České vlády mají nepříjemnou schopnost dělat ve špatnou chvíli špatné věci. Jít z extrému do extrému. Po finanční krizi v roce 2008 pravicová vláda Petra Nečase zadusila oslabenou ekonomiku zvyšováním daní a škrty státních výdajů tak, že jsme si uhnali nejtěžší dvojitou recesi v celé Evropě. Tak moc se bála zadlužení a řeckého dluhového scénáře, že upadla do opačného extrému.
Státní dluh loni stoupl o 410 miliard korun na rekordních 2,05 bilionu korun. V tiskové zprávě o tom dnes informovalo ministerstvo financí. Za nárůstem státního dluhu v roce 2020 je zejména vydávání státních dluhopisů, mimo jiné kvůli pokrytí schodku loňského státního rozpočtu, který byl s 367,4 miliardy korun nejvyšší od vzniku ČR. Na každého Čecha hypoteticky připadá dluh zhruba 191.000 korun.
Francouzský prezident Emmanuel Macron o tom snil a řečnil od chvíle, kdy vešel do Elysejského paláce. Je to jeden z pilířů jeho proslulého projevu na Sorbonně, kde rýsoval své představy o budoucnosti Evropské unie. Všichni němečtí kancléři včetně Angely Merkelové to roky odmítali. Moc dobře věděli, že to Němci nepřijmou. Společné dluhy Evropské unie, symbolizované dluhopisem, kdy si členské země vzájemně ručí za dluhy. Dlouhé roky neprosaditelné.
Lidé, kteří uvázli v pasti dluhů, se stali velkým politickým tématem. Podle odhadů z terénu je jich až 760 tisíc. Přibývá těch, kdo tvrdí, že jejich obtížně řešitelné životní situace z nich dělají snadné terče antisystémových stran a zdroj společenské nestability. Sněmovnou teď prošla dva roky připravovaná novela insolvenčního zákona, jež otvírá pro mnohem víc lidí cestu k osobnímu bankrotu, jenž jim pomůže dluhů se zbavit a začít zase normálně žít. Přestože lobby dlužníků i věřitelů neustupují od kritiky, kdy jedni křičí, že zvítězila vymahačská lobby a fakticky se nic nemění, a druzí naopak varují, že je to nezdravý úkrok od principu, že dluhy se musí splatit, pro zákon hlasovaly všechny vládní i opoziční strany s výjimkou ODS, ta se zdržela. Nebyla proti principu, nelíbily se jí některé pozměňovací návrhy, jež prosadili levicoví poslanci. Zákon míří do Senátu, dá se tedy čekat pokračování ostré debaty.
Nová italská vládní koalice byla příslibem toho, že v Unii budou létat jiskry. A skutečně na ně došlo. V minulých týdnech italská vláda předložila návrh rozpočtu, plně si vědoma, že nesplňuje kritéria Paktu stability a růstu. Evropská komise rozpočet odmítla. To je bezprecedentní. Růst úrokových měr italských dluhopisů, nervozita kolem italských bank a obava z „nákazy“ po celém jihu eurozóny naopak vyvolává nepříjemné vzpomínky.
Na možnost osobního bankrotu zřejmě dosáhne širší okruh lidí v dluhové pasti. Sněmovna schválila insolvenční novelu, která podmínky oddlužení zmírní. Neexistovala by nynější vstupní podmínka, podle níž musí být dlužník schopen uhradit v pěti letech aspoň 30 procent svých závazků. Poslanci vládní předlohu výrazně upravili. Nyní poputuje k posouzení do Senátu.
Po řadě let snižování se průměrný dluh českých dlužníků loni meziročně zvýšil o 4000 korun. Češi v roce 2017 průměrně dlužili 29.700 korun, zatímco o rok dříve to bylo 25.700 Kč. Stále platí, že si častěji a více půjčují muži (54 procent dlužníků s průměrným dluhem 31.500 Kč), zatímco u žen činí průměrný dluh 27.200 Kč. Vyplývá to z analýzy společnosti KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek.
