Rusko požádalo Českou republiku o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v ČR žije, uvedl podle BBC server Mediazona s odkazem na facebookový post Kurbangalejevové. O žádosti má rozhodovat městský soud v Praze. Kurbangalejevová, která věří, že ji soud nevydá, je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě.
Největší rozruch ve veřejném prostoru nadále zcela spolehlivě vyvolává Donald Trump a jeho administrativa. Po první várce dekretů a vyhrožování cly (která mimochodem velmi dobře fungují i jako nátlakový prostředek) přišlo zastavení financování zahraniční pomoci, jež přes agenturu USAID mířila do různých, navýsost politických neziskových organizací, a plán na řešení napětí na Blízkém východě spočívající v přeměně Gazy na „americkou riviéru“.
Nejbohatší muž světa a důvěrník staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, Elon Musk, na své sociální síti X vyzval k zastavení činnosti Hlasu Ameriky a v Praze sídlícího Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). Média financovaná americkou vládou označil za šíleně levicová a kritizoval jejich financování z peněz daňových poplatníků.
Po měsících politických sporů se příští týden rozhodne o budoucím financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Koalice kvůli dlouhodobým obstrukcím opozice svolala na středu 12. února mimořádnou schůzi Poslanecké sněmovny, na které by se mělo hlasovat o zvýšení koncesionářských poplatků a dalších změnách ve fungování veřejnoprávních médií.
Elon Musk promluvil přes video na mítinku německé strany AfD a kromě toho faktu samotného se pozornost soustředila na jeho věty o tom, že Německo se příliš zatěžuje svou historickou vinou. „Děti by neměly nést vinu za hříchy svých rodičů, natož prarodičů,“ řekl. „Příliš se soustředíme na viny z minulosti a musíme se od toho odpoutat.“
Název tohoto editorialu není předvídatelné a mnohokrát vyjádřené převrácení hesla „Wir schaffen das“ někdejší kancléřky Angely Merkelové poté, co otevřela hranice uprchlíkům. Větu, která v originále zněla „Das werden wir nicht beherrschen“ a jejíž doslovný překlad by byl „Nad tím ztratíme kontrolu“, prý pronesl předseda CSU Horst Seehofer v telefonickém rozhovoru s tehdejší kancléřkou v září 2015. Byl to komentář k otevřeným hranicím.
Šéfredaktor německého deníku Bild Robert Schneider dnes publikoval ostrý komentář na adresu bývalé kancléřky Angely Merkelové za její veřejný odsudek středečního hlasování ve Spolkovém sněmu, kdy se opoziční unii CDU/CSU podařilo prosadit návrh na zpřísnění migrační politiky s podporou pravicové Alternativy pro Německo (AfD). Schneider označil vyjádření Merkelové za „bezprecedentní akt neloajality“ vůči její vlastní straně.
Blíží se návrat ruského plynu do EU? Evropští představitelé podle Financial Times debatují o možnosti návratu k ruskému plynu v rámci vyjednávání o míru ve válce na Ukrajině. Zájem o co nejrychlejší obnovení dodávek levného zdroje energie mají představitelé Německa a Maďarska. Z východní Evropy se však ozývá zděšení a slova o šílenství. Zastánci obnovení dodávek tvrdí, že by toto opatření mohlo snížit vysoké ceny energií v Evropě, povzbudit Rusko k jednání o příměří a vytvořit oboustrannou motivaci k udržení případného klidu zbraní.
Ruský prezident Vladimir Putin je důkladně chráněn před jakýmikoli potenciálními hrozbami, uvedl podle ruských médií v úterý mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na tvrzení amerického komentátora Tuckera Carlsona, podle kterého se administrativa bývalého amerického prezidenta Joea Bidena pokusila o atentát na ruského vůdce. Carlson však své tvrzení ničím dalším nepodložil.
Vládní koalice se tento týden znovu pokusí ve Sněmovně prosadit dlouho diskutovanou novelu zákona, která zvyšuje koncesionářské poplatky za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas (ČRo). Návrh, který zahrnuje nejen růst televizního a rozhlasového poplatku, ale také rozšíření okruhu plátců, vyvolává kontroverze nejen mezi politiky, ale i v široké veřejnosti. Pokud by novela prošla, televizní poplatek by se zvýšil o 15 Kč na 150 Kč měsíčně a rozhlasový o 10 Kč na 55 Kč měsíčně.
