Poslední číslo tištěných Lidových novin (LN) otevírá 36 titulních stran z historie listu. Zachycují důležité historické momenty, které nejstarší tuzemský deník během 131 let od svého založení zaznamenal. Celkem 26 stran dnešního vydání obsahuje i tradiční přílohy Orientace a Relax. V elektronické podobě bude list pokračovat na adrese Lidovky.cz, kam bude i nadále přispívat část současných autorů.
Novinářka Nora Fridrichová oznámila svůj definitivní odchod z České televize. V příspěvku na sociálních sítích uvedla, že z jednání s jejími nadřízenými vyplynulo, že s ní již nechtějí spolupracovat. V reakci na tato jednání Fridrichová navrhla svůj odchod. Jde mimo jiné o reakci na ukončení výroby pořadu 168 hodin ze strany vedení ČT. Sama Fridrichová oznámila, že zítřkem (tj. k poslednímu srpnu) končí v ČT.
Američtí voliči jsou připraveni na novou cestu vpřed, uvedla viceprezidentka Kamala Harrisová v prvním rozhovoru, který poskytla televizi CNN jako nominovaná kandidátka na prezidentku. Demokratická kandidátka na hlavu státu čelí kriticeza to, že se vyhýbá rozhovorům a tiskopvým konferencím. Rozhovoru se účastnil také její kandidát na viceprezidenta Tim Walz, který je guvernérem státu Minnesota.
Porota v americkém státě Nevada shledala bývalého regionálního politika Roberta Tellese vinným z vraždy investigativního novináře Jeffa Germana, který o něm psal kritické články. Porotci následně vyměřili někdejšímu činiteli doživotní vězení s možností propuštění po 20 letech. Informovaly o tom stanice CNN, BBC nebo agentura AP. Telles vinu popřel.
Bývalý politik ODS Igor Němec ke konci srpna odejde z čela sekretariátu generálního ředitele České televize (ČT). Dohodl se na tom s šéfem ČT Janem Součkem. Informaci potvrdila mluvčí televize Vendula Krejčová. Důvodem jsou zásadní názorové rozdíly, uvedla. Podle serveru za odchodem stojí mimo jiné Němcova účast na Vlasteneckém setkání v Příčovech na Příbramsku, na kterém se pravidelně scházejí lidé spojovaní s českou dezinformační scénou.
Je otázkou, co od České televize chceme, ale aktuálně je na místě navýšit koncesionářské poplatky, myslí si předseda Rady ČT Karel Novák. V rozhovoru pro Radio Prostor dnes řekl, že veřejnoprávní televize je součástí státnosti a kultury země a jedním z jejích zadání je tudíž také vytvářet odpovídající obsah. Dotkl se rovněž kauzy zrušení pořadu 168 hodin – podle něj neměl být veden způsobem, jak pořad spoluvytvářela novinářka Nora Fridrichová.
Dva novináři agentury Reuters utrpěli zranění a třetí zmizel pod troskami hotelu ve východoukrajinském městě Kramatorsk, který v noci na neděli zasáhla střela. Agentura o tom informovala v prohlášení. Podle místních úřadů šlo o novináře z Ukrajiny, Spojených států a Británie. Kromě toho bylo při ruských raketových a dronových útocích na ukrajinské území v noci na něděli zraněno nejméně 29 lidí, jeden člověk zahynul, píše Reuters.
Slovo mainstream patří k těm hojně užívaným výrazům, mám ale vážnou pochybnost o tom, jestli ještě vůbec mají nějaký význam. Dřív se za mainstream dal označit nějaký soubor většinově šířených a sdílených postojů a hodnot. To, co je nejběžnější – v politice, médiích, hudbě, módě, myšlení. A vůči tomu mainstreamu se pak vymezovaly různé menšinové proudy a subkultury, zpochybňovaly ho a podvracely. Dnes se ale ten termín používá skoro výhradně v pejorativním významu, jako kdyby se jím říkalo „nemyslící stádo“, slouží k tomu, aby vynikla, ach, tak výrazná individualita a rebelská nátura toho, kdo se vůči mainstreamu slovně vymezuje.
