Tag: Putin

Články k tagu

Ukrajina čelí jednomu z největších ruských útoků, řekl Syrskyj Řehkovi

Ukrajinská armáda nyní čelí jednomu z největších ruských útoků od rozpoutání války v únoru 2022, napsal velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj ve zprávě na sociální síti o setkání vedení ukrajinských ozbrojených sil s delegací ozbrojených sil České republiky vedenou náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou.

Zázrak s mincí

Rozhovor Tuckera Carlsona s ruským prezidentem vyznívá po pár dnech rázem mnohem hůř. Carlson, jehož oblíbeným terčem v posledních letech byli globalisté, kterým víc záleží na tom, co se děje tisíce kilometrů daleko, než na americké hranici, odletěl z Moskvy do… Dubaje. Na akci jménem World Government Summit. Vystoupil tam na panelu. Na otázku, proč ve svém rozhovoru s Putinem nemluvil o svobodě projevu nebo o věznění Navalného, Carlson mimo jiné řekl, že „každý vůdce zabíjí lidi, včetně toho mého. Každý vůdce zabíjí lidi, někteří víc než jiní“. Načež přišla zpráva o smrti Navalného a Carlson najednou zjistil, že je to „děsivé, barbarské a odporné“ a že by to „žádný slušný člověk nechtěl obhajovat“.

Šťastný válečník Alexej Navalnyj

Alexej Navalnyj prohrál. Nemá cenu hledat útěchu ve sféře morálky nebo paměti. Navalnyj chtěl změnu skutečnou, politickou, ve skutečném Rusku. Chtěl, aby se co nejvíc lidí ozvalo, aby se hlásili o svá práva. Vrátil se z exilu, kde mohl bezpečně provozovat opozičnictví z vnějšku jako řada jiných, protože chápal, že nemůžete vyzývat lid, aby nastavoval krk, ze závětří. Ale teď je mrtvý a ruský lid odevzdaný Putinovi tak jako už desetiletí ne. A Putin přestál dvě výzvy jeho moci. Navalnyj, pokud víme, už v posledních měsících svého věznění byl svolný k tomu, aby Západ vyjednával o jeho výměně za jiného vězně. Putin mu to nedopřál.

Putin potvrdil ukrajinskou protiofenzivu v Záporoží

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek potvrdil intenzivní boje v Záporoží, jak o tom informovaly před tím západní zdroje. Uvedla to agentura TASS. Podle Západu Ukrajina zahájila ve středu na jihu země masivní protiofenzivu. "Skutečně potvrzujeme, že nepřátelství se zintenzivnilo, a to výrazným způsobem. Hlavní střety se odehrály ve směru, jak se říká na Západě, k hlavnímu, hlavnímu útoku, směrem k Záporoží," řekl Putin.

Nevyzpytatelnost ruského hybridního režimu

Z toho, že Rusko po nečekaném ukrajinském průlomu v charkovské oblasti propadlo panice, se už stalo klišé. Ale Putinovy poslední kroky tu paniku skutečně dosvědčují. Zaprvé, zaznělo obávané slovo začínající na „M“. Sice, jak Putin dvakrát zdůraznil, mobilizace jen částečná, ale přece. Zadruhé Putin eskaloval vyhrožování jadernými zbraněmi. Přišel s následujícím schématem: Rusko uskuteční ještě teď v pátek referenda ve čtyřech regionech okupované Ukrajiny o připojení k Rusku.

Ruský exodus, zácpa na hranici s Finskem. Policie brutálně potlačuje protesty

Ve městech ve východní části Ruska začali lidé demonstrovat proti částečné mobilizaci, kterou ve středu ráno ohlásil prezident Vladimir Putin. Později se protesty přelily do evropské části Ruska. V Moskvě do ulic vyšel velký dav demonstrantů, který provolával hesla proti válce. Některé protestní akce rozehnala policie. S mobilizací se nesmiřují ani další Rusové, kteří hromadně opouštějí svou zemi.

„Pokud Ukrajina prohraje, Putin půjde dál,“ říká příslušník 311. perutě RAF Jiří Pavel Kafka

Plukovník Jiří Pavel Kafka (98) je posledním žijícím českým letcem, který za druhé světové války působil v 311. peruti RAF. Ve vlasti se svojí posádkou a letadlem Liberator přistál v Praze Ruzyni před 77 lety až v srpnu 1945, do té doby ještě hlídkovali nad Norskem. Se svojí partnerkou Helenou Machačovou nabídli ve svém pražském domě na jaře azyl pro mámy s dětmi z Ukrajiny. Oba nyní sdílejí obavy ze třetí světové války.

Rétorické zločiny a poklesky

Poznatek, který dnes musíme připomenout, není originální, ale doba si to bohužel žádá. V souvislosti se zájmem o boj proti dezinformacím u nás lze zaznamenat vlnu oprašování známého citátu, že svoboda slova nikomu nedává právo „volat ‚hoří‘ v plném divadle“. A to i od osob právnicky vzdělaných a vlivných. Neprokazují nám ani sobě dobrou službu.

Putin musí pryč

Návštěva amerického prezidenta Joea Bidena v Polsku je potvrzením vzrůstajícího významu našeho severního souseda. Z Polska se stává regionální velmoc a klíčový americký spojenec v nové studené válce. Není tak divu, že si ve Varšavě čelní američtí představitelé podávají dveře. Na začátku března tam zavítal ministr zahraničí Anthony Blinken, v půlce měsíce viceprezidentka Kamala Harrisová a nyní i Joe Biden.