Mezi filmovými fanoušky zavládlo nadšení. Christopher Nolan, jeden z nejúspěšnějších tvůrců současnosti a režisér sedmi Oscary ověnčeného Oppenheimera, na konci roku oznámil svůj další film – adaptaci Homérovy klasiky Odyssea. Obzvláště nadšený byl jistý Matt Ramos, 36letý americký influencer menšího významu (245 tisíc sledujících na YouTube). Při hledání informací o novém Nolanově projektu totiž s údivem zjistil, že Odyssea je antický epos a jeden ze základních textů západní literatury. Ramos přitom nebyl zdaleka jediný, kdo v životě o Homérovi a jeho díle neslyšel.
Senátoři ANO navrhují osvobodit důchodce, zdravotně postižené lidi a nezaopatřené děti od poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Návrh by chtěli v Senátu projednat v úterý 28. ledna, kdy se má horní parlamentní komora zabývat novelou o zvýšení platů ústavních činitelů. Novinářům to oznámila předsedkyně klubu ANO Jana Mračková Vildumetzová. Obdobný návrh předložili poslanci ANO už loni v září a je i součástí návrhů úprav vládní novely o rozhlasových a televizních poplatcích.
Americká zpravodajská televize CNN ze skupiny Warner Bros. Discovery propustí stovky zaměstnanců. Informovala o tom stanice CNBC, která se odvolává na informované zdroje. Důvodem podle nich je, že se CNN přeorientovává na globální digitální publikum. Podle zprávy plánuje propouštění také televize NBC News, kterou vlastní firma Comcast. Přesný počet propuštěných zaměstnanců sice není znám, ale mělo by jít o nižší desítky. CNN aktuálně celosvětově zaměstnává přibližně 3500 lidí.
Budeme mluvit o sexu. Kdysi jsem si myslel, že o sexu se má mluvit co nejvíc a co nejotevřeněji, že to věci velmi prospívá. Nyní, když jsem trochu starší, tak už si tím nejsem tak jistý, naopak se začínám přiklánět k názoru, že se o sexu mluví až příliš a že se o něm mluví špatně. A také že když je sex všude, tak výsledek je, že mizí tam, kde být má. Ale to samozřejmě bude tím stárnutím. Přesto jsem na sebe vzal to břímě podniknout salonní výpravu do světa, bez jehož existence by tady nikdo z nás nebyl. Ani moji milí hosté: dámy Julie Gaia Poupětová, sexuální koučka, publicistka Klára Elšíková, jež vydala knihu Pacanka, a pak nestor české sexuologie – profesor Petr Weiss.
Média jste vy. Těmito slovy se jednou za čas obrátí ke svým sledujícím (celkem jich je asi 200 milionů) na síti X její majitel, nejbohatší člověk na světě a člen nastupující Trumpovy americké administrativy Elon Musk. Má to být triumfální zvolání. Připomíná jím, že tradiční média jsou již překonaná, nemohou už fungovat jako strážci bran na tržiště informací, kteří rozhodují, kdo tam bude vpuštěn, kdo ne. Díky Muskově síti lze tuhle stráž obejít, stát se jedním z těch, kdo spoluurčují agendu. Musk rád pracuje s pojmem „občanský žurnalismus“, tradiční média podle něj budou vytlačena angažovanými občany.
Lidé dnes používají spoustu anglicismů (nebo spíš amerikanismů) tam, kde to vůbec není potřeba. A přitom existují anglická slova, pro něž vůbec není český ekvivalent, ale hodil by se. Jedním z takových je accountability. Podle slovníku je to odpovědnost. Jenže primárním překladem odpovědnosti do angličtiny je responsibility a ta accountability se nám vytrácí. Přitom je to užitečné slovo. Znamená specificky odpovědnost politika nebo nějakého funkcionáře těm, kteří ho zvolili nebo mu svěřili moc.