Jedna věc se musí Babišově podnikatelské straně ANO nechat. O žádné reformy se víceméně nesnaží, pokud se do nich nepočítají iniciativy na zajištění výhod pro velké firmy. Přesto připravila lék na jednu z největších bolestí české společnosti, konkrétně na dluhy, které nedokáže splácet půl milionu domácností. Bohužel tato pochvala už neplatí. Návrh na oddlužení Čechů přinesl bývalý ministr spravedlnosti Robert Pelikán, teď ho berou zpátky poslanci ANO Taťána Malá a Patrik Nacher.
Dluhy českých domácností vůči bankám v březnu stouply proti únoru o 9,3 miliardy korun na zhruba 1,556 bilionu korun. Meziročně dlužily domácnosti o 110 miliard více. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnila Česká národní banka. Zadluženost firem byla meziměsíčně nižší a meziročně vyšší.
Zahraniční dluh Česka ke konci loňska činil 4,372 bilionu korun. Meziročně vzrostl téměř o 875 miliard, za čtvrté čtvrtletí se ale snížil o 65,6 miliardy korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 86,7 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnila Česká národní banka.
Odpustit dluhy všem, kteří sedm let poctivě pracují a snaží se splácet, navrhuje ministr spravedlnosti Robert Pelikán. Sněmovna pochybuje, jestli to není k dlužníkům příliš vstřícné. Přitom nejde o nic jiného než o zoufalý pokus zastavit brutální mechanismus, který rozšiřuje chudobu na stále širší okruh populace.
Celkový dluh Čechů ke konci roku 2017 činil 2,14 bilionu korun, meziročně tak vzrostl o 177,5 miliardy korun. Zároveň loni klesl takzvaný ohrožený dluh, u kterého nebyly zaplaceny minimálně tři po sobě jdoucí měsíční splátky. Jeho objem se snížil meziročně o pět miliard na 39 miliard korun. Údaje v pondělí na tiskové konferenci zveřejnily Bankovní a Nebankovního registr klientských informací.
Dluhy českých domácností vůči bankám loni v prosinci stouply proti listopadu o 8,4 miliardy na 1,535 bilionu korun. Meziročně dlužily domácnosti o 106,6 miliardy více. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka. Zadluženost firem v porovnání s listopadem klesla, meziročně byla vyšší.
Zahraniční dluh České republiky ve třetím čtvrtletí vzrostl o 38,6 miliardy korun na 4,517 bilionu Kč. Meziročně byl vyšší o 1,131 bilionu korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 91,2 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve čtvrtek zveřejnila Česká národní banka (ČNB).
Celkový dluh obyvatel činil na konci třetího čtvrtletí letošního roku 2,09 bilionu korun, a meziročně tak vzrostl o 172,9 miliardy Kč. Za nárůstem stojí především meziroční růst objemu dluhu o 9,9 procenta u úvěrů na bydlení.
Přestože se Češi mají čím dál lépe, stále více si půjčují. Před dvaceti lety dlužil každý Čech průměrně 10.000 Kč, nyní je to 135.000 korun. Z částky, kterou v roce 1997 za rok vydělal, činil dluh osm procent. Dnes z platu na dluh padne 40 procent. S odkazem na statistiky České národní banky o tom informovala inkasní agentura EOS KSI.
Dluhy českých domácností v září dále rostly, proti srpnu se zvýšily o více než 6,5 miliardy na 1,506 bilionu korun. V meziročním srovnání dlužily domácnosti o 107,8 miliardy Kč více. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka. Dluhy domácností rostou od února 2016.
Fio banka má podle rozhodnutí soudu zaplatit Praze nejméně 230 milionů korun kvůli neoprávněnému prodeji hotelu Sandra na Opatově. Objekt vydražil v roce 2008 konkurzní správce při rozprodeji zkrachovalého Místního bytového podniku v Praze, banka dostala z výtěžku 151 milionů korun.