Jediný majitel a zakladatel internetové firmy Seznam.cz Ivo Lukačovič zvažuje uvedení akcií firmy na burzu. Zmínil se o tom na on-line placené platformě Patreon s tím, že je to něco, co mu leží v hlavě. Mluvčí Seznamu Aneta Kapucianová článek na Patreonu označila za průzkum terénu. "Mé úvahy o IPO Seznam, které z racionálního hlediska také nedává žádný smysl, mohou spadat do stejné kategorie. Vypadá to jako blbost, bolí to, možná budu muset i trochu bojovat, abych to prosadil, ale nakonec to dopadne dobře," uvedl Lukačovič.
Výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 připomene v úterý večer nápis „Jdi domů, Ivane! Go home, Russia!“ promítaný na sídlo vlády – Strakovu akademii v Praze. Začne tak první komunikační kampaň Můj 68, kterou připravil odbor strategické komunikace úřadu vlády Otakara Foltýna. Kampaň v médiích poběží jako součást vládního projektu „Česko informuje“ s rozpočtem zhruba 13 milionů korun na půl roku.
Rada České televize na pondělním mimořádném zasedání vzala na vědomí informaci o zrušení pořadu 168 hodin. Zároveň generálního ředitele Jana Součka vyzvala, aby do 10. září předložil materiál o výrobě a rozsahu publicistických pořadů ve veřejnoprávní televizi s charakteristikou typu publicistického žánru a jejich podílu na objemu vysílání. Souček má také Radu informovat o tom, jak, kdy a čím bude zrušený pořad nahrazen. Vyplývá to z jednání Rady ČT.
Desítky lidí se na Kavčích horách v Praze sešly k protestu kvůli ukončení pořadu 168 hodin, o kterém dnes mimořádně jedná Rada České televize (ČT). Setkání uspořádalo občanské hnutí Milion chvilek před hlavní budovou veřejnoprávní televize s heslem Českou televizi hlídáme, publicistiku nedáme!. Pořad byl podle nich kritickou publicistikou, skončil prý za podezřelých okolností a zatím nemá alternativu.
Rusko popřelo tvrzení amerického tisku, že ukrajinská ofenziva v západoruské Kurské oblasti překazila nepřímé rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou v Kataru o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová před novináři prohlásila, že žádné rozhovory s Ukrajinou - ani přímé, ani nepřímé a ani o útocích na kritickou infrastrukturu - se nevedly a nevedou.
Zrušení populárního publicistického pořadu 168 hodin, který Česká televize vysílala už od roku 2006, vyvolalo silné reakce mezi veřejností i v médiích a otevřelo diskuzi o možných politických motivech tohoto kroku. Generální ředitel ČT Jan Souček na konci července oznámil, že pořad po letní přestávce nebude pokračovat. Jako důvod uvedl opakované porušování závazných pravidel při zpracování reportáží a nevhodnou komunikaci moderátorky Nory Fridrichové s bývalým zaměstnancem ČT Markem Wollnerem.
Všichni reportéři zrušeného publicistického pořadu 168 hodin přejdou do jiných relací České televize (ČT). Dosavadní moderátorka a dramaturgyně pořadu Nora Fridrichová, která dostala od vedení redakce zpravodajství a publicistiku nabídku věnovat se sociálním tématům, si vzala týden na rozmyšlenou. ČTK to dnes oznámila mluvčí České televize Vendula Krejčová. Kvůli zrušení pořadu 168 hodin se v pondělí mimořádně sejde Rada ČT.
Občas se stane, že se někde vynoří zajímavá informace, nad níž se zavře voda. Žádné jiné médium na zprávu nenaváže, nikdo se na ni neptá, žádný ohlas, který by si podle vás zpráva zasloužila. Ani žádné známky snahy diskusi potlačit – prostě nic. Jeden takový článek vyšel v roce 2019 na webu Middle East Eye, organizace s nejasným pozadím, o níž se spekuluje, že je financována Katarem. Měl titulek „Řízená spontánnost: Tajné plány britské vlády, které utvářejí plánování po teroristických útocích“ a vskutku slibný podtitulek „Po útoku na London Bridge v roce 2017 bylo místním úředníkům řečeno: ,Posíláme vám stovku imámů‘“.