Nerozhodli náhodou Britové v referendu v roce 2016, že chtějí být zemí, jejíž demokratická suverenita není omezována z ciziny? Pak je tedy dost zvláštní podívaná, jak Nigel Farage, který v tom rozhodnutí měl výraznou roli, dnes vítá, když Britům nějaký cizinec říká, jak si mají doma vládnout. Tím cizincem je Elon Musk, a dokonce konkrétně určuje, který člen britského kabinetu by měl jít do vězení, kdo by měl být z vězení propuštěn a že by měl král rozpustit parlament (ačkoli parlamentní volby proběhly v Británii před necelým půlrokem). Takhle konkrétní požadavky Brusel na Británii nikdy nevznášel.
Včera tomu bylo deset let, co do pařížské redakce satirického magazínu Charlie Hebdo vnikli dva bratři-teroristé a postříleli 12 lidí. Saïd a Chérif Kouachiové byli původem alžírští muslimové, kteří slíbili věrnost al-Káidě. Šlo o pomstu za údajnou urážku proroka Mohameda. Charlie Hebdo si nárokoval právo dělat si legraci z kohokoli a čehokoli, včetně zakladatele islámu. V roce 2006 přetiskl dánské karikatury zesměšňující islám, jež vyvolaly nepokoje po celém světě. V roce 2011 vydal číslo nazvané Charia (čti šária) Hebdo s karikaturou Mohameda na titulce.
Copak nám asi přinese rok 2025? Tu otázku touhle dobou dostávají experti v nejrůznějších oblastech, mně ji neklade – z dobrých důvodů – nikdo. Nevadí. Položím si ji sám. A moc toho neřeknu. Troufám si ale odhadnout, že na konci toho roku budeme trochu hloupější než dnes, na počátku ledna, kdy po českých městech a vesnicích svěží vánek rozfoukává úpornou rýmičku. Nemusí to ani tolik souviset s tím, jaké má kdo vrozené dispozice. Ale člověk je přizpůsobivá bytost, má ve zvyku vycházet vstříc očekávání okolí. A to okolí, svět, v němž žije, od něj dnes očekává značnou míru stupidity, alespoň to tak vypadá.
Jako novinářka se zachovala naprosto bizarně, ale patrně to bude dobrá investice do její další novinářské kariéry. Eva Marie Kogelová rezignovala na místo vedoucí komentářové rubriky německých listů Die Welt a Welt am Sonntag na protest proti tomu, že na „jejích stránkách“ vyšel komentář od Elona Muska. Musk v něm vysvětluje, proč jediná spása Německa spočívá v hlasech pro opoziční pravicovou Alternativu pro Německo, AfD.
Není to žádná povinná zdvořilostní fráze, rád bych vám i za celou redakci, milí čtenáři, poděkoval za přízeň, kterou Echu zachováváte. Nejen týdeníku, ale všemu, co pod značkou Echo vzniká. Sám si uvědomuji, jak nesamozřejmé to je. Jsou dva vlivy, kvůli nimž je důležité zůstat neustále ostražitý. Jedním je postupná, ale nezadržitelná změna v mezilidské komunikaci, v získávání a vyhledávání informací. Z této změny, důsledku digitální revoluce, vyplývá ten druhý vliv. To je přeskupování společnosti, úmyslně se vyhýbám pojmu rozdělení společnosti, protože ta je spíš atomizovaná a roztříštěná do různě velkých, vzájemně do sebe narážejících molekul.
Americký miliardář Elon Musk se znovu a ještě výrazněji zapojil do německé parlamentní volební kampaně, informuje deník Bild. V článku pro nedělník Welt am Sonntag, který bude zveřejněn zítra, píše, že se Německo nachází v kritickém bodě, přičemž jeho budoucnost balancuje na hraně hospodářského a kulturního kolapsu. Podle něj jedině Alternativa pro Německo (AfD) by mohla zemi zásadně reformovat a zachránit. Nejen řada politiků, ale i redakce listu je článkem Muska pobouřena
Úspěšný novinář Čestmír Strakatý nedávno na svém placeném kanálu zveřejnil rozhovor s šéfkou tuzemských komunistů a koalice Stačilo! Kateřinou Konečnou. Část angažovaného publika ho za to ostře (a někdy taky vulgárně a agresivně) kritizovala. Tím, že jí dal prostor, jí prý pomáhá šířit její propagandu, legitimizuje ji a podobně. Kdyby s Konečnou nikdo z etablovaných novinářů nemluvil, bylo by v Česku lépe. Tím, že prostor dostává, získává i šanci vyrůst, a kdo jí ho poskytne, k tomu přispívá, nese za to část odpovědnosti. Je to velmi optimistický pohled na věc.
