Přestože se Češi mají čím dál lépe, stále více si půjčují. Před dvaceti lety dlužil každý Čech průměrně 10.000 Kč, nyní je to 135.000 korun. Z částky, kterou v roce 1997 za rok vydělal, činil dluh osm procent. Dnes z platu na dluh padne 40 procent. S odkazem na statistiky České národní banky o tom informovala inkasní agentura EOS KSI.

Celkově byli v roce 1997 Češi zadlužení 110 miliardami Kč, o dvacet let později už více než 1,4 bilionu korun. Spotřebitelský dluh činil před dvaceti lety na jednoho obyvatele 395 Kč, zatímco v roce 2017 dosáhl 20.853 Kč.

Podle údajů ČNB se od roku 2002 zvýšily i nesplacené dluhy, a to až trojnásobně. Nejvýraznější změnu lze pak vidět na nesplacených spotřebitelských půjčkách, kterých je dnes devětkrát více. Za spotřební zboží dluží nyní každý průměrně 2000 Kč, před 15 lety to byly dvě stovky, uvedl jednatel EOS KSI Vladimír Vachel.

Z analýzy 2,5 milionů dlužníků, jejichž pohledávky EOS KSI za dvacet let řešila, vyplývá, že muži dlužili a dluží častěji. Rovněž u nich jde o vyšší částky. To platí jak pro dluhy v mimosoudním, tak i soudním vymáhání. Zajímavé je, že pokud pohledávku řeší soud, u muže podíl úspěšného vymožení dlužné částky vzrůstá, avšak u ženy naopak klesá. Muži častěji než ženy řeší své zadlužení až ve chvíli, kdy do vymáhání vstupuje soud. Ženy pojímají řešení dluhu zodpovědněji.

Nějakou půjčku má podle průzkumu CVVM nyní 47 procent Čechů, v roce 2010 to přitom byly pouze dvě pětiny, o rok později ještě méně (39 procent).

Za sedm let se změnil postoj lidí k spotřebitelským půjčkám. Pro lidi je přijatelné si půjčit nejen na koupi auta, ale i na dovolenou, pračku či televizi. „Při zadlužení je důležité zvážit jeho účel. Zejména úvěry na dovolenou či vánoční dárky nepovažujeme za zdravé. Tyto půjčky uspokojují krátkodobé potřeby, proti úvěrům na bydlení nepředstavují investici do budoucnosti a nemají protihodnotu v majetku dlužníka. Často právě tyto půjčky stojí u zrodu potíží s dluhy,“ dodal Vachel.

EOS KSI sleduje, že se lidem v posledních letech daří své dluhy rychleji a lépe splácet. „Na předávaných případech jsme zaznamenali nárůst v průměrné inkasované částce, který je proti letům 2015 až 2016 skoro dvacet procent. Také míra dodržování splátkových dohod je čím dál lepší,“ podotkl Vachel.

Od roku 2000 se mzdy zvýšily až dvojnásobně, o 14 370 Kč, vyplývá z dat Českého statistického úřadu. Po zohlednění růstu cen zboží a služeb se Čechům dařilo nejlépe v letech 2002 a 2003, kdy mzdy stoupaly výrazně rychleji než ceny. Naopak nejhůře bylo v letech 2012 a 2013, kdy růst mezd nestíhal ten cenový. Loni narostly reálné mzdy o 3,5 procenta, což je vzhledem k celému období nadprůměrné.

Životní náklady Čechů, které jsou vyjádřeny spotřebitelskými cenami, vzrostly podle ČSÚ od roku 1997 téměř o dvě třetiny. Nejvíce zdražilo bydlení a voda, pak péče o zdraví. Naopak zlevnilo odívání a obuv, zařízení a opravy domácnosti. „Z našich příjmů více utrácíme za běžnou spotřebu, jako za potraviny, alkohol či tabák, což může souviset se zlepšující se náladou ve společnosti,“ uzavřel Vachel.