Výbuchy na plynovodech Nord Stream ze září 2022 byly výsledkem ukrajinské tajné operace. S odvoláním na řadu ukrajinských a západních představitelů to napsal list The Wall Street Journal (WSJ), podle kterého měla sabotážní počin na svědomí šestičlenná posádka malé jachty. Plán původně schválil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj; později se operaci snažil zastavit, ale neúspěšně, tvrdí WSJ. List se v obsáhlém materiálu odkazuje mimo jiné na čtyři vysoce postavené ukrajinské činitele
Zůstaňme ještě u neslýchaného cenzorského pokusu eurokomisaře Thierryho Bretona. Má další dozvuky a hlavně nám ukazuje, že žijeme ve vskutku zajímavé době. Jakkoli byl nečekaný v tom smyslu, že i ti, kdo čekají od eurokracie to nejhorší, jím byli překvapeni, zároveň nespadl z nebe. Lze se na něj dívat z mnoha kontextů, z nichž ten, že už schválený unijní Digital Services Act se skutečně ubírá cenzurním směrem, je jeden z nich. Jenže, a to je další kontext, eurokracie a celý sektor managementu informací si ještě nejsou jisté, jak daleko můžou jít.
Německý Spolkový správní soud v Lipku ve zrychleném řízení předběžně zrušil zákaz vydávání magazínu Compact. V polovině minulého měsíce zákaz vydala německá sociálnědemokratická (SPD) ministryně vnitra Nancy Faeserová s odůvodněním, že list je "centrální hlásnou troubou pravicově extremistické scény". Magazín nyní může za určitých podmínek opět vycházet, a to až do konečného rozhodnutí o jeho případném zákazu v hlavním řízení. Soud ale vyjádřil pochybnosti především nad přiměřeností zákazu.
Jsme na hudebním festivalu Krásný ztráty v malebných Všeticích a hodláme vášnivě diskutovat. Co dnes umělci musejí dělat, aby se jim vůbec vyplatilo vydávat desky? Jsou kapely živy už jen z koncertů? Možná se dočkáme i odpovědí na palčivé otázky, zda nejsme my, posluchači, jen obětí algoritmů, které nám říkají, co máme poslouchat a zda je hudební kritika definitivně mrtvá. Pozvání do speciálního letního Salonu Echa přijali: zpěvák a skladatel Michal Prokop, hudební promotér David Gaydečka a stále ještě mladí muzikanti Andy Čermák (Andy Cermak, Sunflower Caravan) a David Havas (Eden in Leden).
O málokterém tématu se v posledních letech popsalo tolik papíru jako o dezinformacích a svobodě slova. Přitom na tomto poli se v Česku nic zvláštního neděje, i když se to z obranářské rétoriky některých médií a politiků nezdá. V řadě sousedních zemí, včetně Německa, je svoboda slova velkým tématem. V Česku se tyto trendy zatím neprojevily. Proč? Stále je u nás živá tradice antikomunistické revoluce z listopadu 1989. Šéfové velkých médií zažili ve formativním věku skutečnou nesvobodu, takže jsou na projevy cenzury, autocenzury a potlačování názorů mimořádně citliví.
Hudební festival Krásný ztráty, který se o víkendu koná ve středočeských Všeticích, nabízí bohatý program, na němž se podílí i Echo. V sobotu dopoledne se uskutečnil Salon Echa o fungování kapel a hudebníků v současnosti. V pravé poledne se konala beseda redaktorky Echa, filozofky Terezy Matějčkové s šéfredaktorem Daliborem Balšínkem. Na festival se speciálním hostem dorazil i další autor Echa Jiří Peňás.