Dluhy domácností v Česku v srpnu dále rostly, proti červenci stouply o 11,3 miliardy korun na 1,499 bilionu. Meziročně se zvýšily o 111,2 miliardy Kč. Vyplývá to z údajů, které v pátek zveřejnila Česká národní banka. V srpnu vzrostly také dluhy podniků, a to na 1,060 bilionu.
Zahraniční dluh Česka stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku o 47,4 miliardy korun na 4,481 bilionu. Meziročně byl vyšší o 1,161 bilionu korun. Dluh Česka vůči cizině odpovídá 91,9 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z předběžných údajů, které ve středu zveřejnila Česká národní banka.
Ukrajina nedokázala uspokojivě vysvětlit, proč nesplatila Rusku dluh tři miliardy dolarů (75,4 miliardy Kč) z roku 2013. V přípravném řízení o tom ve středu rozhodl soud v Londýně. Odmítl tedy případ postoupit dál k plnému řízení. Kyjev v dokumentech uvedl, že dluh nesplatil i kvůli anexi Krymu, který Rusko obsadilo v roce 2014. Ukrajina se proti dnešnímu verdiktu chce odvolat.
Celkový dluh Čechů ke konci roku 2016 činil 1,96 bilionu korun a meziročně tak vzrostl o 151 miliard. Objem dluhu z nově poskytnutých úvěrů loni dosáhl rekordních 549 miliard korun. Největší problémy se splácením dluhů mají lidé do 24 let. Údaje v úterý zveřejnily Bankovní a Nebankovního registr klientských informací.
Dluhy českých domácností za loňský rok stouply o necelých 96 miliard korun. Bankám a finančním institucím lidé ke konci prosince dlužili téměř 1,428 bilionu korun. Zadlužení vzrostlo i za samotný prosinec, a to o 7,6 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnila Česká národní banka. Meziročně stoupla i zadluženost podniků, oproti listopadu ale klesla.
Dluhová brzda, zlaté pravidlo, finanční ústava. Pod všemi těmito chytlavými názvy se skrývaly různé formy regulace státních dluhů.
Blahobyt a zadlužení domácností jdou ruku v ruce. Úvěry, zvláště na bydlení, jsou nyní velmi oblíbené. Ale období historicky nejlevnějších hypoték se chýlí ke konci.
Na výdaje spojené s Vánoci si letos půjčí 17 procent Čechů v produktivním věku, tedy celkem 1,2 milionu lidí. Z nich však 316.000 (27 procent) čelí nebo v minulosti čelilo exekučnímu řízení, tedy téměř o pětinu lidí více než loni, což je podle odborníků alarmující údaj. A dokonce 119.000 lidí (12,5 procenta), kteří si chtějí půjčit na letošní Vánoce, je v exekuci nyní. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu Exekutorské komory ČR, který se uskutečnil v listopadu tohoto roku.
Nová pravidla pro spotřební úvěry, o kterých jedná Sněmovna, mají podle vlády výrazně omezit přemrštěné náklady, které dlužníky často přivádějí do existenčních problémů.
Jsme zvláštní země, která má sklony dělat přesný opak toho, co je potřeba. Když procházela česká ekonomika po roce 2008 hlubokou recesí, vláda tvrdě šetřila a opakovaně zvedala daně.
Nová vláda Alexise Tsiprase chce rozehrát s Evropskou unií poker, při němž půjde o to, kdo zaplatí řecké dluhy. Nemá úplně beznadějné karty. Pokud Evropa část dluhů nezruší, opustí Řecko eurozónu a možná nevrátí už vůbec nic. Když ale bohatí Evropané část dluhů odpustí, mohou se těšit, že od Řeků něco přece jen dostanou. Teď se uvidí, jak daleko vyjdou evropští vyjednavači řeckému premiérovi vstříc.
