nové zelené elity k masám, které to celé budou muset zaplatit, krásně vystihl větou: Tak ať jedí uhlík.