Ruské ozbrojené síly se snaží ze všech sil odrazit ukrajinský útok v Kurské oblasti. Ministerstvo obrany zveřejnilo záběry kolony s posilami, která mířila do Kursku. Na záběrech jsou vidět tanky, těžká pásová vozidla či raketové systému BM-21 Grad. V celém regionu platí nouzový stav, což místním úřadům mimo jiné umožnilo omezit přístup do některých lokalit. Ruské ministerstvo obrany zveřejnilo záběry přesunu jednotek a techniky Ruských ozbrojených sil v Kurské oblasti.
Komorní hudební festival Krásný ztráty v pátek 9.8. a sobotu 10.8. ve středočeských Všeticích, na němž se podílí i Echo, nabídne bohatý program. Vedle koncertů Michala Prokopa s Framus Five, Richarda Müllera, Bratří Ebenů či Jiřího Schmitzera budou návštěvníci moci navštívit Echo scénu, kde bude živě slyšet Echo Salon i beseda spojená s přednáškou Terezy Matějčkové - Pravda neexistuje. Hostem festivalu bude rovněž Jiří Peňás se svými Výpravami.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek trvá na tom, že pořízení a zveřejnění záběrů při policejním zatýkání chomutovského primátora Marka Hrabáče je nezákonné. Chce se kvůli tomu obrátit na Radu ČT, podle něj není možné, aby veřejnoprávní televize napomáhala při šíření takových záběrů. Uvedl to na síti X. Podle zástupce šéfredaktora SZ Radka Kedroně záběry pořídil člověk z protějšího panelového domu a server za ně nic neplatil.
Olympijským přenosům z Paříže se na televizních obrazovkách zatím daří. V České televizi patří hry v Paříži k nejvíce sledovaným olympiádám vůbec, sledovanosti pak často vévodily výkony českých sportovců. Relativní novinkou těchto her je ale výrazně vyšší konkurence ze strany komerčních televizí, které na letošek připravily své vlastní speciály, ale také divákům umožňují daleko svobodněji přepínat mezi jednotlivými disciplínami.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) bude žádat vysvětlení a potrestání lidí, kteří poskytli médiím záběry z úterního policejního zatýkání nebo vyzradili, že se zásah chystá. Podle ministra je zveřejnění takových policejních záběrů v on-line médiích nezákonným postupem. Napsal to na síti X. Zároveň odkázal na zprávu serveru Seznam zprávy, jejíž součástí je video ze zadržení chomutovského primátora Marka Hrabáče (ANO).
Hned na počátku září se sněmovnímu mediálnímu výboru na stůl dostane jedna z klíčových legislativních norem roku – velká vládní mediální novela, která navyšuje koncesionářské poplatky za Českou televizi a Rozhlas a rozšiřuje okruh poplatníků. Diskuzi o notně kritizovaném návrhu povede poprvé jako šéf výboru poslanec ANO Patrik Nacher. O tom, že by se zákon mohl zpozdit a kdo má ČT nebo rozhlasu vykolíkovat pole, hovoří v rozhovoru deníku Echo24.
„Cílem nemainstreamových médií je svrhnout režim,“ tvrdil Jürgen Elsässer, šéfredaktor časopisu Compact, než byl – prozatím – svržen sám. Média i sociální sítě zaplavily fotografie postaršího pána stojícího v županu ve dveřích svého domku. Je v obklíčení víc než dvou desítek zakuklených policistů. Následuje domovní prohlídka – stejně jako na dalších místech Německa. Do akce byly zapojeny stovky policistů po celé zemi.
Za úplně nejhloupější potyčku minulého týdne na domácí politické scéně je třeba považovat kritiku toho, že vláda nominovala na eurokomisaře Jozefa Síkelu. Podle kritiků totiž měla nominovat kandidáty dva, jak si to přála předsedkyně Komise von der Leyenová. Asi můžeme pominout Danuši Nerudovou, plédující ve vlastní věci (neboť ona by měla být tou druhou na výběr). Ale podle ministra pro evropské záležitosti je to od české vlády dokonce „furiantské“.