Zdravotní problémy končícího amerického prezidenta Joe Bidena vedly nakonec k jeho odstoupení z voleb, v kterých později triumfoval republikánský kandidát Donald Trump. Podle rozsáhlé zprávy zveřejněné deníkem The Wall Street Journal měl však Biden problémy se svými mentálními schopnostmi už dávno před osudnou televizní debatou, která ho vyřadila z boje. Dokonce už před začátkem svého mandátu. Jeho tým měl přitom činit první poslední pro to, aby se potíže neprojevovaly na veřejnosti.
V prosinci jsme v Česku zažili vzrušenou debatu o veřejnoprávních médiích vyvolanou legislativními změnami, které navrhl ministr kultury Martin Baxa. V této debatě slouží Polsko (pochopitelně za předchozí vlády konzervativců) a Slovensko (za současné vlády Roberta Fica) jako negativní příklad. Je fakt, že poslední kapitola úpadku veřejnoprávních médií tam začala zpochybněním či přímo zrušením koncesionářských poplatků a přechodem na přímé financování ze státního rozpočtu (mimochodem za tím stáli nikoliv zlí „populisté“, ale v Polsku první Tuskova a na Slovensku Matovičova vláda).
V pořadí už čtvrtá sestava Ústavního soudu od vzniku samostatné České republiky zveřejnila mimořádně kontroverzní nález. Týkal se části zákona o střetu zájmů a byl přijat většinou devíti z patnácti soudců Ústavního soudu. Soud tak rozhodl nejtěsnější možnou většinou. Soudci reagovali na stížnost 70 poslanců hnutí ANO, kteří zpochybňovali, co sami označovali jako lex Babiš II. Stručně řečeno, původní zákon (lex Babiš I) o střetu zájmů znemožňoval politikům přímo vlastnit média.
Irský historik Charles Townshend popsal v jedné ze svých knih revoluční dobu boje za nezávislost své země jako „čas, kdy se posouvaly obzory možného“. Tato definice revoluční doby dobře sedí i na tu dnešní. Rozhodnutí rumunského ústavního soudu ve věci zrušení prvního kola prezidentských voleb bylo nepochybně takovým posunutím obzoru. Pokračování na sebe nenechalo dlouho čekat. Tento týden se v Polsku objevily zprávy o plánovaném prodeji největší televizní stanice TVN. Podle neoficiálních informací médií byly ve hře o TVN, nyní patřící americké Discovery, dva subjekty – česká PPF
Určitě koupím Seznam, včetně Novinek a Práva, a doufám, že to (majitel) Ivo Lukačovič prodá mně a ne Pavlu Tykačovi nebo Michalu Strnadovi, jak chce premiér Petr Fiala (ODS). Takto ve sněmovně před poslanci v úterý vtipkoval expremiér Andrej Babiš (ANO) v souvislosti s rozhodnutím Ústavního soudu o tzv. lex Babiš II. Narážel tím na jiné pohyby, které se v zákulisí mediální scény odehrávají.
Generální ředitel České televize (ČT) Jan Souček a ředitel zpravodajství Petr Mrzena na sociální síti X vyzvali poslance, aby upustili od napadání a dehonestace novinářů. Reagovali tak na sněmovní debatu o mediální novele, která má zvýšit poplatky pro ČT a Český rozhlas a rozšířit okruh poplatníků. Debata se podle nich stala záminkou pro osobní útoky na redaktory a moderátory ČT.
Osobností roku časopisu Time se stal zvolený americký prezident Donald Trump. Magazín o tom informoval na svých internetových stránkách. Trump je držitelem tohoto titulu podruhé, získal ho už v roce 2016 po svém prvním vítězství v prezidentských volbách.