Všichni Putinovi muži

Jedním z mála zábavných důsledků války na Ukrajině je hon na jachty ruských miliardářů. Tyto obří plující paláce jsou zabavovány po celé Evropě. Ruští boháči mohou jen se slzami v očích sledovat, jak jsou jim jejich oblíbené hračky obstavovány, jelikož jejich prezident se rozhodl pro nevyprovokovanou agresivní válku. Nazývat tyto muže oligarchy, jak je v médiích běžné, je však lehce zavádějící. Oligarcha je člen oligarchie čili „vlády hrstky“. Jenže dnešní ruští oligarchové ničemu nevládnou. V 90. letech byl jejich vliv nepochybný.

Nedostatečně distancovaný Nohavica

Městská rada Uherského Brodu doporučila řediteli místního Domu kultury, aby zrušil koncert Jaromíra Nohavici, který se tam měl konat příští úterý a který byl vyprodán. Důvodem zrušení byla písničkářova „nedostatečná distance vůči prezidentovi Ruské federace“. Ředitel městského podniku doporučení svého zaměstnavatele uposlechl – nijak překvapivě. Naprosto chápu, že se uherskobrodským radním ve vypjaté době chtělo vyjádřit nějaký postoj. Učinili tak ale podle mého názoru značně sporným způsobem.

Ukrajinci, hrdinové moderní doby

Frustrace z rozpadu impéria sovětského Ruska se proměnila v ničím neospravedlnitelnou válku proti Ukrajině. Ruský prezident Vladimír Putin se rozhodl změnit vývoj dějin v Evropě a jeho armáda zaútočila na Ukrajinu, která se tak stává Blízkým východem Evropy. Revanšistické ambice Ruska se proměnily ve válku, jakou Evropa nezažila od porážky Německa ve druhé světové válce.

Šest prezidentů v Kyjevě a jeden Putin v Kremlu

Scházíme se ve středu 16. února, podle některých zpráv měla toho dne vypuknout na rusko-ukrajinské hranici válka. Je odpoledne a zdá se, že nevypukne (mezitím, ve čtvrtek 24. 2. ráno, Rusko zahájilo proti Ukrajině mohutnou vojenskou invazi). Jakási forma lokální války tam však už několik let, jistě od roku 2014, doutná. V takové situaci se v Salonu Echa sešli tři muži, kteří mají kořeny v té zemi, kde zítra znamená včera. Ataman Vševelikého kozáckého vojska v exilu (to je oficiální termín) a historik Alexej Kelin, redaktor Rádia Svoboda Jaroslav Šimov a Vladislav Jandjuk, člen běloruské vlády v exilu.

Rusko podle Putina spolupracuje s Tureckem „ve všech směrech“

Ankara podle Recepa Tayyipa Erdogana doufá v úplné zrušení zbylých ruských sankcí na dovoz tureckých produktů. Turecký prezident to v pondělí řekl na tiskové konferenci se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Sči. Vztahy obou zemí byly zatíženy incidentem na syrsko-turecké hranici, kde turecké stíhačky v roce 2015 sestřelily ruský bombardér. Podle Putina se však nyní styky plně normalizovaly a obě země těsně spolupracují "prakticky ve všech směrech".

Rodinné foto. Putin pěstuje obrázek čistého a čestného agenta KGB

Pán Kremlu navštívil svého bývalého mentora v sovětské rozvědce. Pro veřejnost to byla i oslava skromnosti a vlastenectví. Ruský prezident Vladimír Putin současně ukázal, jak důležité jsou nadále v dnešním Rusku sítě bývalých agentů KGB. Putin zavítal do rodiny Lazara Matvejeva v předvečer Dne vítězství 9. května, což je zdaleka nejvýznamnější svátek země, aby mu blahopřál k 90. narozeninám.

Kremlu se nelíbí americké tanky v Polsku. Označil je za hrozbu

Za ohrožení ruských zájmů a ruské bezpečnosti ve čtvrtek Kreml označil rozmístění amerických tanků na polském území. Americká tanková brigáda dorazila v těchto dnech do Polska, aby pomohla ochránit spojence z východního křídla Severoatlantické aliance, znepokojené ruskou politikou od anexe Krymu v březnu 2014 a následného vypuknutí ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny.

Chodorkovskij: Putin bude prezidentem ze setrvačnosti počtvrté

Přestože si Vladimir Putin pěstuje image až „nesmrtelného“ vůdce, ke které značnou měrou přispívají i ruská média, mnozí si už teď kladou otázku, kdy odejde trojnásobný prezident do důchodu. Příštími volbami v roce 2018 projde úspěšně a ze setrvačnosti ho Rusové vynesou do prezidentského úřadu i počtvrté. Myslí si to někdejší ruský magnát a Putinův kritik a jeho bývalý vězeň Michail Chodorkovskij. Řekl to v rozhovoru pro rozhlas Svobodná Evropa.

Putinovou fachmankou na fašismus je mluvčí ruské diplomacie

Vznešenými tóny Maria Zacharovová zrovna nehýří. Když to považuje za nutné, hovoří příkře a nevlídně. Kdo se staví proti její zemi, stane se rychle "fašistou". Zosobňuje tak novou tvrdost kremelské propagandy. "Nikdo nemá právo manipulovat památkou na vojáky Rudé armády jen proto, že většina z nich mu už nemůže dát přes hubu," prohlásila jednou. O byrokracii EU, jež kritizuje ruské noviny, řekla, že "se vrací do časů svaté inkvizice".